Marek Petruš (Reuters 15.11.2005)
PRAHA, 15.listopadu (Reuters) - Česká národní banka může v příštím jedenapůl roce postupně zvyšovat úrokové sazby, aby ztlumila vzlínající inflaci, ale nevidí důvod k agresivnímu utažení měnových kohoutů, řekl Reuters guvernér Zdeněk Tůma.
Tůma v rozhovoru řekl, že nízká inflační očekávání v rostoucí české ekonomice nedávají důvod ke kopírování kampaně amerického Fedu, který během posledních 16 měsíců pravidelně zvyšoval sazby o 25 bazických bodů na každém měnovém zasedání.
ČNB zvedla v říjnu úrokové sazby z rekordních minim, aby zabránila průsaku celosvětově drahé energie do inflačních očekávání a mzdových požadavků v době, kdy ekonomika roste nejvyšším tempem za desetiletí.
Tůma uvedl, že rozsah i tempo příštích růstů sazeb plně závisejí na tom, jak centrální bankéři posoudí na příštích každoměsíčních měnových zasedáních rizika inflační prognózy.
Ta vidí během roku 2006 růst spotřebitelských cen ke 3,7 procenta, tedy nad inflačním cílem ve výši 3 procent.
"Sdílíme názor, že zůstáváme nízkoinflační ekonomikou s dobře ukotvenými inflačními očekáváními, a tudíž nevidíme žádný důvod pro nějakou razantní akci měnové politiky," řekl Tůma v rozhovoru vedeném v pondělí večer.
"Všechna naše vyjádření o tom, že prognóza je konzistentní s určitým růstem úrokových sazeb, znějí takto a neznějí tak, že je konzistentní s razantním růstem úrokových sazeb."
"Takže nejsilnějším vodítkem momentálně je opravdu ta prognóza, o které my připouštíme - spíše než bychom to nějak silně říkali - že je konzistentní s nějakým pozvolným nárůstem úrokových sazeb, ale sami máme velkou pochybnost ohledně rychlosti a rozsahu."
ČNB nezveřejňuje, jak jednotliví členové bankovní rady hlasovali, ale v zápisu z jednání uvedla, že zvýšení sazeb prošlo nejtěsnějším poměrem 4:3.
Neočekávaný krok zvedl úroky na 2 procenta, tedy na úroveň eurozóny, k níž se chce Česko připojit v roce 2010.
Tůma odmítl konkretizovat, zda by si banka mohla dát nyní pauzu, aby zhodnotila vliv vyšších sazeb na ekonomiku, či zda si myslí, že trh započítal do cen oprávněně úroveň sazeb koncem roku 2006 v rozmezí 2,75 až 3,00 procenta.
"Rozsah a časování (jakýchkoli budoucích růstů sazeb) je něco, co je v naší diskreci a odvíjí se od analýzy, kterou každý měsíc děláme," uvedl guvernér.
NEUDRŽITELNÉ
Spotřebitelská inflace se od jarního minima zdvojnásobila na říjnové roční maximum 2,6 procenta, když ji během posledních dvou měsíců popohnaly jak drahá energie, tak zvyšování regulovaných cen plynu.
Tůma se postavil za predikci inflace, jež čeká její skok ke 4 procentům počátkem příštího roku po dalším zdražení cen energie a její oscilaci kolem 3,5 procenta po většinu příštího roku, a to za předpokladu postupného utahování úroků.
Guvernér uvedl, že rizika inflační prognózy jsou vyrovnaná.
"Za prognózou v tomto okamžiku celkem stojíme a nenašli jsme zatím způsob, jak bychom ji zpochybnili," řekl guvernér o predikci, již mnoho analytiků považuje za příliš vysokou.
Souhlasil však s názorem analytiků, že pětiprocentní meziroční růst ekonomiky dosud nezažehnul poptávkové inflační tlaky.
S tím, jak pokračující ekonomická expanze uzavírá mezeru výstupu a kurs koruny se stabilizuje po ostrém posílení loni a začátkem tohoto roku, se rekordně nízká hladina úrokových sazeb ukázala neudržitelnou, dodal Tůma.
"Takže se na to naše zvýšení nemusíme dívat čistě prizmatem toho dilematu, které mají všechny centrální banky dneska, to je přes ten průsak (nákladových šoků do celkové cenové hladiny), ale i přes to, jestli ty důvody, které nás vedly k tomu, že jsme měli sazby na 1,75 (procenta), přece jen už trošku nevyvanuly."
NAD HLADINOU EUROZÓNY?
Tůma by rád, aby oficiální úroková sazba nakonec stála nad hladinou v eurozóně, a investoři tak získali určitou prémii za to, že drží rizikovější česká aktiva. Kdy by k tomu mohlo dojít, je však podle něj otevřená otázka.
Tůma však odmítl názory těch analytiků, podle nichž bude nyní tempo růstu českých sazeb záviset na Evropské centrální bance (ECB) vzhledem ke srovnání úroků v Česku a eurozóně.
Guvernér uvedl, že ČNB nastavuje měnovou politiku nezávisle na ECB, ačkoliv úrokový diferenciál vůči euru i dalším měnám je jednou z důležitých vstupních proměnných pro její predikci.
"Já stále vycházím z toho, že jistá prémie za riziko pro ekonomiku našeho typu je adekvátní, tudíž bych očekával, že naše sazby budou spíše někde nad sazbami eurozóny. To neznamená, že to musí nastat hned."
"Možná že se v horizontu jednoho dvou let dostaneme nad ECB, možná že ne, já teď nechci předjímat, ale je to samo o sobě zajímavá otázka," dodal.
Česká republika má nejvyšší čas dokončovat přípravu ekonomiky na přijetí eura, pokud chce vláda naplnit svoji představu o roku 2010, řekl Reuters guvernér České národní banky Zdeněk Tůma.
Zopakoval tak výzvy centrální banky, aby vláda směřovala svou politiku k zužování rozpočtových deficitů a zaměřila se na snižování dlouhodobé a strukturální nezaměstnanosti.
"To jsou, řekněme, dvě takové oblasti, kde by bylo dobře upřít v příštích letech hodně pozornosti," řekl guvernér v pondělí večer v rozhovoru pro Reuters.
Řekl, že je nezbytné, aby ekonomika splňovala téměř všechny požadované parametry již dva roky před přijetím eura.
Česká vláda bude o termínu zavedení eura jednat ještě v listopadu. Všeobecně se očekává, že oficiálně potvrdí rok 2010 poté, co v září definitivně opustila variantu, že by na euro přešla již o rok dříve.
Vzhledem k tomu, že Česko potřebuje spustit nákladné a politicky ožehavé reformy, jako jsou změna důchodového systému a zdravotnictví, mnoho ekonomů označilo termín 2010 za optimistický a očekává časem další odklad na léta 2012 až 2013.
Tůma zdůraznil neutrální postoj centrální banky k úvahám o načasování eura, ale uvedl, že banka chce slyšet jasný politický závazek, aby mohla směřovat svou měnovou a kursovou politiku k datu vybranému politiky.
Tůma uvedl, že Česká republika by se měla stát členem kursového mechanismu ERM-2 v roce 2007, pokud chce vstoupit do eurozóny 1.ledna 2010.
KLÍČOVÉ ROZHODNUTÍ MUSÍ PADNOUT NA PODZIM 2006
V režimu ERM-2 nechce Česko setrvat déle než požadované dva roky, protože ukotvení kursu koruny může ohrozit kredibilitu měnové politiky zároveň cílující inflaci, a případně i poškodit ekonomiku.
"S ohledem na pochybnosti, které máme ohledně přínosnosti ERM-2, tak chceme, aby rozhodnutí o ERM-2 bylo fakticky rozhodnutím o euru," řekl Tůma.
"Jinými slovy, v tu chvíli bychom si měli být přiměřeně jisti, že opravdu v horizontu dvou nebo dvouapůl let (od vstupu do mechanismu směnných kursů) bude česká ekonomika schopna euro přijmout a bude na to mít," řekl Tůma.
Podle guvernéra bude muset příští vláda o euru rozhodnout krátce po volbách, ideální načasování by viděl na podzim příštího roku.
"Vedle rozpočtu, myslím, to bude na podzim jedno z klíčových rozhodnutí pro novou vládu," řekl.