(ČRo 1 - Radiožurnál 18.8.2009, rubrika: 17:30 Dvacet minut Radiožurnálu)
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Česko musí začít šetřit, jinak dopadneme jako Maďarsko. Právě to řekl před několika dny současný ministr financí Eduard Janota. Připomeňme, že Maďarsko bylo zasaženo světovou finanční krizí nejvíce ze středoevropského regionu. Objevovaly se dokonce zprávy, že zemi hrozí bankrot. Jaká je situace teď v Česku? Hrozí, že budeme mít obrovský deficit, přes 200 miliard korun. Nezaměstnanost by se podle pesimistických předpovědí mohla přiblížit až k 12%. Ministr financí proto nabízí záchranné škrty. Politici se ale na ně před volbami moc nadšeně nedívají a co si o tom myslí v centrální bance, budeme se ptát. Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. Já vás vítám, dobrý večer.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Dobrý večer.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Opravdu jsme na maďarské cestě, nebo je to zbytečné strašení, pane viceguvernére, co o tom soudíte?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak my se na ni dostáváme pomalu. Dostáváme se na ni v tom smyslu nikoliv toho aktuální deficitu, který je způsoben krizí a tím co přináší, ale především tím, že ty naše rozpočty dostávají na dráhu, ve které ty vysoké deficity prostě budou generovat i v budoucnu i poté, co krize odezní. Když říkám vysoké, tak myslím deficity na úrovni pěti, přes pět procent. To je neudržitelná trajektorie, která skutečně nás může dovést do problémů podobných, které mají Maďaři.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak daleko od toho Maďarska jsme?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak určitě se mu neblížíme o 6 měsíců. Jsme několik let, teď vám neřeknu přesně kolik, protože to záleží hodně na tom, co teď budeme činit nebo nečinit. Ale jsme od něj několik let vzdálení. Problém je, že říkám, že ta dráha, na které jsme, bude generovat deficity i poté, co krize odezní. Máme třeba podle našich výpočtů bude v roce 2011, kdy už ta krize by měla být za námi, ten deficit rozpočtu je stále velmi blízko 6 %, nezmění-li se něco podstatného. V tomto smyslu jsme prostě na cestě, která nevede do žádného hezkého místa.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebudeme říkat, kam vede, do Maďarska, spokojíme se s Maďarskem, takže i za této situace podle vás můžeme dělat jediné, šetřit, šetřit a šetřit? Je to tak a jiná cesta není?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Musíme s tím rozpočtem skutečně začít pracovat. My přece jen vnímáme to rozdělení mezi Českou národní bankou a vládou v tom smyslu,že neříkáme vládě, co má dělat v detailu, ale dlouhodobě z našeho hlediska ten rozpočet tak jak je nastaven, prostě bude generovat deficity, které nebudou udržitelné.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže šetření a když se podíváme na některé návrhy, návrhy škrtů, které se právě teď objevily, které zveřejnil ministr financí Eduard Janota, tak například příští rok by se vůbec nemusely zvyšovat důchody. Musí to být až tak drastické opatření, pane viceguvernére?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já mám pocit, že z hlediska zákonné prostě Janota pracuje v tom prostoru, který mu zákony dávají. A plus si stejně musí říkat o změnu, a to je právě ten problém. Ty zákony jsou nastaveny tak, že ten ministr financí má poměrně málo prostoru. Nicméně to znamená, že má málo prostoru i proto, že většinu těch výdajů má ze zákona i příjmů, příliš mnoho. To je předmětem naší kritiky už poměrně dlouhou dobu. Pokud jde o ty důchody, tak důchody skutečně a to si myslím, že s tím pracuje, on je ze zákona zvyšovat nemusí. Ten zákon je napsaný tak, že důchody se musí zvyšovat s růstem cen. Nicméně proto, že ceny nerostou, tak nemusí.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo nerostou o více než 2 %, tak jak to je.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Jasně, ceny porostou o letos minimálně, to si myslím, že je odhad, který mají již v podstatě všichni. Čili z toho hlediska skutečně může počítat s tím, že nebude zvyšovat muset.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste ale zmínil ty mandatorní výdaje, povinné výdaje. Myslíte, že se dá šetřit tam, že tam je prostor, kde se dá najít ještě určitá rezerva?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak určitě. Určitě je prostor na mandatorních výdajích. My jsme několikrát debatovali různé položky stavební spoření, to prostě my přece, když to mám říci maličko jinak, my přece nejsme dramaticky chudá země, kde si musíme myslet, nebo kde jsme přesvědčeni, že každá koruna, kterou ten stát vydává, je utracena nejrozumněji jak může být.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se díváte na další opatření? Ministr chce zvyšovat některé daně, například obě sazby z přidané hodnoty, zvýšit daně z benzinu a nafty, zvednout by se měla i daň z nemovitosti i z převodu nemovitostí. Zrušit se má snížení daní pro firmy. Povede toto opatření k nějakému kýženému cíli, protože například ekonomický expert ODS Martin Kocourek považuje ministrův plán zvyšování daní za velmi riskantní.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Podívejte se, my jsme přesvědčeni, že se musí sevřít ty nůžky mezi výdaji a příjmy. Ale nebudeme tý vládě říkat, jak si myslíme, že to má dělat, protože my od té vlády také nechceme, aby nám říkala, jak si myslíme, že máme mít nastavenou měnovou politiku.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se ptám z toho důvodu, jestli si dovedete představit, že by se tady politici neshodli na rozpočtu na příští rok a jelo by se podle rozpočtového provizoria, tedy podle rozpočtu, který byl připraven na letošní rok a kde samozřejmě se počítalo s velmi nízkým schodkem?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já si umím představit všechno možné. To prostě záleží na tom.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte velkou fantazii.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ne velkou fantazii, ale mám dobrou paměť, také asi bylo pro mnohé včetně mě nepředstavitelné, že třeba po volbách se několik měsíců čekalo na předsedu Poslanecké sněmovny a situace taková nastala. Bylo těžko představitelné, že by volby dopadly z toho dopadly. Moje fantazie je prostě poměrně jako široká.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Já věřím, že kvůli tomu docela dobře spíte, ale v centrální bance by mě zajímalo, jestli přeci jen nejste trochu nervózní z toho, jaká situace ekonomická by tady mohla nastat, kdyby nebyl schválený řádný rozpočet na rok 2010?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Z hlediska tý zásadní korekce rozpočtu si myslím, že rok 2010 do značné míry je daný. Ta korekce musí nastat v tom roce 2000, k tomu roku 2011. Pokud ty volby vygenerují nějakou situaci, která na začátku bude patová nebo jakákoliv jiná, ale bude vyřešena tak, aby k tý korekci do roku 2011 došlo, tak to je věc, která je podle mého názoru zvládnutelná. Jinými slovy, ta bezprostřední povolební situace není tak dramatická jako to, aby netrvala rok a půl. Pokud by mělo dojít k nějakému patu, k nějaké neschopnosti se dohodnout.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Občanská demokratická strana navrhuje po volbách schválit rozpočet na rok 2010 s deficitem převyšujícím 200 miliard korun. Zároveň ale chce během prvního pololetí příštího roku připravit 18-ti měsíční rozpočet na druhé pololetí roku 2010 a celý rok 2011. Tento rozpočet bude reagovat právě podle občanských demokratů na aktuální stav ekonomiky. Vy se usmíváte. Nevím, proč, jestli vám připadá tak vtipné dělat tady nějaký rozpočet na půl roku a potom na 18 měsíců. Vy si to umíte představit, to je mi jasné, protože máte tu fantazii.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Vy mě zase tlačíte do komentování těch konkrétních návrhů. Tlačíte mě do politické role, která mi prostě nepřísluší.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Podaří se vám podle vás srazit ten schodek na nějakých 160 miliard, jak chce ministr Janota a jaký schodek by vůbec podle vás byl ještě únosný, těch 160 miliard, byl by to únosný schodek?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak zase záleží na tom, kdy.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
V roce 2010.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
My se znovu se chci vrátit k tomu, ten rozpočtový schodek v tuto chvíli vypadá, že v roce 2010 při nezměnění těch parametrů bude nad šesti procenty. Ekonomika už se bude začínat vybírat podle vašeho názoru z krize. Budou přetrvávat výdaje ale nezaměstnanost a znovu říkám, ta korekce není o tom, jaký bude rozpočet na příští rok. Ta korekce je o tom, aby rozpočty dlouhodobě ty rozpočty se dostaly do přijatelné míry, která svým způsobem je dána maastrichtským kritériem, ke kterému jsme se přihlásili. To znamená, někde do těch 3 %, to znamená, na polovinu těch částek, o kterých se bavíme. A aby v dobách, kdy ta ekonomika roste rychleji než jsme očekávali a ty doby jsme nedávno zažili. Aby ten deficit, který generuje, byl pokud možno, nulový, aby prostě ten rozpočet byl vyrovnaný.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy myslíte, že v té době jsme udělali nějaké chyby, že ty vlády třeba nevyužili tak úplně toho, že ekonomika rostla?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já si myslím, že ten problém dlouhodobého nastavení a trendů těch rozpočtů je tu znám od roku 2000, minimálně v tom vyjádření dokumentačním od roku 2003, kdy se ještě moji předchůdci shodli s tím, jakým způsobem má ta země postupovat mimo jiné na cestě ke vstupu do eurozóny. Ten dokument, tuším podepsaný panem ministrem Sobotkou nebo jeho předsedou vlády, se konstatuje, že je třeba něco dělat se strukturou rozpočtu, které mají příliš mnoho povinných neboli mandatorních výdajů. To je dokument z roku 2003. Ta situace není nějak nová.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A udělalo se? Ten závazek?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ta situace se nezlepšila.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pojďme si říct, na jaké skupiny lidí podle vás ta krize nejvíce doléhá, kdo je nejvíce postižen podle vás krizí?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak tam jsou dvě roviny toho postižení krizí určitě. První rovina je aktuální příjem té skupiny obyvatelstva a druhá rovina je pravděpodobnost, že si ho ta skupina obyvatelstva bude v budoucnu držet, že si ho udrží. A ten současně ta krize přináší, protože je to taková klasická krize, to že ceny rostou mnohem méně, to znamená, že ta krize nejméně zasahuje ty vrstvy obyvatelstva, které mají příjmy pevné, dané nějakým zákonem a nejsou ohrožení třeba nezaměstnaností, nejsou ohroženi tím, že jim klesnou příjmy, že jim klesne nějaká struktura jejich příjmů.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou důchodci.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Důchodci jsou typická skupina obyvatelstva, která na takové to víceméně krizi provázené nulovým nebo dokonce záporným nebo velmi nízkým růstem cen tratí vlastně nejméně.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale ono se to může, pokud budou přijata ta opatření, ve kterých třeba pan ministr plánuje, že by se zvyšovala sazba daně z přidané hodnoty, tak by se to potom mohlo i těch důchodců hodně dotknout, kdyby se jim zdražily potraviny, protože jíst by museli a důchody by jim nerostly.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To se dá samozřejmě počítat. To je a to už se bavíme o tom, co má dělat ministr financí.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to říká viceguvernér centrální banky Miroslav Singer, který je hostem 20 minut Radiožurnálu. A naše další téma, nezaměstnanost. Proč bude podle předpovědi centrální banky bez práce až 11,5 % lidí? Zeptáme se právě teď. Když se podíváme na současné číslo nezaměstnanosti v České republice, tak nezaměstnanost dosáhla v červenci 8,4 desetin procenta. Je to nárůst oproti loňsku o zhruba tři procenta. Je to podle vás hrozivé číslo?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Není to tak hrozivé číslo v okamžiku, kdy ta ekonomika klesá a zažívá ten šok propadu vnější poptávky v takové míře jako prostě ji zažíváme teď. Tam prostě vypadly exportní trhy, průmysl, vyrábí někde o pětinu, čtvrtinu méně, ta nezaměstnanost a to je důvod, proč si to myslíme dále, poroste s tím, jak se budou prostě zabírat ty kapacity, které nemají reálnou poptávku, která je schopná ji financovat.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale není přece jen pesimistické 11,6 desetin procenta, že až tak by mohla vzrůst nezaměstnanost?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To číslo vychází z toho, jak ta ekonomika v minulosti reagovala a jak ta nezaměstnanost v minulosti reagovala. Já říkám, bavíme se prostě o propadu někde na úroveň, kdy ty kapacity jsou najednou využívány o pětinu až čtvrtinu níže, něco z toho se bohdá vrátí zpátky příští rok, ale stále to znamená velký šok do toho trhu a velký šok do těch výrobních kapacit, které ta země má a nejen do výrobních. Samozřejmě i do obsluhy, do služeb, které do dopravy, která to má vozit. Prostě bavíme se skutečně o velkým výrazným komplexním šoku do světové ekonomiky, který se k nám přenesl přes propad exportu, dramatický propad exportu a který prostě povede k tomu, že ty podniky některé budou zavírány, některé budou dále krachovat a pak ta nezaměstnanost poroste.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A které obory nebo podniky jsou nejvíce v tuto chvíli ohroženy podle vás?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak je to zřetelně část výroby spojená s tím kusem autoprůmyslu, který se nemusí vrátit, který zažije ty velké restrukturalizace, to je poměrně zjevné. Zdá se, že u nás by se to nemuselo tak dotýkat financí jako v těch zemích, kde se ukazuje, že prostě ten finanční trh ty problémy sám o sobě vygeneroval. Může to být ten kus další produkce, která je svázána s takovým tím soukromě financovaným zbožím dlouhodobé spotřeby, protože lidé prostě a je to už vidět teď, na spotřebě začínají šetřit. Stavebnictví, ale tam samozřejmě zase ten druhý kus bude možná tažený nějakou zvýšenou státní poptávkou, takže tam už se to trošku složitěji rozebírá.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme na nezaměstnanost třeba u našich sousedů na východě, na Slovensku, tak tam je nezaměstnanost podle nových dnes zveřejněných čísle už přes 12 % a meziročně vzrostla dokonce o 5 %. Čím si vysvětlujete tak obrovský nárůst nezaměstnanosti na Slovensku?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Slovensko zažívá velmi, ten šok vlastně znásobený tím, že po poměrně velmi příznivých podmínkách pro jeho vstup do eurozóny, se ty podmínky současně odrazily na tom, že posilovala měna prakticky stejným tempem, jako nám v loňském roce, jenže u nás mezitím od té doby došlo k nějaké korekci. Slovensko si tu měnu vlastně zafixovalo skoro na tom nejsilnějším historickém kurzu a v tuto chvíli v době, kdy vlastně se rozpadají ty tradiční obchodní vztahy, kdy každý šetří a přemýšlí, jestli si to zboží neumí někde jinde od někoho koupit levněji, včetně těch velkých průmyslových skupin, tak to Slovensko prostě je cenově najednou jako v mnohem horší konkurenční situaci, protože má tu měnu zřetelně do této doby nadhodnocenou.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, uškodili si Slováci tím, že zavedli euro?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Těžko se to vyčísluje dlouhodobě, ale krátkodobě v tomhle roce určitě zažívají prostě větší problémy právě proto,že si zafixovali zavedením eura kurz příliš silný.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže je to takový určitý signál.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Krátkodobě za to prostě platí, krátkodobě ta krize na ně dopadá hůř než na nás.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A je to i určitý signál pro nás, že bychom neměli moc spěchat s nějakým zaváděním si termínu pro přijetí eura?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ta debata je pak už složitější. Ta debata je víc o dlouhodobých efektech. Ale z našeho hlediska v tuto chvíli v okamžiku, kdy máme rozpočty nastaveny tak, že nám budou generovat deficity nad 5 %, je debata o euro je zbytečná, protože nás tam nevezmou.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Naopak ČSSD věří, že Evropská unie by mohla změnit kritéria, třeba pro přijetí do eurozóny. Vy tomu nevěříte?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
My jsme byli historicky jedna z mála institucí v evropském měřítku, která ty kritéria systematicky a konsistentně kritizovala. Kritizujeme je už po několik let včetně dopisů guvernéra, prostě vyjadřujeme se v tom smyslu právě proto, že tu zkušenost máme za sebou, tak se přiznám, že mě se zdá, že u těch rozhodujících zemí eurozóny není vůle ke změně kritérií.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdy vám připadá, že by mohl být teď nějaký reálný termín, přece jen, kdyby s Česká republika mohla přidat do eurozóny? Ono se mluvilo o roce 2013, to už si nemyslí ani snad největší eurooptimista, ale řekněte v tuto chvílí reálný termín kdy by to bylo možné?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já myslím, že při nějaké korekci rozpočtu se budeme bavit o termínech 2014. A to z časových důvodů. Tam jsou ty technický.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže 2014 a 2015?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
2014 a 2013 při nějaké dramatické rychlé korekci.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy si přeci jen dovedete představit rok 2013, že by se mohlo zavést euro?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já tady fakt mluvím jen o těch technických podmínkách. Prostě dva roky předtím, než do toho půjdeme bychom měli mít ty rozpočty v pořádku, abychom věděli, že jen neplácneme do vody a nezažijeme zase poměrně velmi nepříjemné šoky dané tím, že by se jakoby pokusíme vstoupit a nepovede se nám to, nebudeme přijatí, takže se bavíme o tom, že kdyby někdo začal jako něco dramatickýho, drastickýho činit po těchto volbách, tak já si jako umím představit, po takovýchhle drastických krocích, pro které tady nevidím u nikoho chuť, ale tak to jaksi uměl ryze teoreticky přestavit, že v polovině roku 2010 vidíme, že ty kroky přináší nějaké efekty, po prázdninách se rozhodujeme, a dva roky, ale samozřejmě jako mnohem realističtější termín je 2014 a dále. To je jen kdyby někdo strašlivě do té eurozóny spěchal a získal pro to většinu v parlamentu, tak podle mého názoru technicky by to byl schopen činit. Ovšem pravděpodobnost tohoto scénáře nevidím jako vysokou.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy byste tam nespěchal do té eurozóny?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ne, já si jenom myslím, že je to hrozně těžký zase z nějakých zkušeností, které člověk vidí. Ten český politický systém prostě není prostředím pro drastické změny. Český politický systém tak jak, já nejsem politolog, ale prostě založený na koalicích, a jak se často zapomíná na to, že neumožňuje nějaké drastické změny špatným směrem a to zase není tak zcela zlé, tak současně prostě je to systém, na kterém se velmi obtížně prosazují ty dramatické drastické kroky, o kterých já bych teď, které by byly nutné pro to, abychom vůbec mohli debatovat rok 2013. Ale technicky to prostě možný je. Když bude mít někdo jako silnou většinu, mandát, vůli po tom, tak by ta kolize teoreticky po roce po těchhle těch volbách mohla začít připravovat. Ale jak říkám, já si myslím, že 2014 a dále jsou ta data, která jsou už jakoby realističtější. Ale všechno je to o té vůli. V tuhle chvíli ta debata mi připadne. Já jsem tady někdy jednou říkal folklórní. Je to debata o problému, který teď málo koho v reálu trápí a hlavně málokdo je ochoten si vůbec představit, co by to vůbec znamenalo, kdyby chtěl balancovat rozpočet tak, abychom vstupovali do eura. Z toho hlediska spíš zastírá ta debata podle mě ty problémy, které skutečně máme.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme rychle ještě na maily, které nám posíláte na 20minut@rozhlas.cz. Karel z Olomouce se ptá, jestli si myslíte, že příští rok mu někdo přidá? Jestli poroste mzda v České republice?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já si myslím, že ten tlak na to, aby ty mzdy nerostly mimo ty lidi, kteří pro ty firmy nepostradatelný, o který zájem bude, bude silný. Já si myslím, že ty mzdový vyjednávání přinesou velmi nízký růsty mezd, jestli přinesou i nějaký.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Milan z Písku. Co mám udělat, abych zachránil své úspory? Ekonomové předpovídají obrovskou inflaci.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Inflace se nezdá být na nejbližší dva roky problém. To říkám jako myslím nepřekvapí-li nás nějak úplně drasticky suroviny a potraviny, což jsou ty kousky, který my moc ovlivnit neumíme, tak my si myslíme, že inflace bude tento i příští rok velmi nízká.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Viceguvernér centrální banky Miroslav Singer byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za to, na shledanou.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Na shledanou.