Tomáš Holub (Ekonom 3.11.2005 strana 88, rubrika: Peníze/konjunktura)
V prognóze ČNB převládá skepse.
Svět si v minulých letech zvykl na nízkou inflaci i úrokové sazby. Zdražení energií by však tuto etapu mohlo ukončit. O růstu inflace se mluví ve většině zemí, stejně tak o zvyšování sazeb. A to i v eurozóně, kde stále pokračuje období nevýrazného růstu. Centrální bankéři na jednu stranu doufají, že jim nižší závislost světa na ropě a posílená důvěra v jejich práci dovolí vyhnout se neblahé »stagflační« zkušenosti ze 70. let, na druhou stranu by však opožděnou reakcí neradi prohospodařili svou pověst.
Co budou drahé energie znamenat pro českou ekonomiku? Růst českého hospodářství v letošním druhém čtvrtletí překonal 5 %. Nad tímto číslem není moudré přehnaně jásat, protože ne všechny ukazatele růstu vypadají tak oslnivě a vzniká pochybnost o možnostech dosažené tempo udržet. Jedná se však o nejlepší výsledek od roku 1996, který navíc znatelně překonal červencovou prognózu centrální banky.
Očekávání brzkého vzniku poptávkových tlaků na inflaci by však bylo zřejmě předčasné. Růst je do značné míry založen na zlepšující se dlouhodobé výkonnosti ekonomiky. Česká národní banka nyní odhaduje, že růst může dosahovat 4 % ročně, aniž by to zvyšovalo inflaci. Struktura růstu je vychýlena ve prospěch zlepšujících se výsledků zahraničního obchodu, zatímco domácí poptávka přešlapuje na místě. Spotřeba domácností zatím ožila jen mírně (+2,1 %). Podle ČNB se tak stále nalézáme pod úrovní neinflačního potenciálu, i když jsme se mu po řadě let přiblížili na dohled.
V nejbližší době bude navíc na vývoj soukromé spotřeby působit kombinace několika faktorů na zpomalení růstu. Zdražení energií donutí domácnosti sáhnout hlouběji do kapsy, mzdová dynamika je přitom umírněná, takže spotřeba se bude oživovat jen zvolna. Zároveň může dojít ke snížení zisků podniků a tím i zdrojů pro investice. Zahraniční poptávka nadále výrazně neroste. Posílení koruny spolu s rychlejší domácí inflací bude tlačit na zpřísnění reálného kurzu a tím i celkových měnových podmínek. Veřejné finance se doposud vyvíjejí úsporněji, než předpokládal rozpočet na letošní rok, resp. střednědobý plán vlády. Nová prognóza proto očekává, že se tempo růstu ekonomiky sníží z necelých 5 % v letošním roce mírně pod 4 % v roce příštím, a poptávkové tlaky na růst cen se tedy v dohledné době zřejmě nedostaví.
Inflaci drží na uzdě i kurz. Inflace se v dosavadním průběhu letošního roku chovala spořádaně. V září se sice po dlouhé době vrátila do cílového pásma ČNB, když vzrostla na 2,2 %, ale stálo za tím pouze zdražení pohonných hmot. Inflaci drží na uzdě posílení kurzu koruny, nízké ceny potravin po loňské mimořádné úrodě a výprodej zásob cigaret za ceny platné před zvýšením spotřební daně.
V nejbližších měsících však inflace poskočí nahoru. K této předpovědi není potřeba znát složité ekonomické teorie, stačí prostě počítat. Odložený dopad daňových změn dříve nebo později přidá k inflaci zhruba půl procentního bodu. Zhruba stejně se projeví i říjnové zvýšení cen zemního plynu pro domácnosti. Přičte-li se k tomu ještě očekávané zdražení elektřiny a tepla od ledna příštího roku a mírné zvyšování cen potravin, není těžké dospět k závěru, že se inflace počátkem roku 2006 dostane nad 3% cíl ČNB.
Zabývat se tímto bezprostředním dopadem zdražení energií a dalších nákladových faktorů však nemá z pohledu měnové politiky příliš smysl, protože s ním už beztak nelze nic dělat. Důležitější je nebezpečí průsaku drahých surovin do dalších cen, a to prostřednictvím inflačních očekávání, nákladů na dopravu, mzdových vyjednávání apod.
Nová prognóza ČNB předpokládá, že alespoň částečnému průsaku se vyhnout nelze, jeho síla však bude utlumena díky jednorázovému charakteru šoku a umírněnému růstu mezd. Po odeznění prvotních dopadů zdražení energií proto inflace na přelomu let 2006-2007 klesne zpět k cíli ČNB. Dlouhodobá cenová stabilita tedy nebude ropným šokem ohrožena.
Přesto však pro centrální banku skončilo období klidu. S novou prognózou ČNB je konzistentní postupný růst úrokových sazeb. S ním se dalo víceméně počítat, protože sazby nemohou zůstat na tak nízké úrovni věčně. Zvýšení cen energií ho však posunulo blíže do současnosti. Jelikož bankovní rada na svém říjnovém jednání vyhodnotila rizika prognózy jako vyrovnaná, rozhodla v souladu s ní zvýšit úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. ČNB bude navíc muset pozorně sledovat další vývoj a v případě prvních výraznějších známek průsaku drahé ropy do inflace přiměřeně reagovat.
O autorovi| Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB