(BBC - česká redakce - 17:30 Interview BBC, 7.6.2004)
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Důchodová reforma se pravděpodobně odkládá. Vláda před týdnem zamítla návrh občanských
demokratů na zmrazení výdajů Fondu národního majetku z privatizace. Proč? Na tuto otázku odpovídá
místopředseda lidovců Jan Kasal.
Jan KASAL, místopředseda KDU-ČSL /ukázka/
--------------------
Protože oni chtějí tyto prostředky odkrojit z fondu dopravní infrastruktury, z fondu bydlení,
z fondu životního prostředí a já si vůbec nemyslím, že tady máme silnice v pořádku, vůbec si
nemyslím, že bytová situace je tady uspokojivá.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatuje místopředseda lidovců Jan Kasal. Občanští demokraté podle předsedy poslaneckého
klubu Vlastimila Tlustého po tomto stanovisku vlády chtějí přerušit jednání o důchodové reformě.
Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla zase kontruje, že vláda nepředloží důchodovou reformu,
pokud pro ni nezíská podporu u opozice. Nejen o dalším odkladu reformy penzí bude následujících
třicet minut.
Vítejte ve světě otázek a odpovědí, u mikrofonu je Václav Moravec. Pozvání přijal a k
protějšímu mikrofonu usedl guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Vítejte po třičtvrtě roce v
BBC. Hezký dobrý den.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud byste měl pomoci jednoho slova co nejvýstižněji popsat aktuální vztah České národní
banky a vlády, respektive ministerstva financí kvůli historicky prvním českým dluhopisům v
zahraniční měně, jaké slovo byste zvolil?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já bych zvolil slovo pracovní, i když v daném okamžiku je to již na ministerstvu financí, my
nevstupujeme žádným způsobem do roadshow, my jsme pouze byli konzultováni. Naše pozice od začátku
byla taková, že jsme doporučovali ošetřit zejména kurzové riziko. Je třeba si uvědomit, že emise,
která se plánuje, popřípadě, kterákoliv další, jsou svým rozsahem poměrně velké a pokud by měly být
rychle konvertovány, tak by to mohlo mít dopad na kurz.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zmínil jste kurzové riziko, bylo ošetřeno?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ano, dohoda je taková, že by měla být emise takzvaně zajištěna proti kurzovému riziku, to
znamená, že kurz by být ovlivněn neměl. Tady je přece jenom naše situace výrazně jiná než například
v Polsku nebo v Maďarsku, protože oni mají poměrně významné závazky v zahraničních měnách, takže
pokud si znovu půjčí, tak můžou toto použít na splácení stávajících závazků, kdežto tady se
předpokládalo, že peníze budou konvertovány do českých korun a to by mohlo být nepříjemné pro
stabilitu české koruny. Takže to byla naše výhrada a podle našeho názoru byla ošetřena. Nyní je to
již na ministerstvu financí, aby celou věc technicky zvládlo. My jsme jenom tak pro úplnost a pokud
posluchači nejsou, nesledují přímo tuto oblast, tak pro úplnost bych rád konstatoval, že my jsme
jaksi agentem nebo prostředníkem českého státu na domácím trhu, ale nikoliv na zahraničím, takže
tam ministerstvo financí dělalo výběrové řízení a vybralo zahraniční firmy, které toto
zprostředkovávají.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ponechme stranou kurzová rizika, která podle vašeho názoru jsou dobře ošetřena. Interpretuji
správně tu odpověď tak, že jsou dobře ošetřeny?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já předpokládám. Jak říkám, my u té emise teď nejsme, ale taková je dohoda, že by emise měla
být zajištěna, takže předpokládám, že je a byl jsem o tom ujištěn ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Žádná jiná rizika v souvislosti s vydáním eurobondů nevidíte?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
A, no, tak to jsou potom, já teď nevím přesně, kam směřujete, abych se přiznal. Takže rizika,
necháme-li stranou otázku zadlužování a vůbec otázku veřejných financí, k čemuž se asi dostaneme,
tak ta snaha vlády evidentně je mít jaksi větší, jak se říká portfolio investorů, to znamená
oslovit i jiné investory, než kteří jsou na domácím trhu a získat i jiný způsob financování. Takže
v tomto směru v tom nevidím nic dramatického. Riziko samozřejmě je pro stát z hlediska toho, jak
úspěšná bude emise, jaký bude náklad s tím spojen a tím nemyslím transakční náklady, ale samozřejmě
dluhovou službu, která s tím bude spojena do budoucna, to znamená tu sazbu, za kterou se podaří
tento dluh emitovat, ale tak to jsou standardní rizika při emisi jakéhokoliv cenného papíru nebo v
tomto případě teď dluhopisů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro BBC odmítl, že ministerstvo
financí teď uskutečňuje plán eurobondů přes odpor České národní banky. Z toho, co říkáte, je to
tedy správná interpretace, žádný odpor České národní banky neexistuje?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
My jsme vždycky, je pravda, že jsme nijak nehorovali pro emisi na zahraničních trzích.
Domnívali jsme se, že je dostatečná likvidita na domácím trhu, ale i z toho, co říkám, tak to jaksi
není nějaký odpor, že bychom v tom viděli nějaká dramatická rizika pro český stát. Měli jsme za to,
že by to pomohlo dalšímu rozvoji domácího trhu, že pořád je tady ještě prostor pro umístnění
dalších dluhopisů českého státu, nicméně názor a rozhodnutí ministerstva financí prověřit jiné
investory a oslovit jiné investory je legitimní a je to legitimní rozhodnutí ministerstva financí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud byste měl jednoznačně odpovědět na následující otázku. Pokud by guvernér České národní
banky Zdeněk Tůma disponoval řekněme to právem veta, které by bylo nutné k tomu, zda vydat
eurobondy, zvolil byste ho v této situaci?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, víte co, nesnažte se mě tlačit do silného výroku. V tomto okamžiku probíhá roadshow, to
znamená probíhá kampaň ministerstva financí a těch firem, které dostaly tuto emisi na starost a
jedná se o to, aby český stát umístil tuto emisi co nejlépe. Takže skutečně my jsme nikdy neříkali
nic jiného než, že se domníváme, že by bylo možné dále financovat dluh českého státu doma a hlavně
jsme upozorňovali na nutnost ošetření kurzového rizika, což se stalo. Kdybych měl právo veta, tak
já nerad používám termín, položil jste mi špatnou otázku, ale takto to být nemůže, skutečně ten
vztah centrální banky a ministerstva financí jak je, tak je postaven správně, ministerstvo financí
má jisté kompetence a centrální banka jiné. Takže to kdyby je skutečně relevantní.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Berte to tak, že po vás chci jednoznačnější odpověď. Jednoznačnější odpověď v tom, když zcela
jasně řeknete, že si stále trváte na tom, že je zde v České republice prostor pro další vydávání
dluhopisů ...
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ale to samozřejmě je, ale to není žádné ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
... a je tedy zbytečné vydávat dluhopisy v eurobondech.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ale to je o úhlu pohledu. Jako to, že je tedy dostatečná likvidita nutně neznamená, že za
každou cenu to musí být emitováno tady. Pohled ministerstva financí bere v úvahu jiná hlediska
včetně dlouhodobé strategie a to je plně v kompetenci ministerstva financí. Takže rozhodli se, jak
se rozhodli a rozhodně to není o tom, že by tady byl nějaký výrazný rozpor mezi pozicí centrální
banky nebo, že bychom v tom spatřovali nějaká rizika a neumím říct ani příklad, protože kromě těch,
která jsem jmenoval, zejména toho kurzového, tak tam žádný velký problém nevidím.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bylo to přibližně před tři čtvrtě rokem, kdy první náměstek ministra financí Eduard Janota
prozradil v Interview BBC, že až čtvrtina státního dluhu České republiky by mohla být financována
dluhopisy v zahraniční měně.
Eduard JANOTA, 1. náměstek ministra financí /ukázka/
--------------------
Pokud vezmeme třeba v roce 2006 onu částku vzpomenutou vámi osm set dvacet miliard dluhu, tak
představa je taková, že zhruba dvacet, dvacet pět procent z této částky by mohlo být financováno
dle našeho názoru pomocí zahraničních dluhopisů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Řekl 30. října roku 2003 v rozhovoru pro BBC 1. náměstek ministra financí České republiky
Eduard Janota. Pro úplnost, Česká republika chce první emisí dluhopisů získat zhruba jednu miliardu
eur, což je v přepočtu asi třicet miliard korun českých. Hospodářské noviny koncem dubna
referovaly, že v následujících třech letech stát plánuje vydat v zahraničí dluhopisy za tři
miliardy eur, tedy zhruba sto miliard korun českých. Co si guvernér Zdeněk Tůma myslí o tomto
objemu?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak ten objem, ještě jednou, spíš se mě ptáte na věci, které spíš jdou za ministerstvem
financí, takže já jenom ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy ale přece jenom víte, že je to důležité, kde si stát půjčuje peníze a je to důležité i z
makroekonomického hlediska.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak pro mě jsou důležité dvě věci, cena, za kterou si stát půjčuje a tam samozřejmě záleží na
tom, jaký to bude mít dopad do státního rozpočtu, jestli si ministerstvo financí může půjčit lépe
nebo ne a tam mimochodem je vidět hezky ten rozdíl v tom pohledu. My jsme říkali, v současné době
jsou náklady na financování doma a v zahraniční zhruba stejné, doma likvidita je velká, takže není
potřeba si půjčovat. Ministerstvo financí říkalo, ale právě proto, že náklady jsou srovnatelné a
můžeme si půjčit za srovnatelnou cenu venku, tak se domníváme, že bychom to měli udělat třeba i z
toho důvodu, abychom oslovili jiné investory a ta diverzifikace investorů byla lepší. Takže se
nakonec takto rozhodli. Jejich dlouhodobá strategie, jak tady byl citován pan náměstek Janota, je
taková, že by v tomto chtěli pokračovat a považuji za samozřejmé, že budou v tom pokračovat v
závislosti na tom, jaké budou podmínky na trhu, to znamená, že nebudou emitovat za jakoukoliv cenu,
a pokud by je cena zahraniční vycházela hůř, než doma, tak asi omezí emise v zahraničí, pokud by
vycházela lépe, no, tak o to lépe.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Změnily se ty podmínky v tom uplynulém půl roce, kdy jste de facto nejintenzivněji jednali s
ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, zda je výhodnější vydat dluhopisy v české měně nebo v
zahraničí?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
V okamžiku, kdy jsme vedli tyto konzultace, tak trhy byly poměrně stabilní, nicméně v
posledních měsících se přece jenom změnilo očekávání, ale to jak doma, tak v zahraničí a očekávání
v tom smyslu, že éra nízkých úrokových sazeb je zřejmě u konce a počínaje Spojenými státy
americkými a řadou dalších zemí, tak až tedy po Českou republiku, tak to očekávání na trhu je
takové, že příští pohyb sazeb bude spíše směrem nahoru a některé země už jdou tímto směrem jako
například Velká Británie, kde už došlo ke zvýšení sazeb, takže v tomto ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pro dluhopisy z toho vyplývá?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Pro dluhopisy z toho vyplývá, že dluhová služba bude vyšší, protože na té takzvané výnosové
křivce zejména ten delší konec zvednul, to znamená, že očekávání vyšších úrokových sazeb a částečně
to odráží očekávání vyšší inflace. Takže to znamená, že potom si stát obecně půjčuje za více, ale
jak říkám, to je věc globální, to nejde o tom, že by to bylo jinak, ve Spojených státech nebo tady,
i když ty posuny výnosových křivek se můžou samozřejmě trochu lišit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z vašeho tedy pohledu aktuálního a, možná, řekněme, i střednědobého pohledu, bude tedy v
budoucnu podle vašeho názoru jako guvernéra České národní banky lepší si půjčovat v domácí měně
nebo v zahraniční?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
To vám neřeknu, protože tím bych trošku odpovídal, to je jenom jiná otázka, ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zkusit to musím.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
... než kdybyste se mě ptal, jaké budou úrokové sazby ať už tady doma nebo v zahraničí. Takže
já mohu odkázat jenom na výnosové křivky, to znamená na názor trhu, kde se očekává, že úrokové
sazby budou trochu výš.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ono vydání eurobondů, tedy vydání dluhopisů v zahraniční měně, ke kterému se České republika
chystá a zmínil jste onu roadshow, tedy nabízení českých dluhopisů v zahraničních měnách po, tuším,
sedmi evropských městech, které rozjíždí ministerstvo financí, nemyslíte, že může vést k tomu, že
zkrátka bude stát expandovat opět se zadlužováním, to znamená, když prorazí na trhy a bude si
půjčovat i v zahraničí, že bude dál růst schodek veřejných financí?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
S touhle úvahou bych nesouhlasil. Já za prvé bych nemluvil o tom, že prorazí na trzích. Já si
myslím, že česká emise bude velmi žádaná právě proto, že jsme zatím neemitovali, takže
předpokládám, že stát si půjčí za velmi slušných podmínek, to za prvé. A za druhé se nedomnívám, že
by tam byla nějaká přímá spojitost mezi úrovní dluhu, respektive vůbec s tou oblastí veřejných
financí a technikou, jakým způsobem ten dluh je financován. Ta kapacita na domácím trhu by jistě
byla dostatečná pro to, aby dluh veřejných financí mohl expandovat, ale o tom to není, buď vláda
chce být disciplinována nebo nechce, respektive není schopná tuto disciplínu vynutit. A my se
pohybujeme tak někde mezi. Na jedné straně pozoruji vůli ministerstva financí připravit taková
opatření, aby vývoj veřejných financí zůstal pod kontrolou, na druhé straně bych rád viděl daleko
razantnější reformní opatření, které by stabilizovaly veřejné finance ve střednědobém a dlouhodobém
horizontu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tuto větu opakujete už zhruba rok a půl, od té doby, co vláda uskutečňuje svoji představu
reformy veřejných financí. Vláda má polovinu funkčního období za sebou. Jen pro úplnost zadlužení
České republiky v posledních letech prudce roste a od roku 1998 se víc než ztrojnásobilo. Letos už
celkový dluh přesáhnul půl bilionu korun českých. Podle statistického úřadu Evropské unie Eurostat
dosáhl loni veřejný dluh české republiky dokonce devět set padesát šest miliardy korun, což je
zhruba třicet osm procent hrubého domácího produktu. Eurostat totiž na rozdíl od ministerstva
financí započítává i státní záruky nebo neuhrazené ztráty České konsolidační agentury a jejich
dceřinných firem.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Což bylo jednorázové započtení, takže z hlediska deficitu příští rok spadneme někam k těm
hodnotám kolem pěti procent.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Po těch dvou letech, a vy docházíte pravidelně na jednání vlády, nemáte obavy z toho, že ona
chuť vlády pokračovat v reformách, už ochabuje, protože vláda se přehupuje do druhé části funkčního
období, tedy do toho předvolebního?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak ono je obtížné v této oblasti odlišit vládu a parlament a to z toho důvodu, že ty
systémové změny, po kterých voláme, jsou často legislativní povahy, takže nejde jen o to, že vláda
něco připraví, ale parlament to také musí schválit. Ono dneska už se trošku zapomíná na ten původní
balíček, který připravilo ministerstvo financí a který oslovoval jak tu stranu příjmů, to znamená
část té stabilizace /nesrozumitelné/ přes zvýšení příjmů, tak i přes omezení výdajů. A skutečností
je a v tom ta kritika je oprávněná, že zatím se realizovala ta opatření spíše na příjmové straně a
ta opatření na výdajové straně, ne, že by nedošlo k ničemu, ale jsou realizovaná jenom z části.
Samozřejmě nejvíce se mluví o té oblasti důchodového systému. Zatím došlo k takzvaně parametrickým
změnám, to znamená k částečné stabilizaci systému a také se hodně mluví o zdravotnictví, což jsou
asi ty největší balíky peněz, které by bylo potřeba stabilizovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Další téma
vývoj české ekonomiky. Na zasedání bankovní rady, jak jsem pročítal zápisy, jste několikrát
probírali zadlužování domácností. Na konci května se veřejnost dozvěděla, že růst zadlužování
domácností pokračuje, objem úvěrů poskytnutých domácnostem vzrostl proti konci března o víc než
šest miliard korun českých a to na dvě stě padesát dvě miliardy korun. Jaké znaménko byste dal tomu
trendu?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, zatím trend pokračuje, dá se předpokládat, že ještě pokračovat bude, protože přece jenom
zadlužení domácností ve srovnání s vyspělými zeměmi bylo a stále ještě relativně je malé. Otázka je
toho tempa. A samozřejmě by domácnosti ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď má otázka se znaménkem, pane guvernére.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Jestli myslíte dynamiku, tak si myslím, že dynamika bude postupně ochabovat, tam nelze
střílet silné závěry na základě vývoje v jednom nebo dvou měsících a domnívám se, že v horizontu v
nejbližších dvou, tří let ta dynamika bude menší. Ono koneckonců domácnosti si musí uvědomit totéž,
když už jsme mluvili o tom státním rozpočtu, co platí i pro státní rozpočet, že v daném okamžiku
jsou úrokové sazby velmi, velmi nízko a takže aniž bych chtěl nějak strašit, tak, jak říkám,
odvoláme se čistě jen na očekávání trhu, tak přece jenom ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zatím to tak vypadá. Už jste zmiňoval, už jste zmiňoval situaci v Británii, to znamená, že
varujete před tím, že další zasedání, měnové zasedání České národní banky ...
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak neříkám další, ale říkám, že je pravděpodobnější, že příští pohyb úrokových sazeb bude
spíše nahoru, než směrem dolů. Takže je třeba si uvědomit, že pokud sazby budou vyšší, takže to
znamená vyšší náklady na splácení dluhu a to platí stejně pro státní rozpočet jako pro domácnosti.
Takže tohle si každý musí dobře rozvážit a pokud možno nejít až na samou hranici toho, co v daném
okamžiku splatit, nejde jenom o úrokové náklady, ale i o tom, že i moje příjmy mohou mít určité
výkyvy. Takže nemám ani tak strach, že by to bylo bezprostřední systémové riziko. Banky,
předpokládám, že jsou si tohoto velmi dobře vědomy. Také úroveň řízení rizik je na úplně jiné
úrovni, než byla někdy v polovině devadesátých let, tak je to spíš jakoby apel na domácnosti a na
ty, kteří si vypůjčují, aby si byli jisti, že ten dluh, který na sebe berou, dokážou zvládnout.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud bych měl položit laicky otázku, očekáváte tedy, že, pokud možno, s brzkým zvýšením
úrokových sazeb také bude potlačen ten trend růstu zadlužování domácností, že zkrátka půjdou-li
úrokové sazby nahoru, tak očekáváte, že i to zpomalí zadlužování domácností?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak to, co jste řekl, je učebnicově samozřejmě správně, ale kromě ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Čekám, že to potvrdíte.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak ne, že by tato učebnicová pravda neplatila, samozřejmě budou-li vyšší úrokové sazby, tak
by to mělo omezit úvěrovou aktivitu a poptávku, poptávku po úvěrech. Na druhou stranu je třeba si
uvědomit, že úrokové sazby jsou velmi nízko a pokud mluvím o tom, že sazby se v nejbližších
měsících posunou spíše nahoru, než dolu, to znamená, že skočíme někam na úrovně dvoj či
trojnásobné. Takže nejde o to, že by tady hrozilo něco dramatického. A kromě toho, co vy velmi
správně říkáte, jsou-li vyšší sazby, tak asi to omezí poptávku po úvěrech, tak je to dáno také
očekáváním a příležitostí, jo, to vypůjčování je nejenom na spotřebu, ale je to hodně o bydlení,
kde ta poptávka po zajištění vlastního bydlení poměrně velká. Takže to samo o sobě neznamená, že se
vám to ztlumí a spadne z dvouciferných hodnot na úroveň někam mezi pět až deset procent. Takže já
předpokládám, že ta dynamika zůstane poměrně silná po určitou dobu a to i přesto, že sazby budou o
trochu vyšší, ale na druhé straně věřím tomu, že není dlouhodobě udržitelná dynamika na úrovni
třiceti, čtyřiceti procent ročně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Můžete naznačit onu dynamiku, která bude udržitelná?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, to, kdybych tady střílel takováto čísla od boku, tak to by bylo příliš velké
šarlatánství.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Existuje nějaká, když probíráte na zasedáních bankovní rady právě tuto problematiku růstu
zadlužování domácností, existuje nějaká mezní hranice, zmínil jsem částku dvou set padesáti dvou
miliard korun, pokud jsem do toho započítal i firmy, tak ty si vzaly od tuzemských bank úvěry
společně s domácnostmi v celkové výši osmi set deseti miliard korun.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Jasný, ale pokud vezmete třeba právě firmy, taky tam platí, že ta úroveň zadlužení je
relativně malá ve srovnání s vyspělými zeměmi, což zase lze vysvětlit více příčinami. Za prvé možná
to zní příliš teoreticky nebo obecně, úroveň finančního zprostředkování je relativně nízká, to
znamená, že třeba objem úvěrů ve vztahu k hrubému domácímu produktu je relativně nižší, než ve
vyspělých zemích, takže asi tady nějaký prostor existuje, za prvé. Za druhé v naší ekonomice je
poměrně dost zahraničních firem, poměrně silných, takže přicházejí s vlastním financováním ať už v
podobě hotovosti nebo financování z jiných zdrojů a to jistým způsobem limituje tu možnost
půjčování v té oblasti toho korporátního bankovnictví. Takže ten byznys je tam velmi tvrdý a
konkurence poměrně velká. Takže máte pravdu, ta čísla mohou znít jako velmi vysoká a srovnáte-li to
s naším hrubým domácím produktem, tak pořád je to relativně málo. Ale skutečně musíme si uvědomit,
že mluvíme o nějakých relativních hodnotách. Koneckonců my zase nejsme na úrovni dneska, já nevím,
Španělska, Francie, Belgie, takže i ta úroveň toho finančního zprostředkování po nějakou dobu bude
bezpochyby zaostávat, ale dá se předpokládat, že dynamika těchto peněžních agregátů ať už úvěry
domácnostem nebo úvěry podnikům poroste rychleji, významně rychleji, než poroste hrubý domácí
produkt.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste zcela jasně naznačil, že červencové či srpnové zasedání, měnové zasedání bankovní
rady může být klíčové v souvislosti s dalším pohybem, respektive s pohybem úrokových sazeb. Nemáte
obavy, že pohyb úrokových sazeb v České republice směrem nahoru, byť je to trend v západní Evropě a
je nezbytné asi, aby se projevil i v České republice, může svým způsobem zbrzdit rozvoj a dynamiku
růstu české ekonomiky?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Za prvé bych nerad, aby vznikl dojem, že jsem vyslal signál, že bude klíčové jednání bankovní
rady v červenci nebo v srpnu. Klíčové jednání je to vždycky. Samozřejmě někdy je klidnější, někdy
je to, ta rizika se obtížně vyhodnocují. Ale to v jakém bodě se česká ekonomika nachází, tak to
debatujeme vždycky velmi podrobně. Nicméně pravda je, že jako už v posledních měsících a i v těch
měsících dalších se budeme snažit, to riziko, že jsme v tom bodu obratu z hlediska měnové politiky,
se bezpochyby zvyšuje, ale jestli v červnu nebo v srpnu rozhodneme tak či onak, to já tady nejsem
schopen předeslat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Otázka zněla ...
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Otázka zněla, jak nás může ovlivnit ekonomická aktivita v zahraničí. Samozřejmě velmi, jsme
velice otevřená ekonomika. Naším hlavním obchodním partnerem je Německo a v tom širším slova smyslu
zejména země Evropské unie, kdy zhruba sedmdesát procent exportu jde do zemí Evropské unie, takže
bezpochyby je to významné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ne, promiňte, otázka zněla, zda se neobáváte toho, že v případě, že Česká národní banka v
nejbližších měsících zvedne úrokové sazby, že může dojít ke zpomalení ekonomického, dynamiky
ekonomického růstu v České republice?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, taky jsem v pokušení trošku si reformulovat otázku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokuste se to nedělat, prosím.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
My ze zákona bychom, náš primární cíl je cenová stabilita, což někdy je zaměňováno s určitou
posedlostí udržovat nízkou inflaci, což tak není a to zaměření za cenovou stabilitu je určitý
pohled na ekonomiku a neznamená to, že bychom ignorovali, co se děje v ekonomice, není nám
samozřejmě lhostejné, jestli ekonomika roste nebo ne a někdy na straně centrální banky nebyla snaha
zabít českou ekonomiku jenom proto, abychom měli nízkou inflaci. V posledních letech, podíváme-li
se zpátky, tak myslím, že jsme jasně demonstrovali, že jsme připravení reagovat i poměrně
agresivně. Česká ekonomika celkem slušně roste a jako lze si představit, že by rostla více, ale to
už není něco, co může řešit měnová politika, to je potom o struktuře a celkové flexibilitě české
ekonomiky a nikoliv o měnové politice. Takže, když se vrátím k vaší otázce, co se může dít v
příštích měsících. Samozřejmě, pokud bychom zvedli neadekvátně sazby, tak nejenom, že srazíme
inflační očekávání a srazíme inflaci, ale zároveň můžeme podříznout ekonomický růst. Já vás můžu
jenom ujistit a samozřejmě i posluchače, že toto není záměrem centrální banky. My naopak jsme, naše
poslední prognóza je poměrně optimistická týkající se ekonomického růstu a tato prognóza je
konsistentní s určitým zvýšením úrokových sazeb. To znamená ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže tu prognózu jste dělali už se zvýšením úrokových sazeb?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ano. My jsme přešli v loňském roce na takzvaně nepodmíněnou prognózu, která už bere v úvahu
reakci měnové politiky v příštím období. A i přesto, že počítáme s určitým zvýšením úrokových
sazeb, tak náš scénář ohledně ekonomického růstu je poměrně optimistický.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak jako vy jste měl chuť si přeformulovat otázku, mám chuť se zeptat, s jak velkým zvýšením
úrokových sazeb v té prognóze, inflační prognóze počítáte?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Řekněme, že inflace, musíme vycházet z toho, jaký je náš inflační cíl. A my, a to tady ještě
nebylo zmíněno, a já to považuji za podstatné, stanovili jsme nedávno nový inflační cíl, který by
měl platit od roku 2006 a to je na úrovni tří procent. Takže předpokládejme nyní, že budeme mít
inflaci začátkem roku 2006 nebo koncem roku 2005 na úrovni tří procent. Tak je celkem evidentní, že
s touto úrovní inflace asi není konsistentní úroveň úrokových sazeb dvě procenta, protože bychom
měli záporné reálné úrokové sazby, což je možné, řekněme, po určité krátké období, ale asi ne
dlouhodobě. A je tudíž pravděpodobné, že úrokové sazby budou ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kolem čtyř procent.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
... minimálně na té úrovni jako je inflace, to znamená dlouhodobě není udržitelné, abychom
měli záporné reálné úrokové sazby, takže, ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tedy tři a výš?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
... takže lze z toho vyvodit celkem jednoduše tři, tři a výš, aniž bych z toho chtěl teď
dělat nějaké měnově politické pravidlo. Ale samozřejmě může se stát, že nadále česká ekonomika bude
pod svým potenciálem, může se stát, že vývoj v zahraničí bude poměrně slabý a bude velmi slabá
zahraniční poptávka. A v situaci, kdy je česká ekonomika potenciálem, tak to tlačí dolu jak cenovou
hladinu, tak samozřejmě potom to táhne dolů i úrokové sazby. Takže záleží to na mnoha faktorech.
Takže já jsem řekl jenom takovou velmi schématickou ilustraci, v jaké oblasti se asi můžeme
pohybovat, ale těch faktorů, které ovlivňují to konkrétní nastavení, je celá řada, i v tomto
okamžiku už máme koneckonců reálné záporné sazby, pokud bychom vzali dnešní hodnoty, ale my se
samozřejmě musíme dívat trochu, trochu do budoucna.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se bavíme o nejistotách české ekonomiky, tak vy už jste tady v úvodu narazil na reformu
veřejných financí. Vy jste několikrát mluvil o zásadní reformě penzí. Všechny vaše výroky na toto
téma, které jsem si četl, vystihuje nejlépe asi následující citát, cituji vás doslova: "Pořád
čekáme na výraznější důchodovou reformu, zatím byly dohodnuty parametrické změny penzijního
systému, ale pořád čekáme na systémovou změnu penzijního systému." Konec citátu. Pravděpodobně se
nedočkáte. Občanští demokraté ústy předsedy poslaneckého klubu ODS v rozhovoru pro BBC Vlastimila
Tlustého tedy řekli, že odstupují od jednání o důchodové reformě. Vladimír Špidla zase v rozhovoru
pro Českou televizi říká, že nebude prosazovat důchodovou reformu se sto jedním poslancem. Co to
bude znamenat v případě z pohledu České národní banky, že důchodová reforma, systémová důchodová
reforma nebude přijata?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Jako v daném okamžiku, ač to nemusí znít zrovna dobře, tak to neznamená, v tomto okamžiku to
neznamená nic. Důchodový systém se ubírá tím směrem, že jde postupně do deficitů, což neznamená, že
tento nebo příští rok to skočí o tolik a tolik miliard a že to způsobí katastrofu. Důchodový systém
je, patří mezi ty oblasti veřejných financí, které musí být stabilní vlastně po řadu desítek let a
ten systém musí být i politicky robustní. Takže já to vidím jako velký problém, že ta ochota na
politické, v politické rovině tady není. Já to nejsem schopen nějak více komentovat, protože nevím
samozřejmě z něho přesně se odvíjí pozice ODS nebo sociální demokracie a je to škoda, protože tím
si necháváme ujít velkou příležitost, promarníme další dva, tři roky a pokud se mě ptáte, co to
znamená, tak to znamená, že později ty změny budou jaksi o to bolestnější a budou muset být o to
razantnější.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatuje guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Děkuji za rozhovor.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Děkuji.
Rozhovor se Zdeňkem Tůmou
Rozhovor se Zdeňkem Tůmou, guvernérem ČNB