(Patria.cz 18.10.2011, rubrika Zpravodajství - Rozhovory)
Otázka (Miloš, 11:58) -Pane Singere, pokud eurozóna v nejbližších kvartálech (řekněme přechodně 2 až 3) vstoupí do poklesu ekonomiky, existuje scénář, jaké lze očekávat v takovém případě dopady na ČR skrze a) zahraniční obchod b) celkové HDP c) inflaci a kurz. Děkuji
Odpověď (Miroslav Singer, 12:16) -Existuje, jeho črty najdete už, tuším, v první prognóze tohoto roku na naší webce. Bylo mi potěšením a národním svátkem a debatě zdar! :-))))
Otázka (atomcat, 11:49) -Podle dohod s EU bude ČR povinna vstoupit do evropské "dluhové" unie jakmile splní dané fiskální podmínky, což při současné velice dobré ekonomické politice jak vlády, tak i ČNB nebude dlouho trvat. Nebylo by vhodné, jak už před časem zmínil i náš prezident, aby politici vyjednali určitý opt-out, tedy právo, ale nikoliv povinnost přijmout Euro? Podle mého názoru je nezávislá měnová politika velkou výhodou, zvláště v současné turbulentní situaci v Evropě.
Odpověď (Miroslav Singer, 12:14) -Toto je docela politické rozhodnutí. ČNB má ze zákona roli poradce vlády, věřím, že pro to, aby ji uměla a mohla naplňovat, je lepší, když některé otázky debatuje jen na vládě.
Otázka (Ota, 11:48) -Vážený pane guvernére, zamýšlí-li se člověk nad šířením dluhů (ruku v ruce s globalizací světa), nabývá dojem, že ještě snad zvládnutelná krize soukromých dluhů (třeba i too big to fail banky) se rozšiřuje na hůře zvládnutelnou krizi dluhů vládních na národní úrovni, avšak především stěhuje na úroveň nadnárodní, kdy dluhy budou soutředěny do EFSF, Měnového fondu, Evropské centrální banky,... Dokážete si představit, jak (jestli) se svět v budoucnu dokáže dostat z těchto "globalizovaných" dluhů? S pozdravem Ota
Odpověď (Miroslav Singer, 12:14) -Docela souhlasím. V těch nadnárodních institucích jsou to zatím docela ochotny financovat (pro ECB třeba nákupem eura) země mimo euroatlantský okruh, které s dluhy zdaleka takový problém nemají, neb jsou naši věřitelé. Skončí to, až jim dojde trpělivost a zdá se mi, že první známky jejich váhání lze pozorovat.
Otázka (Josef, 11:48) -Dobrý den pane guvernére, čtu různé názory na ekonomické problémy světa. Jedni doporučují fiskální a monetární stimuly, jiní chtějí šetřit. Myslím si, že obě řešení jsou špatná. Donmívám se, že pokud se budou rozevírat nůžky mezi mzdou a produktivitou, budou si muset lidé stále více půjčovat, aby si mohli koupit vše co vyrobí a situace se bude zhoršovat. Jaký je nato Váš názor?
Odpověď (Miroslav Singer, 12:09) -Dlouhodobě určitě. Euroatlantská civilizace se dnes obsesivně zabývá krátkodobou měnovou politikou, neb si asi nechce uvědomit, že má, zvláště v Evropě hrozný problém s podmínkami pro dlouhodobý růst (nebo si v extrémnějších ale jasně slyšitelných názorech namlouvá, že dlouhodobý růst je škodlivý a je lepší stagnovat).
Otázka (Petr, 11:47) -Dobrý den, trošku z jiného soudku - jak vypadá Vaše vlastní investiční portfolio ve středně- či dlouhodobém horizontu. Děkuji.
Odpověď (Miroslav Singer, 12:04) -Jo, mám konzervativněji poskládané portfolio ve správě jedné banky. Nekomentuji ho, nedávám žádné pokyny neb nechci být podezírán ze zneužití informací.
Otázka (john, 11:28) -Dobrý den pane Singere, rád bych se zeptal na Váš názor ohlendě vývoje domácí měny, jak moc nebo málo by koruna musela oslabit či posílit, aby najednou ve hře bylo zvýšení či snížení základní úrokové sazby, v současných podmínkách inflace. Děkuji
Odpověď (Miroslav Singer, 11:55) -Koruna je trochu slabší než jsme čekali, ale podobně je to s inflačními tlaky, takže aby to byl jen kurs, co nás donutí reagovat docela o dost, principiálně je převodní pravidlo přibližně "jedna koruna posunu něco nad jeden hike/cut". Jenže mechanicky se moc aplikovat nedá neb se koruna většinou pohybuje proto, že se mění i něco jiného. Takže se neradujte, tak moc jsem Vám se spekulacemi nepomohl. :-)))))))))))
Otázka (RED, 11:28) -Spíše než otázku teď napíšu jen komentář… domnívám se, že lidi jako Vy jsou zárukou, že Česká republika a její měna se nestane obětí populismu a inflace… Celosvětová deflace je špatná, ale bohužel neodvratitelná jako důsledek předchozí nadměrné úvěrové expanze, hyperinflace je ale podstatně horší a nic neřeší. Doufám, že mou důvěru nezklamete a odoláte politickým tlakům na inflaci (hyperinflaci).
Odpověď (Miroslav Singer, 12:00) -Určitě nejsem schopen zastavit populismus. U inflace máme ústavní mandát, dokud ho mít budeme a ČNB bude nezávislá, troufnu si říct, že už tradice a historie posledních dvou dekád ukazuje, že to, přes veškeré omyly a chyby, jde... A ten populismus se u nás zas tak nerozrostl, znám místa, kde je to horší a nejsou zas tak daleko. A děkuji moc.
Otázka (Ticino, 11:20) -Reagovala by ČNB na propad indexu PX, řekněme o 50 % v důsledku recese/dluhové krize, v případě, že ano, jakým způsobem?
Odpověď (Miroslav Singer, 11:59) -Na samotný index asi těžko, ale on se nepropadne o polovinu sám od sebe, něco by se stalo i v reálné ekonomice a poptávce zvlášť. Na což bychom jistě nějak reagovali.
Otázka (trpetr, 11:11) -Kde vidíte kurz EUR/USD ke konci roku?
Odpověď (Miroslav Singer, 11:52) -Nevím, asi vás to překvapí, ale ani to zas tak moc nepotřebuji vědět nebo o to přemýšlet. Pro cílování inflace to není moc relevantní hodnota.
Otázka (Kartocka, 10:55) -Dobrý den, neobáváte se v současnosti neustále sílících demultiplikačních tlaků, které povedou v kombinaci se slábnoucí globální ekonomikou k deflační depresi a runu na banky?
Odpověď (Miroslav Singer, 11:49) -Tak rizika určitě nejsou jen na straně inflace. Ale to "odpákování" (skutečně ohyzdné slovo) je nutností a je tlumeno uvolněnou politikou centrálních bank, jako největší hrozbu dnes vidím generování nejistoty poltickými elitami. Ekonomiky dnes mají dost subjektů s dobrým cash-flow a rozvahou schopných investovat, či utrácet, ty ale vyčkávají.
Otázka (Květoslav Skočdopole, 10:53) -Dobrý den pane Singere, v čem vidíte hlavní hrozby plánovaných opatření v bankovnictví v rámci EU, konkrétně (i) chystané legislativní smršti a (ii) plánovaného přesunu pravomocí z národních na evropské regulátory bez přiměřeného přesunu odpovědnosti? Váš kolega, pan Hollmann, v této souvislosti vyjádřil názor, že tato nadměrná regulace finančních trhů ze strany EU může mít neočekávané, ba přímo destrukční důsledky. Hodlá ČNB v tomto směru podniknout nějaké kroky k zamezení případných negativních důsledků pro subjekty podnikající na českém kapitálovém trhu? Děkuji.
Odpověď (Miroslav Singer, 11:46) -Činíme, co se dá, především při přípravě a debatě těchto rozhodnutí. Bohužel, v Evropě dnešních dnů je to docela těžké. Pro nás je nejdůležitější, že se pravomoci posunují k institucím, které nejenže nemohou být nějak významně chytřejší než národní dohledy (většinu informací mají stejně od nich), ale hlavně nemají žádné prostředky umožňující jim nést za své chyby odpovědnost. Což je i téma dnešní regulační smrště, Evropa současně říká, že chce dodatečný kapitál do bank získat od soukromých investorů (a v případě řady států už ho tam státy ani dodat nemohou, neb jsou samy v krizi) a současně jim říká, že jim v budoucnu výnos z takové investice hodlá regulačními opatřeními minimalizovat... Všichni rádi kritizují Maďarsko, ale přitom činí totéž je n v civilizovanějším obalu. Přitom bankovnictví je pro rozvoj zvláště těch menších a středních firem generujících většinu pracovních míst a často ty nejvýznamnější pokroky v produktivitě, či technologické změny nezbytné. Ale škoda mluvit.
Otázka (Martin, 10:43) -Dobrý den mám dotaz, jestli jsou nějaké další informace o roli dohledu ČNB v kauze Key Investment? Mnoho municipalit se odvolávalo na nedostatečnou kontrolu či laxní přístup ze strany ČNB a na propojení pana Holmana ke KEY Investments v minulosti. Děkuji
Odpověď (Miroslav Singer, 11:42) -Je to živá kausa, takže vše, co k tomu můžeme říci najdete v mnohem uspořádanější formě, než které jsem zde schopen na naší webce http://www.cnb.cz/.
Otázka (RED, 10:37) -Dobrý den, možnosti a nástroje monetární i fiskální politiky jsou již prakticky vyčerpány a deflační depresi již není možné zabránit. Jste připraven na zhroucení největší pyramidové hry v dějinách lidstva - a to multiplikace peněz prováděné pod pokličkou centrální banky? Děkuji
Odpověď (Miroslav Singer, 11:39) -Nejsem. A než začnete kopat kryt a snášet do něj zásoby, zbraně a střelivo, dovoluji si Vám připomenout, že multiplikace množství peněz v ekonomice ďábelskými centrálními bankami by měla vést k inflační explozi a ne deflační depresi.
Otázka (Marťanka, 10:27) -Dobrý den pane Singere, prosím pěkně, na našich českých bankovkách již není uvedeno, že jsou kryté zlatem a ostatními aktivy, jak to na nich bylo uváděno dříve. Čím je kryta česká měna? Kdo rozhoduje, kolik peněz bude "puštěno" do oběhu? Má množství měny, které je do oběhu dáváno nějaký dlouhodobý nepřekročitelný strop, a nebo se množství upravuje dle potřeby? A poslední otázka: bojíte se v nejbližších letech velké inflace? Děkuji a pěkný den.
Odpověď (Miroslav Singer, 11:34) -Bankovky v podstatě nikdy nebyly kryty ničím jiným, než důvěrou ekonomických subjektů. A tento stav nebyl nikdy měněn nějakým citátem na nich. Doufám, že jsem Vás nevyděsil. :-))) V principu o tom, kolik je peněz v ekonomice lze rozhodovat přímo tak, jak popisujete, a po mnoho let to centrální banky tak činily. Nicméně my dnes určujeme úrokovou míru, tou ovlivňujeme nejen ceny, ale množství peněz v ekonomice. Zjednodušeně řečeno se pak množství peněz dané úrokové míře i ekonomické situaci "dorovnává".
Otázka (Jan Kosinka, 10:21) -Pan viceguvernér Tomšík na konferenci ČLFA zmínil, že český bankovní sektor je zdravý, nepřímá rizika mu však mohou hrozit v případě problémů zahraničních mateřských společností. Chtěl bych se v této souvislosti zeptat, jaká opatření ČNB přijala, aby zabránila „vytunelování“ českých finančních institucí jejich zahraničními matkami a zda ČNB kontroluje, zda mezi zdravou českou dcerou a zadluženou zahraniční matkou nejsou uzavírány nevýhodné smlouvy. Jak se může česká finanční instituce bránit nepřiměřenému tlaku své matky na odliv kapitálu?
Odpověď (Miroslav Singer, 11:32) -Principiálně máme stále pravomoc zakázat navýšení expozice vůči matkám, tu jsme už dávno někdy před pár lety v určitém rozsahu použili a toto opatření stále platí. No a ptáme se a dohlížíme, nevýhodné smlouvy mají v drtivé většině tu nevýhodu, že nepřináší benefity, které kdysi byly slibovány, což je opět dostatečný důvod k otázkám našeho dohledu... Ale, aby to neznělo tak dramaticky a nezískal jste dojem, že je to jen o negativních stimulech, obecně si myslím, že si manažeři bank u nás operujících taky váží toho, že operují na tomto klidném finančním trhu, stejně jako si dnes vlastníci těchto bank uvědomují, že jejich české instituce jsou velice kvalitními a bonitními aktivy a nemají tudíž zájem, tento stav měnit nebo si ho nějak komplikovat, takže s námi komunikují a k českých dcerám se v posledních letech chovají docela uctivě.
Otázka (Antonio, 10:17) -Dobrý den, pane guvernére. V minulých dnech jste byl citován ve smyslu, že s přijetím eura ze strany ČR je třeba mimo jiné vyčkat, kterým směrem se eurozóna vydá. Můžete pojmenovat směr, kterým podle Vašeho mínění nemá smysl se s eurozónou vydávat? Je jím vzestup transferů, tendence k politické unii? Jak Vy osobně vidíte základní cost-benefit přijetí eura? Dále prosím: Kde a jak se tvoří a jak se posunuje oficiální stanovisko ČR k (ne)přijetí eura? Ptám se proto, že (alespoň mně) přijde patrné slaďování vyjádření tímto směrem Vašich (ČNB) a premiéra Nečase. Díky, přeji hodně úspěchů.
Odpověď (Miroslav Singer, 11:29) -Já osobně si na základě výroků politiků, které sleduji, myslím, že prakticky celá česká politická scéna je v otázce vyčkání na konec krize a řešení stávající situace eurozóny docela jednotná, slaďování takřka netřeba. Ale mou rolí není obecně veřejně debatovat s politiky vhodnost, či nevhodnost přijetí eura, přijetí je primárně politické rozhodnutí, a my navíc máme evidentní konflikt zájmů. A moc děkuji za přání.
Otázka (Rostislav Konečný, 10:14) -Dobrý den pane guvernére, jaký by byl váš názor na rozdělení eurozóny na řekněme soft (cca jižní část) a hard (Německo, Francie a spol). Mám pocit, že by rozdělení tak nepostihlo Německo jako kdyby samo vystoupilo a zároveň tak nezasáhlo Řecko jakoby tomu bylo v případě jeho vystoupení. Dluhy jižních států by zůstaly denominované v eurech (= soft euru). Je sice jasné, že by bylo nutné rekapitalizovat banky v hard zóně a odpustit část dluhů v Řecku, ale to bude nutné i tak. Hlavní výhodu bych viděl v posílení konkurenceschopnosti "jižního" křídla EU.
Odpověď (Miroslav Singer, 11:26) -Dělat se dá leccos, důležité je, aby šlo o řešení, kterému většina účastníků trhu věří a které je výsledkem aspoň relativně spořádaného procesu. Nicméně postup popsaný ve Vaší otázce, zdá se mi, nenachází podporu představitelů zemí, které by v něm musely hrát klíčovou roli. Napíšu to ještě jinak, zdá se mi, že navrhujete ještě podstatně složitější proces, než je nalezení nějakého řešení pro dvě, tři problémové země, a není mi jasné, kde by aktéři krize na straně velkých evropských zemí v takovém postupu našli něco, co by je k takovému složitému řešení "přitáhlo".
Otázka (TT, 10:10) -Přeji hezký den, dluhová krize doléhá i na výkon české ekonomiky. Jaký je Váš názor na nedávno schválené navýšení prostředků EFSF? Bude to stačit, jak vidíte řešení dluhové krize Vy? Děkuji
Odpověď (Miroslav Singer, 11:22) -Nevím, docela se bojím, že navýšení samo o sobě stačit nemusí, ale především se obávám, že většina představitelů eurozóny s každým měsícem krize ztrácí na trzích kredibilitu. To krizi prohlubuje a její řešení zdražuje.
Otázka (neugebauer, 9:52) -Modernizace role centrální banky narušuje nevratně tržní systém, když centrální banky (nebo instituce jim podobné) přímou nebo zprostředkovanou formou úvěrují své nebo cizí vlády? Mění, podle Vás, stávající finanční krize, roli centárlní banky? Pokud ano, jak? Má ještě smysl veřejná finanční podpora malých a středních podniků?
Odpověď (Miroslav Singer, 11:13) -Operaci centrální banky s vládními dluhopisy systém narušovat nemusí, je-li jejich motivací inflační cílování (obava z deflace a snaha stlačit úrok na delších splatnostech). Už mnohem spornější jsou ale operace na dluhopisech jen některých částí relevantního finančního trhu (například tedy jen některých zemí eurozóny - je to tak trochu jako by Fed nenakupoval dluhopisy vlády USA ale třeba Kalifornie a Filadelfie).
Otázka (Šťovík, 9:52) -Hezký den přeji, pokud se nepletu, počítá poslední prognóza ČNB s růstem sazeb někdy na konci letošního, či začátku příštího roku. Ve světě se ale nyní spíše hovoří o další podpoře ekonomik nižšími sazbami. Čekáte, že nová prognóza očekávanou trajektorii vývoje sazeb změní? Můžete naznačit, kterým směrem?
Odpověď (Miroslav Singer, 11:19) -Už jsme s většinou kolegů z bankovní rady komunikovali, že současná situace zvýšení dále odsouvá a po dlouhé době nastává situace, kdy si já a řada kolegů nejsme jisti, zda příští pohyb musí být jen nahoru.
Otázka (Koutný, 9:47) -Dobrý den pane guvernére, tipnete si, prosím, kolik z řeckého dluhu bude nakonec odepsáno? Jedná se podle Vás v tomto případě spíše o nutné zlo, nebo nebezpečný precedens do budoucna eurozóny? Děkuji za odpovědi JK
Odpověď (Miroslav Singer, 11:10) -Odepsání podstatné části řeckého dluhu považuji za nutnost. Podstatná část určitě není jen pětina, ale nechci se pouštět do spekulací na úrovni procent.
Otázka (Jesse, 9:40) -Dobrý den pane guvernére. Můžete nějak argumentovat, proč nedokáže ČNB intervenovat ve prospěch oslabení naší měny, což by české ekonomice prospělo? Energie se zdražují neúnosným tempem a vždy se to mediálně zdůvodňuje oslabováním koruny, přitom zůstává dlouhodobě silná. Tyto kroky se dělají ve prospěch CHF, USD, GBP atd... prostě některým na oslabení záleží a někdo se ke své měně staví laxně. Doufám, že nejsme v pozici jako BoJ, kde je oslabení JPY velmi aktuální, ale velmi nákladné. Právě na příkladu Japonska vidím, jak je nevýhodné míti silnou měnu vůči světu. Děkuji za odpověď.
Odpověď (Miroslav Singer, 11:08) -Teď si nejsem jistý, zda skutečně chcete oslabení (pro ceny energií by to nebylo moc příznivé). Rozhodně se ale snažíme vystačit se sazbami a komunikací, koruna je nyní slabší, než jsme předpokládali...
Otázka (tk, 9:32) -Dobrý den, chci se zeptat, zdali jsou kontroly v bankách dělány stále stejně jako před 10 lety. To přijela kontrola, udělalo se kafe, nakoupili se chlebíčky a dortíčky a pak se přejelo pár spisů a bylo po kontrole... Dále se chci zeptat jestli ČNB stále zaměstnává stejné odborníky, kteří se nevyznají v účetních výkazech a pletou si závazky s pohledávkami a rozvahu s výkazem zisku a ztráty? Dále se chci zeptat, jestli v ČNB dělá stále stejný úředník, který povolil Akro fondům (bývalým CS fondům) investovat hotovost do akcií - vlivem tohoto povolení, přišli podílníci CS fondů o cca 40% majetku. Dále se zeptám, myslíte si, že na takovouto funkci máte? Děkuji za odpovědi.
Odpověď (Miroslav Singer, 11:07) -Dohled se personálně za 10 let velmi proměnil, takže je to dost nepravděpodobné, pokud tedy realita vypadala tak, jak říkáte. Pokud ale myslíte tunel CS fondů, tak jste asi nezaznamenal, že v té době ČNB fondy nedohlížela, transakci povoloval úředník MF. A tento Váš omyl mě obloukem vede k určitým pochybnostem nad tím, zda tvrzení z Vaší otázky popisují i skutečnosti roku 2001.
Otázka (Venda, 9:17) -Dobrý den pane guvernére, chtěl jsem se zeptat s jakou pravděpodobností vidíte konec eurozóny a návrat jednotlivých států k vlastním měnám. Např. v Německu se hodně hovoří o návratu k marce. Druhá otázka: Je Vaší prioritou udržet v ČR korunu co nejdéle? Přeci jen je to velmi dobrá a stabilní měna. Třetí otázka: jaká je celková expozice CZ bank vůči dluhopisům vydaných státy PIIGS?
Odpověď (Miroslav Singer, 11:04) -1. Nemyslím si, že nějaká relevantní politická síla v Německu má za cíl konec eurozóny, spíše naopak. Takže se mi nezdá, že by k něčemu takovému mělo minimálně v řádu let dojít. 2. O osudu koruny rozhodnou politici, ale opět se mi nezdá, že by někdo chtěl přinejmenším do ukončení stávajících problémů eurozóny diskutovat vstup. 3. Marginální, číslo si teď nepamatuji, ale mám pocit, že někde na úrovni do procenta rozvahy bankovního systému. Co vím s jistotou, že na úrovni, která může sice zarmoutit akcionáři (jako každá ztráta), ale to je vše, stabilitu ohrozit nemůže.
Otázka (matrix, 8:59) -Dobrý den pane Singere, polská centrální vláda již několikrát v poslední době přistoupila k intervenci ve prospěch vlastní měny. Je něco podobného představitelné i pro ČNB? Kam až by koruna musela oslabit, abyste zvažovali zásah? Hodně zdaru!
Odpověď (Miroslav Singer, 11:00) -Intervencí se nezříkáme, ale nijak je nepreferujeme. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od Polska není "rozvaha" země ohrožena prakticky žádným kursem (nemáme významné úvěry v cizích měnách), asi bychom spíš intervenovali jen v případě mimořádně prudkých pohybů kursu s cílem nikoliv kurs "držet" ale jen zpomalit jeho pohyb. V posledních deseti letech však ČNB neintervenovala...