Kateřina Koubová, Jaroslav Mašek (Mladá fronta DNES 27.1.2012 strana 8, rubrika Ekonomika)
Podle guvernéra ČNB Miroslava Singera jsou Poláci vůči půjčce MMF vstřícnější, protože mohou obratem z fondu čerpat případnou pomoc. Kurz koruny podle něj občas ovlivňují „pětadvacetiletí kluci“.
Rezervy máme pro skutečné průšvihy, pro měnové intervence je nepotřebujeme, říká šéf ČNB Miroslav Singer.
* Proč jste nedoporučili vládě přijmout půjčku pro MMF?
Ekonomicky jsme přesvědčeni, že žádný smysl nedává a k řešení dluhové krize nepřispěje. Objem půjčky není dostatečný a je to velice zvláštní půjčka. Evropa vlastně půjčuje svou vlastní měnu fondu, aby ji mohl obratem půjčit zpátky do Evropy. Každý investor zvenčí, například z Číny, se tak musí logicky ptát: Proč si proboha Evropa nepůjčí sama sobě a potřebuje k tomu MMF? V neposlední řadě je půjčka MMF hodně blízká měnovému financování, což mnohé z nás vede k názoru, že by se to dělat nemělo.
* Nemáte pocit, že se v ČR rozhodování příliš zpolitizovalo a hraje se na euroskeptickou strunu?
Politickými úvahami se nezabývám. Co se děje v české politické a mediální aréně, mě nezajímá. Za naši instituci mám určitou poradní úlohu vůči vládě, a svůj názor jsem proto vyjádřil.
* Proč požadujete státní záruku?
Není to nic dramaticky neobvyklého, někteří naši kolegové z centrálních bank ji dostávají i u nižších částek. Dříve jsme ji nechtěli, protože naše expozice vůči fondu byla nižší. Pro mě je důležité i to, že parlament, který beru jako nejvyššího reprezentanta Česka, vyjadřuje zárukou svůj postoj. ČNB půjčku nedoporučuje, ale zároveň říkáme, že pokud je to zahraničněpolitická priorita, vyjádřená zákonem o záruce, který má svou finanční váhu, tak ji budeme respektovat.
* Jak je možné, že Polsko či Británie nejsou vůči půjčce tak proti?
Přístup Britů k půjčce usnadňuje to, že libra je sama o sobě rezervní měnou. Rezervy vlastně nepotřebují. Poláci jsou v úplně jiné situaci než my. Jsou v EU na hraně mezi přispívající a přispívanou zemí. Mají proto stálou možnost si půjčit obratem od MMF peníze. To jim velmi stabilizuje situaci. Kdyby se dostali do problémů, mohou zavolat do fondu a získat půjčku zpět. To je pozice, z níž bych také uměl slíbit ledacos.
* O kolik přijdete, když místo alternativního investování tuto část rezerv půjčíte?
Vzhledem k minulým zkušenostem bych tipoval, že zhruba o 300 milionů až půl miliardy korun ročně. Ale hodně se to snižuje. Jsme dohodnuti na smlouvě mezi ČNB a ministerstvem financí o úhradě tohoto rozdílu, protože jinak bychom měnově financovali stát.
* Jak v praxi vypadá půjčování MMF? Už máte zkušenosti se starší půjčkou.
Mámpocit, že ještě faxují nebo donedávna faxovali. Na faxu je napsáno: Posíláme dokumentaci k vašemu podílu na půjčce třeba do Řecka. Prosím, pošlete do pozítří peníze. (smích)
* Vy jste v evropském parlamentu tento týden kritizoval řešení dluhové krize. Máte pro politiky i porozumění?
Měl bych porozumění, pokud by například významně jednorázově navýšili euroval. Asi bych se bál pak o Německo, protože by bylo hlavní garant, ale řekl bych si, že se snažím udržet společnou měnu a zakázal jsem si přímé nákupy státních dluhopisů, proto vymýšlím stabilizační fond. Není to optimální řešení, ale historie třeba v USA takový postup zná. Teď se však aplikují částečné kompromisy, zatímco Evropa potřebuje získat důvěryhodnost.
* Podle vás je lepší, aby Řecko opustilo eurozónu?
Ano. Je to ekonomika služeb a přijde mi hodně nešťastné, co se vůči němu děje. Eurozóna je vzala mezi sebe a je za ně spoluodpovědná. Nemá se teď tvářit, že za vše mohou Řekové amají si sami vysoutěžit záchranu tím, že jim klesnou mzdy a ceny. Navíc ve chvíli, kdy se mzdami a cenami včetně cen v turistice půjde dolů i Itálie, Španělsko nebo Turecko. Není fér, když jim říkáme, že pro ně máme fantastické řešení, když „už“ v roce 2020 bude jejich dluh „jen“ 120 procent HDP. To je bláznivé.
* Jak ale po odchodu Řecka zabránit panice kolem Itálie a Španělska?
Když to udělám věrohodně a řeknu, že tady šetřím ty peníze a ty mám složené pro ten zbytek, nemusí to mít žádný vliv na další země, třeba na Irsko. To je podobné předluženému podniku, který je však schopný si na sebe vydělat.
* Jenže trh občas odepíše celý region bez rozdílu. Stalo se to i ČR.
Už nemám ten pocit. Kurz koruny je sice pod tlakem, ale jak je možné, že si státní dluh financujeme pořád levněji než většina Evropy? Čekal bych, že nervozita se projeví i na státním dluhu. Ale jeden bankéř mi teď ve Vídni výstižně odpověděl: Vždyť u těch terminálů na měnovém trhu jsou 25letí kluci a u dluhopisů jsou ti čtyřicetiletí, kteří už něco zažili a zajímají se. My nyní žádný problém s měnou nemáme. A většinou, jakmile začneme z pozice ČNB mluvit energicky, že půjdeme s úrokovými sazbami nahoru, kurz začne posilovat.
* Takže ani nepotřebujete rezervy?
Rezervy nepotřebujeme k manipulaci měny. Takto jsme neintervenovali tak deset let. Máme rezervy pro skutečné průšvihy. My jsme země, která nedrží žádný kurz, ale hlídá inflaci. Ale i takové země mají rezervy na případy zemětřesení, revoluce u sousedů, krach světových burz, prostě kdyby je zasáhly ohromné kauzy. A mívají je docela mohutné, protože se v roce 1997 ukázalo v mnoha zemích světa, že když je průšvih, jsou rezervy potřeba.