(ČT 24 6.11.2014 21:05, pořad Ekonomika)
David BOREK, moderátor
--------------------
Hezký večer. Je tu speciální, dalo by se říci, jubilejní vydání Ekonomiky ČT 24, protože zítra to bude přesně jeden rok od rozhodnutí České národní banky uměle oslabit českou korunu. Vyvolalo to tehdy velké pozdvižení. Reagovali politici, ekonomové i podnikatelé. A ČNB musela znovu a znovu svůj krok obhajovat. Měnová intervence: rok poté, téma příští půl hodiny. Mimochodem i dnes centrální banka oznámila, že v devizových intervencích bude dál pokračovat. A za svým loňským rozhodnutím si stojí.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ve studiu je s námi Eva Zamrazilová, hlavní ekonomika České bankovní asociace, tehdy ještě členka rady centrální banky. Vítejte, hezký den.
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
Dobrý večer.
David BOREK, moderátor
--------------------
Přišel také Lubomír Lízal, stávající i tehdejší člen bankovní rady. Hezký večer.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Dobrý večer.
David BOREK, moderátor
--------------------
Vám docházelo tehdy, že to rozhodnutí bude tak kontroverzní? Že bude tak nutno hodně ho zdůvodňovat, znovu a znovu, když jste to učinili?
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
Takhle jsem o tom v žádném případě nepřemýšlela.
David BOREK, moderátor
--------------------
Zarazilo Vás to, ta reakce potom?
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
Příliš ne.
David BOREK, moderátor
--------------------
Mimochodem, na stole bylo tenkrát více variant? Nebo se hlasovalo o nějakém návrhu, který získal, nebo nezískal, v tomto případě tedy získal podporu.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
V té době už byl vlastně jenom jeden návrh. Diskuze o tom, jaký měnový nástroj použít pro případné další uvolnění, se odehrávaly asi tak rok před tím.
David BOREK, moderátor
--------------------
Tak já narážím také na ten povzdech, který zazněl v reportáži, že ten posun byl příliš skokový. Varianta, že by měnová intervence byla pozvolnější nebo že by byla nějak zmírněna ať už v čase nebo svou intenzitou?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Ono to spíš záleží na tom, čemu věříme v ekonomice, že funguje. A pokud jsme přesvědčeni o tom, že malá otevřená ekonomika padá do deflační spirály nebo tam hrozí to nebezpečí, tak vlastně jsou teoretické postupy, koneckonců jsou to články zejména Svenssona ze Švédské národní banky, tehdejšího člena bankovní rady, který ukazuje, že kurzový závazek působí jako kotva očekávání do budoucnosti a vlastně nás z toho vytáhne.
David BOREK, moderátor
--------------------
My se ještě můžeme teď podívat na vyjádření v grafech nebo v číslech, jak to vypadalo s důvěrou v Českou národní banku v onom uplynulém roce. A vidíme, že došlo k výraznému posunu směrem k horšímu, tedy k menší důvěře. Mrzí Vás to osobně?
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
Ano.
David BOREK, moderátor
--------------------
Protože Česká národní banka měla roky velice solidní až neprůstřelnou popularitu.
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
Ano, a já jsem velice ráda, že se během toho posledního roku podařilo bance, myslím, velkou část té ztracené důvěry získat zpět.
David BOREK, moderátor
--------------------
Intervence byla míněna jako obrana před deflací, což probereme za chvíli, a měla také umožnit českým exportérům daleko snadněji vyvážet, tedy oním oslabením české koruny. Jak to vidí vývozci, jak to vidí čeští exportéři rok poté? Tady jsou jejich aktuální reakce.
Jan HEŘMANSKÝ, generální ředitel, Svitap
--------------------
Pokud vůbec přišly, tak měly přijít dřív. Naše firma se v podstatě velice dobře zajistila, ale bohužel proti posilování koruny, ne proti intervenci. Takže více méně přínos pro naši firmu není žádný. No, a kromě toho máme jednu divizi, která se zabývá jenom dovozem. Kupodivu divize šlape, ale prodělala přitom poměrně hodně peněz.
Otto DANĚK, předseda představenstva, Atas
--------------------
Naše společnost na začátku tohoto roku přijala 60 lidí, což je téměř 10 procent. Měli jsme větší zakázky, více zakázek díky tomu, že jsme mohli nabídnout lepší ceny. A samozřejmě tomu přispělo i přímé oživení zejména v západní Evropě.
Jan TICHÝ, generální ředitel, Saar Gumml
--------------------
Všem exportérům to muselo pomoct, protože když za euro místo 25 dostanete 27, tak to je určitě plus. Na druhou stranu jako občan z toho nadšený nejsem, protože bych si přál, aby moje děti žili v České republice, kde bude úroveň hospodářská i jiná jako v Německu, a nikoliv jako na Balkáně.
David BOREK, moderátor
--------------------
Nebudeme teď řešit Balkán ani Německo, ale zeptám se na to, co zaznělo také v onom sestřihu reakcí. Tedy to, že faktorem mohlo být i oživení v západní Evropě. Není to nakonec jedno, co udělala loni Česká národní banka? Nedošlo by stejně k ekonomickému oživení a k lepším číslům českých exportérů?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
No, to bychom se dostali do situace, kdy říkáme, že měnová politika je úplně zbytečná. Zatím k tomu nikdo nedospěl, že by zrušil měnovou politiku, takže já bych to spíš řekl jiným příměrem. V období předtím jsme byli v té dolní třetině zemí z hlediska růstu. V podstatě jsme na tom byli velmi špatně. Ale v současné době jsme se posunuli do té lepší poloviny. Čili pokud by to bylo taženo čistě jenom vnějšími vlivy, nebylo tam nic jiného, tak by se to relativní pozadí nemělo měnit.
David BOREK, moderátor
--------------------
Co Váš názor? Myslím mix toho vlivu intervence na straně jedné a vlivu, který je mimo dosah České národní banky, tedy ekonomické oživení v západní Evropě.
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
To je velice těžké hodnotit. Separovat vliv hospodářskopolitického opatření je obvykle obtížné. Já bych tady jenom připomněla, že v podstatě v celém visegrádském regionu, v České republice, v Polsku, v Maďarsku i na Slovensku došlo k takovému obratu v hospodářském cyklu ve velmi podobném období. Od začátku druhého čtvrtletí loňského roku, první, druhé, třetí čtvrtletí. To časování bylo trošičku jiné, ale ta tendence byla obdobná.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ale pardon, pokud to říkáte, tak to naznačuje tedy, že intervence takový vliv neměla, protože to probíhalo paralelně v několika zemích?
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
Já říkám fakta. Já opravdu tady nejsem od toho, abych separovala vliv jednoho opatření, na to nemám v současné době instrumenty, ale jenom, jenom popisuju vývoj. A je fakt, že v těch okolních zemích deflace je. A například na Slovensku v žádném případě nevede k tomu, že by byly zhoršovány výhledy příštího vývoje, naopak.
David BOREK, moderátor
--------------------
Oživuje celý Visegrád.
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
Má zrychlovat.
David BOREK, moderátor
--------------------
Na Slovensku deflace není nic smrtelného. Bylo nutné loni intervenovat?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Tady bych se spíš vrátil k těm podmínkám, které byly tehdy. Tehdy podmínky vypadaly poněkud jinak, než vypadají dnes. Výhled v domácí ekonomice tehdy byl, že vlastně všechny ceny padají, i řekněme ceny vnitřních cenových okruhů a tak dále. Zatímco cenový výhled v Evropě byl relativně pozitivní. To znamenalo dostat se přes ten, řekněme, zlomový okamžik, dneska ta situace vypadá trošku jinak, že v české ekonomice vlastně nemáme problém v domácí ekonomice, ale naopak se obáváme vývoje zvenčí, kdy se k nám deflace může dovážet.
David BOREK, moderátor
--------------------
Karel Havlíček, předseda představenstva z Asociace malých a středních podniků a živnostníků je také hostem našeho vysílání. Hezký den.
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
Dobrý večer.
David BOREK, moderátor
--------------------
Jak Vy hodnotíte rok poté intervenci?
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
Tak především je třeba říct, že se nenaplnily ty černé scénáře. Já jsem přesvědčen, že Česká národní banka tento pakt neudělala proto, aby podpořila exportéry, ale proto, aby se zabránilo deflaci, což by pro nás jako pro podnikatele nebylo nic slavného, protože by se logicky snížila poptávka a tím pádem by hrozilo to, že se nebude tolik vyrábět. Když se nebude tolik vyrábět, bude se propouštět a mohlo by to jakýmsi způsobem oslabit růst, který byl. Když to celé sečteme a podtrhneme, tak v zásadě musím říct, že ti, kteří očekávali, že to bude lepší, zejména exportéři, tak se to v zásadě potvrdilo, byť ne možná tolik, jak si někteří mysleli. A co je dobrá zpráva? Ti, kteří očekávali, že to bude zásadně horší, což jsou importéři nebo ti, kteří jsou závislí na dovozových komoditách, tak to zdaleka nebylo tak špatné, jak se očekávalo. Faktem ale je, a to je třeba objektivně říct, že to nebylo dáno jenom intervencemi či neintervencemi. Bylo to dáno mimo jiné i tím, že klesá cena ropy, tím pádem nestouply pohonné hmoty, klesá cena energie. A ty menší a střední firmy si to obvykle balí do jednoho balíčku a dívají se na ten výsledek celkově.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pane Havlíčku, prozatím děkujeme. A my se posuňme možná na tu věc, kterou jsem tady zmínil, a kterou jsem tedy říkal, že nebudeme rozebírat, ale my ji rozebereme. Onen Balkán, onen Západ. Protože je tady nejnovější číslo o kupní síle v tuzemsku. A ta za poslední 4 roky nabrala směr dolů. Ukazuje to studie poradenské společnosti Incoma. Češi skončili v Evropě 26. Jednou z příčin slabší koupěschopnosti je právě zmiňovaná intervence národní banky.
Aneta HRONOVÁ, redaktorka
--------------------
213 tisíc korun. Tolik má ročně k dispozici obyvatel Brna na útraty. Kupní síla je v jihomoravské metropoli větší, než je republikový průměr. Za svůj plat si tu lidé mohou pořídit o desetinu víc než jinde v republice. To ale neznamená, že by nemuseli šetřit, jako Andrea Beláňová. Nejvíc peněz měsíčně vydá její rodina za bydlení.
Andrea BELÁŇOVÁ
--------------------
Pořídili jsme si auto nově, takže hlavně vzhledem k tomu se snažíme šetřit i na potravinách.
Aneta HRONOVÁ, redaktorka
--------------------
Nejlépe jsou na tom obyvatelé Prahy. Na rok mají 253 tisíc korun. Celorepublikový průměr tak přesahují o 30 procent. Celkově ale Česko ze srovnání s Evropou nevychází nejlépe. I když třeba v sousedním Německu lidé vydají podobně jako v tuzemsku nejvíce za bydlení, na ostatní útraty jim zbude víc. V Evropě Češi klesli dokonce až na 26. místo. Jeden z důvodů je zásah centrální banky a devalvace koruny.
Václav KLAUS, bývalý prezident ČR
--------------------
My víme, že je v dnešní Evropské unii řada zemí, které jsou ekonomicky méně bohaté, méně vyspělé než Česká republika. Jsou to prakticky všechny země na východ od nás. A nemluvě o tom, jak je na tom několik zemí, které utrpěly tou krizí. Takže ten fakt, že jsme sklouzli na 26. místo v tomhle tom významném ukazateli, myslím také o lecčems vypovídá.
Aneta HRONOVÁ, redaktorka
--------------------
První příčku s výrazným náskokem drží v Evropě Lichtenštejnsko skoro s 55 000 eury ročně, v přepočtu přes půl druhého milionu. Druhé místo Švýcarsko, třetí Norsko. Na druhou stranu například průměrný Bulhar může ročně utratit jen 86 tisíc korun.
David BOREK, moderátor
--------------------
Je to paradox? Česká národní banka loni říkala, teď to parafrázuji, ale nejsem příliš daleko od toho originálního výroku: Levněji už nebude, utrácejte, zkuste zvýšit svoji spotřebu. Ale zároveň tady vidíme, že došlo k poklesu kupní síly. To vypadá jako úplně protichůdný impulz.
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
Tenhle výzkum přesně neznám. Patrně se jedná o pokles kupní síly v zahraničí, což samozřejmě může znamenat zdražování zájezdů a nákupů v zahraničí. Domácí kupní síla je daná spíše domácím růstem cen. A ten je velice mírný. Čili z jednoho čísla já bych nevyvozovala žádné dalekosáhlé závěry.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Já bych se spíš pozastavil nad tou metodikou šetření, protože pokud reálné příjmy rostou, tak se divím, že klesá reálná kupní síla.
David BOREK, moderátor
--------------------
No, dobře, ale když to je, zrychlí inflace, tak trošku z těch příjmů se ukrojí.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Já vím, ano, ale já jsem hovořil o reálných příjmech.
David BOREK, moderátor
--------------------
Mohly by růst ještě rychleji, kdyby nebyla inflace.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Tak, tak, tak. Ale to vlastně spíš ukazuje na to, že tam byl selektivní výběr vzorků, který, řekněme, příliš reprezentoval zahraniční zboží, a nikoliv domácí, nebo bylo vyloučeno zboží dlouhodobé spotřeby, které dlouhodobě klesá, jejich ceny a tak dále. Nedokážu říci, co vlastně v tom vzorku bylo.
David BOREK, moderátor
--------------------
Evropská unie, respektive eurozóna a blížící se možná, někdy v budoucnosti, zamknutí kurzu české koruny. Není to skutečně trochu znepokojující, že pokud by platila ta intervence ještě déle, tak kurz bude zamčen na úrovni, která snižuje přepočet českých platů na eurové platy?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Vůbec ne, to je úplný nesmysl. Ten koridor je plus mínus 15 procent. Čili pokud máme takto široký koridor, tak změna o jednotky procenta vlastně je v rámci koridoru. A druhá věc, ta pravidla umožňují změnu toho koridoru směrem k silnějším hodnotám, čili vlastně je to bouře ve sklenici vody, která nemá s realitou cokoliv společného.
David BOREK, moderátor
--------------------
Myslím teď na Vás, paní Zamrazilová. To blížící se možné, jednou v budoucnu přistoupení k eurozóně. Nulový vliv na to, v jakém kurzu bude zamčena česká koruna vůči euru, je, opakuji jednou v budoucnosti?
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
Dlouhodobě říkám, že by Česká republika mohla uvažovat o přistoupení k eurozóně v momentě, kdy bude naplněno několik podmínek. Jednak kurz koruny bude blíže paritě kupní síly, než je v současné době. Ta parita kupní síly je kolem 18 korun. Dále musí být pružné veřejné finance tak, aby mohly reagovat na výkyvy v hospodářském cyklu. A musí být pružnější trh práce. Bez těch domácích úkolů nelze o tom podle mě reálně uvažovat. Nebylo by to z národohospodářského pohledu rozumné. A tady to opatření, myslím si, není tak zásadní, aby snižovalo význam domácích úkolů v těch ostatních oblastech.
David BOREK, moderátor
--------------------
Jinými slovy, není to o intervenci, ale je to o úplně jiných věcech, které nejsou ani tak v kompetenci České národní banky?
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
Ta koruna se patrně navrátí na svoji trajektorii.
David BOREK, moderátor
--------------------
My to ostatně probereme v závěru našeho pořadu, ale pojďme se podívat na další reakci. Vyjádřil se také ministr financí Babiš: rok poté.
Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO/
--------------------
Občané to hodnotí podle sebe, tam ten efekt byl jasně negativní, ale nepřímo, pokud to vydrží, tak za dva, tři roky to můžeme hodnotit pozitivně. Hlavně proto, že my jsme exportní ekonomika, máme přebytek 300 miliard ročně v exportu, takže pokud ten kurz zůstane na té úrovni, tak ten pozitivnější efekt by se mohl projevit v roce 2016 a 17.
David BOREK, moderátor
--------------------
Když už jsme u snížení kupní síly, tak logicky se to projevilo u českých turistů, kteří vyrážejí a vyráželi do zahraničí, ale možná to rozebereme tady trochu podrobněji, protože s námi ve spojení je teď také Michal Veber z Asociace cestovních kanceláří České republiky, příjemný večer.
Michal VEBER, tajemník, Asociace cestovních kanceláří ČR
--------------------
Dobrý večer.
David BOREK, moderátor
--------------------
Máme čísla, nebo máte čísla, jaký byl čistý efekt intervence, předpokládám negativní efekt na českou turistiku do zahraničí?
Michal VEBER, tajemník, Asociace cestovních kanceláří ČR
--------------------
Tak já si myslím, že ta čísla nejsou vůbec k dispozici, protože každý si musí uvědomit, že cestovní kancelář, když dávala dohromady svůj produkt, to znamená na tu další sezonu, kalkulovala s kurzem 25,50 za euro. Začal prodej zimní sezony, a poté, co vlastně došlo k té intervenci, tak to zdražení bylo 7, 8 procent, kdy ta cestovní kancelář už nemá možnost ze zákona 159 z roku 1999 jakkoliv tu cenu pro klienta upravit, čili že toto musela absorbovat potom vlastně do snížení své marže.
David BOREK, moderátor
--------------------
Dobře, tak sezona 2015? Tam už to bude znát?
Michal VEBER, tajemník, Asociace cestovních kanceláří ČR
--------------------
Tak já se domnívám, že cestovní kanceláře se s tím vyrovnaly, to znamená, ta zimní sezona musela být pokryta z nějakých jiných zdrojů. A potom už vlastně ta další sezona bude samozřejmě v reflexi toho, že počítáme s tím, že ten kurz již bude pevný v této výši a nedojde k dalším intervencím.
David BOREK, moderátor
--------------------
A efekt tedy toho vyššího, nebo méně výhodného kurzu, myslím pro turisty, na výjezd českých turistů do zahraničí, tudíž i na byznys cestovních kanceláří?
Michal VEBER, tajemník, Asociace cestovních kanceláří ČR
--------------------
Tak cestovní kanceláře se s tím vyrovnaly tak, že ty ceny veskrze nebyly zvyšovány, protože je tady poměrně velké konkurenční prostředí. Já si myslím, že ten efekt byl hlavně v tom, že pokud turista vyjížděl do zahraničí, tak měl třeba dražší zmrzlinu nebo dražší služby v zahraničí.
David BOREK, moderátor
--------------------
Jedním z hlavních cílů, možná tím úplně zásadním ke spuštění intervence byly obavy České národní banky z deflace, tedy z toho, že dojde k poklesu cen. My se ostatně můžeme teď podívat, jak to v posledním roce vypadalo se vztahem inflace a kurzu české koruny. Vidíme, že kurz koruny skokově oslabil. Inflace sice klesla, dočasně až skoro k nule, ale v posledních měsících opět nabírá na tempu. Ten cíl podle Vás byl splněn? Já bych to ještě formuloval přesněji: to riziko bylo reálné a ten lék zafungoval?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
To riziko bylo reálné, ten lék zafungoval. Co se změnilo, proč ten lék funguje trošku pomaleji, než byl náš původní záměr, je ta změna v eurozóně, kdy vlastně výhledy v době, kdy došlo k použití kurzu, ukazovaly na to, že v eurozóně bude inflace někde blízko cíle ECB, dvou procent, že ceny porostou normálně, nicméně během roku se situace obrátila v tom, že eurozóna diskutuje deflaci, ceny výrobců, průmyslových výrobců jsou v deflaci dlouhodobě už víc než mínus 1 procento. Čili to je ten důvod, proč to postupuje pomaleji.
David BOREK, moderátor
--------------------
Co je špatného na deflaci, co je špatného na tom, že klesají ceny v obchodech,
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
Deflace je nebezpečná v případě předlužených ekonomik.
David BOREK, moderátor
--------------------
Což ale Česko není.
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
V případě předlužených domácností, to byly případy Japonska, velké deprese ve Spojených státech. Samozřejmě myslím si, že to případ české ekonomiky v zásadě nebyl.
David BOREK, moderátor
--------------------
To strašení tedy byl jen strašák, abych neříkal to tak expresivně, Česká národní banka, předpokládám, nestrašila, ale...
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
Určitě ne.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ale viděla strašáka jménem deflace. Byl ten strašák trochu přespříliš zdůrazňován?
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
Já si myslím, že jsem se k tomu vyjádřila na příkladu té slovenské ekonomiky.
David BOREK, moderátor
--------------------
Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ještě je s námi ve spojení. Pane Havlíčku, deflace. Opravdu je to takové riziko pro firmy? Nebavíme se, předpokládám, o deflaci, že by ceny klesaly o desítky procent.
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
No, tak může skutečně potom nastat to, že lidé budou stále váhat a čekat, jestli si mají koupit televizi, jestli si mají koupit pračku, jestli si mají koupit ty věci, které nejsou nezbytně nutné, protože budou očekávat, že to bude stále klesat dál. A to je pro podniky špatná zpráva. A pokud to dám na misky vah a přiznám, a respektuji to, že se mírně zdražilo, ale pokud mám správná čísla, tak to bylo přibližně o 4 procenta meziročně, tak se mi to zdá pro ty firmy, a teď to říkám i třeba z pohledu, jak by se na to mohli dívat odboráři, menší zlo, než to, že by hrozilo to, že ti lidé přijdou o práci. Tak si každý prostě musí říct, co chce. Tak dobře, budu mít tedy stále relativně levno, ale nebudu mít práci. Anebo naopak budu mít větší jistotu, že budu mít práci a možná se mi drobně zdraží. To si myslím, že je naprosto jasný pohled. A opakuji, já jsem toho názoru, že Česká národní banka jednala v zásadě realisticky. A naše asociace to říkala od samého počátku, ačkoliv uznávám a respektuji to, že na některé firmy to dopadlo negativně.
David BOREK, moderátor
--------------------
Můžeme přidat do našeho vysílání další tvrdá data. Konkrétně se podívejme na to, jak jsme za poslední rok zachytili vývoj vztahu kurzu koruny, tedy opět ovlivněného intervencí, na straně jedné a také exportu. Vidíme, že český export roste, nicméně jsou tam samozřejmě logicky značné výkyvy v rámci jednotlivých měsíců. No, a další číslo nebo další graf, na který se můžeme podívat, tak vidíme, že míra nezaměstnanosti v posledních měsících klesá. Pane Lízale, tady asi, předpokládám, je to to samé? Neexistuje žádná průkazná studie, "matrice" matematická, která by řekla, že pokles nezaměstnanosti je důsledkem, blahodárným důsledkem intervence, nebo ano?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Tak tu "matrici" si můžeme udělat. A jsou různé metody, jak to odfiltrovat. Ty odhady, teď nepoužiju ten náš, ale ty odhady jsou někde kolem půl procenta až jednoho procenta růstu HDP. Záleží na tom, jaké máte předpoklady o vývoji v zahraničí a dalších faktorech. Nicméně to je ten rozdíl, o kterém se bavíme. Čili když to vezmu z toho pesimistického hlediska, tak v podstatě přírůstek HDP půl procenta ročně jsou prostě desítky pracovních míst.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ještě se obrátíme jednou na Karla Havlíčka z Asociace malých podniků a živnostníků. Pane Havlíčku, malé a střední tuzemské firmy, které často vyváží do zahraničí, se podle studie agentury Ipsos ze dvou třetin nezajišťují proti kurzovým pohybům. Není to nakonec chyba? Možná zásadnější chyba než leckdy rozhořčené kritiky měnových intervencí nebo měnových činů centrální banky, není to nakonec chyba podniků?
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
Tak souhlasím s Vámi v tom, že je chyba, pokud se exportuje, se nezajišťovat. Tím spíše, že nám exporty rostou. Tím spíše, že rostou na mimoevropská, říkejme tím trošku rizikovější teritoria. A teď ty nástroje zajištění jsou různé. Jedna věc je koupit si takzvaně kurz, pokud je ta koruna stabilní a navíc ČNB říká, že ten intervenční režim vydrží do konce příštího roku, tak dobře, může být nějaký důvod takzvaně "hedgovat" se přirozeně, to znamená nekupovat si ten kurz. Ale co je horší zpráva, je to, že některé firmy si nepojišťují svoje pohledávky, jinými slovy, že si nezabezpečují celý objem obchodu, který svému zákazníkovi do zahraničí dávají. V době světové krize, bych řekl, že firmy už dospěly k tomu, že je nezbytně nutné se zabezpečovat, protože potom, když spadne tento obchod, to znamená, že spadne jeho zákazník v zahraničí, tak mu padá celá pohledávka, nikoliv jenom to obchodní rozpětí. A byly firmy obezřetnější. Dneska má, mám takový pocit, že už se začínají prostě vidět spíš světlé zítřky a trošku toto podceňují. Je to prostě, jako když jedete po dálnici a jezdíte rychle, jezdíte 200 a najednou tam uvidíte mrtvolu, tak přibrzdíte a týden jezdíte 130 a za 14 dní opět tedy těch 200. Čili to je to nebezpečí, které může některým exportérům hrozit, pokud se nebudou zabezpečovat.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pane Havlíčku, děkujeme Vám. Na shledanou.
Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků
--------------------
Děkuju a na shledanou.
David BOREK, moderátor
--------------------
Paní Zamrazilová, jak to vlastně jednou skončí, až skončí intervenční politika? To jednoho dne Česká národní banka řekne: od zítřka už nebudeme uměle oslabovat korunu? A ona ze dne na den prudce posílí?
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
Pane redaktore, tohle mi opravdu nepřísluší. Já pevně věřím, že Česká národní banka ten exit dobře zvládne. A teprve potom...
David BOREK, moderátor
--------------------
Jsou nějaké příklady ze zahraničí, jak se zvládá takový exit?
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
...a teprve potom bude možné jasně vyhodnotit celkové dopady té intervence na českou ekonomiku.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ale jsou nějaké případové studie?
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
Zeptejte se pana kolegy.
David BOREK, moderátor
--------------------
Za chviličku se zeptám. Vy jste u toho byla, když se hlasovalo o intervenci, tak se jenom ptám, jestli jste si kladli otázku, jak z té intervence jednou vystoupíte?
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
No, samozřejmě, že jsem tu otázku kladla.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Tak samozřejmě tuto otázku jsme si kladli na počátku.
David BOREK, moderátor
--------------------
Jak z toho vystoupit?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Ten výstup záleží na podmínkách české ekonomiky. Koneckonců nemá cenu tady prezentovat nějaký vějíř variant. Nicméně podmínka výstupu je, že ekonomika bude v udržitelném růstu a inflace bude v cílovém pásmu nebo bude nějakým způsobem ten inflační výhled takový, že nám umožní říci: ano, ekonomika již potřebuje zpřísnění měnových podmínek.
David BOREK, moderátor
--------------------
Co když ale to nebude? Západní Evropa nevypadá, že by ekonomicky prožívala úplně nejlepší kvartály v této chvíli. Co když to bude tak, že i za dva roky bude inflace slabě nad nulou, ekonomický růst bude slabě nad nulou, to bude tedy do nekonečna moci pokračovat?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Tak to asi ano.
David BOREK, moderátor
--------------------
Je to možné? Je možné do roku 2025 třeba protahovat intervence měnové?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Já bych odpověděl takto: v Japonsku, když začala jejich ztracená nyní již dvoudekáda, která se původně jmenovala ztracená dekáda, tak si také nikdo nemyslel, že to bude dekáda, že to budou dvě dekády. Oni si mysleli, že to bude na rok a tím to skončí. Ukazuje se, že ekonomický vývoj může nás vést k tomu, že to bude delší.
David BOREK, moderátor
--------------------
Takže to budeme sledovat. Možná u druhého výročí intervence. Děkujeme, Eva Zamrazilová, Lubomír Lízal. Na shledanou, hezký večer.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Hezký večer, na shledanou.
Eva ZAMRAZILOVÁ, bývalá členka bankovní rady ČNB
--------------------
Na shledanou.