(ČRo 6 12.7.2006, rubrika: 21:40 Dobrý hospodář)
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Zůstává nad tím rozum stát, hospodářský růst překonává rekordy, nezaměstnanost klesá, stát vybírá až o pětinu víc daní než loni, přesto se plánuje dosud nejvyšší schodek státního rozpočtu v historii. Rozluštit nepochopitelný rébus se pokusí Dobrý hospodář, ekonomický magazín Českého rozhlasu 6 a internetových novin Aktuálně. Pořadem bude provázet Petr Holub. Byla to zpráva, na kterou se dlouho čekalo, ministr financí Bohuslav Sobotka ji nakonec oznámil měsíc po volbách. Rozpočtu hrozí v příštím roce obrovský deficit. Způsobí ho zákony, které přijal parlament letos na jaře, tedy před volbami. Poslanci i senátoři totiž schválili neobvyklé množství změn, především v sociálních zákonech. Na první pohled se může zdát, že jde o užitečné věci a že nebudou ani stát tolik peněz. Změní se systém nemocenské tak, že ji prvních čtrnáct dnů budou platit zaměstnavatelé, za to budou moci odvádět nižší pojistné. Jde o klasické liberální opatření, které obvykle zabrání tomu, aby se nemocenské dávky zneužívaly. Státní pokladnu však opatření v příštím roce přijde na dvacet miliard. Hlavním důvodem bude výpadek pojistného. Stát by chtěl také podpořit porodnost, a proto zvýší na dvojnásobek, tedy zhruba na deset tisíc korun, rodičovský příspěvek. Zní to rozumně, že rodiče vychovávající děti do čtyř let dostanou slušné peníze. Dětí je málo a někdo musí v příštích letech vydělávat. Opatření však vyjde na dalších dvacet miliard. Stát také zvýší o deset miliard částku, kterou dosud platil za své pojištěnce zdravotním pojišťovnám. I v tomto případě jde o systémový krok, který má rozumné důvody. Bismarckovský systém, kdy pojistné platili prakticky jen lidé výdělečně činní, je neudržitelný. V příštím roce nastane také reforma sociálních služeb pro zdravotně postižené a nemohoucí staré lidi. Změnit systém, který se udržel ještě z dob komunismu, je nepochybně správné a stát tím skutečně pomůže těm, kdo si sami pomoci nemohou. Stát rovněž zavádí deregulaci nájemného a přitom je nezbytné zavést novou sociální dávku - příspěvek na bydlení. Také to je krok správným směrem, přijde ovšem na pět miliard. Jednotlivé položky snad nejsou tak vysoké, problémem je však jejich součet. Činí šedesát miliard korun. Přitom jde o částku, kterou bude muset stát platit i v dalších letech. Zákony rozhodly o dalších, jak se říká, mandatorních výdajích. Tím ovšem výčet nekončí, najdou se i výdaje, které zdaleka nejsou tak rozumné. Úpravou zákoníku práce se začne vyplácet o deset miliard korun víc na platech státních zaměstnanců. Deset miliard navíc budou stát od nového roku také důchody, z toho ovšem tři miliardy jsou nad to, co musí stát zvýšit podle zákona. Reformou životního minima se zvýší sociální výdaje nejméně o dvě miliardy ročně. Těžko říci, jestli se vyplatí investovat navíc patnáct miliard korun do dálnic, nepochybným nesmyslem jsou ale tři miliardy, které vláda slíbila vynaložit na nákup vakcín pro ptačí chřipku. Dodejme, že výdaje na dálnice a vakcíny nejsou tolik nebezpečné, protože se nemusí opakovat a nepatří tedy do kategorie mandatorních výdajů. Ještě před konečným součtem připomeňme, jak se výdaje státu vyvíjely letos. Pokud jde o důchody a platy, ty se zvyšovaly už před volbami, dohromady o částku nejméně dvaceti miliard. Důsledkem je fakt, že po třech letech se deficit začne opět zvyšovat. Proti loňským padesáti miliardám korun nejméně o polovinu, tedy na sedmdesát pět miliard. A pak přijde rok 2007. Podle výpočtů ministerstva financí dosáhne schodek rozpočtu sto sedmdesát miliard korun, tedy kolem sedmi procent HDP. Jde o rekordní částku, která může způsobit vážný problém. Česko domluvilo v roce 2004 s Evropskou komisí konvergenční program, který plánuje, jak se má snižovat rozpočtový schodek. Schodek je nutné dostat pod tři procenta hrubého domácího produktu ještě v roce 2008, abychom mohli přijmout euro v roce 2010. V posledních dvou letech se schodek pod tři procenta dostal. Letos se ovšem má přiblížit ke čtyřem procentům a na přes rok se má zvýšit na již zmíněných sedm procent. Přijetí eura se tím vzdaluje do nedohledna. Ministr Sobotka ovšem oznámil, že konvergenční program bude možné dodržet, pokud budoucí sněmovna odloží platnost sociálních zákonů. Možnost tedy je, záleží však na jednotlivých stranách, jestli odklad připustí. Většinu hlasů ve vznikající sněmovně mají dvě strany, které byly dosud v opozici. Jejich politici neuzavírali konvergenční program a přitom na nich záleží, jestli se odsunou sociální zákony, aby byl program dodržen. Zeptali jsme se předsedy klubu ODS Vlastimila Tlustého, jestli strana volebních vítězů poslechne radu sociálního demokrata Sobotky a začne škrtat sociální zákony.
Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS
--------------------
Tak to je typická sociálnědemokratická rada, oni osm let sváděli všechno na nás a teďko už se připravují na totéž, to znamená, opět všechno svalovat na nás, protože je jasné, že schválený rozpočtový rámec není v souladu s realitou, pan ministr financí má od odborníků ze svého ministerstva k dispozici podklady, které hovoří o deficitu sto šedesát až sto sedmdesát miliard, a to, že na vládě nechal schválit přibližně polovinu, s tím dovětkem, že nová vláda má provést škrty, aby byl splnitelný, tak to je samozřejmě klasické pokrytectví nebo možná se tomu dá říci i podvod.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Tento deficit vznikl tím, že vláda před volbami zvýšila své výdaje a zároveň sněmovna odhlasovala nové zákony, které zvyšují výdaje, jak už jsme říkali, především v té sociální oblasti, myslíte si, že tento deficit jde odstranit?
Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS
--------------------
Tak udělat ze sto šedesáti až sto sedmdesáti miliard těch schválených zhruba osmdesát, to je téměř nereálné.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A pokud byste se stal ministrem financí, pokusil byste se o to nějakým způsobem, alespoň v nějaké míře, kde si myslíte, že by šlo případně škrtat?
Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS
--------------------
Já jsem připravil koncept reforem založený na něčem úplně jiném, my jsme připravili reformy, které nezačínají škrty, ale začínají jinými daněmi, nebo nižšími daněmi, reformami sociálních výdajů, důchodů, smyslem těch reforem je na jedné straně zvýšit tempo hospodářského růstu, ale hlavně zabránit velkému rozsahu takzvané šedé ekonomiky a všechny tyhle kroky směřují k tomu, aby stát získal prostředky z těchto zdrojů, my škrtama nechceme začínat, a pokud s nimi budeme muset začít, tak v tuhle chvíli není možné říci, kde by se prováděly, protože my na tom ministerstvu financí, na rozdíl od pana ministra, nesedíme.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Pokud vám tedy dobře rozumím, vy plánujete dalekosáhlé reformy, které by vlastně odstranily příčinu těch deficitů a tudíž dluhy, které vznikají v důsledku předchozího vládnutí, tak nebudete okamžitě řešit, ale spíše až v delší perspektivě?
Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS
--------------------
Ano, to je podstata našich reforem, vlastně zásadními změnami zvýšit tempo ekonomiky, zredukovat rozsah daňových úniků, /nesrozumitelné/ zisků ke zdanění, snížit nezaměstnanost a s tím vším se vlastně postupně vypořádávat, s těmi obrovskými deficity, které po sociálních demokratech zbývají.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Tyto dluhy státního rozpočtu, pokud by se neodstranily, tak logicky povedou k tomu, že se odloží vstup České republiky do eurozóny, myslíte si, že tomu už se v této chvíli, tomu odkladu, nedá zabránit?
Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS
--------------------
To je vlastně výsledek činnosti ministra financí Sobotky a vlády sociálních demokratů, oni těmi obrovskými deficity vlastně termín pro přijetí eura už sami odložili.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Při nezájmu ODS o zdržení sociálních zákonů záleží na komunistech. Také jejich místopředsedy Jiřího Dolejše jsme se ptali, jestli je z jeho pohledu reálný postup, kdy by se škrtaly již jednou schválené sociální výdaje.
Jiří DOLEJŠ, místopředseda KSČM
--------------------
Já především vnímám, že on se staví za pokračování tendence ve snižování deficitu veřejných financí, konkrétně státního rozpočtu. Samotný tento trend na papíře vypadá dobře, reálně ale hodně záleží na tom, zda se podaří splnit nebo dokonce překročit plán příjmů veřejných rozpočtů, čili jestli ekonomika bude rostoucí a jestli tento růst bude korelovat s daňovým výnosem. Pak si myslím, že tento záměr je v celku reálný a obejde se dokonce bez škrtů v oblasti sociálních transferů, konkrétně pak by to musely být novely příslušných zákonů, protože se vesměs jedná o mandatorní dávky.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Právě těch dávek je celá řada, tam na zdravotnictví deset miliard, dvacet miliard na rodiny, deset miliard na platy státních zaměstnanců, šest miliard, to jsou sociální služby, myslíte si tedy, že ty příjmy by se mohly zvednout až o tolik, aby na to všechno se našly peníze a nebude nutné některý z těch zákonů odkládat?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda KSČM
--------------------
Účinnost příslušných zákonů, respektive nárůst těch dávek je lineární, pokud bychom měli předpokládat, že i vývoj ekonomiky bude lineárně rostoucí, tak tam problém není. Já se obávám ale, že tomu tak nemusí být a v tom případě se obnoví napětí mezi příjmy a výdaji. Pak se nabízí samozřejmě otázka, kde šetřit, anebo zda splnění konvergenčních kritérií nebude muset být o nějaký čas odloženo.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Pokud by šlo o komunistickou stranu, tak ta by přistoupila na odklad platnosti některých těch sociálních zákonů?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda KSČM
--------------------
My jsme v rovině již schválených zákonů. Před volbami se slibovalo mnohé, ale pokud budeme vycházet pouze z toho, co se již schválilo a má podobu zákona, tak tady bychom hájili dosaženou úroveň a byli bychom proti ústupkům. Předvolební sliby, ať se z nich zodpovídají ti, kteří je slibovali, pokud by se muselo šetřit, tak bychom rozhodně hledali úspory v jiné oblasti a ne v sociální.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Z vašeho pohledu není úplně bezpodmínečně nutné dodržet ten konvergenční program?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda KSČM
--------------------
My vnímáme také vstup do eurozóny jako perspektivní projekt, ale na jeho oltář nemusí být dána maximální oběť, já si myslím, že za cenu narušení sociálního smíru by to bylo špatné, pokud by to ekonomika nebyla schopná utáhnout, tak klidně rok, dva počkejme.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Znamená to tedy, že vy byste byli ochotni připustit, že by se euro přijalo až v roce 2012 a že by se s Bruselem domluvily vlastně jiné podmínky?
Jiří DOLEJŠ, místopředseda KSČM
--------------------
Samozřejmě otázka dodržování maastrichtských kritérií je problémem i pro silné ekonomiky, víme, že se jedná o jakémsi pružném modelu, takže je to otevřená záležitost, v každém případě není drama, když bychom se o euro zajímali například v termínu shodném se Švédskem, což je rok 2012.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Rozhodující strany ve sněmovně nemají zvláštní zájem bránit, aby schodek rozpočtu nepřekročil konvergenční program. Vstup do eurozóny je tedy ohrožen. Je skutečně nezbytné dodržet deficit ve výši zapsané v konvergenčním programu? Tak zní otázka, kterou Dobrý hospodář položil viceguvernérovi České národní banky Luďkovi Niedermayerovi.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ta situace je taková, že ta největší hrozba není, že nebude dodržený schodek z konvergenčního programu, protože naše vláda předložila velmi málo ambiciózní konvergenční program. Samozřejmě porušení konvergenčního programu je věc nešťastná, ale není to věc, která by se nestávala. Řekl bych, že ta největší hrozba je v tom, že v minulých letech i přes podle mého názoru nijak střídmou výdajovou politiku státního rozpočtu státní rozpočet končil velmi nízkými deficity, my jsme byli schopni dostat deficity víceméně pod tři procenta, když se na ty deficity podíváme podrobněji, zjistíme, že ty i tak nízké deficity byly částečně plněny nikoliv výdaji, ale úsporou peněz převedených do takzvaných rezervních fondů na další rok a zdá se být ekonomicky naprosto nezdůvodnitelné, aby došlo teďka najednou ke zvýšení schodku řádově o desítky miliard, když předchozí výsledky byly příznivé a ekonomika pokračuje ve velmi rychlém růstu.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Jak byste si teda, když říkáte, že existuje v tom nějaká racionalita, představoval vysoký schodek v příštích letech?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Pokud tady hovoříme o tom, že by měla pokračovat konsolidace veřejných financí, jakkoliv se nezdá, že by byly přijímány nějaké drastické kroky, tak pokud byly ty schodky v oblasti, řekněme, kolem dvou procent hrubého domácího produktu, tak já nevidím žádný důvod, proč by v příštím roce měly být ty schodky vyšší, když ekonomika, zdá se, urychluje své tempo růstu.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Politici tvrdí, že mají své důvody, proč zvyšovat mandatorní výdaje v příštím roce, například do toho patří reforma nemocenské, anebo podpora porodnosti, je to podle vás regulérní zdůvodnění?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak je tam nějaká politická vůle a k tomu se z ekonomického hlediska špatně vyjadřuje, ale je jasné, že ty výdaje, které eventuelně se teďka budou nastavovat, bude třeba profinancovat i v době, kdy ekonomika neporoste, a to je právě to obrovské riziko, nyní ekonomika dosahuje sedmiprocentního růstu, růst daňových příjmů se měří na desítky procent a v této situaci se zdá být velmi snadné vytvořit nějaké další výdaje, ale jak budou tyto výdaje financovány v situaci, kdy by ekonomika zpomalila svůj růst, to, to by mohl být velký problém.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Považujete splnění maastrichtských kritérií za jedinou podmínku, kterou je třeba splnit před přijetím eura, nebo máme ještě nějaké jiné domácí úkoly?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
K tomu, abychom zavedli euro způsobem, který by byl pro ekonomiku přínosný, je třeba splnit samozřejmě mnohem víc věcí, ta ekonomika musí být podle mého názoru flexibilní, ale ukazuje se, že při hodnocení samotných maastrichtských kritérií Evropská komise a Evropská centrální banka se na problém dívá trošku šířeji, vůbec kvalita té ekonomiky zřejmě musí být vyšší, než aby se to dalo shrnout do těch pěti čísel, ukazuje to případ Litvy, která, které v podstatě nebylo umožněno přijmout euro s odkazem na to, že její nízká inflace není udržitelně nízká.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A dal by se nějaký ten další úkol, kromě maastrichtských kritérií, nějak popsat jako zadání pro příští vládu?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Podle mého názoru je to principielně flexibilita pracovního trhu, to znamená pracovní trh, který vytváří pracovní místa, který je dostatečně flexibilní z hlediska ekonomického vývoje, to je podle mě to jádro.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Pokud chceme do eurozóny, pak nejde jen o to škrtat sociální výdaje. Česko by mělo podniknout i reformy na pracovním trhu. Jaké by měly být, to Dobrý hospodář konzultoval už před časem s ředitelem litoměřického pracovního úřadu Ivanem Vilímem. Dnes je pracovní trh méně pružný, než je zvykem v Evropské unii. To tvrdí Česká národní banka. Ředitele Vilíma jsme se proto nejdříve ptali, proč i za těchto podmínek nezaměstnanost klesá?
Ivan VILÍM, ředitel litoměřického pracovního úřadu
--------------------
Zaprvé je to cyklický jev, už od roku 2000 má nezaměstnanost klesající tendenci a teďko je to od roku 2004 ještě jako výraznější, tak je to asi patrně, bych řekl, že to je vstupem do EU, tím, že se stabilizoval trh, ten prostor pro obchodníky a podnikatele je tady bezpečnější, snadněji se obchoduje jak ven, tak k nám. Zahraniční investoři jsou teda troufalejší a díky tomu tady vznikly i nové japonské fabriky nebo filiálky, čímž ..., ty vytvořily teda pracovní místa, to jsou například TRCZ, Aoyama v Lovosicích, ale i nakonec i ty obchodní řetězce, jako jsou Kaufland, jak se to jmenuje, Kaufland ...
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Kaufland, no.
Ivan VILÍM, ředitel litoměřického pracovního úřadu
--------------------
... Interspar a ty další, no, a myslím si, že ještě dalším faktorem je i teda ta dálnice, která spojuje centrum, Prahu teda s naším regionem, jo, takže i řada uchazečů může dojíždět do Prahy za prací a i podnikatelé sem umisťují svoje provozy, myslím si, že to je pozitivní faktor, ta dálnice.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Já mám teď, já mám teď takovou protiotázku, proč vlastně se ta nezaměstnanost nesnižuje rychleji, když hospodářský růst je opravdu velice dynamický.
Ivan VILÍM, ředitel litoměřického pracovního úřadu
--------------------
No, tak jednak nic nejde naráz, ale myslím, že tam ta příčina je na straně uchazečů o zaměstnání, kterým chybí motivace hledat zaměstnání. Sám jste určitě viděl inzeráty, dokonce na těch velkoplošnejch a jistě nákladnejch billboardech kolem dálnic, které zoufale hledají zaměstnance, a to zejména kvalifikované řemeslníky, a to svědčí o tom, že pracovní místa jsou, ale přitom pracovní síla, jo ...
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ano.
Ivan VILÍM, ředitel litoměřického pracovního úřadu
--------------------
... je pro zaměstnavatele, kromě těch nákladnejch billboardů teda, vzhledem k těm daním a odvodům strašně, strašně drahá. Tou mzdou, kterou oni jsou schopni nabídnout, těžko můžou konkurovat různejm výším sociálních dávek. To si myslím, že to je jedna z hlavních příčin, proč to jde pomalu. A na druhé straně oni se zase nekvalitní pracovní síly, teda mnohdy až třeba i škodící vysloveně pracovní síly, těžko můžou zbavit vinou toho ochranářsky naladěnýho zákoníku práce ...
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ano.
Ivan VILÍM, ředitel litoměřického pracovního úřadu
--------------------
... a proto se ty podniky raději nepouštějí do nějakýho překotnýho přijímání lidí, jo, protože pak téměř až teprve přes soud se toho člověka můžou zbavit.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Při pohledu z praxe je to zřejmé. Omezit sociální dávky není samoúčelné, může to prospět trhu práce. Obě tato opatření pak mohou vylepšit stav rozpočtu do té míry, že Česká republika přijme euro v dohledné době. Zpráva o hrozícím deficitu státního rozpočtu není jen negativní, může politiky povzbudit při skládání vlády, která by měla provést potřebné reformy, ať už škrty v sociálních dávkách, anebo omezení státní byrokracie. Mantinely programů pro příští vládu postavil spolu s politiky a experty Dobrý hospodář, ekonomický magazín Českého rozhlasu 6 a deníku Aktuálně.cz. Techniku měla na starosti Jitka Procházková, od mikrofonu se loučí Petr Holub.