(ČT 24 22. 2. 2018, pořad Byznys ČT24)
Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Hypotéky odstartují dnešní Byznys ČT 24. Představíme si nejdůležitější ekonomické události uplynulého týdne. Dobrý večer. Hned několik z těchto témat budeme probírat s guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem. Pojďme se rovnou podívat na úrokové sazby u hypoték. Současná (průměrná) sazba se pohybuje téměř na 2,3 %. Když se ale podíváme o pět let zpátky, tak vidíme, že úroky byly ještě výš, byly to 3,2 %. Nejníž se dostaly hypotéky na konci loňského roku, kdy (průměrný) úrok klesl na 1,77 %. Podíváme se na počet nových hypoték a na vývoj nových smluv. Tady vidíme, že nejnižší počet nových hypoték se uzavřel v roce 2013. Poté ten nejvyšší počet, který se uzavíral v době, kdy úrokové sazby byly na úplném minimu. Letos v lednu to bylo 7 783 nových smluv. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok je hostem našeho pořadu.
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Dobrý večer.
Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Pane guvernére, lednová čísla ukázala mírný pokles, je to samozřejmě leden, to jsou ty rozjezdové měsíce. Nicméně i meziroční pokles to je. Dá se tedy říci, že se vaše kroky, řekněme, vyplatily a že ten trh s nemovitostmi pomalu zpomaluje a zchlazuje se?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Tak já myslím, že nic neroste do nebe. To platí také o trhu hypoték. Je stále velice živý. Ta čísla, která jste ukázali, to nakonec dokumentují. Dochází samozřejmě k určitému zpomalování růstu. Stále přibývá hypoték, ale pomalejším tempem, než tomu bylo doposud. Je to dáno určitým nasycením potřeby. Je to také svázáno s mírným nárůstem sazeb hypotečních úvěrů. Nepřeceňoval bych změnu. Je to prostě postup k normálu. To, co jsme zažívali v minulých dvou třech letech, nebyla normální situace. Hypoteční sazby pod 2 %, dokonce kolem 1 %, to není něco, co by tady kdy v minulosti existovalo. A to nejen u nás, ale i v zemích, které mají dlouhou historii hypotečního financování.
Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Dá se tedy momentálně říci, že skloňovaná realitní bublina pomalu, ale jistě vypadá, že nevypukne?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
To se velice těžko odhaduje. Vnímáme, že tady možná je určité přehřívání realitního trhu. Odborníci, kteří se tomu věnují, říkají, že ty ceny nemovitostí jsou 10 nebo 15 % nad fundamentální hodnotou. Určité přehřívání realitního trhu pokračuje. Doufejme, že bude následovat zchlazování, čili určitě hladké přistání a pak není důvod se obávat vypuknutí a hlavně prasknutí nějaké bubliny.
Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Vy sami na tom ostatně pracujete, na růstu sazeb u komerčních bank se podílí nedávné kroky České národní banky. Zvedla základní úrokovou sazbu na 0,75 %. Právě od této sazby se odvíjí sazby u komerčních bank. Není to ale nejvyšší repo sazba, protože když se podíváme například do roku 2008, tak tady vidíme, že to bylo 3,75 %. Pak pomalu, ale jistě sazby klesaly a dlouhou dobu se pohybovaly na té technické nule. Poté tedy přišel velký zájem o hypotéky, velký pokles komerčních úroků a centrální banka začala dvoutýdenní repo sazbu navyšovat. Vy máte další zasedání 29. března, pokud se nepletu. Budete i na něm znovu řešit ještě další navýšení?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Budeme jako vždy řešit aktuální vývoj v ekonomice. Máme dáno do vínku, abychom se starali o cenovou stabilitu a o finanční stabilitu. Hlavním nástrojem, kterým ovlivňujeme cenovou stabilitu, jsou úrokové sazby. Kdybychom je potřebovali zvýšit, tak to uděláme. Zatím to naše prognóza tak dramaticky nevidí. Spíš všechno nasvědčuje tomu, že toto rozhodování přijde později, někdy v dalších čtvrtletích. Samozřejmě, může se ukázat nějaký výkyv, ale zatím to tak nevypadá. Zdá se, že ta potřeba je uspokojena tím posledním, únorovým zvýšením. Finanční stabilita, která hodně souvisí právě s tím realitním trhem, je trošku o něčem jiném. Tam se ovlivňování přes úrokovou sazbu děje jen velmi nepřímo. Tam samozřejmě používáme i cílenější přímé nástroje, jako jsou doporučení.
Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
K těm my se ještě dostaneme, ale kdybychom se tedy podívali na to vaše postupné navyšování.
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Náš bankovní trh je samozřejmě specifický tím, že má přebytek vkladů, likvidity. Takže banky nejsou závislé na financování z centrální banky. Takže samozřejmě ta transmise, to převádění našich signálů do ekonomiky pomocí úrokových sazeb, funguje se zpožděním a zprostředkovaně. To je očekávatelné a nic zvláštního se tam neděje.
Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Česká národní banka by ale mohla získat další možnosti, jak hypoteční trh regulovat. Znovu ve hře je teď novela zákona o České národní bance, kterou má na stole ministerstvo financí. Původně se počítalo s tím, že by Česká národní banka mohla nastavovat bankám pravidla hned třemi nástroji. Takzvané LTV, to je vlastně věc, kterou používá Česká národní banka i teď. Mohl by se do zákona taky dostat ukazatel DSTI. Což znamená nastavení hodnoty, kterou by neměly překročit vaše půjčky, aby je ukrojily z vaší výplaty. Další je DTI, což znamená za jak dlouho, za kolik let byste splatili úvěr, kdybyste ho hradili plně celým svým platem. Pane guvernére, jak vypadá momentálně vyjednávání na ministerstvu financí? Jsou stále ve hře všechny tyto tři ukazatele?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Ano, jsou stále ve hře. To je minimální sada, řekněme, nástrojů, které pro tu takzvanou makroobezřetnostní politiku, směřující k udržování finanční stability, používá řada zemí kolem nás. Není na tom nic zvláštního. My je dneska používáme i v těch doporučeních a jde prostě o to, že máme-li dbát o tuto finanční stabilitu, tak musíme dbát právě i o míru rizika, které na sebe banky berou v oblasti hypotečního financování. Je třeba si uvědomit, že hypotéky, to není nějaká okrajová část trhu. Hypotéky u nás tvoří 60 % veškerých úvěrů, veškerých! Včetně korporátních úvěrů, čili úvěrů pro podniky a ostatních úvěrů pro obyvatelstvo. Čili to je naprosto zásadní část úvěrového trhu. A aby se ty hypotéky i v dobách těžších, které bohužel mohou vždycky přijít, splácely v rozumném rozsahu a abychom neměli příliš mnoho dlužníků v úpadku, tak právě proto musíme dbát na určité limity rozumného zadlužování.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
My se tady teď můžeme podívat na dva, řekněme, modelové příklady. Jeden se týká dvoupokojového bytu mimo Prahu a jeden dvoupokojového bytu v Praze. Cena nemovitostí 2,7 milionu korun a 4 miliony korun. Když se podíváme, kdyby se zavedly ty další ukazatele, znamenalo by to momentálně, že by člověk, který chce nemovitost za 2,7 milionu korun, musel mít příjem někde kolem 23 tisíc korun. Na čtyřmilionovou nemovitost by to pak bylo kolem 34 tisíc korun. Pane guvernére, je reálné, že by Česká národní banka zavedla doporučení pro všechny tyto ukazatele a dokonce v takových maximálních výších?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
--------------------
Je to málo reálné. Většinou je dostatečné použití, řekněme jednoho nebo dvou z těch ukazatelů. Nicméně je dobré mít je k dispozici, abychom mohli reagovat včas a efektivně. Takže to je důležité říct. Tady ale je podstatné zdůraznit, že, aby to nevypadalo, že Česká národní banka chce někomu upírat jeho vlastní bydlení. To není náš úkol a ani to nesměřuje tímto směrem. Nám jde skutečně o to, aby se banky nedostávaly do jaksi neuvážených rizik, a myslím, že je logické, že když někdo chce kupovat takto drahou nemovitost, jakkoliv tady máme nějaké příklady, tak holt prostě musí počítat s nějakým zatížením, které to pak pro něj dlouhodobě – téměř celoživotně – znamená a že to má nějaká rizika. Je třeba si taky uvědomit, že cena nemovitostí se tvoří také nabídkou. A jestliže jsou na straně nabídky například v Praze nebo některých jiných lokalitách velké problémy se schvalováním projektů, získáváním povolení a všech těch administrativně-technických okolností, tak to prostě uměle navyšuje cenu. Samozřejmě taky panuje takové trošku zvláštní přesvědčení, že čím budou levnější hypotéky, tím bude dostupnější bydlení, ale ono to současně působí protisměrně. Čím je jaksi větší poptávka, která je mimo jiné umožněna levným financováním, tak to samozřejmě také zvyšuje ceny. Čili je třeba toto všechno dávat do souvislostí.