Reforma veřejných financí

Z. Tůma: rozhovor pro BBC

- česká redakce 28.4.2003 17:30 Interview BBC, Václav MORAVEC, moderátor

redaktorka
--------------------
Události a osobnosti, o nichž chcete vědět víc.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
První náměstek ministra financí Eduard Janota varuje, pravděpodobně nebude možné sestavit státní rozpočet na příští rok se schodkem nižším než 140 miliard korun. Janota vychází z informací, které má v současné době k dispozici o chystané reformě veřejných financí.

Eduard JANOTA, 1. náměstek ministra financí /záznam/
--------------------
Pokud nenastane nic mimořádného, a pokud prostě legislativa nebude nějakým způsobem zásadně změněna, tak myslím si, že nižší deficit státního rozpočtu se nedá reálně sestavit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podle prvního náměstka ministra financí Eduarda Janoty se zatím změna nejproblémovějších zákonů nekoná a řeší se pouze menší problémy. Nejen o reformě veřejných financí a následném přijetí jednotné evropské měny bude následujících třicet minut.

redaktorka
--------------------
Právě začíná Interview BBC.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Česká národní banka ve čtvrtek výrazně zvýšila v nové makroekonomické prognóze odhad budoucího vývoje inflace v Česku. V dubnu 2004 by se tak inflace měla pohybovat v koridoru 2,9 až 4,3 %, v říjnu 2004 pak zhruba mezi 4 až 5,5 %, což je dokonce částečně také nad stanoveným inflačním cílem České národní banky. Proč jste, pane guvernére, tak výrazně zvýšili prognózu, což někteří ekonomové označili slovem šok?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak já myslím, že pro ekonomy by to šok být neměl, protože některé faktory byly celkem zřejmé. Jeden faktor je technický. My jsme zapracovali předpoklad o zvýšení nepřímých daní. V minulosti jsme to dělali tak, že kdykoliv se plánovala změna nepřímých daní, čekali jsme, až budou schváleny parlamentem, neboť teprve to byla záruka, že k té změně skutečně dojde. Nyní se ale zužuje ten časový prostor, kdy k tomu může dojít a my jsme si celkem jisti, že skutečně v horizontu půl roku, jednoho, maximálně dvou let dojde k těm změnám, které jsou nezbytné, které jsou částečně i harmonizační z hlediska našeho vstupu do Evropské unie, a to bude mít částečný, jednorázový vliv na cenovou hladinu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale, promiňte, že vstupuji v této části do vaší řeči, ale jsou tam mnohé neznámé jako například spotřební daně.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak neznámé jsou vždy a všude. My jsme zapracovali ty změny, o kterých jsme si celkem jisti. Druhá věc, která je významná z ekonomického hlediska, a která by také neměla být překvapením, je ta, že v minulém roce jsme, řekněme, inkasovali řadu šoků přicházejících zejména z vnějšího prostředí, mám na mysli posílení kurzu v první polovině roku velmi nízké dovozní ceny a tyto faktory stlačovaly cenovou hladinu dolů až na tu úroveň, kde se nacházíme v současné době, to znamená do mírné deflace. Tyto jednorázové faktory odezněly, nebo odeznívají a neměly by nadále tlačit na snižování cenové hladiny a jejich odeznění povede k tomu, že se inflace bude vracet do toho cílovaného koridoru, který máme.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
K odeznění deflace se ještě dostaneme v tomto pořadu. Vy tedy rozhodně odmítáte, že by byl nějaký problém v té prognóze, že je v současnosti neodhadnutelné, jak to bude například se spotřebními daněmi a s mnohými rizikovými faktory, o nichž zatím ani není možné prognózovat, protože jsou závislé na rozhodnutí politiků?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já samozřejmě neodmítám, že prognóza je zatížena mnoha rizika. Tomu tak je vždy a všude. Jak jste správně citoval čísla, jedná se o prognózu pro horizont dvanáct až osmnáct měsíců a v tomto období se vždy vyskytuje velká řada nejistot. Došlo tam k určitým změnám, rizika se zvyšují a snižují. Snížila se bezpochyby geopolitická rizika, snížilo se riziko ohledně vývoje cen ropy, protože před měsícem či dvěma nebylo jasné, jestli nedojde k významnějšímu nárůstu ceny. To riziko je dneska menší a spíše se očekává, že ropa by mohla trochu poklesnout. Na druhé straně přetrvává riziko zahraničního oživení. Německu se nadále nevede velmi dobře a jsou tam spíše zase úpravy odhadů směrem dolů. Pro nás obrovskou neznámou zůstává vývoj veřejných rozpočtů a to je, myslím, také otázka, ke které se ještě vrátíme.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bezesporu. Česká národní banka se před týdnem ocitla opět pod palbou kritiky, a to českého prezidenta Václava Klause. Ten na semináři Deflace v České republice: záměr nebo nechtěné dítě? kritizoval inflační cílení centrální banky, citujme doslova. "Cílení inflace je fikce," řekl Václav Klaus. Další diskutující pak kritizovali centrální banku, že své cíle pravidelně neplní.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak já nevím, jestli to byla přímo palba kritická ze strany pana prezidenta. Já jsem na tom semináři nebyl, takže nevím přesně, co zaznělo, ale vezměme to jaksi z toho obecného hlediska ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Že cílení inflace je fikce?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
... zda cílování inflace je, či není fikce. Ono často dochází k tomu, že cílování inflace bývá zaměňováno s jakousi posedlostí inflací ze strany centrálních bank. Ono tomu tak vůbec není. Podobně jako je jeden z možných přístupů k měnové politice, cílování peněžní zásoby, což peněžní zásoba je stejně zprostředkující cíl a na konci stejně se jedná o stabilitu cenového vývoje, tak v tomto případě se jedná o trošku jiný přístup, metodologicky i analyticky, čili nejedná se o žádnou posedlost inflací. Centrální banky mají za úkol sledovat cenovou stabilitu a zajišťovat cenovou stabilitu, ale neznamená to, že ignorují vývoj ekonomiky, neznamená to, že ignorují vývoj výstupů, mám na mysli růst hrubého domácího produktu a podobně. Všechno je o řádné ekonomické analýze a všechny faktory musí být brány v úvahu. Je potřeba se na cílování inflace dívat spíše jako na rámec pro měnovou politiku.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nikoliv na fikci.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Nikoliv na fikci. A je to koneckonců platforma pro měnovou politiku, která ve světě stále více a více převažuje a jsou to dneska už padesát, šedesát, možná více zemí, které uplatňují tento přístup k měnové politice. Druhá varianta nejčastější dneska ve světě je tzv. zafixování, tvrdé zafixování kurzu, popřípadě Měnová unie a to také nemyslím, že by byl postup, který by na tom semináři byl doporučován, to jsou dneska dva nejčastější přístupy. To znamená jeden, když to zopakuji, velmi tvrdé zafixování kurzu a vše je postavené na kurzu a druhý je flexibilnější přístup k měnové politice, a to je většinou kombinace cílování inflace a plovoucího kurzu, nebo řízeného.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Což pro Českou republiku je model nejideálnější.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Pět let funguje a přes tu kritiku, že podstřelujeme, tak mám za to, že to přispělo ke kredibilitě měnové politiky. Je věrohodná, je nám důvěřováno a inflační očekávání jsou celkem stabilní. Zase ten cíl je třeba chápat jako určitý nástroj, prostřednictvím kterého my se rozhodujeme o měnové politice a ne něco, co musíme strefovat v každém okamžiku. Je zřejmé, například, když se vrátíme k tomu vývoji v posledních měsících, že ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale kritizováni jste právě byli za to, že jste se ...

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já mám pocit, že v posledním roce jsme příliš kritizováni nebyli, protože ekonomové si velmi dobře uvědomují, že opravdu dovozní ceny byly extrémně nízké, docházelo k poklesu cen potravin, bylo tam posílení kurzu a to byly faktory, které nás vytlačily mimo cíl, plus tedy velmi špatné ekonomické prostředí v zahraničí, to znamená velmi nízká poptávka. To jsou faktory, které měnová politika bezprostředně nemůže ovlivnit a není je schopná vykompenzovat v krátkém období.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Na už zmiňovaném semináři Deflace v České republice: záměr nebo nechtěné dítě? byla centrální banka také kritizována za podíl na zhruba čtvrt roku trvající deflaci v České republice, což opět tato slova pronesl Václav Klaus. Považuje guvernér České národní banky Zdeněk Tůma deflaci, tedy pokles cenové hladiny za jednoznačně negativní jev pro českou ekonomiku?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, ono je to právě o analýze. Musíme se podívat na čísla a říct, co je za těmito čísly. Pokud se podíváme na deflaci v Japonsku, tak tam bych to považoval za negativní jev, protože je to jaksi provázáno už s řadou ..., s tím, jak se ta ekonomika chová a jsou tam prostě určité patologické rysy, které se stále nedaří odstranit. Japonská ekonomika je zablokovaná. Nejnebezpečnější je taková spirála, kdy dochází k poklesu cenové hladiny, poklesu mezd, poklesu bohatství. To znamená, že dlužníkům roste jejich reálný dluh, mají daleko větší potíže splácet tyto dluhy, začínají klesat ceny aktiv a všechno se točí do deflační spirály, a to rozhodně není ten případ a pokles cenové hladiny v důsledku těch faktorů, které jsem vyjmenoval, není nic, co by bylo zásadní, a jak vyplývá z naší prognózy, tak my předpokládáme, že tento stav poměrně rychle pomine.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Není tedy možné říci, že by to byl negativní jev pro českou ekonomiku?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Není to, není to nic fatálního. Samozřejmě bychom viděli inflaci raději blíže, nebo v tom koridoru, který my cílujeme, ale opravdu nejsme schopni vykompenzovat exogenní šoky, které jsme v loňském roce inkasovali.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když zůstaneme u té deflace, tak na onom semináři, a to je poslední citát z úst Václava Klause, zaznělo, že právě za tu deflaci může příliš restriktivní politika České národní banky, která se snaží do ekonomiky pouštět minimum peněz.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Znovu opakuji, že bych nerad se vyjadřoval k citátům, protože jsem tam nebyl, ale je potřeba se podívat na čísla. Kdybychom se řídili podle tempa růstu peněžní zásoby, tak by dneska úrokové sazby byly mezi pěti a deseti procenty, protože ještě před dvěma lety tempa růstu peněžní zásoby byla dvojciferná. V současné době poklesla, ale pořád jsou to tempa růstu, která v podstatě odpovídají růstu české ekonomiky na úrovni zhruba čtyř procent, nebo hodně záleží na tom, jak se to počítá, ale, řekněme, mezi čtyřmi, pěti procenty, což není nic, co by bylo neadekvátní vývoji české ekonomiky. Stejně tak růst úvěrů je pozitivní a můžeme se bavit o struktuře, jestli ten, či onen sektor by dokázal saturovat více, či méně úvěrů, ale úvěrová emise je v každém případě také pozitivní.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Naznačil jste ale ...

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Není to o tom, není to o tom, že by banky neměly dostatek likvidity, a že by nebyly schopny půjčovat. Takže rozhodně to není o tom, že my bychom zadržovali nějaké peníze a mohli bychom jich pouštět více do oběhu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale naznačil jste, že v každém případě téma deflace v České republice v následujících týdnech a měsících nebude tématem pro českou ekonomiku.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já věřím, že nebude.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Centrální banka ve čtvrtek zároveň snížila odhad růstu hrubého domácího produktu pro letošní rok na 2,3 až 2,9 % z lednových zhruba 2,2 až 3,5 %. Příští rok by domácí ekonomika měla růst o zhruba 1,7 % až na 3,3 %, oproti tomu dosavadnímu odhadu, který byl 2,5 až 4,5 %. První náměstek ministra financí Eduard Janota označil v rozhovoru pro BBC novou prognózu centrální banky, ať už ve vývoji inflace i ve vývoji růstu HDP souslovím "příliš pesimistická".

Eduard JANOTA, 1. náměstek ministra financí /záznam/
--------------------
Já myslím si, že ano, protože zatímní vývoj tomu nijak nenasvědčuje. Nevím, z jakých odhadů Česká národní banka při formulaci tohoto odhadu inflace pro letošní rok vycházela.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
První náměstek financí Eduard Janota, u růstu ekonomiky je centrální banka pesimističtější než další instituce. Ministerstvo financí na počátku února odhadovalo růst zhruba o 3,3 %. Mezinárodní instituce, jako je například OECD, se shodují na 3% růstu, který by měl v následujícím roce zrychlit na 3,5 %. Vy už jste něco naznačil v první části Interview BBC. Můžete naznačit váš pesimismus, proč jste snížili?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak já budu jenom rád, když pan náměstek Janota bude mít pravdu, a když ekonomika poroste o něco rychleji. Faktem je, že ministerstvo financí bývá obvykle trošku optimističtější než my, ale ne vždy se ukáže, že má pravdu. No, ty důvody, které nás vedly k určité korekci a zejména na rok 2004, ani ne tak na rok 2003, jsou zejména dva. Jeden je určité zpomalení dynamiky spotřeby domácností, což neznamená, že by spotřeba domácností neměla nadále růst a zůstávat v růstu, ale přece jenom počítáme s tím, že dynamika by se mohla trochu zpomalit. A druhý důvod je přehodnocení našeho pohledu na vládní výdaje, byť je to zatíženo velkou nejistotou, protože není jasné, co vláda rozhodne v oblasti reformy veřejné správy. Tak my předpokládáme, že nelze očekávat ze strany veřejných financí žádný impuls, výrazný impuls, který by přispíval k růstu české ekonomiky. Takže to jsou dva významné faktory, které nás vedly k určité skepsi. Další důvod je, ale to není zas tak něco nového, pokračující nepříznivý vývoj u našich hlavních obchodních partnerů, zejména Německa, kde také dochází k přehodnocení růstu směrem dolů.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano, například aktuálně spolkové ministerstvo hospodářství snížilo odhad letošního hospodářského růstu Německa na 0,75 % z dosavadního jednoho.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Názor trhu je 0,5 %.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená ještě pesimističtější.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Těch odhadů je samozřejmě více a koneckonců zmiňoval jste, že je to německé ministerstvo financí a, jak už jsem říkal, ministerstva financí bývají obvykle trochu optimističtější.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste vycházeli jako centrální banka z prognózy trhu, to znamená z 0,5 %?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Co se týká německé ekonomiky, tam jsme pracovali s předpokladem, to je tzv. consensus forecast, prognóza, která se vytváří na základě názoru na trhu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud byste měl, pane guvernére, popsat a hierarchizovat rizika, která jsou v současnosti pro českou ekonomiku, naznačil jste, že z geopolitického hlediska například se snížilo riziko růstu ceny ropy, hovořil jste ale o nízkém růstu německé ekonomiky. Jaká jsou tedy největší rizika, sestaveno hierarchicky, pro českou ekonomiku v souvislosti s jejím budoucím vývojem?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Hierarchicky pro nás vývoj veřejných rozpočtů, tam byl i rozdíl oproti lednové prognóze, protože my jsme počítali, my jsme vycházeli z těch variant, které prezentovalo ministerstvo financí koncem minulého roku. Uvažovalo se o dvou variantách. Jedné mírnější a jedné, která byla nazvána razantnější. My jsme věřili a možná, že přání bylo otcem myšlenky, že vláda půjde na tu razantnější reformu, neboť podle našeho názoru na ní zase tak moc razantního nebylo a tudíž jsme pracovali s touto variantou reformy v naší prognóze. Nyní jsme trochu pesimističtější, protože s ohledem na to, že se za posledních pět měsíců v tomto ohledu mnoho nestalo, nebo alespoň co my vidíme, tak pochybujeme o tom, že dostatečně rychle by se podařilo realizovat tu variantu, řekněme, číslo jedna, tu razantnější, takže počítáme nyní v naší prognóze s tou mírnější. Ale vzhledem k tomu, že o reformě není ani vidu, ani slechu, i když víme, že se vedou nějaká jednání na politické úrovni, ale do té doby, než bude cokoliv známo, tak je pro nás nesmírně obtížné pracovat s jakýmkoliv předpokladem v této oblasti.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je hlavní riziko, které se podle vás zvyšuje v současnosti.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Je to naprosto zásadní věc, protože měnová politika neexistuje ve vakuu a my jako naše rozhodnutí nemůžeme činit bez ohledu na to, jak vypadá okolní prostředí, a proto, jak vypadá okolní prostředí, a jak bude vypadat ta fiskální politika, je jedním z nejzásadnějších.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Při své poslední návštěvě v Interview BBC zhruba před rokem a půl jste mluvil jako o rizikovém faktoru o silné koruně vůči euru. Používal jste sousloví, cituji doslova, "kurzová bublina". Kurz koruny k euru se delší dobu pohybuje v pásmu 31,40 až 31,80 Kč za euro. Považuje guvernér České národní banky Zdeněk Tůma tento kurz za reálný, který už vybočil z oné "kurzové bubliny"?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já bych to možná řekl trochu jinak. Neřekl bych, že vybočil z "kurzové bubliny". Většinou říkáme v naší ekonomické hantýrce, že "kurzová bublina" splaskla, takže kurz se zhruba vrátil někam do intervalu, kde by se zřejmě měl nacházet. Co se týká kurzu a možná se vrátím úplně na začátek, když jsme mluvili o přístupu k měnové politice, buď kurz napevno zafixujete, anebo kurz je určován trhem. Do toho samozřejmě centrální banka může vstoupit, a pokud dochází k určitým excesům, tak se může snažit o korekci tohoto vývoje. To byl náš případ v loňském roce. Podle našeho názoru kurz vybočil, odchýlil se od trajektorie, která by odpovídala vývoji ekonomiky, proto jsme ho nazvali "kurzovou bublinou" a tato bublina opravdu splaskla. Došlo k poměrně razantní korekci ve druhé polovině roku. Čili dneska bych asi neuměl úplně přesně odcitovat čísla, ale mám pocit, a určitě se nemýlím příliš, když řeknu, že dneska kurz je zhruba tam, kde byl před rokem.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Což je kurz reálný?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Takto, tak zase my dáváme přednost výrazu rovnovážný, ale řekněme, že to neznamená, že to musí sedět přesně na této úrovni, ale nicméně to pásmo, v kterém se pohybuje, tak se domnívám, že je pro tuto ekonomiku únosné. Umím si představit, že kurz se bude v tomto intervalu ještě nějakou dobu pohybovat, nicméně my nedáváme žádné predikce a pochopitelně další vývoj kurzu závisí na řadě jiných faktorů, na vývoji ekonomiky jako celku.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Česká národní banka má jeden nástroj velmi výrazný, kterým jsou úrokové sazby, centrální banka snížila v uplynulých dvanácti měsících několikrát úrokové sazby, vyšší růst ekonomiky se však nastartovat nepodařilo. Neukázaly, pane guvernére, ty poslední měsíce, jak omezeným nástrojem jsou úrokové sazby a očekávat výrazné zvýšení růstu ekonomiky po razantním snížení úrokových sazeb, že je pošetilé?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, pošetilé to vůbec není. Naopak bych řekl, že úrokové sazby jsou velmi mocným nástrojem centrálních bank. To, že nedošlo k zázračnému růstu po našem agresivním snižování, neznamená, že by snižování úrokových sazeb nemělo žádný efekt. Otázka stojí jinak, my jsme čelili nepříznivým vnějším šokům a snažili jsme se je vykompenzovat poměrně výraznými sníženími úrokových sazeb, a kdybychom to neudělali, tak rozhodně by růst ekonomiky dneska a zejména v příštích dvou letech vypadal úplně jinak. To znamená, to bychom tu prognózu museli srazit ještě hodně dolů a stejně tak i vývoj cen by asi vypadal trochu jinak a byli bychom s největší pravděpodobností výrazněji v záporných číslech, než jsme dneska.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A když jsme u budoucího vývoje ...

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Na druhou stranu ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano, promiňte.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
... není to samozřejmě, úrokové sazby nejsou samospasitelné, to znamená nemůžou vyřešit všechny bolesti té či oné ekonomiky, jako to nedokázaly v Japonsku a jako to není samospasitelné v Německu a podobně. Čili my se můžeme dostat na nějakou úroveň, která je, a já věřím, že je v našem případě adekvátní současnému stavu ekonomiky, ale zároveň to znamená, že i v ostatních oblastech bychom měli splnit naše domácí úkoly, ať už je to reforma veřejných financí, oblast fungování ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Chcete tím říct, že vy jste svůj úkol splnili jako centrální banka?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak my nikdy nemůžeme úkol splnit jako centrální banka. To je běh na dlouhou trať a my se snažíme, aby to prostředí, které je dáno měnovou politikou, tak aby bylo adekvátní.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Adekvátní vám v současnosti přijde?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Přijde.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Neukazuje se, že rok 2003 bude s trochou nadsázky rokem nehybných úrokových sazeb, nebo spíš měsíce následující z hlediska budoucího vývoje?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Při tom, co víme dneska, nebo když vám odpovídám dneska při těch rizicích, jak je dneska mohu vidět, tak nevidím nyní prostor pro zásadní změnu úrokových sazeb. Čili pro nejbližší dobu já neočekávám, že bychom výraznějším způsobem pohnuli sazbami.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ať už směrem nahoru, nebo dolů?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
A i naše prognóza je konsistentní s relativní stabilitou úrokových sazeb. Ale předpokládám, zatím to vypadá, že jsme dosáhli dna, ale bylo by asi příliš brzy predikovat, že by mělo dojít k určitému obratu. Jak říkám, v daném okamžiku si umím představit pohyb oběma směry, ale nečekám žádnou zásadnější změnu. Stabilita po nějakou dobu je docela dobře možná.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Už jsme hovořili a padlo tady několikrát téma reformy veřejných rozpočtů. První náměstek ministra financí Eduard Janota přiznal ve čtvrtek v Interview BBC, že reforma veřejných financí má zpoždění. Ministr financí Bohuslav Sobotka veřejnosti slibuje, že reforma bude na přelomu května a června.

Bohuslav SOBOTKA, ministr financí /ČSSD/ /záznam/
--------------------
Mým cílem je, aby vláda schválila tento koncept nejpozději v polovině letošního roku. To znamená, že do konce května ministerstvo financí předloží do vlády aktualizovanou koncepci reformy veřejných rozpočtů, která již bude konkretizována, a bude zde navržena pouze jedna trajektorie snižování deficitu veřejných rozpočtů v České republice v příštích třech letech a vláda bude tedy stát před otázkou, zda tuto koncepci schválí, či zda tuto koncepci odmítne. Já věřím, že vláda tuto koncepci schválí, a pak nás čeká daleko složitější období, a to je prosazování příslušných změn na úrovni legislativy, to znamená Poslanecké sněmovny a Senátu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Uvedl ve čtvrtek ministr financí Bohuslav Sobotka. Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma 1. dubna upozornil, že, a teď cituji doslova, "reformy veřejných financí jsou politicky velmi citlivé a těžké rozhodnutí". Neukazuje ten dosavadní průběh diskuse o reformě financí v České republice, že k žádné zásadní reformě nedojde?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
To je asi příliš brzo hodnotit. Já sdílím s vámi určitý pesimismus, protože, jak už jsem zmiňoval, čtyři, pět měsíců jsme neměli možnost nic pozorovat. Nevím, co se děje v politickém zákulisí, ale asi zase tím, že nic nevím, tak těžko nyní mohu konstatovat, že se nic nestane. Bezpochyby, pokud vláda ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale naznačil jste, že i prognózu jste snížili proto, že nic nevidíte.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Přesně tak. Vzali jsme jako výchozí variantu tu mírnější a já se mohu jen těšit na to, že to, co zmiňoval pan ministr Sobotka, že je pravda, že do konce května, nebo na přelomu května června uvidíme návrh vlády. Ne, že by to odstranilo nejistotu, ale minimálně bude zřejmé, co vládní koalice bude prosazovat v parlamentu. A budou-li to změny rozumné, tak doufám, že se najde dostatek konsensu i v parlamentu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
První náměstek ministra financí Eduard Janota byl ve čtvrtek ovšem v rozhovoru pro BBC hodně skeptický. Naznačil, že státní rozpočet na příští rok bude s největší pravděpodobností opět vysoce deficitní. Janota mluví až o 140 miliardách korun českých.

Eduard JANOTA, 1. náměstek ministra financí /záznam/
--------------------
Pokud nenastane nic mimořádného, a pokud prostě legislativa nebude nějakým způsobem zásadně změněna, tak myslím si, že nižší deficit státního rozpočtu se nedá reálně sestavit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Čtvrteční slova prvního náměstka ministra financí Eduarda Janoty. Není už to příliš po deficitu zhruba 111 miliard v roce 2003 další deficit 140 miliard v roce 2004, byť to není odpovědnost centrální banky.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak je samozřejmě smutné naslouchat náměstkovi ministra financí a jeho skepsi. Já k tomu těžko můžu něco dodat. On předpokládá a ví daleko více než já, takže uvidíme, s čím vláda přijde a my se budeme muset tak či onak vypořádat s čímkoliv, o čem vláda rozhodne. Jako ekonom, jako guvernér mohu jen doufat, že se opravdu odhodlá k rozumným reformám, které povedou správným směrem a určí, co se nestihne v letošním roce, tak určí alespoň směr, kterým by se mělo jít, a pokud to vláda neudělá, tak je to pro mě velmi smutné a obávám se, že to asi není způsob, jak se dají získat voličské hlasy, ale to je věcí politické odpovědnosti vlády.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano, ale z pohledu ekonoma v případě, že to neudělá, může se tehdy pak hovořit o české ekonomice jako nestabilní z pohledu právě hlavního rizika, kterým bude stav veřejných financí?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já mám za to, že v současné době česká ekonomika je v poměrně dobré kondici, i když možná to nezní nejpřesvědčivěji, když jsme snížili prognózu růstu hrubého domácího produktu, ale i to je hodně v důsledku těch nepříznivých faktorů. My jsme hodně otevřená ekonomika, pokud neporostou ekonomiky našich hlavních obchodních partnerů, tak je těžké očekávat výrazný růst v řádu 4 - 5 %. Ale pokud vývoj veřejných financí nejde tím směrem udržitelného vývoje, udržitelných veřejných financí, tak je to pochopitelně naprosto zásadní problém pro měnovou politiku a hrozí potom riziko, že dojde, jak my říkáme zase v naší hantýrce, suboptimálnímu mixu hospodářských politik, to znamená k velmi špatné kombinaci měnové a fiskální politiky, která může vést i k makroekonomické nestabilitě.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdy by to mohlo nastat, pokud by se stav neměnil?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak, toto vám opravdu neumím odpovědět. Záleží na tom, s čím přijdou, jestli vláda neudělá nic, a to já zase věřím, že něco udělá, tak kdyby neudělala nic, tak samozřejmě to začne být velmi negativně vnímáno i z hlediska zahraničních investorů. Můžou se velmi rychle změnit toky kapitálu a velmi rychle může se dostat pod tlak naše platební bilance. Takže to by mohlo být velmi rychlé, ale ono to asi nebude takto. Já předpokládám, že vláda něco udělá, pak se budeme rozhodovat na základě toho, co uvidíme, že se bude dít.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Čtvrtého března jste v Poslanecké sněmovně hovořil, a to je poslední téma, o problematice Union banky, českého bankovního domu, který zavřel své pobočky a společně s ministerstvem financí byla centrální banka poslanci oslovena, aby udělala maximum pro to, aby se klienti dostali k penězům v Union bance. Myslíte si, že centrální banka dostála tomu vzkazu, který přišel z Poslanecké sněmovny?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
My se pochopitelně vždycky snažíme maximálně ochránit vklady klientů, ale to není záruka toho, že vždy se managementu jednotlivých bank podaří udělat správná rozhodnutí. Tady se jednalo o staré problémy ještě z poloviny 90. let a Union banka je nakonec neustála, z čehož já nemám vůbec žádnou radost. Je to škoda. Znamená to pochopitelně problémy pro řadu klientů této banky. Pro tyto případy existuje pojištění, jak všichni vědí, a během května začnou být vypláceny vklady do výše 90 %. Co se týče samotné Union banky, probíhá správní řízení o odnětí licence. Bankovní dohled rozhodl o odnětí. Banka podala rozklad, který se v současné době projednává. Já očekávám, že rozhodnutí o tomto rozkladu padne během jednoho týdne. Ty problémy byly zejména nelikvidita banky, ale zároveň, jak se ukázalo, i nesolvence, kterou se banka snažila řešit tím, že jaksi zaúčtovala pohledávku za Českou národní bankou, kterou žalovala u arbitráže, nicméně tato žaloba byla zamítnuta v plném rozsahu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V každém případě nešlo konat rychleji?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Nešlo konat rychleji.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říká centrální ředitel, respektive guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Já děkuji za váš čas a někdy příští v Interview BBC na shledanou.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Také děkuji. Na shledanou.