(Rádio Zet 22. 4. 2015 09:40, pořad Alter Eko)
Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Dobrý den, vážení posluchači. U dnešního Alter Eko vás vítá hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Mým dnešním hostem je Mojmír Hampl, viceguvernér České národní banky a mimochodem můj bývalý kolega a spolužák. Vítej, Mojmíre, u mikrofonu.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Dobrý den, ahoj Heleno.
Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Přesto, že od intervence České národní banky proti koruně uběhl už téměř rok a půl, stále vyvolává velké emoce. Ačkoli v médiích jsou často slyšet kritické hlasy proti intervenci, důvěra domácností v tuzemskou ekonomiku i po intervenci pokračovala v započatém růstu a nyní dosahuje rekordních úrovní z jara 2007. Tehdy mimochodem ekonomika rostla 6 % v reálném vyjádření. Důvěra podnikatelů v ekonomiku se ale tak prudce nezvýšila. Máš pro to nějaké, Mojmíre, vysvětlení?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Mě tohle, co říkáš, asi úplně neznepokojuje, protože důvěra podnikatelského sektoru v ekonomiku se už posunula po roce 2013 hodně nahoru. My to vidíme ve všech indikátorech důvěry a vidíme to taky koneckonců v tom, jak podniky reálně nakládají se svými penězi, že začaly znovu investovat, jinými slovy začaly znovu více důvěřovat budoucnosti a tenhle indikátor pravdy, bych řekl, jako skutečně utracené peníze, nenaznačuje, že by byla nějaká skepse nebo že by skepse narůstala. Naopak se mi zdá, že růst investic spíš potvrzuje to, že podnikatelský sektor čeká stále relativně dobré časy. Takže já bych se nenechal asi vyvést z rovnováhy nebo z konceptu jedním konkrétním číslem.
Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Mně jde spíš, Mojmíre, o to, že vidím jako takovou dysbalanci, že vlastně domácnosti, které, můžeme říci, nejvíc kritizovaly a na ně se ty kritiky, nebo o ni se ty kritiky opíraly, že vlastně přijdou o nějakou hodnotu úspor, obzvlášť, když vlastně používají ty své úspory na nákupy věcí ze zahraničí a jezdí na zahraniční dovolené, a naopak ony vlastně tu svoji důvěru výrazně zvýšily a přitom vlastně ta intervence měla pomoci převážně reálné ekonomice, tedy firmám. Takže mně trošičku přijde paradox, že vlastně bych čekala, že důvěra firem vzroste víc, na vyšší úroveň než důvěra domácností a ono je to zatím naopak. Takže takhle jsem to myslela.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Rozumím, ale znovu chci říct, že si myslím, že jednotlivé sektory ekonomiky ten obrat sentimentu zažívají v jiných okamžicích. U podniků nastal dřív a dřív se posunul na vyšší úroveň, u domácností to přišlo s jistým zpožděním a mně to, že domácnosti mají relativně pozitivní očekávání ohledně budoucnosti, ani nepřekvapuje a ani to není v rozporu s tím, co jsme si my tehdy v roce 2013 mysleli. My jsme naopak měli za to, že pomůžeme spotřebitelskému sentimentu, že pomůžeme poptávce, že pomůžeme spotřebitelským výdajům i tím, co jsme udělali. Koneckonců s odstupem roku a půl všichni spotřebitelé vidí, že všechny tehdejší katastrofické scénáře ohledně toho, jak všechno zdraží, se samozřejmě ukázaly jako nepravdivé a falešné. Spotřebitelé dnes zažívají nejnižší inflaci za posledních 10 let a koneckonců po dlouhé době se začal znovu obnovovat růst mezd. Proč by nebyli optimističtí?
Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Zmínil jsi mzdy. Když se podíváme na prognózu České národní banky, tedy tvé instituce, tak tam vidíme, že počítáte s celkem solidním oživením růstu mezd a sami píšete ve svém zápisu z jednání, že ty mzdy nerostou tak, jak jste si představovali. Není podle tvého názoru ten pomalejší růst mezd při oživení ekonomiky a oživení trhu práce vlastně signálem nějakých problémů na trhu práce?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Musím říct, že máš naprostou pravdu v tom, že vývoj mezd je možná největším potenciálním rizikem, které stojí před touto ekonomikou. S tím já naprosto souhlasím. Když jsem mluvil v předchozí odpovědi o tom, že se mzdy začaly zvedat, tak je to pravda, ale také je pravda, že se zdaleka nedostáváme na ty úrovně růstu nominálních mezd, na které jsme byli zvyklí v téhle ekonomice. Takže máš určitě pravdu v tom, že letos nebo příští rok to budou roky pravdy, které ukážou, do jaké míry se deflační očekávání, která se promítala taky do toho, že lidé už vlastně přestali očekávat, že jim porostou mzdy, do jaké míry jsou natolik zabudovaná do téhle ekonomiky, že třeba dlouhodobě ovlivňují mzdová vyjednávání a dlouhodobě ovlivňují nominální mzdy. Kdyby totiž platilo, že domácnosti si v uvozovkách zvykly na mnohem nižší růst mezd, a kdyby tenhle růst mezd se stal standardem v této ekonomice, tak takový nový normál by měnověpoliticky, ale i makroekonomicky byl nepříznivý a nevhodný, řekl bych. Takže jediné, co můžu říct, je, že stejně jako ty i centrální banka bedlivě sleduje vývoj mezd a zrovna v letošním roce bude docela zajímavé, jak se nominální a reálné mzdy budou vyvíjet a já nominální mzdy dokonce beru jako jeden z těch klíčových ukazatelů, který nám napoví, do jaké míry se ekonomika skutečně už odlepila ode dna a udržitelně roste a do jaké míry to je třeba jenom nějaký přechodný jev anebo zdání.
Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Znám, vlastně i vy to hodně často zmiňujete, že tou intervencí vlastně strategicky chcete změnit ty nominální veličiny.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Přesně tak.
Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
A jedna z těch klíčových nominálních veličin jsou ty ...
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Přesně tak.
Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
... ty nominální.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Přesně tak.
Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Tak, když se podíváme do světa, tak vidíme mnoho centrálních bank, které ve snaze rozjet ekonomiku, podpořit růst a podpořit také inflační stabilitu ve smyslu nějakého pozitivního mírného předvídatelného růstu cenové hladiny přistoupily k nekonvenčním nástrojům měnové politiky. Co všechno se může objevit v arsenálu centrální banky jako nekonvenční nástroj měnové politiky? Vy o tom totiž už začínáte mluvit ve svých zápisech.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
V první řadě bych řekl, že se zapomíná na jednu základní pravdu. Měnová politika nikdy nevyčerpá své nástroje. Měnová politika vždycky a za všech okolností může něco dělat. Její arsenál je v zásadě nevyčerpatelný, koneckonců může končit až tím extrémním opatřením, kterému říkáme shazování peněz z vrtulníku, jinými slovy rozdávání peněz všem občanům.
Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Já se znova zeptám, už máte objednané vrtulníky?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak to beru jako nadsázku. Říkám, to je samozřejmě hodně, hodně extrémní nástroj, ale já si nemyslím, že v tuto chvíli je to zrovna téma pro českou ekonomiku. Samozřejmě, že česká centrální banka v okamžiku, kdy vstupovala do kurzového závazku, kdy se rozhodla jít touhle cestou, musela zvážit všechny alternativy a já myslím, že zvážila tehdy správně a rozhodla správně, že tou nejméně nekonvenční cestou v podmínkách malé otevřené ekonomiky je právě použití kurzu a já teď upřímně nemám ani nějaké nutkání přemýšlet o dalších nástrojích, když máme tento, a ten, myslím, zafungoval relativně dobře. Ale chci všem posluchačům vysvětlit, že jsou naprosto nesprávné úvahy a komentáře těch, kteří říkají, že v nějakém okamžiku měnová politika vyčerpá svůj arsenál, už nikam nemůže. Ne!
Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Pojďme trochu to přiblížit realitě. Představme si teoretickou situaci, opravdu teoretickou. Spotřeba domácností i ekonomika sice roste a koruna začne posilovat hodně blízko k té vaší hranici 27 korun za euro, ale inflace zůstává pořád velmi nízko, velmi blízko nule. V takovém případě by Česká národní banka spíše intervenovala proti koruně, nebo by zavedla záporné úrokové sazby jako nástroj pro oslabení koruny, jako tržní nástroj pro oslabení koruny?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Za prvé bych zase řekl, že pokud se ekonomika chová předvídatelně a řekl bych normálně, tak oživování spotřebitelské poptávky by mělo vést také k tomu, že ceny se budou v uvozovkách "normalizovat" a změny cen se budou "normalizovat". Jinými slovy, že se inflace bude spíš tlačit k našemu cíli. Kdyby to mělo být tak, že ekonomika poběží skvěle, poptávka půjde nahoru, spotřebitelé budou optimističtí, firmy budou investovat a zároveň by inflace padala dolů nebo se držela okolo nuly, byla by to dost nestandardní situace, a potom bychom museli hodnotit, z jakého důvodu je inflace dole. Jestli například za tím není zase nějaký pozitivní nabídkový šok, jaký teď zažíváme v oblasti cen ropy. Takže neočekávám, že tohle by byl ten nejpravděpodobnější vývoj. Nicméně, kdyby hrozil ten scénář, který je asi představitelnější, to znamená, že by se ekonomice dobře nedařilo, hromadily se deflační tlaky na straně poptávky, to znamená poptávka by byla utlumená, investiční poptávka též, tak já bych řekl, první, k čemu by se zase centrální banka asi uchýlila, je to můj názor, by zase bylo použití kurzového nástroje, který, jak říkám, se osvědčil, funguje a koneckonců centrální banka s ním v tom režimu dál operuje a po posledním zasedání dokonce řekla, že i pravděpodobnost, že znovu ten nástroj využije, se zvýšila. Čili pro mě osobně, a říkám to jako svůj osobní názor, je mnohem konvenčnější uvažování použít něco, co už máme, než zkoušet nějaké alternativy, které ještě nemáme nebo jsme je nepoužili.
Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
--------------------
Můj poslední dotaz. Já jsem myslela třeba právě použití zákonných úrokových sazeb jako tržní nástroj na oslabení koruny. To znamená, že byste nevstoupili na trh intervencemi jako aktivní hráč na trhu, ale sundali byste ty sazby do záporu a řekli: Tak a my jsme tržně oslabili korunu a vy nás nemůžete kritizovat za to, že uměle oslabujeme korunu. Přemýšlíš tímto směrem?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já rozumím té otázce, nicméně není to asi úplně v souladu s mým vnitřním nastavením. Pokud mám kurzový závazek a ten závazek jsem teoreticky a i prakticky schopen hájit nekonečně dlouho, tak první linie obrany je zase snažit se pracovat s tím závazkem, nikoli nějakou boční cestou se snažit jaksi zabránit tomu, abych ho musel hájit. Prostě je to závazek, hájím ho, řekli jsme, že jsme připraveni ho hájit neodvolatelně do okamžiku, než řekneme, že skončí. Tím pádem bych řekl poměrně jednoduše, to samo by mělo být signálem pro trh, jako do téhle chvíle bylo, a pokud bude potřeba ho hájit skutečně i na trhu konkrétními operacemi, pak tak čiňme. Mně přijde ta úvaha o záporných úrokových sazbách někdy jako takový trošku substitut za vůli ten závazek skutečně ctít a skutečně poctivě ho dodržovat.