(ČT24 6.6.2012, rubrika Ekonomika ČT24)
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
A našimi hosty jsou viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík. Dobrý večer.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Dobrý večer.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
A Zbyněk Kalabis z katedry bankovnictví a pojišťovnictví Bankovního institutu Vysoké školy. Také Vám dobrý večer.
Zbyněk KALABIS, katedra bankovnictví a pojišťovnictví, BIVŠ
--------------------
Dobrý večer.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Pane viceguvernére, bankovní unie v podobě, jak ji předkládá Evropská komise, ano, či ne?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Tak to je jednoduchá otázka, ano, či ne. Nelze na ni úplně jednoduše odpovědět. Ale musím konstatovat, že poslední návrhy, které přicházejí z Evropské komise, hovoří o nějaké evropské, řekněme bankovní unii a o tom, že bohužel začíná být upřednostňován zájem jednotlivých, řekněme nadnárodních skupin nad jednotlivými zájmy státu a jednotlivých bankovních domů, nebo řekněme národních dohledů. A to je pro Českou národní banku nepřípustné.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Váš pohled?
Zbyněk KALABIS, katedra bankovnictví a pojišťovnictví, BIVŠ
--------------------
Já souhlasím s panem viceguvernérem. Tady naše, náš dohled, naše banky myslím, by měly být samostatné, do jisté míry ano.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Ale nicméně, obejde se Evropa v současné situaci bez nějaké podobné formy unie nebo pomoci?
Zbyněk KALABIS, katedra bankovnictví a pojišťovnictví, BIVŠ
--------------------
Pomoci. Toť otázka, nakolik naše banky české pomoc potřebují. Naše banky ...
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Mluvíme samozřejmě v celoevropském kontextu.
Zbyněk KALABIS, katedra bankovnictví a pojišťovnictví, BIVŠ
--------------------
Celoevropské banky nebo banky v Evropské unii, některé jistě pomoc vyžadují, ale otázka je, odkud by měla přijít. Jestli z veřejných prostředků nebo ze zdrojů akcionářů.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Evropská komise tvrdí, že by se akcionáři a banky měli podílet ve větší míře.
Zbyněk KALABIS, katedra bankovnictví a pojišťovnictví, BIVŠ
--------------------
No, ovšem i to se nakonec dostane do vlastně otázky veřejných financí, protože, když jako akcionář se budu podílet na záchraně, zvýším si náklady, o to budu mít menší zisk a o to méně odvedu do státního rozpočtu.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Podle toho návrhu by měly posílit i pravomoci regulátora. Jak konkrétně?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Tak já se vrátím k tomu dnes zveřejněnému aktuálnímu návrhu směrnice je to takzvaný crisis a resolution bankovních nebo úvěrových institucí, a ten návrh, a já už jsem tady hovořil, posiluje právě pravomoci jednotlivých skupin nad těmi národními dohledy. A proč se toho obáváme? Protože není možné, aby docházelo ke zvýšení možnosti odtoku aktiv nebo likvidity jednotlivých buněk, jednotlivých skupin, řekněme dcer směrem k matkám a ostatním nemocným buňkám. To není možné, a proto říkám, že to budeme velmi pečlivě sledovat a nepřipustíme to ...
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Čili tato pravidla nová by toto umožňovala, což v současnosti není možné, a Česká národní banka hlídá, aby se to nedělo?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Já se obávám, že bohužel by vedla k větší flexibilitě a dochází právě k oddělování, že domácí dohled má v této chvíli určité pravomoce, ale má zejména odpovědnost. A ve chvíli, kdybychom přistoupili na to rozmělnění, tak naše odpovědnost tady zůstane a pravomoci bychom měli na národní úroveň. Vrátím se ještě k té otázce, co jste měl před chvílí. Tak, jak je dneska postavený koncept Evropské bankovní unie, tak ten je právě postavený na třech pilířích. A první z nich je, že se začínají předávat pravomoce směrem k nadnárodním orgánům, ale odpovědnost zůstává doma na těch domácích dohledech. Dál ten koncept vede k tomu, že se začíná budovat a říká se, aby přímo banky měly prostor čerpat zdroje z toho evropského záchranného mechanismu, a to je špatně. To už tady bylo řečeno. Není možné stavět nějakou záchrannou zeď a říct si, vy banky, nedělejte restrukturalizaci, nespravujete svoje špatná aktiva, nezbavujte se jich, vy vždycky si můžete sáhnout na ten záchranný fond. Ne. Ta primární odpovědnost je právě na těch špatných buď bankéřích, nebo na tom špatném dohledu. Ten musí nést řekněme to, co způsobil, musí za to nést ty náklady. Ale není možné, aby byl nějaký nový budovaný fond, aby na to přispívala celá EU 27, aby doplácela na chyby jednotlivých národních dohledů. A třetí ten pilíř, na kterém se to dneska staví, je, že se vybuduje nadnárodní celoevropský fond pojištění vkladů. To si myslím, že je taky nepřípustné, protože není možné, aby zase za chyby jednotlivých bank a nebo těch dohledů platily jiné státy.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Platily jiné. A právě onen fond, neztíží vlastně přístup firem i lidí k úvěrům? Nebude to tak, že banky prostě budou muset dát něco stranou, ale omezí jiné služby?
Zbyněk KALABIS, katedra bankovnictví a pojišťovnictví, BIVŠ
--------------------
Spíš ani ne tak fond, jako požadavky v současné době takzvaného Basel III, kdy se zvyšují požadavky na kapitálovou přiměřenost, na vlastní zdroje, na likvidní aktiva a v podstatě, kdy já říkám, nebo kapitálová přiměřenost je vztah kapitálu, banky vůči rizikově váženým aktivům. A nejrizikovější část bankovních obchodů, aktivních obchodů je poskytování úvěru. To znamená, že banky pochopitelně zřejmě si budou ještě přísněji než dosud vybírat, komu ty úvěry poskytnou.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Vy jste to trochu naznačil. Ona privatizace zisků a znárodňování ztrát, tam by měl být institut jakéhosi dohlížitele, který by měl mít pravomoc donutit akcionáře ke ztrátovým odpisům. Dovedete si představit, jak by to fungovalo?
Zbyněk KALABIS, katedra bankovnictví a pojišťovnictví, BIVŠ
--------------------
Představit lze ledascos, ledas jakou hrůzu. Takže ...
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Je toto ta záruka, že by nejen ...
Zbyněk KALABIS, katedra bankovnictví a pojišťovnictví, BIVŠ
--------------------
Ale podle mě je to ...
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
... nejen právě daňoví poplatníci na těch /nesrozumitelné/
Zbyněk KALABIS, katedra bankovnictví a pojišťovnictví, BIVŠ
--------------------
... ale jako, pokud já jako banka odepíši ztrátový obchod, tak na tom tratím tak jako tak. Protože když odepíši aktivní nějaký obchod, tak ho odepíši proti rezervě, čili proti pasivu. A každý ten odpis znamená snížení zisku. Čili snížím zisk, tudíž snížím odvody ze zisku a pořád se bavíme o veřejných financích, ale pořád se říká o výdajích státního rozpočtu, když to zjednoduším, ale proč nikdo nemluví o příjmech? Jestli tedy zvýším nebo snížím? Tam nevím, jaká by byla konkrétní čísla, to nevím, ale ...
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
A jak by vy jste tedy tuto situaci řešil?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Navážu na to, co už tady kolega říkal, už se asi 4., 5. rok potácíme v takzvané finanční krizi eurozóny, přichází tady nová regulace a ta nová regulace vyžaduje nejenom náklady na kapitál, zvýšení kapitálové přiměřenosti, zvýšení likvidity, ale všechno se to zavádí v jeden okamžik. To znamená, nikdo v této chvíli nedomýšlí ten kumulovaný efekt té nové překotné regulace, to je první věc, co si musíme uvědomit, to znamená ano, pojďme se bavit o tom, jak ty banky můžou být bezpečnější, ale uvažujme v delším horizontu. Není možné to chtít najednou, a co je ještě horší, za těchto okolností říkáme, že se ještě bude uvažovat o takzvaném zdanění bankovních transakcí. Takže to je další náklad pro banky a v této chvíli si musíme uvědomit, jestli ty banky budou schopny tyto věci všechny zvládnout v rozumném čase za rozumné náklady.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Ale banky už nejsou v nejlepší kondici, myslím ty evropské, ne české. Dnes přišla zpráva, že Moody´s snížila rating německým a rakouským bankám. Není to signál, že skutečně ta bankovní nebo finanční krize by mohla kulminovat, když už i banky z takto vlastně spolehlivých zemí se dočkají sníženého hodnocení?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Já musím říci, že já tady myslím představuji zástupce České národní banky, kde Česká národní banka má pravomoce dívat se do bilancí českých komerčních bank. Takže já, když se bavíme o ratingu, já mohu hovořit pouze o českých bankách a řekněme na této ...
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Ty jsou v pořádku.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
... parketě jsem si naprosto jistý, protože mají dvojnásobnou kapitálovou přiměřenost, než vyžaduje současná regulace, mají plně dostatečnou likviditu a je nutné říci, že jsme jako jedna z mála zemí, která operuje v přebytku likvidity. To nelze říci o ostatních zemích v Evropské unii a ne tak o Evropské měnové unii.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Já vám prozatím děkuji. My se mezi tím podíváme na další příspěvek.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
My pokračujeme v našem rozhovoru s viceguvernérem České národní banky Vladimírem Tomšíkem a Zbyňkem Kalabisem z Bankovního institutu Vysoké školy. Slyšeli jsme, Evropská centrální banka zatím nechala základní úrokovou sazbu na rekordním minimu. Nicméně pokud by s ní šla dolů, je to, pomohlo by to vůbec ještě evropskému hospodářství vzhledem k tomu, že asi problém nebudou drahé peníze, ale nervozita a nejistota, co vlastně bankovní sektor čeká?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Na úvod bych chtěl říci, že Česká národní banka standardně nekomentuje kroky svých kolegů. Nicméně ta otázka se dá položit obecněji, jestli centrální banky i v dobách nejistoty mají hýbat s úrokovými sazbami. Tady musím říci, že jsem přesvědčen o tom, že úrokové sazby jsou základní nástroj všech centrálních bank pro řízení inflace. A když se podíváte na prognózy inflace, tak je to věc opravdu těch centrálních bankéřů, jestli sníží nebo zvýší úrokové sazby a ta Vaše otázka byla o tom, jestli to pomůže vyřešit současnou nervozitu nebo krizi, já říkám, že to už není o úrokových sazbách. Je to o tom, najít transparentní, stabilní, kredibilní dlouhodobé řešení.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Má vůbec Evropská centrální banka ještě vůbec sílu zachraňovat banky, nebo je to skutečně na politicích, je to politické rozhodnutí?
Zbyněk KALABIS, katedra bankovnictví a pojišťovnictví, BIVŠ
--------------------
Já bych spíš řekl obojí. Každý politik i centrální banka evropská by v tom asi měli hrát svoji roli. Otázka je jak které zemi, jak kterou banku.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Nicméně Evropská centrální banka a eurozóna?
Zbyněk KALABIS, katedra bankovnictví a pojišťovnictví, BIVŠ
--------------------
To je jednoduchá otázka, ale složitá odpověď. Těžko na takhle krátké době ...
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Jestli můžeme skončit nějak optimističtěji. Čekáte, že se nakonec politici doberou řešení a že překonají finanční krizi bez toho, aby to přineslo nějaké vážné hospodářské následky a tak dále?
Zbyněk KALABIS, katedra bankovnictví a pojišťovnictví, BIVŠ
--------------------
Já spíš bych doufal, že politici se do toho nebudou tolik montovat a že to bankéři vyřeší sami a reálná ekonomika.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
To je předpokládám i váš názor.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Já jsem přesvědčen o tom, že existuje řešení a ta řešení jsou standardní, je třeba se podívat na základy makroekonomické teorie a použít je.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Díky Vám oběma za rozhovor a přeji hezký večer.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Pěkný večer.
Zbyněk KALABIS, katedra bankovnictví a pojišťovnictví, BIVŠ
--------------------
Díky. Také vám.