(ČRo 1 - Radiožurnál 3.5.2010, rubrika Dvacet minut Radiožurnálu)
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tři biliony korun, přesně tolik bude stát v přepočtu záchrana krachujícího Řecka, zemi, která falšovala stav veřejných financí, zachrání země eurozóny a Mezinárodní měnový fond. Z pomoci se neradují hlavně němečtí daňoví poplatníci. Ti budou Řeky dotovat nejvíc. Je to opravdu pomoc a co když přibudou další země a co my? Chrání nás koruna a na jak dlouho? Budeme se ptát.
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Dobrý den, já vás tady vítám.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Dobrý den.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane viceguvernére, když byste věděl, že mám dluhy a způsobila jsem si je sama, půjčil byste mi na to, abych je mohla splácet ze svého?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Já moc dobře vím, na co narážíte. Narážíte na to, o čem jste mluvila v tom vstupním příspěvku, na tu obrovskou pomoc, kterou poskytuje mezinárodní společenství Řecku. Já jen pro posluchače chci říct takové srovnání. Díval jsem se na ty čísla a já musím říct, všechny ty údaje o té záchranné operaci my máme jen z veřejných zdrojů. Máme je stejně jako vy, protože jako nečlenská země eurozóny se té diskuse neúčastníme. A musím říct, že ten celkový objem té pomoci, který vychází na nějakých 145 miliard dolarů, se vlastně téměř blíží sumě, kterou Mezinárodní měnový fond do této chvíle půjčil všem zemím na světě dohromady. Čili ta suma je samozřejmě obrovská. Pokud se mě ptáte na to, jestli já bych půjčil nebo nepůjčil?
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, na to se ptám přesně.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Rozumíte, vlády a mezinárodní instituce nenakládají s vlastními penězi, tak to je první část odpovědi na tu otázku. Ale druhá možná důležitější je, od začátku vlastně existují dvě cesty, jak v případě problému takovýchhle fiskálních, rozpočtových problémů jedné země postupovat. Ty cesty jsou extrémní. Tak si vymezme ten prostor. První extrémní možnost je, že necháte tu zemi, jak říkají ekonomové hezky česky - zdefaultovat, zbankrotovat. Řekněte, že když budou nějaké problémy, tak prostě věřitelé nedostanou nazpátek celý objem svých půjček, dostanou menší část, nebo se splatnost těch půjček posune. Nebo druhá extrémní možnost je, že na začátku vyhlásíte univerzální pomoc, univerzální garanci. Řekněte, za tuto zemi my všechno zaplatíme. To jsou ty extrémy. Co já si myslím, že je trošku problém, v případě Řecka, je, že se od začátku nešlo ani jednou tou čistou cestou. Od začátku to pro trhy bylo poměrně neprůhledné a netransparentní, co se vlastně bude dít. Pohybujeme se mezi těmi dvěma extrémy. A to je takový problém, jako když byste dělali amputaci nohy na desetkrát. Každé ráno byste přišla a uřízla byste kousek. A to je pro trhy úplně to nejhorší řešení. Ano jedno, ani druhé.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já jsem se trochu ztratila v tom, co říkáte.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
To mě mrzí.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle vás je ta cesta, kterou zvolily země eurozóny a Mezinárodní měnový fond dobrá nebo špatná?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Já bych nechtěl říct hodnocení toho konkrétního balíčku. Já bych straně potřeboval znát ten detail, jaké podmínky té půjčky jsou, kdo se k čemu zavázal, jak se bude půjčka splácet a tak dále. Obecné moje hodnocení je, je lepší na začátku dát jasný signál trhu, ať ten nebo ten. Ať je to zvolené řešení čisté jedno nebo druhé, spíš než ho napínat a způsobovat tak další a další nervozitu. S každou další informací o tom, co se vlastně bude dělat, co bude to mezinárodní společenství dělat mimo ty extrémní možnosti. Roste cena potom toho konečného účtu, který je potřeba zaplatit, když se nakonec to společenství odhodlá platit.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A nejsou nakonec ale země eurozóny za to zodpovědné? Tím pádem není ta cesta, která byla zvolena správná, protože jak třeba dneska napsal v Hospodářských novinách bývalý guvernér centrální banky Luděk Niedermayer, málo dbali ministři financí zemí eurozóny na dodržování rozpočtových pravidel, a proto vznikla ta dnešní krize?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Jedna věc je, že se dlouhodobě nedodržovala pravidla, to je samozřejmě pravda, nedodržovali je ani ti, kteří dnes velkou část té pomoci platí. To jenom připomínám, nedodržovala je ani Francie, ani Německo. I ony se bily za změkčování Paktu stability a růstu, to je jedna věc. Druhá věc je, že eurozóna jako projekt je prostě projekt, který byl stavěn od střechy, ne od základů. To je typický způsob, jakým se občas Evropské unii tlačí ten integrační parní válec dopředu. Nepostavíte střechu, nepostavíte k ní silné základy, a potom, když začne foukat, tohle uspořádání je dobré v dobrých časech, ale potom když začne foukat, tak vám nezbývá než začít posilovat ty narychlo základy anebo sledovat, jak ta střecha padá. Anebo se mezitím plácat. Já si myslím, že to C je to, co se teď děje. Čili úplně obecně, ten problém je podle mě v tom počátku, v tom, že eurozóna nebyla postavena na dostatečně silných základech. Byla postavena pro dobré časy a první otřes, první zafoukání větru ve špatných časech ukazuje, jak jsou ty základy vlastně chabé.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže tím samozřejmě se dostáváme zpátky k tomu Řecku a právě Řekové by takovou pomoc vůbec dostali, tak budou muset razantně změnit svoji dosavadní hospodářskou politiku. Například tři roky nezvyšovat platy státních zaměstnanců. Zvýšit věk pro odchod do důchodu. Zvyšovat se mají daně, škrtat se maj výdajové, zdravotnictví či na armádu. Tak to jsou jen některé věci, které já jsem vyjmenovala z toho, co budou muset Řekové udělat. Ovšem my samozřejmě víme, že v Řecku kdykoliv se sáhne na nějakou sociální výhodu, tak to vždycky vyvolá to, že lidé vyjdou do ulic. Tedy otázka je jasná, udělají tohle řečtí politici?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
To je skvělý dotaz a já bych docela rád také slyšel odpověď od těch, kteří jsou schopni k tomuhle něco říct. Pokud chcete komentář, pokud chcete komentář ode mne, tak já musím říct znovu. Sleduji to z veřejných zdrojů, pokud je pravda, že toto všechno by se mělo stát během tří let, tak jsou to opravdu významné razantní zásahy do fungování té země. Pokud to bude ta vláda schopna doručit, tak doručí. Já sám nevím, jestli bych byl schopen posoudit realističnost, ale já znovu myslím, že ten problém je trochu jiný. Když poskládáte dohromady takto heterogenní skupinu zemí, nesourodou skupinu zemí, dáte jim vlastně jednu měnu a ta jedna měna je postavena na důvěryhodnosti toho nejsilnějšího v té skupině, to jest Německa, této skupině dáte de facto marku, necháte Řeky platit markou a půjčovat si za úrokové sazby jako kdyby se u nich platilo markou a necháte je takto v dobrých časech fungovat léta, tak tím samozřejmě ten strukturální problém, problém ztráty konkurenceschopnosti, problém té ekonomiky nafukujete, zesilujete. To je podstata té potíže, že ta jednotná zóna je natolik neheterogenní, že ta jednotná měnová politika prostě neumožnila tlumit některé z těchto problémů v počátcích, některé bubliny se nechaly nafouknout až do extrémního stadia a zároveń v eurozóně potom chybí ten přizpůsobovací mechanismus. Ten nástroj, kterým byste mohla tuto situaci řešit. A k tomu chci říci jen jednu věc, ať je to úplně jasný. Když se dneska bavíme o tom, co by bylo, kdyby Řecko mělo drachmu, což je to co spoustu lidí zajímá, ten vtip je v tom, že když máte nad sebou tento tržní bič, máte vlastní měnu, tak prostě v takovéto situaci to přizpůsobení prostě nastane. Trh ho udělá. Ono nastane, o něm se nevyjednává, o něm se nevedou žádné diskuse ani v Bruselu, ani ve Washingtonu. Prostě se stane. S největší pravděpodobností, kdyby ten bič existoval delší dobu, tak možná ten problém ztráty konkurenceschopnosti a toho vezení se na vlně, že máme lepší měnu, než kterou bychom si byli schopni zajistit sami. Možná ty bubliny nafoukl trošku víc a ten problém konkurenceschopnosti Řecka trošku zesílil. Říkám to trošku srozumitelně?
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Já myslím, že určitě to říkáte trochu srozumitelně, když to převedu úplně do normální řeči, to znamená, kdyby mělo Řecko drachmu, že by se nedostalo do takových problémů?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
To neříkám, to určitě ne. A také to přizpůsobení skrz depreciaci, oslabení měny, nebo devalvaci, to není nic bezbolestného, to samozřejmě bolí. Výhoda, řekl bych, výhoda je v tom, že vůbec nějaké přizpůsobení existuje. V té stávající situaci pro Řecko, když žádnou vlastní měnu nemá, tak vlastně žádný nástroj rozumného rychlého přizpůsobení vlastně není. Zůstává vám jediný nástroj říkat, osočovat finanční trhy, že jsou to zlí spekulanti. To jsou mimochodem ti, co Řecku půjčovali ty peníze. Anebo musíte jít za ostatními a žádat je o pomoc. Není ten přirozený tržní přizpůsobovací mechanismus.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Chrání nás před řeckou cestou to, že máme korunu?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Před chybami v hospodářské politice nechrání žádnou zemi žádná měna. To je potřeba naprosto jasně říct a opakuji to tady několik let. To, že má země euro, neznamená, že je to kvalitnější ekonomika. Euro není znakem kvality ekonomiky, stejně tak samo o sobě to, že má země vlastní měnu, není znakem kvality ekonomiky. Znakem kvality ekonomiky je pouze její hospodářská politika, kvalitní hospodářská politika. Může se vám žít dobře s eurem, dobře bez eura, špatně, může se vám žít špatně s vlastní měnou, dobře s vlastní měnou. Všechny ty varianty jsou možné a důležité je vždycky to, jestli ta domácí hospodářská politika zajišťuje stabilní prostředí, mírní nerovnováhy a tak dále, takže já bych neřekl to, co jste řekla na začátku. Já jen mám dojem, že při té existenci toho tržního biče, který vlastně se vznikem eurozóny pro spoustu zemí odpadlo, by se tento problém nemusel dostat takhle daleko.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
My se samozřejmě k euru a k tomu, jestli Česká republiky má a kdy přijmout euro ještě dostaneme. Ale teď pojďme na jednu otázku, která nám přišla mailem, dvacetminut@rozhlas.cz. Ptá se Vlaďka, jestli podle vás hrozí podobné problémy jako má Řecko, v současné době třeba také Španělsku nebo Portugalsku?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Já bych nerad šířil tady tuhle náladu. Na to je koneckonců dost analytiků, lidí na trzích a novinářů. To, co chci říct, je, že euro je natolik unikátní experiment, za normálních okolností vždycky máte nejdřív stát, a potom pro něj měnu, tady je to naopak, to je historický unikát, který tady nikdy nebyl, že neexistují žádné dobré předpovědi a žádné dobré návody. Všechny věci, které se dnes dějí ohledně té pomoci, ohledně toho, co se bude dít dál, to prostě dnes vznikají ty precedenty, které nejsou, protože ten projekt takovéhle precedenty nemá. Takže pokud po mě chcete vědět, jestli si umím spoustu různých variant a scénářů představit, tak já říkám: Spoustu si jich umím představit, moje představivost je obrovská, ale říkám: Neraduju se z toho, protože eurozóna je náš klíčový partner a když se jí nebude dařit dobře, nebude se ani nám dařit dobře. Takže nevěřím, že někdo je v uvozovkách rád zato, že eurozóna má problémy. Týká se nás to taky.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
To říká viceguvernér České národní banky, Mojmír Hampl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Kdybychom tedy měli my přijmout euro a rozpadne se eurozóna dřív než my stihneme euro přijmout? I na to se budeme ptát. Určitě si všichni vzpomenout, jak ještě před pár měsíci se čeští politici dohadovali, kdy je lepší přijmout euro, jestli v roce 2013 nebo 2014. Možná jste si toho také všiml, že teď, samozřejmě blíží se volby, běží kampaň, ale že euro vůbec není tématem politických stran. Všiml jste si toho? Že to není moc na těch billboardech.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Tak všímám si toho průběžně, změny v atmosféře.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A myslíte si, že už třeba ani takoví zarputilí zastánci eura jako byli třeba socialisté, zelení, lidovci, že už tak moc po euru netouží? Protože samozřejmě jinak by to určitě byl velký hit kampaně. Může za to třeba i ten řecký model třeba?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Určitě to, že se objevují zprávy o stavu některých zemí eurozóny, určitě veřejné mínění ovlivňuje. O tom není sporu. Ale já se přiznám, že mě spíš překvapuje to,že minulý týden vyšel nějaký průzkum veřejného mínění CVVM, který řekl, že poprvé v dějinách je i většina občanů, kteří byli dotazováni, proti rychlému zavedení eura, pokud se nemýlím.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
55 % občanů poprvé od roku 2001.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Já vám musím říct, že spíš jsem byl překvapen z toho, že to relativně dlouho vycházelo to, že mám jednou podporu rychlé zavedení eura, a to proto, že já mezi lidi jezdím. Jezdím na spoustu seminářů, besed, diskusí a vždycky dávám takové ty cvičné dotazy: A kdo z vás je pro rychlé zavedení eura. Vždycky mi to vycházelo, že to byla spíš menšina lidí. Takže jestli mě něco překvapuje, tak možná to, že takovéhle výzkumy se objevují teď, když jsem měl pocit, že říkám, ze spousty svých osobních zkušeností, že taková nálada tady byla dřív. Ale na to se neptáte. Ptáte se na to, co my a euro, kdy my a euro. Znovu říkám věc, kterou opakuji tři roky. Myslím si, že ta diskuse má tři roviny. Za prvé, jestli máme vstoupit. Za druhé, jestli můžeme vstoupit, to jestli plníme kritéria a za C, jestli nás tam někdo chce. K tomu A já říkám dlouhodobě, máme vstoupit teprve, až tahle ekonomika doběhne v úrovni bohatství na tu úroveň těch zemí, ke kterým se blížíme v západní Evropě, teprve v tu chvíli, a pokud budeme mít dostatečné přizpůsobovací mechanismy, aby se nám nestávaly tady ty řecké případy, má smysl o tom uvažovat, říkám dlouho. Jestli můžeme, to možná ovlivňuje i tu stávající diskusi, navíc teď ani nemůžeme, protože neplníme kritéria. Otázka, kdy plnit budeme.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem slyšela rok 2015. Reálný rok podle vás nebo nereálný?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Víte co, neptejte se mě na to, co je reálný rok. První nejbližší možný, pokud správně počítám, přichází v úvahu až za dvojími parlamentními volbami. Za dvojími parlamentními volbami. To znamená, že dvoje parlamentní volby nás teoreticky dělí od prvního rozumného přijatelného okamžiku technicky vzato. Tím říkám, že tato otázka, která je vposledku otázka politická, je prostě, bych řekl politickém nekonečnu. Možná proto to také nikoho dneska netrápí. Já jsem zapomněl doříct to C. Jestli nás tam někdo chce. A já vám garantuju, že poptávka po nových členech v eurozóně, nejen díky situaci Řecka klesá. Takže mně to vychází ze všech těch rovin ať už A nebo B nebo C, bychom se možná měli v danou chvíli soustředit na jiné hospodářsko-politické priority, než je euro.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A myslíte, že než my vstoupíme dřív do eurozóny, nebo ta eurozóna dřív zanikne? Protože už třeba řada ekonomů mluví o tom, že není vyloučeno, že se eurozóna rozpadne?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Víte co, to jsou takové katastrofické scénáře rozpadu zóny. Úplně upřímně, technicky můžete udržet téměř jakoukoliv měnovou unii, jakkoliv nesourodých zemí. Technicky je můžete udržet.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Technicky ano?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Jen uvedu příklad pro naše posluchače. Z historie známe případy velkých evropských zemí, které měly měnové unie se svými zámořskými koloniemi. A ty měnové oblasti byly samozřejmě mnohem méně homogenní, mnohem méně podobné než je dnešní eurozóna. Udržet technicky můžete cokoliv, otázka je velikosti těch nákladů, které za to budete platit a toho, jestli ti, kteří tu zónu tvoří, jestli budou ochotni takové náklady nést. To je ta otázka, proto dnes velká diskuse o tom, jak posílit základy eurozóny do budoucna, jak posílit fiskální koordinaci a to už je zase na politicích, aby řekli, jestli tohle je ta cesta kupředu nebo ne.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vy se neobáváte, že by došlo k nějakému rozpadu eurozóny. Samozřejmě, že byste asi neplakal kvůli tomu. Ale jinak, pokud bychom se tedy vrátili k tomu.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
To já neříkám. Jakýkoliv problém nestability eurozóny, ať už si o těch základech a o té hospodářské politice tam aplikované a o tom, jak je eurozóna organizovaná cokoliv, jakékoliv problémy eurozóny samozřejmě se týkají nás, naši hlavní obchodní partneři jsou v eurozóně.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A tedy jak jste říkal, za dvoje volby, což by dvakrát čtyři, což muže být v roce 2018, protože volby budou teď jedny a potom 2014 a pak 2018. Až tam se máme podívat?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Víte, já si fakt myslím, že se soustředíme zase na špatné otázky.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, ne, já se ptám záměrně, jestli třeba až takhle daleko vy se díváte, že by to mohlo být třeba až kolem roku 2018 anebo jestli říkáte, že to bude dřív?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Já odpovídám, že ty otázky, které si myslím, by se dnes měly řešit, tak jsou klíčové a řeší se v eurozóně je, jak bude eurozóna vypadat v budoucnu. Jestli bude docházet k ještě větší politické integraci, větší ekonomické integraci. K většímu tlaku na dodržování fiskálních pravidel. To jsou podle mě úplně klíčové otázky. Takže já bych vám odpověděl jinak, já si myslím, že ať budeme vstupovat do eurozóny kdykoliv, v každém případě ta eurozóna bude jiná, než jaká byla do loňského roku.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale vy sám jste řekl, že se díváte za dvoje volby, tak nevím, jestli jste v tom myslel už ty volby, které v tom budou teď a potom ty další anebo ty 2014 a 2018.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
2010 až 2014.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
2010 až 2014 jste myslel. Takže po roce 2014 potom donekonečna se máme podívat a tam někde uvidíte euro.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Vy posunujete moje slova. Já jsem vám říkal, že si myslím, tak jak sleduju politiku, že horizont dvou voleb je z hlediska politického cyklu téměř nekonečno.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl je stále hostem 20 minut Radiožurnálu. Chce být Mojmír Hampl guvernérem České národní banky? Je favoritem? Zeptáme se. Poslední červnový den odejde guvernér Zdeněk Tůma z centrální banky, odchází dřív, než se čekalo a teď se mluví hodně o tom, kdo ho nahradí. Velmi často padá také vaše jméno, takže jasná otázka: Budete vy příštím guvernérem centrální banky?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Paní redaktorko, jsou otázky, na které já vám neumím dát žádnou přiměřeně inteligentní odpověď. Toto je jedna z nich.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, ještě s vámi nemluvil pan prezident, že by měl v úmyslu jmenovat právě vás?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Nechtějte po mě žádné komentáře. Obávám se, že pokud položíte tuto otázku ještě třikrát, tak tady budeme mít dlouhé mlčení.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě by zajímalo, jestli by vás to bavilo ta práce. Teď už děláte viceguvernéra, tak jestli třeba kam se dál může viceguvernér posunout než zase na post guvernéra?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Ale tak jako člověk jako jsem já, když znáte můj životopis, tak víte, že by se uplatnil možná na spoustě míst. To si nechci lichotit. Takže tyto otázky, které se týkají toho, kdo povede centrální banku, fakt nejsou na mě a otázky, které nejsou na mě a já s dovolením přenechám těm, kteří na ně mají odpověď.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A myslíte, že podle tradice to skutečně bude někdo z viceguvernérů? Nebo si myslíte, že to může být někdo třeba úplně jiný?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Vy jste se mě ptala na to, jaká je moje představivost ohledně budoucího vývoje eurozóny a tak. Tak já vám řeknu moji představivost je nekonečná v téhle oblasti taky, takže co se týče mé představivosti. Spousta věcí je možných. Důležité je, že já vůbec nejsem ten správný, kterého byste se na to měla ptát.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale samozřejmě vy čtete noviny stejně tak jako já čtu noviny a víte, že se tam to vaše jméno objevuje, takže ta otázka je potom logická, jestli už se v tomto směru něco pohlo nebo nikoliv a zatím říkáte.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Já vám říkám, že ode mě se určitě nedozvíte žádný komentář k téhle věci.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dvacetminut@rozhlas.cz, to je mail samozřejmě, kam nám chodí také vaše otázky a také jsme na facebooku, facebook.com/dvacetminut. Dobře si zapamatujte tuto adresu, protože tam najdete všechno důležité, co se týká našeho pořadu. Kamil z Plzně se ptá, a ta otázka je naprosto jasná. Kdo podle vás může za největší dluhy, nebo kdo podle vás nadělal v České republice největší dluhy. Která to byla vláda?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Já se obávám, že teď, kdybych v této zjitřené atmosféře jako centrální bankéř začal komentovat performance, jak říkáme hezky česky, jednotlivých vlád, takže by to mohlo způsobit víc škody než užitku, takže já bych odkázal pana posluchače na veřejné zdroje, každý se může podívat na historii české fiskální politiky. Každý se může podívat na to, kdy a jak narůstaly deficity a celkový dluh. Skoro není potřeba na to komentáře ze strany centrálního bankéře.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky zato, na shledanou.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Já děkuji, na shledanou.