Robert Muller (Reuters 24. 4. 2018)
Česká ekonomika, která roste nad svým potenciálem, generuje rizika spíše na proinflační straně, ale pro okamžité utažení měnové politiky není důvod, řekl člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda v úterním rozhovoru pro Reuters.
Příští jednání bankovní rady České národní banky je naplánované na 3.května. Během něj bude sedmičlenná rada projednávat čtvrtletní aktualizaci inflační prognózy a následně rozhodne o nastavení úrokových sazeb.
Naposledy ČNB zvýšila dvoutýdenní repo sazbu v únoru, kdy také revidovala prognózu. Dvoutýdenní repo sazba se tehdy zvýšila o čtvrt procentního bodu na 0,75 procenta.
Další zvýšení sazeb vidí aktuální prognóza nejdříve na konci letošního roku, nicméně trhy čekají růst úroků dříve, již během druhého pololetí.
Benda, jehož dosavadní názory spíše podporovaly růst sazeb, uvedl, že není třeba zvedat sazby již v květnu.
"Momentálně asi ten důvod úplně nevidím, protože podle mě v předchozích měsících došlo k poměrně svižnému zpřísnění měnových podmínek, které momentálně, pro ty nejbližší měsíce, asi odpovídá nastavení, které bych si představoval, a rizika vidím spíše do budoucna," řekl Benda Reuters.
"Rizika jsou spíše na proinflační straně, ale budu sledovat čísla, jestli se naplní, nebo ne. Zatím vývoj víceméně odpovídá, jak byla nastavená prognóza, to znamená, že zatím asi není důvod alarmovat, ale bude důležité pozorovat další data," dodal.
Pro Bendu je nyní velkým rizikem, zda mzdy v ekonomice, která již pociťuje nedostatek volné pracovní síly, porostou rychleji, než předpokládá prognóza, nebo zda se již situace zklidní oproti loňsku, kdy v posledním čtvrtletí rostly reálně o 5,3 procenta.
"Podle předchozí prognózy z února by toto zrychlování růstu mezd mělo kulminovat někdy v polovině letošního roku a pak se postupně vracet k udržitelným hodnotám kolem 5 procent," řekl Benda.
"Pokud bychom viděli, že ve druhé polovině letošního roku růst mezd nezvolňuje, a pokud bychom viděli, že napětí na trhu práce dále trvá, a že růst produktivity není dostatečný, aby kompenzoval dynamiku mezd, tak by to znamenalo proti prognóze vyšší inflační rizika," řekl Benda.
Koruna a ECB
Dalšími dvěma faktory, s nimiž musí centrální bankéři při rozhodování o úrokových sazbách počítat, je kurz koruny a měnová politika Evropské centrální banky, řekl dále Benda.
Koruna v prvním čtvrtletí posilovala poněkud pomaleji, než předpokládala ČNB ve své prognóze, což v úterý komentoval i další člen bankovní rady, Marek Mora, pro deník E15.
Prognóza ČNB počítala pro první kvartál letošního roku s průměrným kurzem koruny 25,400 za euro a pro druhé čtvrtletí s průměrem 24,900 za euro.
V úterý se koruna obchodovala kolem 25,450 za euro a její 90denní klouzavý průměr za první čtvrtletí podle dat Thomson Reuters činil 25,459 za euro.
"Kurs (koruny) je mírně slabší proti prognóze, ale neznamená to zatím, že bych zásadně přehodnotil pohled na deflační vlivy devizového kurzu na následující období," řekl Benda.
Inflace se v posledních měsících pohybuje jak pod prognózou ČNB, tak pod jejím cílem. V březnu byl meziroční růst cen nejpomalejší za posledních 16 měsíců, když dosáhl pouze 1,7 procenta.
Nicméně ani to není pro Bendu žádné drama, protože měnová politika hledí dopředu.
"Každá prognóza má nejistoty, každá prognóza má nějakou toleranci, ve které se pohybujeme, nevidím ten odklon od prognózy zatím jako fatální," dodal.
"Hlavní faktor nižší inflace byl především v cenách potravin, což není věc, která byla přímo ovlivnitelná měnovou politikou nebo by měla zásadně ovlivňovat měnovou politiku," řekl také.
Důležitým vnějším faktorem pro ČNB a její úrokové sazby je také nastavení politiky Evropské centrální banky, dodal Benda.
"Pokud by měla zůstat měnová politika ECB nadále výrazně uvolněná, tak je to faktor, který by pro naši centrální banku představoval jeden z faktorů, proč nelze výrazně zpřísňovat měnovou politiku prostřednictvím úrokových sazeb."