Jana Mlčochová (Reuters 24.10.2012)
Opatření vlády ke konsolidaci veřejných financí zčásti negují snahu České národní banky (ČNB) o uvolnění měnových podmínek, když růst daní brzdí domácí poptávku, což napomáhá k prohloubení cyklického útlumu ekonomiky, řekl člen bankovní rady Pavel Řežábek.
Řežábek v neobvyklém vystoupení komentujícím činnost kabinetu Petra Nečase uvedl, že by vláda a centrální banka měly lépe koordinovat svá opatření a neplýtvat potenciálem, který by bylo možné využít v případě souhry měnové i fiskální politiky.
"Úsilí České národní banky je částečně negováno i opatřeními procyklické fiskální politiky," řekl Řežábek, který na posledním měnovém zasedání hlasoval v menšině pro stabilitu sazeb.
"Bavíme se o tom, že se zvyšují daně, které snižují poptávku. Spotřeba domácností koreluje s klesajícími reálnými disponibilními příjmy domácností. Proto nemůžeme očekávat, že měnová politika je schopna toto všechno vykompenzovat."
ČNB snížila na konci září klíčovou dvoutýdenní repo sazbu na historické minimum 0,25 procenta, aby podpořila poptávku v uvadající ekonomice, a guvernér Miroslav Singer uvedl, že by banka mohla použít nestandardní kroky k uvolnění měnových podmínek, například v podobě intervencí na oslabení koruny.
Řežábek řekl, že by centrální banka měla pečlivě zvážit další nákladné kroky, jako jsou intervence, i když je současně nevyloučil.
"Preferoval bych, aby nejprve došlo k větší souhře působení měnové a fiskální politiky," uvedl vrchní ředitel ČNB.
"Momentálně se obě politiky - fiskální i měnová - chovají rozdílně k ekonomickému cyklu... Bylo by vhodné, aby i fiskální politika napomohla obnově reálné konvergence."
Představitelé České národní banky se obvykle zdržují přímých komentářů o politice vlády. Pokud se k ní vyjadřovali, spíše podpořili snahu o fiskální konsolidaci, jako například viceguvernér Mojmír Hampl v zářijovém rozhovoru.
Vládní daňový balíček, který má snížit deficit veřejných financí v příštím roce pod 3 procenta hrubého domácího produktu, však stále nemá zajištěnu podporu v Poslanecké sněmovně kvůli odporu několika poslanců Občanské demokratické strany.
Současně hrozí pád koaličního kabinetu, který spojil své fiskální plány se žádostí o důvěru poslanců.
Vláda si úsilím o rychlé zkrocení rozpočtového deficitu vysloužila také kritiků některých ekonomů, kteří varovali před prohloubením ekonomické recese. Výkonnost české ekonomiky se ve druhém kvartále propadla meziročně o 1,0 procenta.
Naopak finanční trhy ocenily vládní fiskální střídmost poklesem výnosů státních dluhopisů na historická minima.
Řežábek dále řekl, že uvolnění úrokových sazeb ČNB se plně nepromítlo do snazšího přístupu k úvěrům, když banky zpřísňují úvěrové podmínky, požadují vyšší zajištění a tučnější marže. To zčásti způsobily zásahy přicházející zvnějšku, mimo Českou republiku, dodal.
Evropská unie zpřísnila požadavky na kapitálovou přiměřenost bank, jež musely do letošního června zvýšit poměr jádrového kapitálu Tier 1 na hodnotu 9,0 procenta. To donutilo řadu bank omezit úvěrování a vyprodávat některá aktiva.
Řežábek dodal, že současný silný kurz koruny zřejmě odráží lepší fiskální pozici Česka ve srovnání se některými státy eurozóny, z pohledu fundamentu by ale lépe odpovídala hodnota bližší prognóze ČNB.
Průměrný kurz české měny v říjnu dosahoval 24,92 za euro, přičemž ČNB očekává za celý čtvrtý kvartál kurz 25.3 za euro.
"Deficit běžného účtu se prohlubuje, reálná konvergence (vůči eurozóně) se zastavila. Je těžké hledat další rozumný fundament pro posilování koruny."
"Pokud by se více hodnotila ekonomická situace nežli pouze fiskální pozice, koruna by mohla být na obrácené, tedy depreciační straně," dodal.