(ČT 24 14. 8. 2017 18:25, pořad Interview ČT24)
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Průmyslová výroba v eurozóně se v červnu oproti předchozímu měsíci snížila. Největší pokles byl patrný mimo jiné i v Česku. Vyplývá to z údajů statistického úřadu Eurostat. O čem to svědčí a jak se na českém trhu projevilo zvýšení úrokových sazeb? Zeptám se Petra Krále z České národní banky, který je hostem Interview ČT24, dobrý den.
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Hezké pozdní odpoledne vám i divákům.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Teď v srpnu to bude devět let od světové finanční krize v roce 2008, ekonomika se vyvíjí ve vlnách, kdy máme čekat další krizi? Bude to příští rok po 10 letech?
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
To, doufejme, nebude. Ten výhled na několik příštích let vypadá poměrně optimisticky, a to jak u nás, tak i v zemích našich hlavních obchodních partnerů, což je, řekněme, eurozóna nebo vyspělý západní svět, na němž je naše ekonomika do značné míry závislá jako malá otevřená exportně orientovaná země. Náš aktuální výhled počítá pro letošní rok s růstem hrubého domácího produktu v rozsahu 3,6 %, což je výrazné urychlení oproti loňskému roku. A nad hladinou 3 % by se růst české ekonomiky měl udržet i v následujících dvou letech, to znamená v roce 2018 a 2019.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
A jak dlouho dopředu je centrální banka schopná poznat, že se nějaká krize blíží, že se něco děje? Dá se to poznat předem?
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Tak přijde-li samozřejmě nečekaný šok odněkud z ciziny nebo odněkud ze sféry, kde to není signalizováno dopředu nějakými předstihovými indikátory, tak to žádná ekonomická analýza nebo prognóza není schopná předpovídat anebo anticipovat. Ale samozřejmě jsou signály o tom, že se klima zhoršuje nebo zlepšuje, že se někde hromadí problémy v bankovním sektoru, ve fiskální oblasti a podobně. A právě tyto řekl bych varovné signály nebo potenciálně pesimistické zprávy nyní chybí. Dneska jsme – snad s výjimkou určitého politického klimatu – v situaci, kdy se jak Spojené státy, tak západní Evropa vydávají cestou robustního ekonomického růstu, který se zatím ne zcela projevuje v urychlení cenového vývoje, respektive v urychlení všech souvisejících ekonomických veličin, jako jsou například mzdy. Proto Evropská centrální banka i nadále pokračuje ve svém programu kvantitativního uvolňování, to znamená v nekonvenční měnové politice, kterou dále stimuluje vývoj v eurozóně. Naproti tomu Spojené státy jsou již ve fázi, kdy začaly zpřísňovat měnové podmínky, protože jejich ekonomika se výrazným způsobem oživila již v reakci na jejich výrazné monetární stimuly z let 2009 až 2012.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Když by se objevily nějaké signály, které by vás upozornily na to, že se může blížit nějaká krize, dá se na to připravit?
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Samozřejmě, že je-li ten signál natolik jednoznačný a specifikovaný, že ho můžeme zahrnout do prognózy jako do základního scénáře, to znamená, že se dá s takovým vlivem počítat, pak ta prognóza v sobě obsahuje i doporučení, co dělat na straně měnové politiky. To znamená co dělat, abychom dopady takového negativního ekonomického šoku tlumili, abychom zmírnili jeho vliv na českou ekonomiku. A stejně by se samozřejmě zachovalo i to druhé makroekonomické centrum, což je státní rozpočet. Pokud by vláda a ministerstvo financí prognózovalo nějaké výrazné zhoršení ekonomické situace, může na to prostřednictvím svých nástrojů fiskální politiky vpředhledícím způsobem reagovat a pokusit se ty dopady tlumit.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Na čem záleží, jak se bude ekonomika dál vyvíjet? Česká národní banka nedávno zlepšila výhled ekonomického vývoje jak pro letošní, tak pro příští rok. Podle čeho se takové odhady dělají a jak je možné, že se ten nový odhad liší od toho květnového poměrně dost výrazně?
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Za tou prognózou je práce týmu lidí, kteří obsluhují náš prognostický aparát a řekněme zpracovávají analýzy dat a nových informací. Ten predikční model ta data zpracuje, zohlední všechny expertní vstupy, který do něj tým odborníků vkládá, a vyprodukuje prognózu. Takže nejčastějším důvodem změny prognózy od jedné k druhé je příchod nových dat. To byl teď ten případ.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
A jsou to data o čem?
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
To jsou data zejména o domácí ekonomice. Teď jsme podle údajů Českého statistického úřadu zjistili, že za první čtvrtletí letošního roku ekonomika zrychlila o něco rychleji, o něco více, výrazněji, než jsme očekávali v té minulé prognóze. Stejně tak dynamika domácích mezd a platů v této ekonomice se zvýšila více, než Česká národní banka očekávala.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
A co si mám představit pod tím, že se ekonomika zrychlila? Víc se vyrábí nebo rychleji se vyrábí nebo podle čeho vy poznáte, že se ekonomika zrychluje? Protože pro mě je to abstraktní pojem, ekonomika se zrychluje.
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Rozumím. Ekonomický výkon se měří hrubým domácím produktem, což je suma hodnot, které jsou v ekonomice vytvořeny za nějaké časové období. Obvyklou frekvencí, se kterou sledujeme ekonomický výkon, je čtvrtletní frekvence, takže známe-li data za první čtvrtletí letošního roku, tak víme, jak se v mezičtvrtletním a v meziročním vyjádření ten ekonomický výkon, ta suma těch hodnot vyrobených v této ekonomice, změnila. A protože jsme měli nějaká očekávaní o tom, jak budou faktory poptávky působit na ekonomický výkon, to znamená, jak budou například poptávány vývozy našich podniků, jak poroste domácí spotřeba, domácí investiční aktivita firem i vlády, ta skutečnost nás více či méně překvapuje. A zohlednění toho překvapení se pak projeví v nové prognóze posunem jedním či druhým směrem. Teď jsme měli dobrý důvod posunout prognózu mírně směrem nahoru, protože data za první čtvrtletí byla optimističtější, než jsme očekávali.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem začínala to dnešní Interview zprávou, že průmyslová výroba v eurozóně se v červnu oproti předchozímu měsíci snížila víc, než se čekalo a že největší pokles výroby byl patrný právě u nás. Je to nějaká zásadní zpráva, která o něčem svědčí, nebo je to obvyklý výkyv, který se stává v červnu běžně?
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Běžně se nestává, protože kdyby to byl obvyklý červnový výkyv, tak by ta hodnota v tom meziročním vyjádření nebyla ovlivněna, protože to, co jste citovala, bylo, pokud se nepletu, meziroční srovnání.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Bylo to oproti předchozímu měsíci.
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Tak tam hraje roli samozřejmě i sezónnost, takže je potřeba to vždycky očišťovat. Ale důležité je, a proto jsem to zdůrazňoval, že se ta ekonomická data samozřejmě vyvíjejí s nějakou volatilitou, nějakou kolísavostí, která je tím vyšší, čím nižší frekvenci dat sledujeme. Proto je z dobrého důvodu ten hrubý domácí produkt měřen na čtvrtletní bázi, protože v rámci jednotlivých měsíců čtvrtletí může docházet k určitým výkyvům, které pramení čistě z technických nebo organizačně-hospodářských věcí. Čili když zagregujeme všechny tři měsíce druhého čtvrtletí, ať pokud jde o průmyslovou produkci nebo o stavební produkci, vidíme, že v meziročním i mezikvartálním vyjádření pokračuje solidní růst ekonomiky. Ty první dva měsíce druhého čtvrtletí byly naopak výrazně nad očekáváním trhů i nad minulým trendem a dá se říct, že ten červen pouze korigoval ty předchozí dva mimořádně výborné výsledky, čili z toho důvodu to nehodnotíme jako zásadní zprávu. Je to spíš běžná kolísavost a očekáváme, že růst, který se letos, jak jsem říkal, dostane výrazně nad 3 %, že by se měl ukázat i v tom druhém čtvrtletí.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Co vy považujete za největší slabinu české ekonomiky? Je něco, čeho bychom se měli opravdu obávat?
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
V krátkém období tady moc negativních signálů není, ale otázka je, kam naše ekonomika směřuje v tom, řekněme, střednědobějším a dlouhodobějším výhledu. Tím spíš se dostávám na pole nějakých, řekněme, strukturálních politik nebo do oblasti růstového modelu ekonomiky, protože je zřejmé, že dosavadní růstový model, který byl založen na přílivu přímých zahraničních investic ze zahraničí, jež zde budovaly exportně orientované kapacity na zelené louce ve zpracovatelském průmyslu, těžily z výborné geografické polohy, z dobře vzdělané, technicky kvalifikované a levné pracovní síly. A tento růstový model nám zajišťoval v uplynulých letech. řekněme v uplynulých dvou dekádách, průměrné roční tempo růstu kolem 4 %. Samozřejmě s tím, jak ta ekonomika postupně bohatne a mzdová hladina se zvyšuje, se tento růstový model postupně vyčerpává a v té aktuální fázi už samozřejmě není udržitelný ani z hlediska trhu práce, protože případné nové kapacity, které by tedy chtěli zahraniční vlastníci budovat, už nejsou schopni obsadit novou pracovní silou. Prostě není kde brát, nezaměstnanost v mezinárodně srovnatelném měřítku je kolem 3 %, což je nejnižší míra nezaměstnanosti v Evropě, a prostě už není možné stavět další provozy na zelené louce.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
A je to tedy pro českou ekonomiku dobře, že máme nejnižší nezaměstnanost v historii, nebo je to špatně? Protože právě vy říkáte, že už sem nepotečou ty investice, protože už není z čeho brát.
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Tak je to určitě dobře, z cyklického pohledu je vždycky lepší mít využité ekonomické zdroje a produkční kapacity na plnou úroveň. My odhadujeme, že se ekonomika nachází dokonce mírně nad svým potenciálem, takže vidíme určité známky lehkého přehřívání, známky narůstajícího napětí na trhu práce. To se mimo jiné projevuje v tom, že zrychlil mzdový růst. A podniky musí do budoucna uvažovat v těch intencích, že stávající nebo dokonce rostoucí objem produkce budou muset realizovat se stejným nebo dokonce s menším počtem lidí, takže budou muset začít nahrazovat lidskou práci automaty, roboty, technologickými inovacemi. A k tomu je samozřejmě bude motivovat mzdový růst. Tržní ekonomika má samozřejmě signály a mechanismy, kterými dá podnikatelům najevo, že je nějaký zdroj vzácný, že jeho cena roste a že je potřeba ho substituovat, je-li možnost takové substituce něčím, co je zatím levnější, a to je v našem případě kapitál nebo technologie.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Vláda teď před volbami navýšila platy státním zaměstnancům, zvýšily se i důchody, zásadním způsobem tedy navýšila mandatorní výdaje. Co když se ekonomice přestane dařit, je na to stát nějakým způsobem připravený, že má někde nějakou rezervu pro případ, že ekonomika neporoste tak, jak roste teď? Bude mít z čeho platit státní zaměstnance a zvyšovat důchody?
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Tak zatím to vypadá tak, že i přes nárůst vládních výdajů se dostáváme do přebytků ve strukturálním pohledu, to znamená, očistíme-li vývoj veřejných financí o vliv hospodářského cyklu a tím pádem jaksi eliminujeme dodatečné příjmy, které stát získává díky tomu, že ekonomika šlape. Důvodem je vliv předchozích daňových opatření, jako bylo zavádění EET nebo kontrolního hlášení, úspory z dluhové služby, které byl stát kvůli velmi nízkým až záporným úrokovým sazbám schopen získat při emisi vládního dluhu, a pokles investic v uplynulém roce v souvislosti s cyklem evropských fondů. Podle prognózy České národní banky zůstanou veřejné finance v mírném strukturálním přebytku i v následujících dvou letech. To znamená, že Maastrichtské kritérium bude samozřejmě s velkou rezervou plněno, to je (roční deficit veřejných rozpočtů) do 3 % HDP, ale bude plněno i to méně známé střednědobé rozpočtové kritérium, které nám říká, že máme udržovat strukturální deficit do minus 1 % HDP nebo lepší. A my budeme mít drobný strukturální přebytek.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Takže bude z čeho brát minimálně dva roky.
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Zatím se zdá, že bude z čeho brát, samozřejmě pokud výdaje nebudou eskalovat do zatím nečekaných hodnot. To, co se v české ekonomice ukazuje jako dlouhodobé a co potvrzují naše rigorózní analýzy, je, že fiskální politika má tendenci působit procyklicky. To znamená, že v uplynulých letech vždycky ekonomiku brzdila tam, kdy to nebylo úplně nejvhodnější, kdy ekonomika sama měla problémy a bývala by uvítala nějaký stimul, a naopak v některých situacích ekonomiku popoháněla, přestože to nebylo nutné, kdy ekonomika jela jako namazaný stroj i tak. Takže někdy máme pocit, že se tento procyklický charakter fiskální politiky v českých zemích zabydlel a že bez ohledu na to, která vláda je zrovna u moci, se jakýmsi způsobem projevuje. Ale prognóza České národní banky na nejbližší roky je, pokud jde o veřejné finance, velice pozitivní. Je tam skutečně po dlouhé době stabilizace strukturálních přebytků veřejných financí okolo 1 % HDP. Ono totiž část té stimulace, kterou očekáváme v letošním a příštím roce ze strany veřejných financí, půjde skrze zrychlené čerpání evropských fondů, které očekáváme s tím, jak se nové programové období už skutečně definitivně rozjede. A tyto prostředky, které jsou z velké části vlastně rozpočtově neutrální, neboť jsou z 85 % financovány z Evropské unie, nemají vliv na saldo veřejných financí, pokud to vyjádříme v akruálním statistickém pojetí.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Česká národní banka 3,5 roku oslabovala korunu. Když se na intervence podíváte zpětně, byly nutné skutečně tak dlouho?
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Byly a určitě splnily svůj účel. V době, kdy je Česká národní banka zahajovala jsme měli mnohem optimističtější očekávání o vývoji v zahraničí, než jaká ve skutečnosti poté nastala. Po dobu kurzového závazku nás opakovaně negativně překvapovala poptávková a inflační situace v eurozóně. Eurozóna skutečně zabředla do takové poměrně vleklé krize a projevovalo se to mimo jiné tím, že ceny průmyslových výrobců, které my dovážíme, když z eurozóny nakupujeme, přešly do hlubokého setrvalého poklesu, který byl v letech 2014 a 2015 ještě zesílen světovým poklesem cen ropy, tedy určitým globálním šokem. A to vedlo k tomu, že tlaky na domácí cenovou hladinu byly v tom negativním slova smyslu dlouhodobější a výraznější a Česká národní banka na to reagovala tím, že využila vlastně jednu z dvou rozměrů kurzového závazku, kterým byla ta délka jeho používání.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Udělali byste dnes něco jinak?
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
O tom rozhoduje bankovní rada a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer řekl, že s výhodou zpětného pohledu by do toho bývala měla Česká národní banka jít dříve. To znamená oslabit ten kurz ne v listopadu 2013, ale o něco dříve právě proto, že signály o tom, že ekonomika ulpívá v nějaké vleklé recesi s deflačními tendencemi, s deflační hrozbou přicházely poměrně již dlouho předtím. A samozřejmě bychom se bývali rychleji odrazili ode dna, rychleji bychom obnovili cenovou stabilitu.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Takže by ty intervence i dřív skončily.
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Takže by potenciálně dřív skončily, ale tady je zase třeba zdůraznit ten vnější faktor, a to je ta blízkost eurozóny a ta stále velice expanzivní měnová politika Evropské centrální banky. Tu prostě musíme brát v úvahu. A to se mi zdá, že v komentářích analytiků není doceňováno, že jsme mohli vycouvat z kurzového závazku a kurz by nám samozřejmě býval mohl výrazně posílit v situaci, kdy by kolem nás byla měnová politika jiných centrálních bank výrazně uvolněná a česká ekonomika nebo republika by se stala terčem přílivu zahraničního kapitálu. To by samozřejmě vedlo k nepříznivému posílení kurzu a ta doba obnovy po recesi by se nepříjemně prodloužila.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Kolik peněz Česká národní banka nakonec do intervencí nasypala? A jak si ten objem peněz máme představit? Je to skutečně nějaký balík peněz nebo jsou to imaginární peníze?
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Objem za období listopad 2013 až 6. duben 2017 činil 75 miliard eur, čili krát 27, to máte hned v korunách. Je to vlastně emitovaná likvidita, emitované rezervy komerčních bank, které tyto drží u České národní banky.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
A znamená to, že to je někde fyzicky?
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Ne, ne, to jsou peníze, které vznikají, jak se někdy říká, ťuknutím na klávesnici nebo, jako ve starých dobrých dobách, účetním zápisem v knihách o tom, že Česká národní banka vlastní nějaké aktivum. A to aktivum je samozřejmě devizové povahy, je to nějaký vklad v zahraničí, čili to je jakoby reálná hodnota, a proti tomu je závazek České národní banky vůči nějaké domácí tuzemské komerční bance, který posílil její rezervy u ČNB. Ale tento přebytek rezerv bank u ČNB tady byl vždycky. Kvalitativně se těmi intervencemi nic nezměnilo, ten přebytek se pouze zněkolikanásobil za dobu trvání kurzového závazku. Ale to není nic, s čím by si Česká národní banka neuměla poradit. My jsme schopni v normálních dobách, do kterých jsme se teď mimochodem tím srpnovým zvýšením úrokových sazeb vrátili, přebytek likvidity, těchto rezerv sterilizovat tím, že provádíme s bankami standardní měnově-politické operace. Ony si u nás ty rezervy mohou nechat úročit v standardních měnově-politických nástrojích a prostřednictvím úročením těchto rezerv zase my ovlivňujeme úrokové sazby na mezibankovním trhu a úrokové sazby v ekonomice, čímž přispíváme k cenové stabilitě.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Česká národní banka před necelými dvěma týdny zvýšila úrokové sazby na čtvrt procenta. Zareagoval nějak trh tak, jak vy jste očekávali?
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Ano.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Co se stalo tedy?
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Sazby na mezibankovním trhu poskočily ne o celých 0,20 procentního bodu, ale zatím o 0,15. To znamená, že se tříměsíční sazba PRIBOR, což je sazba, za kterou si mezi sebou půjčují banky na pražském mezibankovním trhu, zvýšila z 0,30 na 0,45 procenta, čili o téměř celý posun v té naší základní sazbě.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
A pozná to někdo, někdo normální taky?
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Do pohybu se dala celá takzvaná výnosová křivka. To znamená, že všechny sazby v ekonomice tuto informaci vstřebaly nebo vstřebávají a banky, které vám nebo někomu jinému nabízejí klientské produkty, ať už na straně úvěrů nebo vkladů, tuto výnosovou křivku, která se mezitím posunula a trošku se mění její sklon, začnou postupně promítat do úroků.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Takže bude výhodnější pro mě spořit v bance, mít tam ten lepší úrok?
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Ano. Měnová politika je o tom, že přizpůsobuje cenu peněz fázi hospodářského cyklu. V momentě, kdy bylo pro ekonomiku dobré, aby lidi více utráceli, šly úrokové sazby dolů. Teď se dostáváme do fáze, kdy už není potřeba ekonomiku dál stimulovat - jak jsem již říkal, pohybujeme se nad hranicí výrobních možností. Je dobré, když lidi budou přírůstky peněz, které dostávají ve formě mezd a zisků, spořit a k tomu by je měla motivovat postupně rostoucí úroková sazba vkladů.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
A co je nejlepší způsob, kde spořit a jak? Když si vezmeme třeba modelovou situaci, že někdo má našetřených 50 tisíc korun, kam je nejlépe vložit, aby z toho něco měl?
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Tak Česká národní banka z principu neposkytuje investiční doporučení, ale určitě se vyplatí diverzifikovat, to znamená nedávat všechny vejce do jednoho košíku, ale investice rozdělovat na menší částky a investovat s ohledem na to, jaký je kde výnos a samozřejmě jaké je kde riziko, protože to jsou spojené nádoby. To je jedna taková obecná poučka. Druhá obecná poučka je ta, že se samozřejmě vždycky vyplatí investovat do budoucnosti, to znamená do vzdělání dětí nebo do vlastního podnikání. Mám-li dobrý investiční nápad nebo projekt, tak míra zhodnocení peněz, které investuji do vlastního podniku, většinou přesáhne to, co nabízí konzervativní produkty bankovního sektoru.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Kam až by měl člověk zajít, když si chce vzít hypotéku? Jakou část platu vy byste byl ochoten ještě dát na stranu, abyste mohl splatit hypotéku, co je ještě bezpečné? Protože Česká národní banka se snaží nějakým způsobem korigovat trh hypoték. Vy jste vydali doporučení, aby banky nedávaly 100% hypotéky. Co podle vás je tak akorát, aby to člověk ještě takzvaně utáhl?
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Tak ta hranice je kolem 40 % čistého měsíčního disponibilního příjmu. To znamená, a to je součástí našeho posledního doporučení, že by banky měly velmi obezřetně posuzovat žádosti klientů o úvěr, když měsíční splátka atakuje hranici 40 % čistého měsíčního příjmu domácnosti. Ve vyjádření k celkové hladině dluhů je to zhruba osminásobek ročního příjmu, to znamená, že velikost dluhu by neměla být víc, než kolik vydělám za osm let. To je druhé kritérium, které doporučujeme bankám, aby sledovaly při posuzování žádostí.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
--------------------
Říká Petr Král z České národní banky. Děkuju za to, že jste přišel do Interview ČT24.
Petr KRÁL, náměstek ředitele sekce měnové, ČNB
--------------------
Rádo se stalo, děkuju za pozvání.