Vladimír Tomšík (Bankovnictví 25.5.2012 strana 3, příloha - Top finance)
Rok 2011 byl v českém finančním sektoru dalším rokem pokračující stabilizace po turbulentních událostech celosvětové finanční krize.
Loni sice klesl zisk bank meziročně téměř o 4 %, bylo to však způsobeno především odpisem hodnoty řeckých dluhopisů. Nebýt této události, hospodářské výsledky bank by předčily rok předchozí. Rentabilita vlastního kapitálu je v českých bankách na evropské poměry velmi vysoká.
V závěru roku 2011 však došlo k hospodářskému zpomalení, které se letos pravděpodobně projeví mělkou recesí. I když určitý díl na tom nesou nezbytná fiskální opatření vlády, dominantním faktorem je pochopitelně vývoj v celé EU. Zatímco ECB ještě loni v dubnu a v červenci úrokové sazby zvyšovala, již na konci léta bylo jasné, že sazby musí opět zamířit rychle dolů. Většina evropských akciových trhů ztratila během léta více než čtvrtinu své hodnoty a ekonomické vyhlídky se prudce zhoršily.
Navzdory tomu v českém bankovním sektoru pokračovalo oživení v poskytování úvěrů. Ty rostou nefinančním společnostem i domácnostem. Celkové tempo růstu úvěrů kolem 6 % je sice výrazně menší, než jaký byl růst objemu úvěrů před vypuknutím krize, ve srovnání s prakticky stagnujícím objemem úvěrů v eurozóně to však zdaleka není špatný výsledek.
Intenzivnější dohled nad bankami
Z hlediska domácího dohledu nad finančním trhem nedošlo v loňském roce k žádným převratným událostem. ČNB pokračovala v zintenzivněném dohledu nad bankami, nadále prováděla zátěžové testy a bedlivě sledovala kapitálovou přiměřenost bank. Ta ke konci roku 2011 přesahovala 15 %, zatímco regulatorní požadavek je 8 %. Kapitálová přiměřenost bank je tedy téměř dvojnásobná a české banky měly přebytek kapitálu 144 mld. Kč. Zvýšení požadavků na regulatorní kapitál, k němuž dojde v celé EU, by tak mělo probíhat v ČR poměrně hladce.
Rovněž pokračoval mimořádný monitoring situace stavebních spořitelen v souvislosti se změnami podmínek stavebního spoření. Dohled nad pojišťovnami se zvýšenou měrou věnoval dostatečnosti pojistného v pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu motorového vozidla a dostatečnosti technických rezerv některých pojišťoven.
Centrální banka se loni podílela na implementaci rychle se měnících pravidel EU v oblasti finančního trhu a na úpravách regulatorního rámce v ČR. Spolupracovala s Ministerstvem financí ČR a dalšími orgány státní správy na přípravě nových zákonů; podílela se na přípravě některých zákonů upravujících podnikání finančních institucí a dalších osob podléhajících regulaci a dohledu.
Významnou legislativní změnou byly novely zákona o bankách, zákona o družstevních záložnách a zákona o podnikání na kapitálovém trhu, které transponovaly do našeho právního řádu novely směrnice o kapitálových požadavcích (směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, tzv. CRD III). Tyto změny upravují nové pravomoci ČNB, například určování významnosti pobočky, nápravná opatření k zajištění dostatečné výše a složení kapitálu a činnost kolegií orgánů dohledu.
Během listopadu a prosince se uskutečnila mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v rámci Programu vyhodnocení finančního sektoru v ČR. Cílem mise MMF bylo zejména posouzení stability finančního systému ČR, identifikace rizik, jimž finanční sektor čelí, a vyhodnocení stávajících nástrojů a postupů k řešení systémových problémů ve finančním sektoru. Výsledky budou zveřejněny v letošním roce.
Nové evropské instituce
Dne 1. ledna 2011 zahájily činnost nové evropské instituce, které spolu s národními orgány dohledu nad finančním trhem vytváří tzv. Evropský systém finančního dohledu (ESFS). Ten vedle národních orgánů dohledu zahrnuje Evropskou radu pro systémová rizika (ESRB) a evropské orgány dohledu nad finančním trhem (ESAs).
Evropské orgány dohledu nad finančním trhem tvoří Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a jejich Společný výbor (JC), který slouží jako fórum pro spolupráci evropských orgánů dohledu. ESFS představuje významnou změnu v institucionální struktuře dohledu nad finančními trhy.
ČNB v rámci činnosti ESFS vždy usilovala o zamezení postupného přesunu pravomocí národních orgánů dohledu na evropské orgány (a tím i oddělení pravomocí od odpovědnosti za fungování a stabilitu finančního trhu), snažila se o omezení nárůstu přebytečné regulace a o snížení administrativní zátěže pro národní orgány dohledu a finanční instituce, posílení finančních institucí a jejich účinného dohledu a vhodné řešení přeshraniční problematiky v oblasti finančních trhů.
ČNB tvrdě prosazuje, aby role EBA byla pouze koordinační, nikoli rozhodovací. EBA nemá žádnou odpovědnost. Je to vždy národní dohled, kdo má odpovědnost, a je proto nutné, abychom měli i pravomoci.
Co nás čeká?
Makroekonomické prostředí je letos méně příznivé, než jsme se ještě před rokem domnívali, ale hospodářská stagnace by měla být již v závěru letošního roku vystřídána oživením - a pro příští rok lze očekávat mírný růst HDP kolem 2 %. Ani tento růst však nebude stačit k tomu, aby došlo ke snížení nezaměstnanosti a výraznému zlepšení ziskovosti nefinančních firem. Nelze proto příliš počítat s tím, že by v následujících čtvrtletích došlo k poklesu podílu klasifikovaných úvěrů v portfoliích bank. To platí i pro úvěry domácnostem, protože disponibilní důchod domácností bude v tomto a zřejmě i v příštím roce stagnovat. Realitní trh také zatím nevykazuje zřetelné známky oživení a prozatím tak v tomto sektoru nelze vyloučit ani další pokračování poklesu cen a snižování hodnoty nemovitostních kolaterálů.
Rychlý legislativní vývoj
Legislativní změny, které v blízkém období ovlivní finanční sektor, nejsou jen čistě domácí, ale jsou to i změny, které jsou důsledkem rychlého legislativního vývoje v EU. Do první skupiny patří především plánované spuštění penzijní reformy od počátku příštího roku. Zákon o důchodovém spoření a zákon o doplňkovém penzijním spoření upravují transformaci penzijních fondů, vznik nových penzijních společností a stanoví podmínky pro účast obyvatelstva v důchodových a účastnických fondech a pravidla pro jejich fungování. Úprava současných penzijních fondů povede k přehlednějšímu oddělení majetku účastníků a správců prostředků. Nové penzijní společnosti se ucházejí o příslušné licence. Etablování fondového systému by mohlo postupně dále rozpohybovat zejména dluhopisový trh. Je ale také pravda, že spuštění penzijní reformy může vést k určitému výpadku fiskálních příjmů právě v době, kdy jsou veřejné rozpočty napjaté.
Další významná domácí legislativní změna se týká stavebních spořitelen. Je to záměr umožnit stavebním spořitelnám fungovat jako banky a bankám umožnit prodávat tento produkt jako stavební spořitelny.
Mezi legislativními změnami, které přicházejí z celoevropské úrovně, chci zmínit především vrcholící projednávání návrhu směrnice a nařízení o kapitálových požadavcích v oblasti bankovnictví (tzv. CRD IV) a návrh směrnice Omnibus II v oblasti pojišťovnictví. Kromě spíše technických směrnic a novel se však v EU vede debata o koncepčně zcela nových a velmi kontroverzních návrzích. Příklady takových návrhů jsou opatření zavádějící speciální bankovní daně a daně z finančních transakcí. Postoj ČNB k těmto návrhům byl a zůstává nejenom skeptický, ale přímo odmítavý.
I když rok 2011 přinesl ve finančním sektoru mnoho nových událostí a změn, tak český finanční sektor jako celek zůstal zdravý, stabilní a dostatečně kapitálově vybavený. Z tohoto úhlu pohledu se nezdá, že by rok 2012 měl přinést nějaké nepříjemné překvapení.
Článek vznikl k 7.5.2012