Vladimír Urbánek (Kurzy.cz 17.8.2010)
Server Kurzy.cz připravil rozhovor s novopečeným guvernérem ČNB Miroslavem Singerem.
Byla tu „kreditní krize“, „finanční krize“, „řecká krize“, „fiskální krize“ – jakou další krizi můžeme očekávat? Případně, očekáváte možné opakování respektive vrácení některé z výše jmenovaných krizí?
Nemyslím si, že zažijeme ještě nějaký další globální otřes podobných rozměrů. Některé země však samostatně zažijí ty okamžiky, kdy se např. nutnost řešit krizi státního dluhu přelévá do krize domácí ekonomiky - a ta způsobuje další problémy finančního sektoru.
Jaký je Váš postoj k současné politice nízkých sazeb ve světě? Nehrozí svou podstatou opakováním předešlých krizí? Nejde o nežádoucí deformaci trhu?
V tuto chvíli odpovídají sazby ve většině zemí jejich inflačním cílům. Dlouhodobě ale stávající úrovně sazeb nejsou udržitelné.
Jak si v tomto ohledu stojí domácí úrokové sazby a jaký je podle Vás výhled pro jejich další vývoj?
V tuto chvíli se mi zdá, že se horizont počátku zvyšování úrokových sazeb u nás spíše odsouvá.
Je současná (nejen) evropská fiskální krize řešitelná pouze a jen silou peněz (záchranný plán)? Nejde obecně spíše o „politickou krizi“, kterou je možné řešit pouze či především změnou stylu politiky v rámci celé Evropy? Je možné respektive správné zakazovat nějakému státu, byť v rámci určitého společenství, jeho krach?
Krach zakázat nelze, ten přichází. Nejde ale o změnu politiky, spíše o změnu institucí.
Ustojí euro svou „krizi“? Pokud ano, dá se již nyní odhadnout, jestli dojde k nějakým změnám a případně k jakým? Jak ovlivňuje jeho „krize“ postoj ČR k přijetí jednotné měny, je tato otázka vůbec na pořadu dne? Objeví se v procesu rozhodování o přijetí eura obecně také nějaké další/jiné podmínky než jsou aktuální Maastrichtské limity nebo se dá očekávat jejich přehodnocení?
Euro si také musí, má-li existovat v delším horizontu, změnit své instituce a pravidla. Nevím ale jak. Z našeho hlediska krize, ale i naše fiskální situace, úvahy o vstupu do eurozóny odsouvá.
K "fiskální" krizi – existují nějaké obecně platné limity, kdy v rámci ekonomiky a jejího růstu lze uvažovat o vyrovnanosti veřejných rozpočtů? Při jakém růstu hospodářství lze reálně uvažovat o zahájení splácení veřejného dluhu? Jaké jsou v tomto ohledu limity pro ČR?
Moc obecných pravidel nevidím. Jedním z pravidel ale je, že levnější je začít řešit rozpočtové problémy dřív, než je pozdě.
Co považujete za nejefektivnější způsob řešení současné fiskální krize? Je správné plánované snižování stimulace trhů nebo by se s ním mělo ještě počkat?
Záleží na každé zemi. Takto se odpovědět nedá.
Můžeme v souvislosti s Vaším postupem v rámci ČNB očekávat nějaké změny v její pozici či směrování? Co by se mohlo změnit či vylepšit?
Nepochybně budeme dolaďovat rámec měnové politiky, teď třeba měníme formát a zvyšujeme dále otevřenost našich Zpráv o inflaci. Budeme se snažit prosadit pozici ČNB v debatách o evropských finančních a dohledových institucích. Asi se budeme v některých oblastech (např. správní řízení) zamýšlet nad tím, zda bychom v rámci daném zákony nemohli někdy konat i o něco rychleji. Ale zatím nečekám nic dramatického.