(BBC - česká redakce - 06:00 Dobré ráno s BBC, 14.10.2003)
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
2009 a 2010, v těchto letech by podle představ české vlády a centrální banky měla Česká
republika přistoupit k jednotné evropské měně. Vláda premiéra Vladimíra Špidly v pondělí přijala
strategii přistoupení České republiky k eurozóně. V dokumentu se kabinet zavázal k dalším reformám.
Hovoří český ministr financí Bohuslav Sobotka.
Bohuslav SOBOTKA, ministr financí /ČSSD/ /ukázka/
--------------------
Je tedy zřetelné, že na to, abychom naplnili tuto ambiciózní strategii přistoupení k jednotné
evropské měně, musíme pokračovat dále ve změnách, které již vláda započala v červnu letošního roku
s tím, že schválila koncepci reformy veřejných rozpočtů. Musíme pokračovat zejména v té oblasti
strukturálních reforem, které se týkají reformy penzijního systému, reformy systému zdravotní péče
a také některých reforem týkajících se trhu práce.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Řekl v pondělí po jednání vlády ministr financí Bohuslav Sobotka. Nejen o strategii
přistoupení České republiky k jednotné evropské měně bude následujících třicet minut. Před námi je
půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview
BBC je guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, vítejte v BBC, hezký dobrý den.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V pondělí vláda schválila strategii přistoupení České republiky k eurozóně, počítá se v ní s
roky 2009 a 2010 jako možnými termíny pro přijetí jednotné evropské měny Českou republikou.
Předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Kalousek v rozhovoru pro BBC však do
jisté míry tyto roky zpochybňuje.
Miroslav KALOUSEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /KDU-ČSL/ /ukázka/
--------------------
Já vidím, při tomto tempu spíš vidím rok 2010, ten 2009 nevidím příliš reálný. Při tomto
tempu snižování zadlužování je první reálný termín 2010, budeme-li postupovat rychleji, můžeme ten
čas zkrátit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říká v rozhovoru pro BBC předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Kalousek.
Jak se guvernér České národní banky Zdeněk Tůma vypořádá s námitkou, že přece jen existuje až
příliš neznámých, aby bylo možné dát nějaké konkrétní termíny?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, tak právě proto je tam určitý interval. Já jsem dokonce navrhoval, aby ten interval byl
trošku širší. Koneckonců je, jak říkal pan předseda Kalousek, pokud by se postupovalo rychleji, lze
si představit dřívější termín. Já nějak jako nerozporuji to, co řekl, jeho slova odráží určitý
pesimismus, který zřejmě vyplývá z politických jednání, která byla vedena v souvislosti s tou první
fází reformy, která je momentálně v běhu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste tedy navrhoval širší koridor, rok 2008 až 2010. Proč jste s touto námitkou neuspěl?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já jsem to dával spíš ke zvážení vládě, to nebyla nějaká zásadní námitka, ale na jedné straně
můžeme být pesimističtí a můžeme mít obavy, že to půjde pomaleji, ale na druhé straně se někdy
dočkáme i pozitivních překvapení, takže není důvod si nevytvořit prostor na obě strany, ale nakonec
převážel ve vládě názor, že ten interval 2009 až 10 je dobře zargumentovaný a vláda nakonec
odhlasovala materiál s tímto termínem.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je podle vás nutné vůbec dávat nějaký časový koridor? Nebylo by podstatnější spíše materiál,
který bych si dovolil označit slovem obecný, protože je obecnější, než byl materiál, který
předložila veřejnosti k diskusi centrální banka začátkem letošního roku, spíše vytvořit detailnější
materiál, než dávat nějaké termíny, nějaký časový koridor?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, právě, protože to není něco, co bychom řešili zítra, tak těžko vytvoříte detailnější
materiál, jestliže mluvíme o něčem, co proběhne za nějakých pět, šest, sedm, či více let. Neumím si
proto představit, ne, že by se nedalo napsat víc stránek, ne, že by se nedaly provést nejrůznější
kalkulace, ale nemyslím si, že by nás to přivedlo k lepšímu poznání a v žádném případě by to
neodstranilo nejistoty, které bezpochyby před námi jsou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Která největší rizika vidíte jako guvernér centrální banky v souvislosti s tím stanoveným
časovým koridorem?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, tak bezpochyby, a to neříkám nic nového, protože neříkáme to jenom my, ale podle mě je si
toho vědoma i vláda. V současné době hlavním úzkým místem je reforma veřejných financí, jinak mám
za to, že si česká ekonomika nestojí špatně, samozřejmě bychom viděli rádi, kdyby rostla rychleji,
ale z hlediska přijetí jednotné měny, z hlediska udržitelnosti ekonomického růstu, udržitelnosti
veřejných financí je to primárně o tom, co se podaří udělat s oblastí veřejných financí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy se účastníte pravidelně zasedání vlády, myslíte si, že vláda daleko radikálnější druhou a
třetí fázi reformy veřejných financí než fázi první, která je nezbytná pro přijetí evropské měny,
zvládne?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já bych se chytil toho slůvka nezbytná, které jste použil, ale nedával bych to do souvislosti
nezbytná pro přijetí jednotné měny, ale nezbytná pro fungování této ekonomiky. A věřím tomu, že
ministr financí i jeho lidé na ministerstvu financí a věřím, že i členové vlády tomuto rozumějí.
Stojíme před výzvou, kterou bych označil za strukturální deficit veřejných financí, to znamená,
veřejné finance sklouzávají do deficitu v posledních letech a tento vývoj, pokud nedojde k
radikálním systémovým změnám, bude pokračovat a bude docházet k dalšímu zhoršování. Je to dáno
třeba i stárnutím populace a podobně. Čili toto dneska je prakticky každému jasné, že je potřeba
reformu provést, nemůže to být jenom o nějakých modifikacích a kosmetických úpravách, ale musí
dojít k zásadním změnám. A věřím tomu, že tohoto si je vědoma i politická reprezentace a možná
právě proto v souvislosti s reformou veřejných financí to politické pnutí mezi vládou, vládnoucí
koalicí a opozicí je tak silné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se ale podíváme například na slova ministra financí Bohuslava Soboty, on tvrdí, že ani
reforma veřejných financí neumožní do konce desetiletí, do prvního desetiletí nového tisíciletí,
dosáhnout vyrovnaného státního rozpočtu. Zkrátka, že by Česká republika neměla vyrovnaný státní
rozpočet do roku 2010, to vás neznepokojuje jako guvernéra?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Potýkáme se s dvěma věcmi, které se někdy bohužel směšují. Zaprvé za posledních deset let
nebo již více než deset let česká ekonomika prošla výraznou transformací a někdy, jako bychom
zapomínali, že v roce 90 jsme teprve budovali základy tržní ekonomiky a transformace ve všech
zemích měla své náklady. Tyto náklady dneska se stávaly nebo staly součástí dluhu, který česká
ekonomika nese a dopadá to i na veřejné finance, takže to je část pravdy. Na druhou stranu tohle
bych neviděl ani jako zásadní problém, protože to je něco, co se stalo, nedá se odestát, jestli
máme úroveň dluhu dvacet pět nebo dvacet procent, dvacet procent by samozřejmě bylo lepší, ono to
bude za chvíli trošku víc, ale to, co mě nejvíc trápí, je, na kolik se podaří zvládnout zhoršování
strukturálního deficitu veřejných financí, a to je dáno do značné míry, jak už jsem zmiňoval ten
obecný faktor, stárnutím populace, která bude velmi ovlivňovat stabilitu penzijního systému a
zdravotnictví a plus teda, není to jenom tady o tom, ale celkově o ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že vyrovnanost rozpočtu nevidíte jako problém, ale daleko zásadnější problém pro
vás je, že se například vydává čím dál víc peněz na penze a tento systém, penzijní systém?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
To spolu souvisí samozřejmě, ale já bych neviděl jako dogma, že musíme mít vyrovnaný rozpočet
během nejbližších tří let, protože je evidentní, že něco takového není dostupné a zřejmě by ani
nebylo prospěšné pro českou ekonomiku. Umím si samozřejmě představit ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V čem by nebylo prospěšné pro českou ekonomiku?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Obávám se, že kdybyste se snažil dostat vyrovnaný rozpočet nebo dostat horu přebytků během
tří let v okamžiku, kdy světová ekonomika je stále ve stagnaci a my také nerosteme nějakým
závratným tempem, takže by to podřízlo ekonomický růst a rozhodně by nám to neprospělo. Což
neznamená, že si nelze představit radikálnější postup, než který zvolila vláda, ale to teď mluvím
jako ekonom a chápu, že to má také politický kontext.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste řekl časový horizont tří až čtyř let jako možnost vyrovnaného rozpočtu, ale nebavíme
se o tomto časovém horizontu, bavíme se o časovém horizontu sedmi let, o kterém hovoří ministr
financí.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já doufám, že jsem to neřekl, já jsem neřekl, že bych viděl ten rozpočet během tří, čtyř let,
naopak jsem řekl, že to jako realistické nevidím.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Přesně tak, ale já jsem zmínil, že ministr financí uvažuje o časovém horizontu sedmi let?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Sedm let je dlouhý časový horizont, teď bych rád odlišil právě to, o čem jsem mluvil jako o
strukturálním deficitu a o tom čísle, které my vidíme. To číslo, které my vidíme, je ovlivněno
hospodářským cyklem. Jestliže se mě ptáte na rok 2010, tak mluvíme o nějaké hypotéze. Budeme-li
předpokládat, že česká ekonomika poroste relativně slušným tempem, věřím tomu, že by měla být
schopna vypořádat se jak s náklady transformace, které už by dávno měly být absorbovány v
deficitech veřejných financí v nejbližších letech a zároveň věřím tomu, že je možné během těch
šesti, sedmi let udělat i poměrně radikálně strukturální reformu veřejných financí a nevidím důvod,
proč kolem roku 2010 by nemohl být vyrovnán rozpočet. Jenomže to jsem měl na mysli třeba, jak jsme
slyšeli pana předsedu Kalouska, zřejmě to měl na mysli i pan ministr financí. Já mám za to, že jako
politici berou v úvahu i politický kontext a zřejmě nevěří tomu, že by bylo politicky průchodné, že
by tak radikální reforma veřejných financí byla politicky průchodná.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Slušný růst v té přeci jenom číselné terminologii je u vás co?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Pro mě to jsou tři až čtyři procenta pro českou ekonomiku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A kdy by podle vašich odhadů k tomuto růstu mohlo dojít v České republice? Protože nyní je
zhruba poloviční.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Nyní je zhruba poloviční, jsme přes dvě procenta. Na to, jak vypadá situace u našeho hlavního
obchodního partnera v Německu a koneckonců v celé eurozóně, tak si troufám tvrdit, že si vedeme
poměrně slušně. Předpokládáme, že příští rok by česká ekonomika mohla mírně akcelerovat, ale je
fakt, že tento růst je hodně postaven na spotřebě domácností. Dokud se nepřidá růst investic, a to
do značné míry bude ovlivněné celkovým ekonomickým prostředím ve světě a zejména u našich hlavních
obchodních partnerů, tak nemůžeme očekávat nějaký růst, nějaký zázrak.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že čtyřprocentní růst, rok 2005 možná?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Jasně, ale tak, to už je ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ne, použil jste vy terminologii ...
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
... na tom, co bude za dva, za tři roky. Samozřejmě ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Slušného hospodářského růstu.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
... ano, pokud dojde k oživení ve světě, a pokud dojde k oživení v západní Evropě, pokud se,
pokud bude docházet k zlepšování podnikatelského prostředí v České republice, tak potom růst
ekonomiky, vyjádřeno růstem hrubého domácího produktu, na úrovni tří, čtyř procent je určitě v
horizontu dvou, tří let dosažitelný.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je guvernér centrální banky Zdeněk Tůma. Ministr
financí Bohuslav Sobotka po pondělním jednání vlády a schválení strategie přistoupení České
republiky k eurozóně řekl:
Bohuslav SOBOTKA, ministr financí /ČSSD/ /ukázka/
--------------------
Je tedy zřetelné, že na to, abychom naplnili tuto ambiciózní strategii přistoupení k jednotné
evropské měně, musíme pokračovat dále ve změnách, které již vláda započala v červnu letošního roku
s tím, že schválila koncepci reformy veřejných rozpočtů. Musíme pokračovat zejména v té oblasti
strukturálních reforem, které se týkají reformy penzijního systému, reformy systému zdravotní péče
a také některých reforem týkajících se trhu práce. Já bych chtěl říci, že si velmi vážím toho, že
na tomto dokumentu bylo dosaženo shody mezi ministerstvem financí a i Českou národní bankou a že
ten materiál dnes vláda schválila.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatoval v pondělí po jednání vlády ministr financí Bohuslav Sobotka. Guvernér České
národní banky Zdeněk Tůma v pondělí k dalším reformám, které souvisejí se stavem veřejných financí,
uvedl:
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky /ukázka/
--------------------
Možná při určitém zjednodušení by se dalo říci, že stávající reforma je spíše, já bych to
nazval ne příliš hezky, parametrická v tom smyslu, že mění nastavení parametrů stávajícího systému,
ale že stávající systém ve své podstatě nemění a předpokládám, že ten druhý krok a nepochybuji o
tom, že musí přijít, tak že bude více o změně toho systému, ať už budeme mluvit o změně systému
penzijním, nebo dalších věcech.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatoval v pondělí po jednání vlády guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Není, pane
guvernére, hlavní problém v tom, že politická reprezentace od začátku devadesátých let nenašla
nikdy odvahu změnit systém, ale pouze jeho parametry, jak jste vy o tom hovořil, tudíž v případě,
že se nezmění systém, ale pouze parametry, je reálné, že by Česká republika do eurozóny
nevstoupila?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Abychom nemluvili tak obecně o jakýchsi parametrických a systémových změnách, možná bychom si
to mohli přiblížit na příkladu penzijního systému. V daném okamžiku máme takzvané průběžné
financování, to znamená ty peníze, které stát vybere na důchody, tak jsou zase vypláceny důchodcům.
Zatím veškeré změny, ke kterým docházelo, pracovaly s nastavením parametrů, jako je odchod do
důchodu u mužů a žen a podobně. Stejně tak v tom, co navrhuje v současné době vláda nebo co
prosadila v parlamentu nebo co bude prosazovat v parlamentu, tak se to zase týká nastavení
parametrů. S ohledem na to, že budeme patřit mezi země, které budou velmi zasažené stárnutím
populace a bude čím dál tím více důchodců a čím dál tím méně aktivně pracujících, tak je bezpochyby
potřeba tyto kroky udělat, ale nebude to stačit. Toto by stačilo na dalších pár let, aby se systém
stabilizoval, ale nebude to stačit v horizontu deseti, patnácti, dvaceti a více let. Jinými slovy,
je nezbytné udělat změnu toho systému, klást větší důraz na soukromé pojištění a zřejmě se posunout
i k dalšímu pilíři od toho čistě průběžného financování. Takže to je příklad penzijního systému a
podobně bychom mohli argumentovat i u dalších segmentů veřejných financí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ovšem Špidlův kabinet do roku 2006, on ani vůbec nepočítá se změnou průběžného systému, on
stále staví na průběžném systému?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Přiznám se, že nevím, jaké jsou momentálně úvahy vlády, protože, jak říkám, zatím v rámci té
první fáze reformy se jedná o změnu nastavení tohoto systému průběžného financování, a pokud vím,
tak v horizontu několika měsíců ministerstvo práce a sociálních věcí zřejmě ve spolupráci s
ministerstvem financí by mělo přijít s návrhem na další úpravy. A já neznám, nevím, jak daleko jsou
práce na těchto institucích, takže je pro mě velmi obtížné předjímat, s čím přesně přijdou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V tom dokumentu, o němž se bavíme, se na několika místech mluví o tom, že české hospodářství
musí mít prostor, aby se více sladilo s ekonomikami eurozóny. Přiblížit se musí hlavně struktura
hospodářství a ekonomický cyklus. Když budu citovat z pasáže ekonomická sladěnost z odstavce 21,
cituji doslova: "Přesto byl doposud cyklický vývoj české ekonomiky sladěn s cyklickým vývojem
eurozóny méně, než v průměrné členské zemi eurozóny. Také v oblasti sladěnosti struktury reálné
ekonomiky a finančního sektoru existuje prostor k dalšímu zlepšení." Konec citátu. Můžete popsat
konkrétní kroky, které by podle vás měly vést k dalšímu zlepšení?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, tak tady bych ani nepoužil výraz zlepšení ve smyslu větší sladěnosti. Větší sladěnost buď
je, nebo není. A i u stávajících členů Evropské unie mají k sobě některé, jakoby z hlediska
hospodářského cyklu mají k sobě některé země blíže a některé jsou si vzdálenější a nepřikládal bych
tomu nějaký normativní význam, jestli je to dobře, nebo špatně. Pochopitelně je to podstatné z
hlediska přijetí jednotné měny, protože jestliže chceme mít jednotnou měnu, bylo by dobře, aby náš
ekonomický cyklus byl pokud možno sladěn s celkovým vývojem v eurozóně. Vy jste zmínil jeden
aspekt, to znamená sladění hospodářského cyklu. Na druhé straně je tady nebo zůstaňme ještě u toho
ekonomického cyklu. Ono to porovnání je hodně ovlivněno vývojem v posledních pěti letech. My jsme
koncem devadesátých let procházeli recesí a cyklus v Evropě vypadal úplně jinak. Evropa naopak si
vedla poměrně dobře a v okamžiku, kdy my jsme se začali dostávat z recese a akcelerovali jsme na
růst kolem tří procent, tak Evropa začala stagnovat a nás stáhla trochu dolů. Takže jsou to trošku
pořád jakoby ještě dozvuky té poslední dekády a během transformace není divu, že náš hospodářský
cyklus vypadal trošku jinak. Takže já bych z toho nechtěl dělat nějaké silné závěry, co my můžeme
udělat, to je nějaký spontánní proces a k tomu sbližování bude bezpochyby docházet. Na druhé straně
máte další aspekty, které zpětně budou ovlivňovat i hospodářský cyklus jako takový, jako je naše
obchodní provázanost se zeměmi eurozóny a tam došlo k naprosto razantnímu přepnutí zahraničního
obchodu za těch posledních deset, třináct let z Východu na Západ, a to samo o sobě určitě sblíží
hospodářský cyklus těchto zemí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A můžete teď odpovědět konkrétně na tu otázku, která souvisí se sladěností struktury reálné
ekonomiky a finančního sektoru, kde v tom společném dokumentu se praví o dalším prostoru ke
zlepšení?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Jak říkám, ten prostor, to je něco, co bychom neměli ošetřovat nějak administrativně, k tomu
bude docházet. Dám příklad zase, finanční sektor před třemi lety, před třemi, čtyřmi lety, větší
část finančního zprostředkování byla v tuzemských rukou, dneska je v zahraničních rukou. Samo o
sobě je to významný signál proto, že i výkonnost finančního sektoru tady a v zahraničí a zejména v
zemích Evropské unie se bude postupně sbližovat, protože hlavní banky, hlavní finanční domy České
republiky jsou dneska součástí nadnárodních kapitálových struktur. Stejně tak zahraniční kapitál,
přímé zahraniční investice, které se dosud realizovaly a dále budou realizovat. Zase to povede k
tomu, že, jestliže mám finance ze zahraničních zemí Evropské unie, tak se mi eurozóna nebo země
Evropské unie budou postupně provazovat s tím, jak funguje Česká republika. Už dneska jsme součástí
evropského ekonomického prostoru.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Abychom si, pane guvernére, lépe asi rozuměli. Myslel jsem, že do této věty je možné schovat
například hospodářskou politiku vlády, kde si například podnikatelský sektor stěžuje, že taková
hospodářská strategie vlády neexistuje. Například zástupci automobilového průmyslu v čele s
předsedou představenstva Škody Mladá Boleslav Vratislavem Kulhánkem si stěžují, že český průmysl a
české hospodářství je například příliš vázáno na jeden segment, na automobilový průmysl. Takže to
jsem měl na mysli.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak, to jsme si asi nerozuměli, protože já bych to pod touto větou rozhodně nerozuměl. Jako
samozřejmě hospodářská politika vlády by měla být taková, aby ekonomika se vyvíjela co nejlépe, aby
tady bylo dobré podnikatelské prostředí, fungující legislativa, ale to vůbec neznamená, že bych se
měl orientovat podle toho, jestli jsem provázán s ekonomikou eurozóny, nebo ne. Rozhodně bych v
daném okamžiku byl co nejméně provázán s německou ekonomikou například. Takže není pochyb o tom, že
existuje obrovský prostor pro zlepšení, ať už v oblasti hospodářské soutěže, v oblasti třeba
obchodních rejstříků, pracuje se dlouhou dobu na úpadkovém zákonu, který ministerstvo spravedlnosti
slibuje velmi dlouho, dalo by se říci léta a pořád ho nemáme na stole. A to jsou všechno věci,
které jsou velmi významné pro to, aby podnikatelské prostředí bylo dostatečně flexibilní a tam
prostor bezpochyby existuje.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Přímé náklady České národní banky a ministerstva financí, které souvisely s /nesrozumitelné/
odlukou se Slovenskem, byly vyčísleny na bezmála půlmiliardy korun. Začínáte, pane guvernére, už v
centrální bance vyčíslovat, jak velké budou přímé náklady související s přijetím jednotné evropské
měny v České republice?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Přiznám se, že zatím ne. Před přijetím eura se bude zpracovávat takzvaný masterplan, který
bude mapovat velmi detailně, jak celý proces bude probíhat a bezpochyby určité kalkulace si
uděláme, ale nerad bych vás zklamal, nelze od toho příliš mnoho očekávat, protože nějaké absolutní
číslo, vy ho potřebujete s něčím porovnat a i to mezinárodní srovnání by bylo velmi ošidné, protože
záleží na tom, jestli vezmete nároky nebo náklady na vytištění nových bankovek a vyražení nových
mincí, změnu, jak se říká, takzvané /nesrozumitelné/, náklady na změnu cenovek v celé ekonomice,
což vypadá banálně, ale ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale jakou metodiku vy zvolíte, vy tedy můžete zvolit svoji metodiku jako centrální banka, pak
bude ...
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Podívejte se, to rozhodnutí je politické, tady nejde o to, abychom spočítali, kolik nás budou
stát nové bankovky, protože to se pohybujeme v řádu stovek milionů korun. To, oč se jedná, je, že
je tu další krok v integraci, ke kterému se česká ekonomika zavázala tím, že vstoupila do Evropské
unie a že tento krok odhlasovala, čímž neříkám, že je jedno, kolik nás to bude stát. Ale to se
bavíme, přímé náklady jsou v řádu stovek milionů a my se tady bavíme o tom, jestli to bude
prospěšné pro dlouhodobý ekonomický růst, kde jako mluvíme v řádu miliard, takže přímé náklady
nejsou souměřitelné s tím, jaké by měly být přínosy pro tuto ekonomiku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdy ten dokument, o němž jste hovořil, bude hotov a hodláte jej předložit?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Masterplan, to potom, to se odvíjí od časování našeho přistoupení k euru a jak jsme se o tom
bavili na začátku, tak to není zrovna za rohem, ale za pár let, takže zatím máme ještě čas.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Česká republika se po vstupu do eurozóny bude podílet na základním jmění Evropské centrální
banky. Nemýlím-li se, tak už nějakou částku by Česká republika měla poslat jako základní jmění do
Evropské centrální banky dnem vstupu, hned po vstupu do Evropské unie, tedy 1. května 2004?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Měli bychom splatit pět procent z toho, co se od nás očekává a trošku jste mě zaskočil,
protože já ta čísla neumím z paměti, i když jsem je celkem nedávno viděl.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste hovořil o zhruba sta milionech eur, na kterých by se měla Česká republika podílet na
základním jmění, alespoň tak jste to publikoval, respektive v rozhovoru to Hospodářské noviny
otiskly před půl rokem.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Pak to bude určitě pravda.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že zhruba pět milionů eur bude ta první splátka?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Může být, to zní celkem pravděpodobně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Další dotazy, které přišly i prostřednictvím elektronické pošty. Začněme aktuálním tématem, a
to souvisí s Lichtenštejnskem, které v úterý v Lucemburku zmařilo uzavření smlouvy o rozšíření
Evropského hospodářského prostoru kvůli svému majetkovému sporu s Českou republikou a se
Slovenskem. Ministr zahraničí Cyril Svoboda k tomuto sporu říká:
Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL /ukázka/
--------------------
To je dlouhodobý postoj Lichtenštejnska, protože Lichtenštejnsko připravilo prohlášení k tomu
podpisu, ve kterém chtělo, aby se stvrdila ostatními účastníky té smlouvy pozice, že
Lichtenštejnsko bylo neutrální během první, druhé světové války. A my jsme řekli, že jsme
připraveni, a podepsali jsme tu smlouvu, ji podepsat, že jsme připraveni navázat diplomatické styky
s Lichtenštejnskem kdykoliv, ale naše pozice je pevná, nikdy ne na základě nějakých předběžných
podmínek.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říká v rozhovoru pro BBC ministr zahraničí Cyril Svoboda. Pro úplnost, dohoda o Evropském
hospodářském prostoru by měla od 1. května příštího roku vytvořit mezi rozšířenou Evropskou unií a
Lichtenštejnskem, Norskem a Islandem prostor volného obchodu s výjimkou zemědělských komodit. Může
guvernér České národní banky Zdeněk Tůma odhadnout případné dopady zmaření smlouvy o přistoupení
České republiky do Evropského hospodářského prostoru na tuzemskou ekonomiku, jsou-li vůbec nějaké?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, rozhodně si netroufnu odhadnout přímé dopady. Já myslím, že to je proces, který je
natolik politicky determinován, že asi v tomto okamžiku těžko budeme počítat nějaké náklady.
Klíčovým je náš vstup do Evropské unie. Samozřejmě tady se předpokládalo, že souběžně s tím bude
podepsána i dohoda o Evropském hospodářském prostoru, což by bezpochyby bylo užitečné. Rybolov, to
nás asi nezabije, ale vidím to daleko více jako politický než ekonomický problém. A ta zpráva ze
včerejška, já se přiznám, že jsem to nijak neanalyzoval, ale rozhodně si myslím, že další jednání a
i náklady, že by byly asi více v oblasti politické než ekonomické.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Další téma, na které se posluchači BBC ptali, souviselo s integrací dozoru nad finančním
trhem v České republice. Nyní jsou hlavní tři klíčové orgány - ministerstvo financí, Komise pro
cenné papíry, Česká národní banka. Ministerstvo financí trvalo na jedné regulační instituci, Česká
národní banka doporučovala instituce dvě. Našli jste už kompromis?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já se to pokusím trochu upřesnit. My jsme, především my jsme neodmítali jednotného
regulátora, ale my jsme říkali, že napřed bychom měli analyzovat, co vlastně chceme vytvořit a
říct, jak by ta budoucí struktura regulace měla vypadat, než abychom od boku pálili jeden regulátor
a neřeklo se přesně, co to znamená. Protože těch modelů jednoho regulátora je celá řada, takže to
byl náš zásadní problém, a proto jsme se odmítli spolupodepsat pod materiál, který připravilo
ministerstvo financí a připravili jsme určitý náčrt analýzy společně s Komisí pro cenné papíry.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Rýsuje se teď dohoda?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já mám za to, že se rýsuje dohoda, stejně tak, jako ta základní dohoda byla od začátku.
Protože od začátku všichni tři regulátoři říkali, ano, bezpochyby by mělo dojít k integraci
regulátorů, ta regulace je příliš fragmentovaná, znamená to zbytečnou zátěž pro regulované subjekty
na finančním trhu. A teď je to o tom, abychom dali dohromady rozumný model. Pokud půjdeme na
jednoho regulátora, což si samozřejmě také umím velmi dobře představit, tak tam jsou velká rizika
implementační, rozhodně to není něco, co bychom byli schopni odstartovat příští rok a v takovém
případě si umím představit nějaký mezikrok, který by byl částečnou integrací s tím, že by se
paralelně pracovalo na jednom regulátorovi. Ale zatím, jako v tomto okamžiku předbíhám výsledek
debaty, kterou vedeme. Existuje pracovní skupina, která intenzivně pracuje ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdy by ta debata měla skončit?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
... stejně tak, jako já mluvím s kolegy regulátory, řekněme, jak s ministrem financí, tak s
panem předsedou Jakubem. Debata ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jednou větou, jedním slovem, prosím.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Předpokládám, že ten základní návrh bychom měli mít začátkem, v prvním kvartále příštího
roku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, díky za váš čas, na shledanou.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Děkuji, na shledanou.