www.respekt.cz, 8.4.
Na téma zručnosti, vynalézavosti a podnikavosti českého člověka můžete právě nyní diskutovat se Zdeňkem Tůmou, guvernérem České národní banky. Zapojte se do diskuse.
Zdeněk Tůma vystudoval Obchodní akademii v Českých Budějovicích a Vysokou školu ekonomickou (VŠE) v Praze. V roce 1986 nastoupil do Prognostického ústavu ČSAV. V letech 1993 - 1995 byl poradcem ministra průmyslu a obchodu a od roku 1995 hlavním ekonomem Patria Finance. V roce 1998 zastupoval Českou republiku v Evropské bance pro obnovu a rozvoj. V únoru 1999 byl jmenován viceguvernérem, v prosinci 2000 pak guvernérem ČNB. V roce 2005 byl ve funkci potvrzen na dalších šest let.
(Rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)
Dobrý den pane Tůmo, rád bych se zeptal, kterou literaturu čtete a jakému tisku či médiím dáváte přednost a je vaše oblíbené. Chtěl bych se také zeptat jestli jste v poslední době narazil na nějakou zajímavou knihu o ekonomice, kterou můžete doporučit studenotvi ekonomie.
Přeji hezký den Lukeš
Milan Lukeš ()
Přeji hezký den všem čtenářům. Co se týká tisku, snažím se sledovat The Economist a Financial Times, doma se většinou spokojím s přehledem tisku, pravidelněji čtu Respekt. Co se knih o ekonomice týká, moc vám asi nenapovím. Odborná literatura je dnes postavina spíše na "working papers" a článcích v časopisech; v mém případě se opírám také o podklady od našich expertů a podklady z dalších institucí (ECB, IMF, BIS, ...), o knihách tedy nijak zvláštní přehled nemám.
(Odpovězeno: 08.04.2009 14:00)
Zdeněk Tůma
Dobrý den pane Tůmo, jak se vy osobně díváte na přínos pořádání velkých sportovních akcí v ČR. Mají z ekonomického hlediska smysl? Zdraví Jiří Kroll
Jiří Kroll ()
Shodou okolností jsem byl kdysi na jednání vlády, když tam poprvé přišel návrh na pořádání MS v severském lyžování. Organizátoři tehdy ubezpečovali vládu, že do toho vláda nebude muset dávat žádné finanční prostředky, šlo jen o morální zastřešení. Jak to dopadlo, víme. V konečné fázi je vláda vždy v těžké pozici, protože hrozí poškození pověsti země, a to byl také důvod, proč finance nakonec byly poskytnuty. Pro zajímavost: kupodivu se to týkalo i ČNB, neboť jsme dělali pamětní minci a bylo by raritou, kdyby vyšla mince pro MS, které se nakonec nekonalo :-) Nicméně byla to určitě pro všechny dobrá lekce, tj. u takovýchto akcí to málokdy dopadne tak, jak je dopředu naplánováno. Proto jsem např. skeptický ohledně Olympijských her v Praze, byť jinak jsem sportům a sportování velmi nakloněný.
(Odpovězeno: 08.04.2009 14:05)
Zdeněk Tůma
Dobrý den, pane guvernére
Existuje prý podle Financial Times důvěrná zpráva MMF, která doporučuje umožnit členským zemím EU ze střední a východní Evropy rychlý přechod na euro i bez splnění povinných kritérií.
Pokud by tedy ze strany členských zemí eurozóny přišla tato velkorysá politická nabídka, byla by schopna ČNB vůbec tento rychlý přechod realizovat? Bylo by pro Českou republiku výhodné, kdyby ostatní státy tuto nabídku přijaly, zůstat mimo eurozónu?
Rita Holoubková (ohmstrasse72@email.cz)
Jak v FT píší, zprávě je důvěrná a (bohužel) její obsah mi tudíž není známý. V tomto směru to pro IMF není dobrá známka, tento typ zpráv by do médií unikat neměl. Co se samotného doporučení týče, tak s tím souhlasím, ovšem s tou výhradou, že to je rozumné doporučení pro některé země. Mimochodem, osobně říkám na různých fórech již několik let, že pro pobaltské země by byl okamžitý vstup do eurozóny nejlepším řešením a kredibilitu eurozóny by to jistě neohrozilo. Evropské instituce ovšem mají obavu z porušení stávajících pravidel, proto jsou vůči těmto úvahám velmi rezistentní. ČR se na přijetí eura po technické stránce po řadu let připravuje, takže v tomto směru přijetí jistě zvládneme, ať už to bude dříve či později. Samotné rozhodnutí je pak bude učiněno především na politické úrovni, s podporou ekonomické expertizy Ministerstva financí a ČNB, proto konkrétní načasování nyní nechci předjímat.
(Odpovězeno: 08.04.2009 14:09)
Zdeněk Tůma
Je zavedení Eura v CR otázkou Vaší exkluzivní existence? Proč jste proti zavedení Eura v ČR?
Je přece evidentní, že je to pro ČR výhodné. Vždyť se k tomu V.K. v přístupové smlouvě zavázal. Jestli budeme platit za Euro víc než 30 Kč ztratíte kredit.
petr ()
Euro nijak nesouvisí s existencí ČNB. Pro ujasnění připomínám, že o měnové politice v eurozóně nerozhoduje ECB, ale tzv. Governing Council, který sestává z vedení ECB a guvernérů národních centrálních bank. Národní centrální banky jsou tedy spoluodpovědné za evropskou měnovou politiku a i nadále si udržují svoji expertizu v dané oblasti. Jestliže v současné době máme cca 50 expertů na měnovou politiku a po příjetí eura jich bude o pár méně, nepovažuji za podstatné pro fungování ČNB. ČNB má již cca 10 let kolem 1500 zaměstnanců, neboť zde je řada dalších funkcí určená zákonem, včetně zajištění hladkého zásobování oběživou, správy devizových rezerv, platební styku a další. Ale především je nutné podtrhnout úlohu ČNB jako integrovaného dohledu nad finančních trhem. Na těchto odpovědnostech se s přijetím eura nic nemění, takže obava, že by ČNB měla jakési vlastní (osobní) zájmy na přijetí či nepřijetí eura, není na místě. K další části vaší otázky podotýkám, že já jsem se nikdy proti zavedení eura nevyjádřil, a proto mi, prosím, nic takového nepodsouvejte. Vždy jsem uváděl argumenty pro i proti a zdůrazňoval jsem, že takové rozhodnutí má i významný politický podtext. Jako instituce jsme v našich Zprávách o připravenosti české ekonomiky na euro dělali vždy analýzy, které byly a jsou postavené na mezinárodně akceptovaných metodologiích a upozorňovali jsme na silná i slabá místa české ekonomiky v tomto kontextu.
(Odpovězeno: 08.04.2009 14:15)
Zdeněk Tůma
Dokážete,jako bývalý prognostik,správně načasovat přijetí Eura? Já si myslím, že jsme do toho měli jít spolu se Slovákama, když bylo Euro za 23 Kč. Vaše názory a Názory V.K. jsou podle mě naprosto mylné a prodlužování dává šanci zlodějům a spekulantům.
pavel ()
Jak jsem již psal, bude to nakonec politické rozhodnutí, a proto je pro mě obtížné předvídat jeho výsledek. Zda se Slováky či nikoli: slovenská měnová politika byla vždy trochu jinak koncipovaná než naše, mj. naši kolegové na Slovensku vždy zdůrazňovali, že jsou přece jen menší ekonomikou a vždy dávali na kurz větší důraz než my. Kromě toho za rozhodnutím rychle přijmout euro byla i snaha upevnit reformy, které provedla předchozí vláda; a také byla na Slovensku v tomto směru větší politická shoda. A zda bychom na tom dnes byli lépe? Určitě nebyli: kdybychom fixovali korunu v intervalu 22-23 CZK/euro, naše ekonomika by dnes byla bezchpochyby méně konkurenceschopná, než je teď. Pokud ovšem myslíte svoji pozici jako turisty, tak v daném okamžiku ano. Za rok by už to ovšem možná neplatilo, protože byste vy možná pod tlakem horší konkurenceschopnosti české ekonomiky přišel o práci - obecněji řečeno výkon naší ekonomiky, a tedy i celkové mzdy u nás by byly nižší. Protiargument ovšem je, že bychom se zbavili volatility české koruny vůči euru a že tato jistota je v delším období investory pozitivně hodnocena. Jak jsem uvedl již dříve, rozhodování o euru je komplikované právě proto, že existují legitimní argumenty pro i proti. A k těm zlodějům: to, zda lidé kradou či nikoli, se neodvíjí od toho, jakou měnou se platí. A spekulant není zloděj: je to investor, který riskuje své či svěřené prostředky. S trochou nadsázky lze říci, že spekulace je hra s nulovým součtem: jestliže má jeden spekulant vydělat, druhý musí prodělat. Nemusí se nám líbit někdy až příliš velké výkyvy na trzích, nic zlodějského na tom ale není.
(Odpovězeno: 08.04.2009 14:22)
Zdeněk Tůma
Dobry den,
1) Muzete rict, jak se ceska podnikavost lisi (ci cim je charakteristicka) od podnikavosti zahranicni (treba nejakych konkretnich statu?)
2) Obligatni otazka - kdy podle vas skonci krize u nas v CR (resp. kdy dosahne sveho dna)? Budou se tato dna lisit pro ruzne oblasti - napr. propad akciovych trhu, propad duvery v ekonomiku, zvysovani nezamestnanosti - nebo se tyto ukazatele zacnou zlepsovat vicemene najednou?
Diky a mnoho uspechu v odpovedne funkci
V. ()
1. Domnívám se, že jsme opatrnější a snažíme se dobře zvážit rizika. Místo obecného povídání zkusím dát příklad: v poslední době se hodně psalo o zajištění vývozců přes zajišťovací operace (hedging). V některých zemích se manažeři firem pustili do hedgingových operací i nad rámec zajištění svých vývozů, tj. začali spekulovat na vývoj měny. U nás se vývozci v drtivé většine "drželi svého kopyta" a používali tyto operace pouze k zajištění vývozů. I tak se někteří ocitli v nepříjemné pozici, neboť po prudkém propadu vývozů byl přezajištěni, ale přece jen nezůstali "viset" ve spekulativních pozicích.
2. Nedávno jsem se vyjádřil, že jsem mírný optimista: nejbližší dvě čtvrtletí budou hodně těžká, neboť dopady krize se začnou naplno projevovat. Optimismus ale zakládám na tom, že pak už by se propady mohly zastavit, situace stabilizovat a věřím, že během příštího roku bychom se mohli pozvolna odlepit ode dna. Pořád ale ještě nedošlo k plnému obnovení důvěry na finančních trzích, takže k odlepení ode dna nám ještě nějaký kus cesty chybí.
(Odpovězeno: 08.04.2009 14:34)
Zdeněk Tůma
Dobrý den.
Jaká jsou pro Vás synonyma pro českou ponikavost?
Marta Gregušová ()
Zdravé sebevědomí a zdravý rozum.
(Odpovězeno: 08.04.2009 14:41)
Zdeněk Tůma
Pane Tůmo,
je pro dnešního vysokoškoláka (ještě studujícího) důležitým předpokladem uplatnění jeho podnikavosti zahraniční stáž nebo i absolvování (další) zahraniční školy (MBA... apod.)?
L. Wronka ()
Neřekl bych, že předpokladem, ale působení v zahraničí je vždy prospěšné pro získání lepšího přehledu, zlepšení jazykových schopností apod. Zda to má být stáž, MBA, ... to vždy záleží na oboru. Pro oblast řízení firmy či jejích financí není MBA nikdy na škodu.
(Odpovězeno: 08.04.2009 14:42)
Zdeněk Tůma
ceska podnikavost - to je hodne blizko "zlatym ceskym rucickam" a "zlatym ceskym hlavickam", ze?
nemate pocit, pane tumo, ze zlate ceske rucicky dokazou akorat tak natlouct hrebik tam, kde ma byt vrut, zlate ceske hlavicky se soustredi nejvic na to, jak neco ci nekoho osidit, a v otazce zminovana "ceska podnikavost" je pouze prelud, maskujici obrovskou vetsinu obcanu, kteri nic neumeji, o nic se nesnazi, chteji uspokojovat sve potreby za penize jinych a stale si jen stezuji ze jim "stat dava malo"?
BOMBON (bombon@liho.cz)
Dovolte mi podívat se na les a nezkoumat třísky: česká ekonomika patřila v této dekádě k nejúspěšnějším na světě, růst byl poměrně vyvážený, tj. nebyl to jen růst spotřeby, investic, či vývozu, ale všechny tyto složky se na něm podílely. Samozřejmě důležitou roli sehrál i příliv zahraničních investic, včetně know-how, ale bez dobré kvalifikace českých lidí by k tomu nedošlo. Kromě toho se naši lidé poměrně rychle začali prosazovat ve vedení firem pod vlastnickou zahraniční kontrolou a dneska se začínají uplatňovat i v mezinárodních strukturách těchto zahraničních firem. Nebyl bych proto tak skeptický, jak naznačuje vaše otázka.
(Odpovězeno: 08.04.2009 14:44)
Zdeněk Tůma
Dobrý den, proč musí lidé v bankách platit za vedení účtu a za vybírání z bankomatu? Tohle na západ od nás ve vyspělých zemích neexistuje. Na jednu stranu banky a spořitelny neví co s penězi, podporují vrcholové akce sportovců, o nichž se poté píše v souvislosti s opilectvím a návštěvami lehkých žen, na druhou stranu berou peníze poctivě pracujícím lidem s podprůměrnými platy, které si u nich musí založit účet, protože podniky už nechtějí vyplácet mzdy na ruku. Je ve Vašich silách toto změnit nebo to alespoň bankám navrhnout? Možná by pomohlo, kdyby to jak lidé mezi sebou hovoří o manažerech bank, jim napsali v dopisech a emailech.
Lucka ()
K poplatkům v bankách se vedla již velká diskuze a struktura poplatků se také v posledních letech pozvolna mění. Obecně platí, že byste nemusel mít žádné poplatky, ale pak by banka dosahovala výnosu z rozdílu mezi depozitní sazbou a sazbou z půjček. Moderní trend je takový, že rozpětí mezi sazbami je menší a jsou zpoplatňovány jednotlivé služby. Argument "na západ od nás" neplatí obecně, někde jsou poplatky vyšší, někde nižší. Hodně to také souvisí s výši vkladů/investic. Pokud u nás přijdete do banky s několika miliony, také vám banka řadu poplatků odpustí, protože vám bude moci prodat další finanční produkty. Skutečnost, že ve vyspělejších zemí jsou několikanásobně vyšší vklady než u nás, tedy také (přinejmenším částečně) vysvětluje rozdíl ve struktuře poplatků. Nelze tedy dost dobře porovnávat poplatek na běžném účtu, ale lepší ukazatel je podíl poplatků na celkových výnosech banky - a tam zdaleka tak výrazné rozdíly nejsou.
(Odpovězeno: 08.04.2009 14:48)
Zdeněk Tůma
Václav Havel se ve svém listopadovém prologu v Kabinetu Havel ptal:
„Když nás je pořád stejně, proč má neustále všechno růst? Proč má růst průmysl, výroba produkce? Proč mají bezkoncepčně růst města do všech stran, až nezbude už ani kousek krajiny, kousek trávy? Všechno má růst, rozmnožovat se, hromadit. V tom cítím základní otázku doby.“ Jak se na růst díváte Vy?
Kabinet Havel ()
Tato debata je často vedena trochu zavádějícím způsobem, protože se za růstem vidí jen "hmota", třeba lepší a větší auta, domy apod. Poslední desítky let se ale podíl "hmoty" na ekonomickém růstu trvale snižuje, růst je hnán především službami, které jsou daleko více navázány na kvalitu života než na zvyšování materiálního bohatství. U vyspělých společností (při překonání určité bariéry materiálního zabezpečení) je tedy další růst daleko více i lepších službách; jinak řečeno, i zvyšování kvality života se odráží v ekonomickém růstu, neboť jde o přidanou hodnotu, která se také počítá.
(Odpovězeno: 08.04.2009 14:54)
Zdeněk Tůma
Jsou české firmy konkurenceschopné na světových trzích? O jaké české výrobky je v zahraničí zájem? Jaké české výrobky mají nejlepší zvuk a renomé?
Kabinet Havel ()
Určitou jsou, stačí se podívat na úspěšnost naších vývozů v posledních letech. Tradičně jsme silní ve zpracovatelském průmyslu, ale uplatňujeme se i v dalších oborech, napadají mě např. programátoři. Neumím teď ale narychle sestavit seznam nejúspěšnějších oborů. Na druhé straně platí, že jsme středně velká ekonomika a těžko můžeme být dobří ve všem. Proto máme tak silný zahraniční obchod, jak na straně vývozu, tak dovozu.
(Odpovězeno: 08.04.2009 14:59)
Zdeněk Tůma
Jaké jsou dnes podmínky k podnikání v České republice (konkurence, legislativa, podpora státu...)? Co nám chybí, v čem pokulháváme a čím bychom se mohli inspirovat ze zahraničí?
K H ()
Zde je těžké stanovit absolutn měřítka, takže jen řeknu, že situace je rozhodně lepší než třeba před deseti lety a všechny vlády v posledních letech dávají na podmínky podnikání vetší důraz. Vždy se samozřejmě dá zlepšovat (zjednodušovat) legislativa či efektivnost státní správy.
(Odpovězeno: 08.04.2009 15:02)
Zdeněk Tůma