(BBC - česká redakce - 17:30 Interview BBC, 24.9.2004)
redaktorka
--------------------
Události a osobnosti, o nichž chcete vědět víc.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer v týdnu varoval před rizikem inflace,
kterým může být v příštím roce růst platů státních zaměstnanců. Vláda poměrně výrazně přidá
policistům, hasičům, vězeňské službě, přidáno dostanou i kantoři. Po výraznějším růstu platů volají
lékaři, zdravotníci a státní úředníci. Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn nesdílí v rozhovoru
pro BBC obavy centrální banky z růstu mezd.
Martin JAHN, vicepremiér pro ekonomiku /ukázka/
--------------------
Každá mince má dvě strany. Na druhou stranu zase to může zvyšovat koupěschopnou poptávku
obyvatelstva, což je taky faktor růstu HDP.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatuje v rozhovoru pro BBC vicepremiér Martin Jahn. Nejen o růstu mezd v příštím roce
bude následujících třicet minut.
redaktorka
--------------------
Právě začíná Interview BBC.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes.
Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl
viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Děkuji za pozvání. Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak bylo řečeno, v tomto týdnu jste varoval před inflačním rizikem, kterým může být růst
platů ve státní sféře. Za jak velké riziko tento růst považujete?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak především ty informace o tom, jak se budou vyvíjet mzdy, ještě neexistují. Já jsem jenom
čerpal z toho, co je nyní vidět v tisku. My očekáváme, že by inflace příští rok měla klesnout,
vrátit se k těm hodnotám řekněme kolem tří procent. V případě, kdyby se některé mzdy vyvíjely třeba
někde na úrovni deseti procent, tak samozřejmě to reálné navýšení mezd je velmi vysoké. Já osobně
mám navíc takový nepříjemný pocit, respektive obavy z toho nerovnoměrného vývoje mezd. My jsme ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co kdybych vám teď skočil do řeči a řekl, že tam možná rovnoměrný vývoj mezd bude, protože se
všem bude přidávat. Poté, co se veřejnost dozvěděla, že pravděpodobně vstoupí v platnost zákon o
služebním poměru, který zvýší platy policistům, tak vláda rozhodla, že přidá peníze učitelům.
Následně jsme se dozvěděli, že soudci a ústavní činitelé dostanou třinácté a čtrnácté platy, i když
se to nebude tak jmenovat, a chtějí přidat lékaři, přidá se možná i úředníkům.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak tady to, to jsou takové novinové titulky, ale ty čísla zas tak úplně jasná nejsou.
Samozřejmě, pokud u policistů se mluví řádově o dvacetiprocentním růstu, tak podle těch údajů,
které člověk vidí v novinách, tak dva tisíce učitelů jsou deset procent a teďka opravdu záleží, kde
bude nějaké to průměrné číslo. A jak jsem říkal, inflace tři procenta, ekonomika samozřejmě
poroste, to znamená, že si na nějaké to navýšení mezd vyděláme, ale všechno má své meze. Navíc teda
myslím si, že není úplně dobrá zpráva, že toto navýšení mezd, o kterém právě jsme mluvili, se
odehrává ve státním sektoru. Státní sektor, produktivita státní správy je skoro bych řekl taková,
takové tabu, o tom se příliš mnoho nemluví. Že by tam docházelo k nějakým masivním úsporám
zaměstnanců, které by znamenaly, že dojde k úspoře peněz, které se rozdělí mezi menší počet
zaměstnanců, to se mi taky nejeví a celkově, že by stát zrovna překypoval příjmy, které by mohl
rozdávat, to ty deficity také neukazují. Ale nicméně ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tu vaši obavu z inflačního rizika, zvyšuje ji například to, že soudci a ústavní činitelé
dostanou třinácté a čtrnácté platy v roce příštím?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak určitě není příliš racionální čekat, že když budou třeba zaměstnanci ve státní správě
slyšet, jak jejich kolegům v nějakém jiném odvětví státní správy se mzdy zvyšují o deset procent,
tu o dvacet procent, tak bych nečekal, že když za nimi někdo přijde, že jejich mzda poroste o pět,
šest procent, což, myslím si, spíš odpovídá těm makroekonomickým předpokladům, že z toho budou
příliš nadšeni. A také jde o to, jak veřejný sektor bude působit na zaměstnanost a mzdy v soukromém
sektoru.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Můžete to riziko, o kterém jste mluvil, přepočítat řádově do procent inflace? To znamená,
když si vezmeme objem miliard, které půjdou, ať už na platy policistům, na navýšení platů učitelům,
to jsou dvě miliardy korun, ať to budou třinácté a čtrnácté platy soudcům a pravděpodobně pokud
ustoupí vláda i tlaku lékařů, který byl vyvolán tím, že se přidávalo učitelům, o kolik by se mohla
zvýšit inflace příští rok?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Určitě v žádném případě ne. I kdybych znal to číslo, o kolik porostou mzdy, tak mzdy, i když
hrají podle mého názoru velmi významnou roli v tom, jaký bude inflační vývoj v příštím roce, tak
nejsou zdaleka jediným faktorem. A jak už jsem říkal, jsme daleko od toho závěrečného čísla. Ale
samozřejmě, čím větší jsou mzdy, tím, tím bude silnější koupěschopná poptávka. Ta silná
koupěschopná poptávka může ovlivnit růst cen, ale jsem daleko od jakýchkoliv kvantifikací.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
I tak daleko, abyste řekl, že inflační cílení centrální banky, o kterém jste se zmínil, pro
rok příští, že inflace by se měla dostat ke třem procentům, dokonce jste mluvil i o tom, že by
mohla klesnout pod tři procenta, že tento cíl je v ohrožení?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To bych si asi netroufl říct, protože těch faktorů, které ovlivní inflaci v příštím roce,
bude velmi mnoho, takové věci jako benzin, velice nám fluktuují ceny zemědělských výrobců, ceny
průmyslových výrobců a tak dále. To jsou také velmi, velmi významné faktory, takže ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pozitivní nebo rizikové především?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tyhlety faktory, o kterých mluvím, ropa a ceny průmyslových výrobců, které souvisejí s cenou
železa, jsou faktory, které spíše vytváří to riziko směrem nahoru.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že tím de facto ale můžete odpovědět, že to bude velmi obtížné udržet inflaci v
příštím roce pod třemi procenty?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já bych se držel takového toho našeho "nebude-li pršet, nezmoknem" nebo respektive "když bude
pršet, tak zmokneme,", kdyby se sešly ty faktory, například vysoká cena ropy s velmi vysokými
mzdami, třeba růstem kolem devíti procent ve státní sféře, tak si myslím, že to bude
komplikovanější, ale my tomu přizpůsobíme zase naši měnovou politiku samozřejmě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená budete rychleji zvyšovat úrokové sazby.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Může se to stát, ale stejně tak se to nemusí stát.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte si, že si vláda tohoto rizika, rychlejšího zvyšování úrokových sazeb, než o kterém se
mluví, je vědoma?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já si myslím, že určitě. Experti ministerstva financí se musí dívat na cenu dluhu, ale tady
bych chtěl říct, že dvě zvýšení o čtvrt procenta ČNB vytvořily novinové titulky. My jsme zase
uviděli novináře na našich tiskovkách, což je moc fajn. Ale když se podíváme na, na statistiky, tak
se podíváme, že delší úrokové sazby se meziročně některé zvýšily o procento, některé o procento a
půl před tím, než jsme my začali zvyšovat úrokové sazby. Do toho třeba taky padl downgrade České
republiky a tak dále. Čili ty krátkodobé sazby, to není jediné, co ovlivňuje cenu peněz a úrokové
sazby v souladu s domácím i zahraničním vývojem se výrazně zvýšily ještě před tím, než my jsme k
těm opatřením přistoupili.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale vy můžete, abych se teď zastal novinářů, vy můžete postupovat dynamičtěji, což se může
předpokládat, že do konce roku zvednete ještě o půl procenta úrokové sazby na tři procenta a stejně
taková dynamika zvyšování úrokových sazeb, abyste udrželi inflaci v České republice kolem těch tří
procent. Jestliže je tolik rizikových faktorů, tak může být daleko dynamičtější, než se
předpokládalo.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, když se podíváme na to, co je jaksi vestavěné v očekávání finančního trhu, tak je tam
opravdu velmi razantní zvýšení úrokových sazeb, které ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ještě do konce roku o půl procenta, ano.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
... vypadá až velmi razantně, bych řekl, ale zároveň já jsem daleko od toho říct, že teďka je
mi jasné, co budeme dělat. My jsme, my vždycky se snažíme přijmout to správné rozhodnutí v ten
okamžik, v který rozhodujeme, a prostě ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, pane viceguvernére, vy byste označil za razantní ještě zvýšení úrokových sazeb do
konce roku o půl procenta nebo z těch komparací, které jste tady zmínil, úrokové sazby jako takové,
jejich zvyšování, půl procenta při pohledu na úrokové sazby centrální banky, tak razantně?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já se vždycky bráním razantní, málo razantní. My se snažíme dělat adekvátní rozhodnutí. A
pokud bychom došli k tomu, že to je adekvátní, tak to uděláme. Ale znovu říkám, udělali jsme nějaká
rozhodnutí, já si myslím, že ty rozhodnutí byla v pořádku a ty nová čísla je potvrzují. Jak
rozhodneme dál, bude záležet na tom, co se v ekonomice bude dít. Vidíme velmi slibná čísla, vidíme
inflační rizika, ale vidíme i čísla, která můžou mířit opačným směrem, například maloobchodní tržby
a tak dále.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn ve středečním Interview BBC obavy České národní banky z
inflačního rizika týkající se růstu platů ve státní sféře zmírňoval těmito slovy:
Martin JAHN, vicepremiér pro ekonomiku /ukázka/
--------------------
Každá mince má dvě strany. Na druhou stranu zase to může zvyšovat koupěschopnou poptávku
obyvatelstva, což je taky faktor růstu HDP. Dnes samozřejmě HDP taženo zejména investicemi firem,
což je důležité, a investice domácností poněkud poklesly, ale já myslím, že to zvýšení nebylo tak
drastický, aby bylo výrazným negativem pro inflaci. Myslím si, že to je celkem v rovnováze a nemám
s tímto zvýšením problém.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říká v rozhovoru pro BBC vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Jak by viceguvernér České
národní banky Luděk Niedermayer vyvrátil tezi, že svými slovy o inflačním riziku připravuje půdu
centrální bance právě pro další růst úrokových sazeb na nejbližším jednání?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Je nás, je nás v bankovní radě sedm a ani já v tom nemám zatím jasno. Prostě je třeba
analyzovat tu situaci a hledat, co je optimální řešení, ale ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proč v tom nemáte jasno, když to bude za týden?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Protože neustále přicházejí nové zprávy. Víte, že týden před tím rozhodnutí nemůžu mluvit o
tom, jestli v tom mám jasno, nebo ne, protože hlasovat se bude až za týden, ale my jsme nějaká
rozhodnutí udělali a zatím se spíš ty naše předpoklady potvrzují.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tedy ke zvyšování úrokových sazeb. Já jenom totiž pro úplnost, protože v polovině září váš
kolega z bankovní rady Pavel Racocha prohlásil, že srpnová čísla o průmyslové inflaci jsou
argumentem pro další růst úrokových sazeb. Pro úplnost, srpnový růst cen průmyslových výrobků byl v
meziročním srovnání víc než osm procent. Pak následují vaše slova o inflačním riziku. Tudíž musí si
i centrální banka pro to zvyšování úrokových sazeb dělat nějaký mediální prostor?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ne, já myslím, že ne, ale zase na druhou stranu myslím si, že ani vy byste nenesl jako
novinář příliš dobře, kdyby člověk nikdy na nic nechtěl odpovědět. Pokud hovořím o mzdách, tak
myslím si, že při rozhodování příští týden, aspoň pro mě, tady toto není příliš silná kategorie,
protože opravdu zatím ty informace jsou na úrovni novinových titulků. Musíme se podívat ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To bude silnější ke konci roku?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Až budeme mít víc, až budu mít víc informací o vývoji ve státní sféře a také až budu vědět,
co se bude odehrávat v soukromém sektoru.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Které argumenty teď budou hlavní pro to, jak se budete rozhodovat, zda zvýšit či ponechat
úrokové sazby na stávající úrovni?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, vy víte, že já o tom nechci mluvit ten týden před tím, protože myslím si, že pouštět
nějaké zavádějící signály nebo signály z velké menšiny v bankovní radě, jednoho ze sedmi, může leda
tak zmást finanční trhy. Ale je to jako vždy, nám se podařilo neobvykle dobře odhadnout ekonomický
vývoj ve druhém čtvrtletí, čili budeme se znovu jako vždy dívat, jestli ty údaje, které chodí z
ekonomiky, odpovídají tomu, jak jsme se na ekonomický vývoj dívali v naší prognóze.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď se vrátím ještě k růstu platů. Data z Českého statistického úřadu před několika týdny
ukázala, že růst platů v České republice se za uplynulých dvanáct měsíců výrazně zpomalil. V
meziročním srovnávání mzdy v Česku rostly o 4,3 %, po odečtení inflace to dělá zhruba 1,5 %. Na
příští rok požadují odbory růst platů vcelku o sedm procent. Je to číslo odpovídající?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, já nemám moc rád ty zprůměrovaná čísla, i když sám jsem tady o zprůměrovaných číslech
hovořil, protože hlavně v tom soukromém sektoru to opravdu záleží na jedné konkrétní situaci jedné
konkrétní firmy. Když se firmě daří, oni to zaměstnanci ví, tak mají poměrně silnou pozici na to
požadovat vyšší mzdy a může se stát, že jich dosáhnou. To neznamená, že firma ve stejném městě
dosáhne přesně těch samých výsledků, protože se může pohybovat v oblasti červených čísel nebo mít
dokonce existenční potíže. Čili o průměrných číslech bych v tomto mluvil nerad a taky bych nerad
vůbec dával nějaký návod na to, jak mají odboráři vyjednávat. Myslím si, že v podnikové sféře je to
úplně jasné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, ale já teď vstoupím do vaší řeči, protože přece jenom vás nepustím z té otázky zase
tak jednoduše. Tady požadavek Českomoravské konfederace odborových svazů jako nejsilnější odborové
centrály v zemi byl dán na stůl v souvislosti s vyjednáváním o růstu platů v roce příštím. To
znamená, že když to vezmeme podle požadavků Milana Štěcha jako šéfa této centrály, tak odbory
požadují reálný růst platů o tři až čtyři procenta vyšší než v roce předchozím. To znamená, že by
tady vlastně byla dvojnásobná dynamika reálných, růstu reálného platu. Má na to ekonomika?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já si myslím, že je velkou chybou stanovit nějaké minimální meze nebo meze pro vyjednávání v
soukromém sektoru. Myslím si, že vůbec to kolektivní vyjednávání vyššího typu je zásadní chyba.
Čili dovedu si klidně představit, že existují podniky, ve kterých je tady toto velmi rozumné číslo,
dokonce kde se zaměstnanci mohou dostat na vyšší, ale dovedu si představit, že jsou podniky, které
s mnohem menším růstem se dostanou do existenčních problémů a lidi skončí na dlažbě. Čili myslím
si, že ten koncept je prostě špatný.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je z pohledu bankéře, ale asi ne z pohledu odborů.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No samozřejmě, ale tak je otázka, koho ty odbory vlastně chrání, jestli chrání ty lidi, kteří
právě teď mají, mají místo, snaží se udržet to dobře placené místo nějakou dobu, anebo jestli se
dívají na otázku zaměstnanosti, na otázku těch, kteří práci hledají.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když ukončíme téma dalších inflačních rizik v české a nejen v české ekonomice pro rok příští,
která budou podstatná v souvislosti s inflačním cílením centrální banky, vy jste zmínil, pokud se
nemýlím, cenu ropy, respektive cenu benzinu jako významné inflační riziko směrem nahoru, stejně tak
možný růst platů. Nechtěl jste se víc k tomu vyjadřovat. Existují ještě jiná rizika, která jsme
nezmínili, ať už směrem dolů nebo směrem nahoru?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Celkově vývoj v zahraničí ovlivní nás, nejenom nás ovlivní přímo, to znamená těmi nákladovými
impulsy, třeba cenou dováženého zboží, ale vůbec to, jak bude silná, silná zahraniční poptávka. To
je další z takových faktorů. Nicméně si myslím, že opravdu ta domácí situace, ty platy budou hrát
poměrně významnou roli už proto, že ten vývoj je takový specifický. Letos jsme vyhnali tu inflaci
nahoru zvýšením daní a tyto impulsy nám odpadnou. To znamená ta inflace by mohla klesnout, ale
klesne pouze tehdy, když ta ekonomika se zachová v souladu s tím, že by inflace měla klesnout.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A teď je otázkou, zda právě růst cen ropy a zda růst platů jasně neukáže to, že růst sazeb,
daňových sazeb de facto nahradí tyto dvě rizika, to znamená že inflace zůstane ...
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Naopak,tyto dvě rizika nahradí růst těch sazeb.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano, ano.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Jistě, to je to, co by se mohlo stát a bude třeba, aspoň já budu velmi pečlivě zvažovat, do
jaké míry je tenhle scénář pravděpodobný.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A zatím se vám jeví jako pravděpodobný?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ty informace jsou opravdu velmi nové, tady ty cenové já bych skoro řekl až dostihy, které se
tady odehrávají, to je velmi nová informace a uvidíme, jak to dopadne, protože rozpočet zase nemá
na rozdávání. Tak já si myslím, že ta státní sféra nemá na to, aby se dostala na velmi vysoké růsty
mezd.
redaktorka
--------------------
Posloucháte Interview BBC.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.
Další téma - stav státních financí a naplňování strategie přístupu České republiky k eurozóně. Za
několik málo týdnů, respektive za tři týdny to bude rok, co česká vláda schválila společný
dokument, na kterém pracovala s centrální bankou, nazvaný Strategie přistoupení České republiky k
eurozóně. Existují problémy, které po roce od přijetí tohoto dokumentu, který je obecnější, než
tak, jak byl formulován ten dokument původně centrální bankou, které jako viceguvernér vidíte?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já si myslím, že to spíš odpovídá té strategii. My po tom roce, tak, jak jsme řekli, se
vrátíme znovu k tomu hodnocení. Tím, že nedošlo ke změně těch priorit, vláda hovoří o vstupu, o
přijetí eura někdy kolem roku 2008, 2009, tak to znamená, že nás nečekají žádná dramatická
rozhodnutí právě teď. Vstup do eurozóny v tom období znamená vstup do toho kurzového režimu někdy
kolem roku 2007, což by měl být rok 2006, 2007, kdy už se začne blížit do oblasti plnění
maastrichtských kritérií, což je zatím hodně daleko. To znamená, že spíš se potvrzuje ten přístup,
který byl zvolený v minulém roce, a já jsem, myslím, už v té době říkal, že si dovedu představit
urychlení, kdyby se to stalo prioritou, kdyby se tomu přizpůsobila fiskální politika a ono se to
nestalo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že po roce od přijetí tohoto dokumentu si pravděpodobně řeknete, pokračuje v
České republice stav, není kam spěchat.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Pokračuje stav, že je to opravdu relevantní pro rok 2009, 2010 zřejmě, což je zase ale mimo
horizont rozhodování této vlády. Čili to znamená jinými slovy - přijetí eura se nestává nyní
prioritou, ekonomickou prioritou vlády.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říkáte tuto větu se znaménkem nebo aplikujete k té větě vy osobně znaménko plus nebo minus?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já bych to držel nejraději jako oznamovací větu, ale ono to není tak jednoduché a to bych z
toho asi vyklouzl tak, že by se vám to nelíbilo. Já myslím, že ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano, oznamovací věta to nebude, pane viceguvernére.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Je část ekonomiky, která by nepochybně přivítala přijetí eura. Myslím si, že pro průmyslovou
sféru a naši konkurenceschopnost v některých oblastech, zejména průmyslu, by to bylo příznivé,
zároveň přijetí eura samo o sobě vytváří určité problémy pro makroekonomiku. A přijetí eura, když
ty makroekonomiky, zejména fiskální politika, protože přijetím eura vypínám měnovou politiku, když
na to není připravena, tak by to mohlo být velmi nákladné. To znamená udělat nějaký velký skok a
najednou přijmout euro, i když ty podmínky nejsou, to opravdu souhlasím s kritiky tohoto kroku, to
není, to není dobrá úvaha.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Máte obavy v souvislosti s tím, že se po roce bude konstatovat není kam spěchat, v
souvislosti s přijetím jednotné evropské měny, že se Česká republika, respektive politická
reprezentace, na níž to bude především, která bude muset přijmout ty kroky, aby Česká republika
vůbec do eurozóny mohla vstoupit, že politická reprezentace se dostane do začarovaného kruhu?
Protože tím, že není kam spěchat, tak se budou odkládat důležité reformy, které jsou nezbytné k
přijetí eura?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, ono to tak černé zase není, protože v případě, kdybychom plnili to, co jsme předložili do
Bruselu, to znamená to tempo odbourávání toho nadbytečného schodku, to se netýká jen členů
eurozóny, to se týká všech členů Evropské unie, tak bychom ve skutečnosti postupně tu fiskální
politiku dávali dopořádku. Vy možná mluvíte o něčem trošku širším. V případě, kdy neuděláme některé
podstatné reformy, zejména bych zmínil reformu zdravotnictví a penzijního systému, tak by se mohlo
stát, že až ty normální schodky stlačíme pod ty maastrichtská kritéria, tak nám tam začnou se
schodky navyšovat o náklady těchto reforem, což by samozřejmě šťastné nebylo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
K tomu se dostaneme záhy, k reformě zdravotnictví a penzijního systému. Pokud ještě zůstanu u
státních rozpočtů na roky příští, Česká republika se zavázala snižovat rozpočtové výdaje v tzv.
konvergenčním programu. O jeho naplnění se vedl boj při rozpočtu na příští rok. Ministr financí
Bohuslav Sobotka v souvislosti s přijetím rozpočtu na příští rok ve vládě prohlásil:
Bohuslav SOBOTKA, ministr financí /ČSSD/ /ukázka/
--------------------
Chtěl bych říci, že návrh rozpočtu pro příští rok zajišťuje splnění cílů v konvergenčním
programu, pokud jde o deficit veřejných rozpočtů v příštím roce, to je první skutečnost. Druhá
skutečnost je, že deficit státního rozpočtu na příští rok v metodice sestavování státního rozpočtu
bude 83,6 miliardy korun. Je to tedy suma zhruba o čtyři sta milionů korun nižší, než byla původní
koaliční dohoda, která počítala s deficitem 84 miliard korun. Čili znovu opakuji, deficit bude 83,6
miliardy korun.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Úterní slova ministra financí Bohuslava Sobotky. Výdaje rozpočtu na příští rok překračují
limit tzv. konvergenčních kritérií o dvě a půl miliardy korun českých. Podle ministra financí
Bohuslava Sobotky je ale překročení limitu zcela nepatrné a nebude znamenat žádný problém. Byl by i
viceguvernér Luděk Niedermayer tak optimistický?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No já bych tady hrozně nerad potvrzoval jedno staré pořekadlo. Ono se říká, že centrální
banky se příliš zabývají inflací a ve skutečnosti centrální banky se příliš zabývají fiskální
politikou, do které nemají co mluvit. Takže hodně nerad na toto pole vstupuji a určitě nechci radit
vládě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale víte, teďka v souvislosti s programovým prohlášením nové vlády je prohloubena koordinace,
alespoň v programovém prohlášení vlády, mezi centrální bankou a vládou, tak co byste se nepustil do
fiskální politiky.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ne, já myslím, já myslím, že co se týká schodků, tak jsme v poměrně bezpečné oblasti, což je
dané tím, že jsme navýšili daňové příjmy. My jsme zvýšili daně, což může mít své vedlejší
nepříjemné důsledky, a zároveň ekonomika začala dynamicky růst. Čili myslím si, že se schodky jsme
v zásadě v souladu bez problémů a já bych si klidně dovedl představit, že reálné výsledky schodků
budou lepší než očekávané.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že on de facto ale i Bohuslav Sobotka si pro to vytváří prostor tím, že roste
ekonomika rychleji, rozpočty jsou plánovány na menší růst ekonomiky, tak z toho pak schodky budou
nižší.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Doufejme, že tomu tak bude a my opravdu, naše ministerstvo financí je velmi opatrný tady v
tomhletom, musím říct, se vší svojí kompetencí. A zároveň si nejsem jistý, jak si stojíme v oblasti
těch výdajů. Máme tam tzv. povolené a nepovolené překročení, ale hlavně ta situace, kdy ekonomika
zrychluje svůj růst, je vhodná pro to, aby stát jaksi vyklízel to hřiště a nechal na tom hřišti
zvyšování poptávky investic hrát ten soukromý sektor a mám pocit, že to se nám příliš nedaří.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Rok příští bude pro ekonomiku zajímavé také v tom slova smyslu, že dojde opět k jedné z
největších privatizací, pokud se povede, a to k privatizaci Českého Telecomu. Už jste se nějakým
způsobem radili s vládou nebo konzultovala vláda s Českou národní bankou, jak to bude s penězi,
které případně stát z privatizace Českého Telecomu získá? Mluví se až o šedesáti miliardách.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já předpokládám, že se nic nemění na té staré dohodě. Samozřejmě pokud vláda prodá Telecom za
koruny, tak centrální banka v tom nebude hrát roli. Předpokládám kdyby jej prodala za devizy, že
iniciujeme ten existující mechanismus, na základě kterého my budeme pro vládu konvertovat ty
příjmy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, pokud to přeložíme do češtiny, že v případě, že by se Telecom prodával a vláda by
inkasovala peníze v cizí měně, tak by tyto peníze byly deponovány na účtu?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ne deponovány, ony by byly prodávány centrální bance a centrální banka by vládě dávala
výměnou za to koruny tak, jak ten mechanismus byl tehdy vytvořen.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A není pro vás jako pro centrální banku, řekněme nejsou jisté otazníky v tom, jak vláda bude
ty peníze z privatizace Telecomu utrácet, protože alespoň z těch slov, které se snažím získat z
hostů, kteří přichází do Interview BBC a jsou to představitelé vlády, tak tu se mluví o tom, že
peníze mají jít do specializovaných fondů, ať už do rozvoje bydlení, tedy do fondu, Státního fondu
rozvoje bydlení, do státního fondu dopravního, ze kterého by se například financovaly, urychlilo se
financování silnic a dálnic?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já doufám, že je jasno v tom, že příjmy z privatizace nejsou žádné nové peníze. To není žádný
příjem. To je způsob financování. Vláda se financuje buďto tím, že vybírá daně, prodává dluhopisy,
anebo také může prodávat akcie a tady tohle je samozřejmě naprosto jasné z hlediska těch pravidel
účtování, bruselských, ale i našich, že kdyby se dodatečně utratilo šedesát miliard z privatizace,
ať už přes mimorozpočtové fondy nebo přes rozpočty, takže to je prostě navýšení deficitu. To
předpokládám, že je zcela zřejmé.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy zatím ty obavy nemáte?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já myslím, že je to naprosto jasné, tady tohle. Doufám, že o tom se nevedou nějaké velké
pochyby.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když jste byl v tomto pořadu před rokem, tedy v Interview BBC, upozorňoval jste, že už je
téměř pět minut po dvanácté na provedení zásadních reforem. Mluvil jste o reformě zdravotnictví, o
reformě důchodové, ale také o reformě trhu práce jako o jednom z nezbytných předpokladů začlenění
České republiky do eurozóny. Za uplynulých dvanáct měsíců nedošlo k žádné změně. Jak tuto
skutečnost, jak tyto skutečnosti oddalují přijetí jednotné evropské měny?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, já myslím, že horší je, jak ovlivňuje ekonomický vývoj. Oddaluje je tím, že prostě když k
těm reformám dojde později, tak ty reformy zvýší schodky a mohlo by se stát, že ty normální běžné
schodky už dostaneme pod tříprocentní hranici a tohle nám je zvýší a zatím neexistuje žádný
mechanismus, který by říkal, že tyto řekněme dobré schodky z titulu penzijní reformy se nepočítají.
A myslím si, že závažnější je spíš ten vliv na tu ekonomiku. Já mám pocit, že bez reformy
zdravotnictví budeme čím dál tím častěji oddlužovat nemocnice čím dál tím většími sumami a ještě
horší je podle mě reforma trhu práce. My bychom všichni byli rádi, kdyby ekonomika opravdu rostla.
Čtyřprocentní růst, je to až smutný, že ten čtyřprocentní růst je pro nás něco fantastického,
protože tahle ekonomika by měla mít na vyšší ekonomický růst, ale bez toho, aby se nám podařilo
zvýšit zaměstnanost, větší účast lidí na vytváření toho hrubého domácího produktu, tak bude velmi
obtížné urychlit nebo udržet tempo ekonomického růstu. A myslím si, že člověk nemusí být ekonomický
expert, aby viděl, že sociální systém, jeho zbytnělost je to, co brzdí růst zaměstnanosti a to
znamená větší podíl lidí na vytváření hodnot, které se pak dají rozdělovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud byste měl odhadnout, až se tady sejdeme, dva roky, v roce 2006, protože tato vláda před
sebou má dva roky, je podle vás reálné, aby ona uskutečnila to, po čem voláte už také víc než tři
roky jako viceguvernér?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Myslím si, že co se týká té reformy trhu práce, že by tam k něčemu mohlo dojít. V poslední
době se hovoří o snížení těch dávek, které, které nejsou nezaměstnanecké dávky, ale jsou to dávky
těch dlouhodobě nezaměstnaných, které opravdu pro ně mají zničující dopad na zvýšení účasti lidí na
práci a je vidět v Německu ta, zejména ve východním Německu, proklínaná Hartzova reforma, jak
přináší to ovoce s obrovským předstihem. Velké množství lidí se hlásí na úřady práce a najednou
začali hledat práci, protože zjistili, že není povoláním pobírání sociálních dávek.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vláda premiéra Stanislava Grosse, teď, když se dostanu k jedné z těch reforem, konkrétně to
bude reforma penzijní, se sice v programovém prohlášení zavázala k reformě penzí:
Stanislav GROSS, předseda vlády /ČSSD/ /ukázka/
--------------------
Chceme, aby tato vláda nejen projednávala návrhy na důchodovou reformu, ale aby přijala a
předložila podobu reformy důchodového systému do Poslanecké sněmovny, protože si myslíme, že je
zapotřebí, aby se zbytečně neztrácel čas. A jelikož je to proces, který je skutečně dlouhodobý, tak
je škoda každého roku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatuje premiér Stanislav Gross. Lídři opozičních stran však nedávají přijetí reforem, ať
už zdravotnické nebo i penzijní, šanci na úspěch. Například předseda ODS Mirek Topolánek v
souvislosti s reformami penzijního a zdravotnického systému říká, že vzhledem k polarizaci sil v
parlamentu se vládě do konce jejího mandátu v roce 2006 zřejmě nepodaří zásadní reformu prosadit. V
souvislosti s tou penzijní reformou, bude to velký problém, pokud nebude prosazena do roku 2006, z
vašeho pohledu?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, je to nákladné. Já mám pocit, že na Slovensku, které už začalo velmi radikálně řešit
tyhle problémy, je dopad té penzijní reformy na deficity, na roční deficity v oblasti jednoho
procenta, jednoho procentního bodu po několik let. Takže by to znamenalo, pokud se máme vejít do té
tříprocentní hranice třeba v roce 2007, že by to mohlo znamenat, že ty ostatní deficity musí být o
procento nižší a vidíte, jak bojujeme nyní o každou desetinku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Chcete tím naznačit, že pokud se tato vláda, vláda premiéra Stanislava Grosse neodhodlá co
nejdříve, v dohledné době k reformě zdravotnictví a k reformě penzí, tak by mohlo dojít k tomu, že
nebudou plněna maastrichtská kritéria v roce 2006 a 2007?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ne nutně, ale znamená té, že ten tlak na nižší deficity v ostatních oblastech bude vyšší, to
znamená stát bude muset být úspornější jinde.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A je zatím úspornější?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Myslím si, že zatím se tam toho odehrálo hodně málo a ten relativně příznivý schodek, o
kterém se bavíme, pro další období je zejména způsoben zvýšením daní a urychlením růstu ekonomiky
než výdajovými škrty a reformami.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatuje v rozhovoru pro BBC viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Děkuji, že
jste přišel do BBC. Někdy příště na shledanou.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Děkuji za pozvání.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takové bylo Interview BBC.