(ČRO Radiožurnál 12.11.2014, pořad Dvacítka Radiožurnálu)
Záznam (odkaz na web Radiožurnálu)
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Už je to rok, co centrální banka začala oslabovat korunu. Zatímco loni stálo euro kolem 25 korun, dnes je za 27,50. Byl to krok správným směrem? A na co se ještě budeme ptát? Jak se v Česku může projevit slábnoucí německá ekonomika? A zachrání eurozónu před případnou krizí vznik bankovní unie? Dozvíme se právě teď. Viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Vítejte a dobrý den.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Dobrý den a děkuju za pozvání.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste hrdý na to, že jste loni podpořil oslabení české koruny, pane Hample?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, tak vy se snažíte jiným způsobem zjistit, jak loni vypadalo hlasování. To já chápu, ale já za sebe musím říct, že považuju to rozhodnutí za správný krok, byl to správný krok a myslím, že ten rok ukázal i všem nevěřícím Tomášům, že to rozhodnutí bylo jednoznačně správné.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak nám řekněte, co by se dnes dělo, kdyby centrální banka k tomu oslabování koruny loni nepřistoupila?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Zůstali bychom v té skupině zemí, ve které jsme byli loňský rok, paní redaktorko. Jestli si vzpomenete, tak z hlediska růstu, respektive poklesu a i z hlediska vývoje cen jsme byli mezi zeměmi jižní osy eurozóny - Kypr, Itálie, Řecko, Španělsko, Portugalsko.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tedy nic, čím bychom se mohli chlubit?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
A myslím, že to nebylo nic, co by bylo možno označit za pozitivní vývoj. Co se stalo do roka a do dne, do 4 čtvrtletí, do 12 měsíců, je, že jsme od těchto zemí odskočili z hlediska růstu a z hlediska vývoje, z hlediska vývoje inflace. Některé země na jihu eurozóny zůstávají dál v deflaci a jsou nejslabší z hlediska růstu, to je ta dolní třetina, ve které jsme se ještě loni pohybovali. Mnozí na to zapomínají. Do roka a do dne my jsme v té třetině nejrychleji rostoucích a máme inflaci mírně nad nulou, je to mírně inflační růst a zabránili jsme deflaci. Čili já myslím, že to očekávání tehdejší centrální banky se naplnilo měrou vrchovatou a dokonce bych řekl, že i přeplnilo.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak mi ještě řekněte, v čem bylo, nebo ještě je oslabení koruny dobré pro spotřebitele?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Pro spotřebitele, občany, všechny, kteří v té zemi fungují, kteří chodí do práce, dostávají mzdy, je především velmi nevýhodná a nedobrá deflace. Já vím, že se to dost těžko vysvětluje v národě drobných střádalů, kteří mají rádi pokles cen a kteří koneckonců jsou velmi cenově citliví, cenově senzitivní, jako Češi jsou. Ale znovu chci opakovat to, co jsem opakoval i vloni v listopadu, deflace, setrvalý pokles cen není cenovou stabilitou, koneckonců by to všichni pochopili přesně v okamžiku, kdy by musely začít klesat i ceny práce, mzdy. A ony začaly klesat. Možná si vzpomenete, že jsme zažívali vloni jeden z nejpomalejších růstů mezd, respektive i v mnoha odvětvích pokles mezd, což v ekonomice, která má dohánět, je něco naprosto nenormálního. Tohle se otočilo, i tohle se za ten rok otočilo. Takže deflace je to, co je nebezpečné pro ekonomiku.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se ještě k těm mzdám dostanu, ale mě by zajímalo, loni se mluvilo o tom, že zdraží potraviny. Vzpomínám si třeba na výrok pana Babiše, majitele Agrofertu, který loni v lednu mluvil o tom, že potraviny mohou zdražit až o 8 %. To se podle vás nestalo?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Samozřejmě, že se to nestalo, a když se podíváte na vývoj inflace v letošním roce, tak jednoduše uvidíte, že zažíváme druhý nejnižší růst inflace za poslední dekádu, za posledních 10 let. Takže všechny ty hrůzostrašné zprávy, zejména mediální loňské o tom, jaká nás čeká megainflace, se samozřejmě nenaplnily a naplnit se nemohly. Bylo to jenom strašení.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně, když se dívám na data, která zde mám z Českého statistického úřadu, tak zdražila například oproti loňskému roku rajčata, citrony nebo brokolice. To si myslíte, že nemá, jaksi není to důsledek toho, jak vy jste oslabili korunu?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Nepochybně to naše opatření muselo mít vliv na jistou část spotřebitelského koše, koneckonců to bylo i jeho smyslem, to by jinak nedávalo logiku dělat to, co jsme dělali, ale za a) ten dopad byl mnohem menší, než byly tehdy ty poplašné zprávy a za b) nezapomínejte na to, že ve spotřebitelském koši mezi těmi jednotlivými položkami neustále probíhá nějaká změna, neustále tam probíhá změna cen, některé jdou nahoru, některé jdou dolu. To se v rámci toho koše děje úplně běžně. Jenom za normálních časů si toho tak moc nevšímáte, protože to pro vás není téma.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Co máte na mysli těmi poplašnými zprávami z loňského roku? Třeba to, jak deník Blesk vyobrazoval vašeho guvernéra jako muže, který zdražil úplně všechno? Nebyla to ale chyba centrální banky, že jste nedokázali lidem vysvětlit, že jaksi zase tolik toho nezdraží, že se to dělá proto, aby se rozhýbala ekonomika, abychom se právě nedostali ještě jaksi, nebo dál nebyli na té úrovni těch států jižní Evropy? Nebyla to chyba, že jste to lidem nevysvětlili pořádně?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já nechci úplně vážně brát to, co píše Blesk. Já možná na rozdíl od mnohých ho pořád považuju za bulvární noviny, nikoli za seriózní. Pokud se ptáte na to, jestli jsme mohli komunikovat lépe, ukažte mi někdy někoho, kdo vám neřekne, že něco mohl udělat v minulosti lépe při znalosti té zkušenosti z minulého období. Na druhou stranu zcela vážně, v situaci zničených očekávání, kdy sentiment spotřebitelů i výrobců je, na nejnižších úrovních za léta, kdy ekonomika dlouhodobě klesá, zažívá nejdelší recesi v novodobé historii a navíc v národě drobných střádalů, kterým my jsme, vysvětlit toto opatření krátkodobě jako opatření vlastně populární, když je definičně nepopulární, je téměř nemožné. Takže já si nemyslím, že to je cvičení z PR. Já myslím, že to bylo cvičení z toho, jestli realita potvrdí to, co jsme tehdy říkali. Já si myslím, že realita to potvrdila.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Oslabení koruny ze strany centrální banky kritizoval a stále kritizuje bývalý prezident Václav Klaus. Teď pro Aktuálně.cz řekl, že stále intervenci považuje za chybu a dodal, cituji: "Vyšla zpráva, že z hlediska kupní síly našich mezd se Česká republika sesunula na 26. místo v Evropě a je jasné, že do značné míry se toto mohlo stát i díky této svévolné devalvaci české koruny," uvedl Václav Klaus. Do jaké míry jste ochoten připustit, že zásah centrální banky proti silné koruně může nyní za tento propad, o kterém mluví Václav Klaus?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Hlavním důvodem toho, že se snížila naše kupní síla za poslední léta, je přece to, že ekonomika klesala. My jsme prostě permanentně chudli. A to chudnutí se samozřejmě projevuje i na klesající kupní síle. Znovu opakuji, zažívali jsme nejdelší recesi v novodobé historii. Recese, přeloženo pro vaše posluchače, znamená postupné chudnutí, a to postupné chudnutí se samozřejmě muselo projevit i v těchto žebříčcích. Ten žebříček, který byl, myslím, hodně citován v médiích, myslím malinko, malinko nepřesně bývá interpretován v tom slova smyslu, že nebere v úvahu, že jsou tam všechny země Evropy, to znamená nejenom země Evropské unie, a že to 26 není 26 z 28 zemí Evropské unie, ale 26 z evropských, včetně těch velmi bohatých, jako je Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Norsko, které v Evropské unii nejsou.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže se plete Václav Klaus?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Takže já to považuju prostě za velmi nepřesnou interpretaci.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak byste charakterizoval vaše vztahy s Václavem Klausem? Já se ptám z toho důvodu, že to byl Václav Klaus, kdo vás jednak jmenoval do bankovní rady centrální banky, ale letos jste se při jedné besedě neshodli s Václavem Klausem. Bylo to právě na téma intervencí a Václav Klaus vás označil za arogantního člověka. Tak proto se ptám, jaké jsou dnes vaše vztahy s Václavem Klausem?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Podívejte, já to řeknu úplně jednoduše. Já si Václava Klause vážím, vážím si ho jako osoby, jako politika, jako politické osobnosti, která, myslím si, bude v pozitivním zapsána v historii této země, ať to dneska vidí, kdo chce, jak chce, koneckonců si myslím, že možná za 100 let se po něm bude jmenovat kdejaké náměstí a kdejaká ulice, nicméně život je jeden velký paradox a ten velký paradox pro mě je, že možná Václav Klaus do jisté míry potvrzuje to, jak strašně těžké je to odcházení. Paradox říkám proto, že o odcházení mluvil historicky Václav Havel.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Že to nezvládá ten odchod, máte pocit, z výsluní?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Spíš musím říct, že přes veškerou vážnost, kterou k němu mám a která je nemalá, a říkám to tady zcela seriózně a zcela vážně, a myslím, že se nezmění, nemůže se změnit, tak mu v mnoha pozicích, v mnoha názorech, v mnohém z toho, co říká zejména v té poslední fázi, tak že mu nerozumím, stejně tak, jako mu nerozumím v oblasti měnové politiky, kde mám pocit, že to, co říká, do značné míry nabourává i jeho vlastní odkaz ohledně role a významu autonomní měnové politiky pro jednotlivé země.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A čím si to vysvětlujete, ty jeho současné postoje?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Nevysvětluji...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Snaží se na sebe Václav Klaus nějak upozornit?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Nevysvětluji a do téhle debaty se nechci pouštět. To bych nechal na vás.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Viceguvernér Mojmír Hampl je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Český statistický úřad zveřejní v pátek předběžný odhad hrubého domácího produktu za třetí čtvrtletí tohoto roku. Váš odhad? Troufnete si na něj?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já vám spíš řeknu, co očekáváme jako centrální banka celoročně. A my očekáváme, že letos naše ekonomika poroste zhruba o 2,5 %, což je mimochodem v souladu s tím, co si v tuto chvíli myslí i Evropská komise o nás.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ono se hodně čeká na údaje o hrubém domácím produktu za třetí čtvrtletí v Německu, které rovněž budeme vědět v pátek. Německo začíná mít problém. Už ve druhém čtvrtletí se německá ekonomika propadla o 0,2 %. Navíc v srpnu meziročně také klesl v Německu průmysl o skoro 6 %. Proč se Německo podle vás dostává do takových problémů, nebo je namístě vůbec používat slovo "problém", nebo to nevidíte zatím jako problém?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Je evidentní, že německá ekonomika zpomaluje, je evidentní, že se vyvíjí hůř, než jsme si my mysleli, než si myslely německé významné instituce, nadnárodní instituce ještě na začátku tohoto roku. Těch důvodů bude nepochybně víc, ale zdá se, že těmi hlavními je prostě oslabující exportní schopnost, oslabující domácí poptávka a možná něco takového, co jsme zažívali i my, možná ten měkký faktor toho sentimentu působí v Německu teď silněji.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A nemůže se na tom projevovat také situace v dalších silných státech v euro, v eurozóně? Například vysoká nezaměstnanost ve Francii, situace v Itálii? Itálie je od srpna v recesi, navíc další jižní státy, Řecko, Španělsko nechtějí dělat úsporné reformy. Promítá se třeba i toto do německé ekonomiky? Ta situace jinde?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Myslím, že naprosto nepochybně. Tak pro Německo je eurozóna pořád naprosto klíčovou zónou pro exporty a z hlediska obchodních, investičních i jiných vztahů, a pokud se nedaří vašim nejbližším partnerům, tak to samozřejmě ovlivňuje i vás, ovlivňuje to investiční chování, spotřebitelské chování. Já myslím, že na tom, na tom není jako nic těžkého k pochopení. Ten problém je spíš ten, že není vlastně nikdo, kdo by měl dobrý návod na to, co by se mělo dělat.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to, že nikdo není na to, kdo by měl návod co dělat? Je přece spousta ekonomů, politiků. Nikdo neví, co s tím?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, já myslím, že obecně neexistuje v tuto chvíli nikdo, kdo by měl dobrou vizi toho, jak systémově naložit s tím, co se děje v eurozóně, v této měnové zóně bez státu, ve které existuje federální instituce typu centrální banky a neexistují žádné jiné de facto federální instituce, ve které se, se poprvé řeší tak hluboký problém, jaký eurozóna zažívá poslední léta a myslím si, že je málokdo, kdo by měl pro drtivou většinu pozorovatelů přesvědčivé řešení na to, jak řešit problémy eurozóny do budoucna.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ten vývoj v Německu, potažmo v celé eurozóně, znamená pro nás v České republice?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Znamená jedno z těch nebezpečí nebo rizik, které se nás taky týkají, ale na druhou stranu, abych to zase dal do správných proporcí. Tím nechci říct, že se máme začít bát a že máme začít být naprosto nervózní a máme zase otočit ten lepší sentiment, který teď zažíváme v posledním období, do toho negativního teritoria. Máme z plusů udělat minusy. A když to řeknu úplně jednoduše, bez ohledu na sílu integrace, bez ohledu na všechny obchodní, investiční a jiné vazby, pořád platí, že jsou země v Evropské unii a v eurozóně, které mohou růst, a země, které mohou klesat v jednom okamžiku. My jsme zažívali v posledním období to, že naše ekonomika klesala, přestože ty okolní rostly. Není žádný důvod si myslet, že to nemůže být i naopak, že my můžeme dohánět, můžeme růst rychleji než okolí. Do značné míry to záleží právě i na tom sentimentu, na těch měkkých faktorech, které nezachytíte žádnou tvrdou statistikou, a tím vším chci říct, že přestože je to riziko, tak pro mě to v tuto chvíli není takové riziko, abych dramaticky přehodnocoval růstové vyhlídky české ekonomiky minimálně v tom krátkém období nebo středním.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vy v centrální bance z toho nejste nervózní?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Jsme, jsme, ale celý svět...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Z toho, jak se vyvíjí německá ekonomika?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
... je z toho nervózní, ale ta nervozita není tak velká, abych měl pocit, že čeká českou ekonomiku v tom horizontu, na který vidíme, nějaký dramatický šok, který by úplně otočil ten pozitivní vývoj toho posledního roku.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A je to i tím, že nemáme euro? Je to třeba situace, která nás v tuto chvíli chrání, nebo to nemá vůbec žádný vliv?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Samotný fakt, že měnová politika vůbec mohla něco dělat v loňském roce, je přece potvrzením té teze, kterou se mnozí z nás snaží opakovat neustále, že měnová politika i pro malou otevřenou ekonomiku našeho typu je výhodou. Takže já to řeknu jinak. Kdyby měnová politika v posledních letech nedělala to, co dělala, to znamená, nesnížila úrokové sazby nejprve až k nule, a potom neuvolňovala měnové podmínky prostřednictvím kurzu, tak si buďte jistá, myslím, že si můžou být všichni posluchači jistí, že ta recese by byla mnohem hlubší, mnohem delší a že bychom byli z hlediska těch růstových vyhlídek nadále a možná dlouhodobě na úrovni jižní osy eurozóny, nebýt měnové politiky, která pomohla a pomáhá.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Viceguvernér Mojmír Hampl je stále hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Od minulého týdne funguje první pilíř bankovní unie. Evropská centrální banka začala dohlížet na nejvýznamnější banky v eurozóně. Zachrání podle vás toto opatření banky v eurozóně před další případnou krizí?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Těžká otázka. Ti, kteří věří tomu, že integrací všeho řešíme problémy, určitě nepochybně věří, že ano. Já bych tak optimistický nebyl. Mimochodem už jenom proto, že aspoň do této chvíle ten projekt bankovní unie, připomínám, ještě není úplně dokončen, ale do této chvíle se naplnilo to riziko, které jsme mnozí v centrální bance ventilovali na začátku všech těch diskuzí, že minimálně ten projekt bankovní unie tak, jak je teď postaven, prostě nepřeřízne tu těsnou vazbu, tu pupeční šňůru mezi vládami, jejich dluhy a bankami v těch jednotlivých zemích. Už jenom z tohoto důvodu jsou ta moje očekávání mnohem méně optimistická než očekávání mnoha jiných pozorovatelů.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba německého ministra financí Wolfganga Schaüblea. Ten řekl ke spuštění jednotného dohledu nad bankami, že je to dobrá zpráva pro daňové poplatníky. Cituji: "Bankovní sektor eurozóny bude odolnějším. Jsme teď lépe připraveni na problémy bank," řekl německý ministr financí. Oponoval byste takovému názoru?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Přičemž ovšem platí, že po přenesení kompetencí v oblasti dohledu nad bankovním sektorem na úroveň Evropské centrální banky nijak nezmizela povinnost národních vlád, národních ministerstev financí v případě potřeby dosypat peníze nebo douklidit, když přijdou špatné časy. A to je možná jedna z těch koncepčních vad pro mě celého toho projektu. Pokud posunuji na panevropskou úroveň, mám posunovat všechno. Nejenom pravomoci dohlížet a tak dále, ale potom samozřejmě má být i nějaký společný balík peněz, ze kterého se platí ty už společné problémy. To my jsme neučinili.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A to není vymyšlené?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
A to my jsme neučinili! My jsme posunuli tu kompetenci, nebo eurozóna spíš, protože to je projekt primárně pro eurozónu, na úroveň centra, ale ten úkol, dořešit ten problém a dozaplatit, když přijdou špatné časy, ten zůstal samozřejmě na národní úrovni. Přesně to rozdělení nebo roztržení odpovědnosti a kompetencí, které spíš v delším anebo i středním období může přinášet problémy než řešení.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jste to zmínil, jednotný mechanismus dohledu Evropské centrální banky se povinně týká jen států eurozóny, ale státy, které euro nemají, tedy i Česká republika, by mohly dobrovolně uzavřít dohodu a připojit se k této ochraně. Nemělo by tu udělat Česko?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
V první řadě si nejsem jistý, že je to ochrana. To musím oponovat. Myslím si, že v případě našeho finančního sektoru, kde je hodně dobrých a zdravých dcer a ne už tak zdravých matek, to může být i riziko, což je částečně odpověď i na tu vaši otázku. Já si prostě myslím, že ten projekt bankovní unie má smysl pro země, které sdílejí jednu měnu. Tím se logicky uzavírá ten kruh - jedna centrální banka, jedna měnová politika, jeden věřitel poslední instance, jeden dohled. To je dohromady nějaký kompaktní celek, a to ještě říkám, že mám pocit, že není dotažen v těch ostatních nohách, na které ani nemáme čas v tuto chvíli. Pak ano, ale pro zemi našeho typu, kde máme velmi významné a velmi silné dcery, tak v tuto chvíli nevidím žádný silný důvod pro to, proč by náš finanční systém mohl něco získat ze vstupu, před vstupem do eurozóny. Opravdu se mi takový důvod těžko hledá.