(ČRo 1 - Radiožurnál 26.4.2007, rubrika: 17:30 20 minut Martina Veselovského)
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Už skoro měsíc je na světě vládní plán daňových a sociálních reforem. Přes velká očekávání stále ještě ale není úplně jasné, jak reforma bude ve finále vypadat. Někteří koaliční poslanci vyjadřují nechuť k tomu, aby pro reformní zákon zvedli ruce a je to otázkou, za jakých podmínek změní názor. Jazýčky na vahách, poslanci Melčák a Pohanka, zůstávají také velkou neznámou a možná právě pro ně jsou do reformy zapracovány některé parametry, se kterými se bude dále hýbat. Co se výsledků a konkrétního dopadu reforem týče, to už se pohybujeme opravdu v rovině prognóz či spekulací. O něco konkrétnější pohled v dnešních Dvaceti minutách nabídne viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer, dobrý den, vítejte v rozhlase.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Dobrý den.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Z jakého pohledu vlastně zajímá ta daňová a sociální reforma Českou národní banku?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Pro Českou národní banku znamená dlouhodobý a udržitelný vývoj veřejných financí. Což si můžeme představit jako to, aby veřejné finance neměly deficity a aby se ty deficity neprohlubovaly a aby tento vývoj byl zajištěn i v delším časovém horizontu. To je to, co zajímá centrální banku, již méně ji zajímá struktura konkrétního reformního opatření.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
To znamená, jak je to uděláno, je celkem jedno. Důležitý je cíl.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ano, protože stejně tak, jako každá rodina, každý podnik by si měl vystačit s penězi, který má, tak i se státem je to stejné. Samozřejmě, stát se může tvářit, že si může vypůjčovat, vypůjčovat si od občanů, vypůjčovat si od investorů. A tento vývoj nikdy dlouho netrvá. Když si stát dlouhodobě zvykne vypůjčovat si velké sumy peněz, tak zaprvé ty peníze se zdražují a jednoho dne stejně ta reforma musí přijít a většinou o to víc bolí.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Mimochodem ta paralela s tím domácím rozpočtem, s tím rodinným rozpočtem opravdu funguje, protože někteří analytici či ekonomové se tak trochu ošklíbají té paralele.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, podle mého názoru funguje. Samozřejmě státu každá banka nebo každý investor půjčí raději, než půjčí nějaké rodině. I když jak vidíme, tak naše banky jsou velmi ochotné půjčovat, půjčovat rodinám možná i některým, které by si půjčovat neměly. Ale zároveň si musíme uvědomit, že ten stát musí ty peníze splácet a, i když ten stát se většinou nežene do toho, aby snižoval objem toho dluhu, tak stejně z něho musí platit úroky. Představte si, když se dostanete do situace, třeba jako je situace Belgie, kde objem toho dluhu je sto procent HDP. Tak to znamená, že každý rok ta vláda začíná s tím, že musí sehnat řádově pět procent HDP na splácení úroku, což by v našich podmínkách začínalo to sestavování rozpočtu na částce minus sto padesát miliard.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Teď nechci probírat belgický státní rozpočet, ale musím se zeptat, jaká cesta vede z toho stavu, kdy se, kdy se ten dluh dostane na stoprocentní výši?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To už je cesta, kdy opravdu ten stát musí snižovat ten dluh, protože ta dluhová služba ho neúnosně zatěžuje, a když se podíváme třeba na ta belgická čísla, tak přes určité problémy belgické ekonomiky to fiskální hospodaření je velmi opatrné a nikdo tam o tom nediskutuje, že takové musí být. Ta opačná cesta, jak se vydrápat na tu stovku, to vidíme například v Maďarsku, kdy celou řadu let se upozorňuje, že deficity jsou čím dál tím větší, stále se prohlubují, vlády jsou čím dál tím populističtější, chtějí čím dál tím víc rozhazovat peněz. A v letošním roce nebo vlastně v loňském roce to také eskalovalo do určité krize a ten reformní balíček je o něčem úplně jiném než ty reformy, o kterých mluvíme my.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Nastoupili jsme už cestu maďarskou?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Podle těch čísel já tedy musím říct, bohužel, že ne.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Bohužel, že ne.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Bohužel proto, protože to vypadá, to bohužel je samozřejmě v uvozovkách, protože to vypadá, že ty reformy vlastně tak strašně moc nepotřebujeme.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A vypadá to tak jenom, nebo to tak je?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Jenom to tak vypadá. Poslední tři roky ten náš deficit na konci roku se pohybuje někde od dvou celých devíti do tří a půl procent HDP. Tři procenta je ta maastrichtská hranice, o které se mluví, a to nejsou nějaké velmi alarmující sumy. Ovšem za těmito čísly si musíme uvědomit dvě věci. Zaprvé ty deficity většinou jsou nižší kvůli tomu, že, že státní byrokracie není schopna spotřebovat peníze, které nárokuje. Státní ministerstva, státní orgány si nárokují desítky miliard peněz, které na konci roku neutratí. A ty sníží deficity, to jsou takzvané převody do rezervních fondů. A druhý důvod je, že zatímco před pár lety vláda očekávala, že v tomto období ekonomika poroste tříprocentním tempem, ona roste šestiprocentním tempem, což samozřejmě usnadňuje plnění státní kasy.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
To, o čem, pane viceguvernére, hovoříte, to znamená, že si jednotlivé resorty nárokují více peněz, než spotřebují, tak kdybychom si představili, že budou nárokovat jenom tolik, kolik spotřebují, tak o to by se snížily povinné výdaje státu?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To jsou většinou nějaké investiční výdaje nebo něco takového a ty ministerstva vždycky argumentují, že oni v žádném případě nenadrozpočtovávají, ale ve skutečnosti se jim nepodařilo uzavřít nějaké zakázky, výběrová řízení je zbrzdila, a tak dále. A upřímně řečeno, s tímto, s tou možností ty peníze na konci roku si odložit do dalšího roku, je /nesrozumitelné/ takzvaných rezervních fondů, přišel ministr Sobotka proto, protože se bál, aby na konci roku neprobíhalo to takzvané šturmování, kdy ministerstvo se snaží utratit peníze za cokoliv, jenom, aby nevypadalo, že vyžadovalo více peněz, než kolik, kolik mělo dostat.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Hostem dnešních Dvaceti minut Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu je viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Je to, co vláda navrhuje, reforma nebo se to dá nazvat měkkou kosmetickou změnou?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Určitě je to snaha řešit některé problémy veřejných financí. Co té snaze chybí nejvíc, je, že náš problém není jenom státní rozpočet, naším velkým problémem je penzijní reforma a reforma zdravotního systému. To jsou věci, které do budoucna bez reformy budou neúnosně zatěžovat ...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Na druhou stranu, pardon, že vám skáču do řeči, vláda říká, že toto je jenom první krok, že právě ta penzijní reforma je krokem druhým.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ano, ano, ano. Ne, to já určitě s tím souhlasím či ten balíček, o kterém se teďka mluví, je balíček v té první oblasti, v té oblasti státního, státního rozpočtu. A je to snaha dostat ty veřejné finance na tu cestu k těm nižším schodkům, aspoň k té trojkové hranici, protože ta minulá vláda, když v roce 2004 přišla s nějakým plánem na snižování schodku, tak řekla, že v roce 2008 se dostaneme pod tři procenta, což je ten maastrichtský limit, znovu opakuji. Ale ve skutečnosti během toho období se to hospodaření státu nijak nezlepšovalo, nakonec poslanci do něho zasadili určitou smrtící ránu před volbami těmi sociálními balíčky. Tak tahle vláda se vrací zpět k tomuto slibu, posouvá ho do roku 2010 zřejmě, protože ty kontury ještě nejsou zcela jasné a chce postupně dostat ty veřejné finance pod kontrolu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Někteří, zejména levicově orientovaní ekonomové, odmítají představu toho, že by stát nemohl dlouhodobě žít s vysokými schodky veřejných rozpočtů. Je to exaktně prokazatelná věc, že to dlouhodobě nejde, anebo to je spíš jenom otázka naturelu a povahy toho daného člověka, který ty dané věci řídí?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak je to jako u lidí. Někteří lidi jsou připraveni žít s relativně velkým dluhem a myslí si, že to zvládnou, jiní dávají přednost finančnímu hospodaření trochu víc pod kontrolu. Ale já bych spíš řekl dvě, dvě fakta. První je, že my nejsme izolovaný stát sám o sobě, my jsme součástí Evropské unie. Zavázali jsme se, že jednoho dne přijmeme společnou měnu a Evropská unie pro všechny země, dokonce i ty, které euro nepoužívají, má určitá pravidla fiskální, fiskálního hospodaření. To jedno pravidlo říká, že schodky jsou pod tři procenta a to druhé pravidlo, o kterém mluvíme, je, že v delším horizontu takzvaně cyklicky upraveném pro ekonomii by ty schodky měly být někde v oblasti kolem nuly, plus, minus jedno procento. Takže ta pravidla existují a my bychom ta pravidla měli respektovat. A druhá věc je, jak už jsem říkal, každá půjčka znamená do budoucna zátěž, znamená úroky. A z hlediska prostého finančního pohledu, který určitě má každý podnikový ekonom, tak půjčovat si má cenu tehdy, pokud ty peníze se mi zmnoží o více než, kolik je ten úrok. Jinými slovy, pokud ty státní projekty mají výnosnost, která převýší náklad na ty peníze, já si nejsem vědom, že by stát nějak pečlivě posuzoval, jestli projekty, které chce provádět, budou generovat výnosy, které převýší náklady na úroky.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Jsou podle vás, pane viceguvernére, ty reformy, zatím, z toho, co je o nich známo, nastaveny tak, že by redukovaly výdajové položky státu a snižovaly tak schodek?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak, to, co já zatím o tom můžu říct z těch čísel, co vím, tak jsou tam vlastně takové, řekněme, čtyři komponenty. První komponent, to je zvýšení daně z přidané hodnoty té nižší úrovně pět procent. To je krok, který určitě je, je směrem k modernímu daňovému systému, protože daň z přidané hodnoty je daň, která se levně a snadno vybírá. Zároveň je dobré si uvědomit, že i tato daň obsahuje určitou míru progrese, protože čím je člověk bohatší, tak tím víc si kupuje zboží a tím víc odvádí státu v této ...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
To je v pořádku, nebo to není v pořádku?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak to je to, co zejména levicové strany, na co upozorňují, že bohatší by měli nést větší podíl na financování státu, což je koncept, který samozřejmě levice podporuje, ale je to koncept, který je trochu diskutovatelný, musím říct.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Na druhou stranu, pane viceguvernére, levice říká, že pokud se bavíme o potravinách, tak ve spotřebním koši těch sociálně slabších skupin potraviny tvoří výrazně vyšší část než u těch sociálně silnějších skupin.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
O tom já nediskutuji, ale i ti bohatí jedí, čili to znamená, i ti bohatí samozřejmě odvádějí tu daň.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Skoro jsem měl pocit, že říkáte, že bohatí jedí více.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, obecně, bohatí konzumují všeho více, bych, bych očekával, ale nejsem sociolog, který by to, který by to uměl posoudit. Teďka druhý, druhá část toho balíčku, který nemíří ke konsolidaci veřejných financí přímo, ale který mění podle představ vládní koalice daňový systém, je to zavedení jiné, jiného zdanění příjmu a jiné podnikové daně, což je ta část reformy, která pozře část těch výnosů přes daň z přidané hodnoty. Třetím krokem je snížení sociálních balíčků, což je snaha aspoň částečně korigovat ten vývoj, ke kterému se poslanci podle mého názoru poněkud překotně uchýlili před parlamentními volbami. A čtvrtá část, která je, řekl bych, takovým pro mě /nesrozumitelné/ kamenem té reformy, je otázka snižování výdajů státu typu počtu zaměstnanců, investic, efektivnosti investic, a tak dál. A celkově souhrn těchto čísel do určité míry konzervativně propočítán ministerstvem financí by měl snížit ty schodky k těm třem procentům roku 2010.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
O vládní daňové a sociální reformě dnes ve Dvaceti minutách mluvíme s viceguvernérem České národní banky Luďkem Niedermayerem. Ve chvíli, kdy vláda deklaruje, že máme na příští rok schodek necelých devadesát dva miliard korun, plus minus, a zároveň prodává akcie ČEZu za podle aktuálního kurzu asi čtyřicet miliard korun, tuším, o které o ty akcie ČEZu a o tu jejich hodnotu by se podle metodiky Evropské unie měl schodek navýšit. Ptám se: Nepohybujeme už se v oblasti účetních triků při vykazování schodku státního rozpočtu? Nebudeme potom při vstupu do eurozóny v pozici Řecka, které tam provedlo účetní triky a ukázalo se, že to, ten jejich schodek rozhodně nebyl na třech procentech?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak, tady toto je, pokud použiju ten váš termín, účetní trik, který je natolik zřejmý, že samozřejmě bude správně zachyceno, o to se náš statistický úřad postará, ale poslanci se rozhodli, že budou žít v určité virtuální realitě toho, co oni nazývají deficit. A nepochybně, když si, když prodám akcie, když prodám státní majetek, tak ekonomicky je to to samé, jako když prodávám dluhopisy a v žádném případě tím schodek nesnižuji. Ale ten náš proces v parlamentu, jak je sestavován zákon o státním rozpočtu, je do určité míry virtuální realita. Jediným problémem není zahrnování tady těchto výdajů, ale je to nekonsolidace s ostatními výdaji typu fond dopravní infrastruktury, fond bydlení, dříve Fond národního majetku, a tak dále. V neposlední řadě je třeba mít na vědomí, že do toho maastrichtského evropského schodku se počítá také hospodaření měst a obcí, například hospodaření zdravotních pojišťoven, a tak dále. Takže bohužel poslanci se nebaví o tom... A ještě chci říct, ten evropský schodek je samozřejmě blíže tomu ekonomickému schodku, než, než ta do určité míry virtuální realita Poslaneckého sněmovny.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Když už jste zmiňoval, pane Niedermayere, ty mimorozpočtové fondy, jako například Státní fond rozvoje dopravní infrastruktury, měly by být zahrnuty do podstaty té reformy? Měly by být zrušeny nebo snad přesunuty někam, někam jinam logičtěji umístěny?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, podle mého názoru by zrušeny být měly. Já sám jsem byl několikrát na vládě, kdy Česká národní banka prezentovala stanovisko, ve kterém upozorňovala, že tyto fondy nejsou dobrý nápad, protože oni nedisponují vlastními příjmy. Oni vždycky spoléhaly na ad hoc příjmy typu privatizace státního majetku. A my jsme se ptali: "Čím budou tyto fondy financovány, až nebude co prodat, až bude všechno prodáno?" Dostali jsme odpověď, že ono se to nějak vyřeší. Ale jak je vidět, tak se to nějak prostě nevyřešilo, čili podle mého názoru tyto fondy by samozřejmě měly být integrovány. A také zároveň se je třeba podívat na to, jestli ty výdaje jsou, jsou umisťovány efektivním způsobem.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Je podle vás možné provést nějakou ekonomickou reformu, a to je jedno, jestli v daňové nebo v sociální oblasti bez toho, aby to někdo v daném státě nepocítil negativně na své peněžence?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, podívejte se, pokud my řešíme problém toho, že, že stát utrácí víc, než kolik vybere od lidí a zároveň, zároveň chceme ten deficit snížit, tak je jasné, že to někdo prostě musí zaplatit. Někdo tomu státu musí odvést víc.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
To znamená takové nářky, že jedna z těch skupin sociálních to odnese tak, jak ty nářky vlastně vnímáte?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak, jako je. Samozřejmě to je, to jinak nemůže vyjít. Ten stát musí více vybrat a méně utratit. Určitě je pravda, že tou reformou je možné založit takovou budoucnost té ekonomiky, že všem se bude dařit lépe, že ekonomika bude více prosperovat, ale chce jí snížit deficit, tak je to o tom, že vyberu více a utratím méně.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A v jakém horizontu, je-li vůbec možné to odhadnout, v jakém horizontu by ta reforma mohla přestat negativně dopadat na peněženky některých skupin?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak, ta reforma se provede. Ten dopad tam bude a doufejme, že od té doby ekonomika bude pokračovat i nadále ve svém velmi slibném růstu, a to znamená, ta životní úroveň se bude zlepšovat, ale ten samotný reformní zásah samozřejmě se může na jednotlivce projevit negativně. To je fikce se domnívat, že je možné řešit ten problém státních financí a všichni na tom budou lépe. Tady si je třeba uvědomit, že my tu reformu provádíme v situaci, kdy ekonomika roste velmi rychle. My jsme před pár lety ani nesnili o nějakém šestiprocentním růstu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pardon, to je dobře principiálně, nebo ne?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To je pro nás, jako pro občany je to velmi dobře, ale samozřejmě to snižuje možnost, že provedeme nějaká makroekonomická opatření a ten ekonomický růst se ještě více urychlí. Myslím si, že budeme rádi, když v následujících letech budeme udržovat tuto dynamiku ekonomického růstu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
To je odhad založený na nějakých zkušenostech nebo, nebo na čem?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak zaprvé udržení takovéhoto tempa růstu vyžaduje velmi speciální okolnosti typu například Irska, ale když se podíváme na strukturu toho růstu, tak vlastně ten ekonomický růst byl nakopnut těmi velkými investicemi, které, které tady proběhly. A jak už je teďka vidět, tak potenciál České republiky pro přijímání takových velkých investic je omezený, jak z hlediska míst, kde se ty investice například dají provádět, tak z hlediska pracovní síly. My už musíme importovat poměrně velké množství pracovní síly.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Znamená to, že druhá investice a lá Hyundai v Nošovicích asi není možno očekávat.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Neříkám, že není možná, ale určitě je to mnohem obtížnější. Ten pracovní trh vypadá už jinak, ti investoři budou muset kalkulovat s trošku jinými náklady, čili to bude jako složitější, a také nevím, jestli je potřeba, abychom měli spousty takovýhle obrovských investic.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
V těchto Dvaceti minutách hovoříme zejména o dopadech chystané vládní reformy daňové a sociální a o těchto dopadech hovořím s viceguvernérem České národní banky Luďkem Niedermayerem. Podle dosavadních dat, která jsou k dispozici, která hovoří o tom, jak by ona vládní reforma měla být nastavena, to vypadá, že takzvaná střední vrstva bude při nejlepším na nule po provedení této reformy, anebo mírně ztratí. Je to dobře, když by měla být ta střední vrstva, abych tak řekl, solí země?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak, tady já už nemohu hovořit za Českou národní banku. Jak jsem říkal, Českou národní banku zajímá to, aby se veřejné finance dostaly pod kontrolu, aby byla jistota, že pod tou kontrolou zůstanou, ale ...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Rozumím. V tuto chvíli hovoří ekonom Luděk Niedermayer.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
... kdybych řekl svůj názor, tak jistě, že ono to na první pohled vypadá vždycky populární říct, že ty daně má zaplatit někdo jinej. Ale ta realita ověřená v mnoha státech je, že ten potenciál zdanit ty nejbohatší lidi je velmi komplikovaný. Dokonce, já si vzpomínám, když jsem před lety četl studii o rovných daních, a tak dál, v Ekonomistu, tak tam bylo poukázáno na to, že ti nejbohatší lidé obvykle odvedou státu zhruba stejnou sumu peněz, jak v tom systému, kde se je snaží vysoce zdanit, tak v tom systému, kde je zdaňuje nízkou daňovou sazbou. Čili já bych spíš chtěl říct, že i ty systémy, které se snaží vytvořit tu progresi daňových sazeb, to znamená, uplatnit čím dál tím vyšší daňové sazby s vyšším příjmem, většinou končí tak, že se ukáže, že ty opravdu bohaté lidi ten systém zdanit neumí, a to břemeno těch daní se posouvá čím dál tím víc dolů k té střední třídě. Já bych spíš řekl, že je určitá fikce, že ten náš systém nezdaňoval tu střední třídu. Ano, zdaňoval ji, zdaňoval ji poměrně významně, protože, když se podíváme na ty daňová pásma, když zapomeneme na různé ty zvýhodňující odečitatelné položky, které taky čerpají spíš ti bohatí, tak ta daňová progrese začínala už poměrně brzy.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrá. Na druhou stranu možná zvláštně znějící otázka: Proč by tíhu daňových reforem, a nakonec i sociálních, neměli nést naopak ti bohatší?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To má dvě části. Určitá ekonomická teorie říká, že vzhledem k tomu, že všichni občané požadují po státu zhruba to samé, tak by měli platit nejenom tu samou daňovou sazbu a nejlépe tu samou sumu, což by samozřejmě vedlo k tomu, že ti chudší by platili procentuálně mnohem víc než ti bohatí. Ale to je opravdu poměrně extrémní, extrémní pohled. Čili první otázka: Jestli by to tak bylo spravedlivé, opravdu. A druhá věc, jestli je to reálné. A jak znovu říkám, ukazuje se, že ti lidi s těmi vyššími příjmy mají tendenci a nejenom tendenci, ale schopnost reagovat na to vysoké zdanění tím, že ty příjmy odvádějí pryč z ekonomiky. To je realita, za kterou se utkat vyžaduje, buďto strašně restriktivní ekonomické zákony, které povedou k tomu, že ti bohatí se opravdu rychle odstěhují, anebo armády úředníků, které to budou kontrolovat a kteří budou stát víc než ten daňový přínos.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dá se říct, a to je závěr naší debaty o vládní daňové a sociální reformě. Dá se říct, co se vám na té chystané reformě nelíbí?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To bych ani nechtěl říct. Ta reforma by samozřejmě měla být více ambiciózní, protože když ta ekonomika roste tempem šest procent, tak bychom měli využít toho vysokého tempa a snižovat ty schodky rychleji. Ale jak jsem říkal, ty základní kontury, třeba ta změna DPH, a tak dále, to jsou určitě kroky správným směrem, ale teďka bude záležet na těch jednotlivostech. Například se teďka intenzivně vede diskuse o rozšiřování daňového základu, a tak dále. Ale jak jsem říkal, pro mě takovým testem, jestli se pohneme dál, bude, jestli se podaří ministrům zpacifikovat ty státní instituce, typu ministerstvech, rozpočtových organizací a opravdu snížit jejich, jejich výdaje.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
No, a nakonec ještě pojďme k jedné aktuální události, protože dnes také zasedala bankovní rada České národní banky. Ponechali jste již sedmý měsíc za sebou hlavní úrokovou sazbu ve stejné výši, respektive níži. Od té sazby se odvíjejí i úrokové sazby jednotlivých komerčních ústavů. Jak je možné, tak nízko, že jenom podotknu, že ta naše hlavní úroková sazba je nejnižší v celé Evropské unii v současné době. Jak je možné ji tak dlouho držet tak nízko?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To já nechci komentovat to dnešní rozhodnutí, protože my máme určité zásady komunikace měnové politiky. Ale z toho širšího pohledu bych řekl, že jsme těžili, řekněme, ze dvou věcí. První je to, že ta nízká inflace, která umožňuje ty nízké úrokové sazby u nás, souvisí s tím, že došlo k posilování kurzu. Například v minulém roce kurz vůči euru posílil zhruba o čtyři, pět procent. A přitom to posilování kurzu se daří, daří držet inflaci pod kontrolou díky tomu, že dovážené zboží je levnější a tlačí ten cenový růst dolů. A druhá věc je, jakkoliv třeba já nebo naše instituce si stěžuje na, na vysokou míru regulace v naší ekonomice, tak ona přece jenom v té soukromé ekonomice panuje velmi vysoká konkurence. A ta konkurence často snižuje ceny například, například maloobchodního zboží nebo služeb.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak, takové byly názory zejména na dopady ohlašované vládní daňové a sociální reformy viceguvernéra České národní banky Luďka Niedermayera. Děkuji, že jste si udělal čas a na shledanou.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Na shledanou.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Posloucháte Český rozhlas 1 - Radiožurnál, u mikrofonu byl Martin Veselovský.