(ČRo 6 23.8.2006 strana 1, rubrika: 21:40 Dobrý hospodář)
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Politici hrají ruletu o budoucí vládu a sázky rostou. Jednou z nich se stává státní rozpočet na rok 2007. Nebude nakonec kvůli politickým šarvátkám nutné odložit přijetí společné evropské měny, dosud plánované na rok 2010? Tak zní otázka, před kterou stojí Česká republika a spolu s ní i dnešní Dobrý hospodář, ekonomický magazín Českého rozhlasu 6 a internetového deníku Aktuálně. Od mikrofonu zdraví Petr Holub. Když není regulérní vláda, tak se nic neděje. Nemusí to vadit, protože při většině záležitostí běžného, obchodního a dokonce i politického života není vládní asistence potřeba. Pro jednu věc však vládu letos potřebujeme - je to sestavení a prosazení státního rozpočtu na příští rok. Přitom právě tento úkol je letos obtížnější splnit než v jiných letech. Rozpočet zatím připravuje dosluhující vláda premiéra Jiřího Paroubka. Ministr financí Bohuslav Sobotka v červenci připravil první verzi. V materiálu upozornil, že hrozí deficit sto sedmdesát tři miliard korun, tedy na úrovni šesti procent hrubého domácího produktu. Tak vysoký deficit by byl vážným problémem z pohledu dalšího vývoje České republiky. Česko totiž uzavřelo s Evropskou komisí konvergenční smlouvu, která stanoví, jak vysoký smí být schodek státního rozpočtu, pokud mají Češi přijmout v roce 2010 společnou evropskou měnu euro. V roce 2007 má být schodek nejvýš tři celé a tři desetiny procenta HDP. Šestiprocentní deficit by tedy znamenal téměř katastrofu. Ministr Sobotka ovšem poslal v srpnu do vlády další verzi rozpočtu, kde proškrtal řadu položek, nejvíc, celkem dvacet pět miliard, se získalo odložením reformy nemocenské a platnosti služebního zákona. Deset miliard se získá zvýšení tabákové daně a dále se škrtalo už jen po miliardách. Po všech úsporách by se deficit dostal k osmaosmdesáti miliardám korun, což znamená schodek ve výši tři celé a osm desetin procenta HDP, tedy pouze půl procenta nad hranicí povolenou Bruselem. Nutno dodat, že první náměstek ministra financí Eduard Janota nebyl spokojen ani s takovými škrty. Dokonce veřejně prohlásil, že takový schodek znemožní přijetí eura v roce 2010. Otázku, jak velké riziko pro českou ekonomiku znamená nesplnění konvergenčního programu v příštím roce, položil Dobrý hospodář viceguvernérovi České národní banky Luďku Niedermayerovi.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ta situace je taková, že ta největší hrozba není, že nebude dodržený schodek z konvergenčního programu, protože naše vláda předložila velmi málo ambiciózní konvergenční program. Samozřejmě porušení konvergenčního programu je věc nešťastná, ale není to věc, která by se nestávala. Řekl bych, že ta největší hrozba je v tom, že v minulých letech i přes podle mého názoru nijak střídmou výdajovou politiku státního rozpočtu, státní rozpočet končil velmi nízkými deficity, my jsme byli schopni dostat deficity víceméně pod tři procenta, když se na ty deficity podíváme podrobněji, zjistíme, že ty i tak nízké deficity byly částečně plněny nikoliv výdaji, ale úsporou peněz převedených do takzvaných rezervních fondů na další rok a zdá se být ekonomicky naprosto nezdůvodnitelné, aby došlo teďka najednou ke zvýšení schodku řádově o desítky miliard, když předchozí výsledky byly příznivé a ekonomika pokračuje ve velmi rychlém růstu.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Jak byste si teda, když říkáte, že existuje v tom nějaká racionalita, představoval vysoký schodek v příštích letech?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Pokud tady hovoříme o tom, že by měla pokračovat konsolidace veřejných financí, jakkoliv se nezdá, že by byly přijímány nějaké drastické kroky, tak pokud byly ty schodky v oblasti, řekněme, kolem dvou procent hrubého domácího produktu, tak já nevidím žádný důvod, proč by v příštím roce měly být ty schodky vyšší, když ekonomika, zdá se, urychluje své tempo růstu.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Politici tvrdí, že mají své důvody, proč zvyšovat mandatorní výdaje v příštím roce, například do toho patří podpora porodnosti. Je to podle vás regulérní zdůvodnění?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak je tam nějaká politická vůle a k tomu se z ekonomického hlediska špatně vyjadřuje, ale je jasné, že ty výdaje, které eventuelně se teďka budou nastavovat, bude třeba profinancovat i v době, kdy ekonomika neporoste, a to je právě to obrovské riziko. Nyní ekonomika dosahuje sedmiprocentního růstu, růst daňových příjmů se měří na desítky procent. A v této situaci se zdá být velmi snadné vytvořit nějaké další výdaje. Ale jak budou tyto výdaje financovány v situaci, kdyby ekonomika zpomalila svůj růst, to by mohl být velký problém.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Není velká technická potíž škrtat v návrhu rozpočtu. Rozhodování však blokují politické spory, které ovládly politickou scénu. Zjednodušeně řečeno, o rozpočtu se musí dohodnout obě největší strany - ODS a ČSSD - které se ovšem zatím nedokážou dohodnout vůbec na ničem. Bez domluvy velkých stran je možné, že se rozpočet dostane do sněmovny, neschválí ho však většina poslanců. Občanští i sociální demokraté zároveň musí společně odhlasovat odklad služebního zákona, reformu nemocenské a vyšší tabákovou daň. Do jaké míry komplikují politické spory sestavení rozpočtu, jsme se s kolegyní Terezií Jiráskovou zeptali Tomáše Sedláčka, který pracuje jako analytik Československé obchodní banky.
Tomáš SEDLÁČEK, analytik Československé obchodní banky
--------------------
My máme tu výhodu, že máme takzvané tříleté rozpočtování, to znamená, tento rozpočet je už jaksi, aspoň v těch základních konturách, schválen před třemi roky, potvrzen předloni a loni. A stejně tak při tomto rozpočtu se bude schvalovat jakoby indikativní plán na další tři roky. To znamená, ten manévrovací prostor, ty základní mantinely jsou daný, to znamená, ten samotný prostor je racionálnější, je to jednodušší a má to lepší, dlouhodobější logiku. Co se týče, co se týče ... Ono je to těžký, protože v momentě, kdy vám odcházející vláda sváže ruce rozpočtem, který vyhovuje jí, tak to může být dost nevýhodné pro tu novou, pro tu novou vládu. Na druhou stranu se zase zbavuje ta nová vláda jisté, jistého stupně zodpovědnosti. Já si myslím, že by tento rozpočet, pokud do té doby nebude schválena vláda, tak musí vycházet z konsensu obou, obou velkých politických stran.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Takže, chápete ty rozpaky občanských demokratů?
Tomáš SEDLÁČEK, analytik Československé obchodní banky
--------------------
Ano.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A co by tedy měli dělat? Jak by k té dohodě měli dojít?
Tomáš SEDLÁČEK, analytik Československé obchodní banky
--------------------
Ten rozpočet je možná dobře, že ho máme zrovna tento schvalovací proces v tomto období, protože to je takový prubířský kámen. Ono o těch předvolebních ideálech nebo takových těch politických, jak bych řekl, názvech, o tom se dá diskutovat, dá se na tom souhlasit, protože většinou jsou to jisté klišé, které vyvolávají v jistých voličích dané emoce. Ten rozpočet je taková hezká, takový hezký prubířský kámen toho, dobře, chceme vstoupit do Evropské měnové unie v roce 2010, musíme k tomu udělat XY kroků, které, které už, u kterých opravdu může téct krev, když to tak řeknu, politická. Takže je dobře, že si to ta vláda nová vyzkouší a vyzkouší si tím i spolupráci na dalších, na dalších několik let.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A je tedy možné mít rozpočet dřív než vládu, která ho bude prosazovat?
Tomáš SEDLÁČEK, analytik Československé obchodní banky
--------------------
No možné to je, pokud ty politické strany budou rozumné. Pokud si ty dva vůdci svých politických stran sednou a řeknou, my chceme mít tak a takový deficit, na tom se oba shodneme, máme tyto priority, takže rámcově si to narýsujeme takto a je třeba možný, že si dají větší rezervu do rezervních fondů, protože ten manévrovací prostor prostě bude moct být. Jako ještě to není úplně jasný, a v tomto případě bych to toleroval. To mi přišel jako návrh z mý strany, který mi přišel rozumný.
Terezie JIRÁSKOVÁ, redaktorka
--------------------
A pokud se ta příprava rozpočtu nějak výrazně zdrží, může z toho vzniknout nějaký třeba opravdu velký problém?
Tomáš SEDLÁČEK, analytik Československé obchodní banky
--------------------
Ne, tak můžeme žít v rozpočtovém provizoriu. Příští rok bude do jisté míry citlivý kvůli deficitu v těch sociálních otázkách, ale nejsou tam, nejsou tam úplně věci, které by se nedaly vyřešit tím provizoriem.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Na otázku, jestli skutečně může bez dohody velkých stran rozpočtový schodek přesáhnout až o polovinu navrženou hranici osmdesát osm milionů korun, odpověděl Tomáš Sedláček jednoznačně:
Tomáš SEDLÁČEK, analytik Československé obchodní banky
--------------------
To je právě to, to je právě to riziko, o kterém jsem před chviličkou hovořil, že ten příští rok je v lecčems nový a tady to je tam takový osten, který tam byl před volbami zamontován. Na ministerstvu financí jsme si toho byli vědomi, bohužel nebylo, nebylo v našich silách se tomuto vzepřít. Takže se s tím rozpočtem prostě bude muset pracovat. Pokud tam nasadíme toho autopilota, tak tehdy je tam silné nebezpečí toho, že to bude takto deficitní.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Sami politici většinou považují odklad přijetí eura za hotovou věc. Sociální demokraté připouštějí přijetí společné evropské měny v roce 2011, další strany jsou ještě benevolentnější. Ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš vysvětloval kolegyni Janě Šmídové stanovisko své strany k rozpočtu navrženému ministrem Sobotkou s deficitem osmdesát osm miliard.
Jiří DOLEJŠ, ekonomický expert KSČM
--------------------
Já si myslím, že ještě nějakou dobu to na nulový deficit nebude. A pokud bysme ho chtěli dosáhnout příliš rychle, tak by to vyvolalo sociální problémy především. Ale snižovat míru zadlužení země samozřejmě lze. Tento deficit je ovlivněn realizací předvolebních slibů.
Jana ŠMÍDOVÁ, redaktorka
--------------------
Politici hodně naslibovali, zejména v sociální oblasti, mladým rodinám a podobně. Teď tedy platí určitou daň, ale vy stále jako strana KSČM zdůrazňujete onen sociální aspekt. Takže, vám se ty sliby docela líbí, i když možná se rozhazuje ze státní kasy příliš?
Jiří DOLEJŠ, ekonomický expert KSČM
--------------------
Je pravdou, že míra takzvaných sociálních mandatorních výdajů dosáhla už vysokého procenta a je u nás vyšší než v okolních zemích. Na druhou stranu ty sociální platby, který stát provádí, tak srovnávají sociální situaci důchodů lidí, kteří jsou ve hmotné nouzi, nezaměstnaných a tak dále, na úroveň, která není příliš vysoká. Někdy se v médiích příliš přeceňuje ten takzvaný sociální parazitismus a jedná se přitom o miliardy, kdežto ty úspory, o které jsme žádáni, tak ty by měly dosahovat desítek miliard. Proto si myslím, že postupnější řešení je daleko reálnější a citlivější.
Jana ŠMÍDOVÁ, redaktorka
--------------------
A další věc je zavedení eura v roce 2010. O něm se vlastně už rozhoduje v tuto chvíli, kdy se konstruuje ten rozpočet, který by možná ten konvergenční program nesplňoval. Říká se, a nakonec jsme to viděli, pokud vycestujeme na západ od našich hranic, že zavedení eura například v Itálii a v Německu znamenalo značné zdražení a vlastně oběti spotřebitelů, občanů. Tak jaký je názor KSČM na zavedení eura v tom zmiňovaném termínu? A jak by se podle vás tedy měl ten rozpočet vyvíjet v těch letech, která spějí k tomu datu zavedení společné evropské měny?
Jiří DOLEJŠ, ekonomický expert KSČM
--------------------
Já, když jsem studoval některé materiály, které se zabývaly tou otázkou zdražení po zavedení eura, tak jsem zjistil, že mnohdy se jedná spíše o psychologickou hranici, psychologickou změnu než o skutečný ekonomický fakt. Co je ale skutečný problém, je, že budou se zdražovat vstupy. My jsme republika poměrně otevřená, zahraniční obchod je pro nás významná souvislost. A jestli se nám budou zdražovat vstupy, tak samozřejmě naše podniky nebudou schopny konkurovat. Buď budou zanikat, anebo budou propouštět, a to je velmi nebezpečné pro stát.
Jana ŠMÍDOVÁ, redaktorka
--------------------
Jak se toho vyvarovat, aby k tomuto neblahému vývoji nedošlo?
Jiří DOLEJŠ, ekonomický expert KSČM
--------------------
No, v oblasti zahraničního obchodu a v oblasti prorůstové politiky bysme si měli uvědomit, že rok 2008, 2010 budou těžkou zkouškou. A jestliže tady nebudeme mít rezervu na opatření tohoto typu, takže ten šok by mohl skutečně přijít a pak je lépe si počkat třeba dva roky a spolu se Švédskem a s dalšími zeměmi, které uvažují o roku spíše 2012, vstoupit kolektivně.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
V politice se odehrávají události, které mohou přinést ekonomice neočekávané důsledky. O důkladnější výklad Dobrý hospodář požádal pravidelného hosta Aleše Michla, analytika pražské pobočky Raiffeisenbank. Odpovídá na otázku, jestli je přijetí eura nezbytné pro rozvoj ekonomiky v příštích desetiletích.
Aleš MICHL, analytik pražské pobočky Raiffeisenbank
--------------------
Tak já si myslím, že přijetí eura je skutečně správná věc, plusy převažují nad minusy a dlouhodobě na tom jedině vyděláme. Otázka je, kdy přesně přijmout euro. Myslím si, že pro ekonomiku není bezpodmínečně nutné přijmout euro v roce 2010, ale v horizontu zhruba pěti až deseti let.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A ta výhoda eura je v tom, že by se nám lépe obchodovalo.
Aleš MICHL, analytik pražské pobočky Raiffeisenbank
--------------------
Ano, přesně tak. Hlavní výhoda eura je zjednodušení podmínek pro podnikatele, lepší vzájemný obchod a snížení transakčních nákladů.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Skutečně by vadilo, kdyby se u nás od toho roku 2010 neplatilo eurem, anebo by tím hlavním problémem spíše byl nepříznivý signál pro finanční trhy, že u nás není vlastně všechno v pořádku s veřejnými financemi?
Aleš MICHL, analytik pražské pobočky Raiffeisenbank
--------------------
Obojí je pravda. Veřejné finance my musíme dát do pořádku nezávisle na přijetí eura. Pokud my chceme přijmout euro, tak je to jedna z podmínek, ale neděláme to vyloženě proto, abychom nutně museli přijmout euro. Ten problém by byl, pokud by všechny státy okolo nás měly euro, a my ne, tak bysme mohli mít problém. Pokud ale v tom je celá střední Evropa s námi, tak si myslím, že dva, tři roky z ekonomického pohledu není problém.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Takže, když opoziční politici navrhují odložit přijetí eura o dva roky, tedy na rok 2012, tak v tom žádné velké riziko nevidíte? Třeba, že bychom prošvihli ten správný termín?
Aleš MICHL, analytik pražské pobočky Raiffeisenbank
--------------------
To největší riziko je, že to je velká politická ostuda, že politici tím, že odloží přijetí eura, prokazují svojí nezodpovědnost dát do pořádku veřejné finance.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
V této chvíli se hovoří o tom, že bude velmi obtížné sestavit rozpočet podle konvergenčního programu. Mohou tyto potíže s rozpočtem způsobit odklad přijetí eura?
Aleš MICHL, analytik pražské pobočky Raiffeisenbank
--------------------
Tak samozřejmě mohou. Já si myslím, že politika zavelí přijmout euro až v roce 2012 a je to přesně kvůli tomu, že zatím nebude vůle dát veřejné finance do takového pořádku asi, jaký bysme si všichni představovali.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Takže, tak vy vykládáte ten poslední vývoj, kdy sociální demokracie vlastně navrhuje rozpočet, který nedodržuje mantinely konvergenčního programu a ODS proti tomu vlastně neprotestuje.
Aleš MICHL, analytik pražské pobočky Raiffeisenbank
--------------------
Tak já si myslím, že ten rozpočet zatím navržený je více méně symbolický a že bude záležet prostě na nové vládě, jak se k němu postaví. Stále si myslím, že je možné sestavit rozpočet pro příští rok tak, aby splňoval konvergenční plán. Záleží ale na politické vůli.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ministr financí Sobotka už v tom současném rozpočtu prosadil nějaké škrty, například se odloží reforma nemocenské nebo neporostou tolik platy státních zaměstnanců. Vy myslíte, že by v rozpočtu bylo možné škrtat ještě dále?
Aleš MICHL, analytik pražské pobočky Raiffeisenbank
--------------------
V rozpočtu můžete škrtat v řádech jednotek miliard, zhruba třicet až čtyřicet miliard můžete seškrtat, ale není to to nejpodstatnější do budoucna, protože rozpočet vám spasí jedině reformy důchodové anebo zdravotnického systému, a to proto, že tyto výdaje tvoří největší část rozpočtu.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Hm. Takže, ten problém není jenom s letošním rozpočtem.
Aleš MICHL, analytik pražské pobočky Raiffeisenbank
--------------------
Přesně. Vy letošní rozpočet můžete nastavit tak, že bude, že jeho deficit bude pod tři procenta HDP, ale provedete jednorázové škrty, jejichž problémy na vás čekají další rok a takhle byste mohl škrtat každý rok.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Teď právě přicházejí z Maďarska zprávy, že skutečně už odložili přijetí eura a zároveň s tím následoval nápadný pokles kurzu forintu. Znamená pro Maďary tento pokles vážný ekonomický problém?
Aleš MICHL, analytik pražské pobočky Raiffeisenbank
--------------------
Tak já si myslím, že pro Maďary je to velký problém a pro nás je to jedna velká lekce, jakým směrem nejít. Pokud se podíváme na úrokové sazby centrální banky v Maďarsku, tak jsou třikrát větší než v České republice. Ty sazby jsou tam větší proto, hlavně proto, že rozpočet Maďarska je ve velké nerovnováze. Jeho deficit bude větší než šest procent letos a jakožto cenu za tento deficit platí Maďaři vyšší úrokové sazby. Projevuje se to například ve zdražení hypoték, ve zdražení spotřebitelských úvěrů. Čili, ta fiskální nedisciplinovanost vedla ke zvyšování úrokových sazeb a myslím si, že tady to je to největší riziko pro nás. Pokud my bychom se dostali do pasti, kdy by Česká národní banka musela zvedat úrokové sazby, protože česká vláda nemá fiskální disciplínu, tak bysme to pocítili všichni. Pak už přijetí eura je druhořadý problém.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Maďarsko tedy v problémech je opravdu vážných. Jak blízko k nim je Česká republika?
Aleš MICHL, analytik pražské pobočky Raiffeisenbank
--------------------
Ekonomický růst České republiky je nejvyšší v historii a díky němu my ty problémy tak moc necítíme. Největší problém Maďarska je, že se čeká zpomalení ekonomického růstu o polovinu. Tudíž daňové příjmy budou daleko menší a ten rozpočet vám samovolně sklouzne do velkého minusu jenom díky nižšímu výběru daní. Pokud by to zpomalení české ekonomiky nastalo v horizontu pěti let, pohybujeme se v nějakém cyklu, čili ta pravděpodobnost je docela velká, tak si myslím, že by to byl velký problém, že by ten deficit automaticky sklouznul do velkého minusu, pokud by se neprovedly nějaké ty zásadnější změny.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Pokud se politici velkých stran nedohodnou o rozpočtu alespoň s deficitem osmdesát osm miliard korun, může to znamenat vážné ekonomické potíže už v příštím roce. Když se navíc neshodnou na tom, jak má budoucí vláda dosáhnout rozpočtových úspor v příštích letech, může se přijetí eura odsunout nejen o rok nebo o dva roky, ale třeba navěky. O jednom z velkých rizik pro českou prosperitu dnes hovořili zkušení lidé v Dobrém hospodáři, ekonomickém magazínu Českého rozhlasu 6 a deníku Aktuálně.cz. Techniku měla na starosti Jitka Procházková, pořadem provázel Petr Holub.