(ČRo Rádio Česko 11.5.2010, rubrika: 13:08 Rozhovor na aktuální téma)
moderátor
--------------------
Aktuální informace dozněly ve 13 hodin a 8 minut. Jak už včera řekl Rádiu Česko ministr financí Eduard Janota, záchranný balík Evropské unie proti šíření řecké dluhové krize Prahu coby nečlena eurozóny k ničemu nezavazuje. Jaký je pohled České národní banky na evropské přísliby zadluženým ekonomikám? Na to se ptáme již za okamžik. V prezidentských volbách na Filipínách vítězí Benigno Aquino, syn někdejší oblíbené hlavy státu Corazon Aquinové. Více o tématu po čtvrt. A připomeneme si také, že před 50 lety unesly izraelské tajné služby z Argentiny nacistického důstojníka a jednoho z hlavních organizátorů holocaustu Adolfa Eichmanna.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přejeme ničím nerušený poslech. Psychologický efekt záchranného plánu Evropské unie zadluženým ekonomikám, kterým je uklidnit finanční trhy, zřejmě vyprchal. Evropské finanční, ale také kapitálové trhy, ráno znovu začaly klesat. Jestliže včera hlavní západoevropský akciový index vyskočil o více než 7 procent, dnes akcie v průměru ztrácejí více než procento. Také euro se k dolaru znovu propadlo a přišlo o podstatnou část včerejších zisků. Zdá se tedy, že investory nepřesvědčil příslib úvěrů v celkové hodnotě až 750 miliard eur pro zadlužené země Evropské unie, které by potřebovaly pomoci. Jak by v praxi taková pomoc fungovala, vysvětlil Rádiu Česko ministr financí Eduard Janota následovně.
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Tento mechanismus je založen na tom, že by Evropská komise emitovala dluhopisy a tyto dluhopisy by získala finanční prostředky, ony by byly garantovány pochopitelně rozpočty státy eurozóny a získaly prostředky. Dá se říct, že by ty emise měly být velmi výhodné. Poskytne se těm zemím, které jsou v potížích dneska, dneska se hovoří Španělsko, Portugalsko. A v případě, že by tyto země nesplácely, z jakýchkoliv důvodů se dostaly do problémů, tak by nastala určitá struktura možných způsobů řešení tohoto problému. Jedním z nich jsou takzvané margeny, to jsou rozdíly mezi stropem finanční perspektivy a závazkem k platbám, to je asi 60 miliard zmíněných. Jsou to v podstatě prostředky, které tvoří jakousi hypotetickou rezervu, která je vlastně, pokud by byly využity, tak by byly využity, řekl bych, až za horizontem finanční perspektivy někdy v roce 14 a dále. Protože veškeré ty emise budou mít minimálně tříletou maturitu. Druhým zdrojem pak jsou ty věci až do výše 440 miliard, a ty by byly garantovány závazky rozpočtu členů zemí eurozóny. Čili eurozóny zdůrazňuji, nikoliv nečlenů eurozóny, čili České republiky se to netýká. To je asi 440 miliard. No, a tím třetím zdrojem je vlastně ten možný zdroj z Mezinárodního měnového fondu, kde se ta částka v podstatě dolaďovala, nebo dolaďuje a může dosáhnout až 250 miliard euro.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekl Rádiu Česko ministr financí Eduard Janota. A ve spojení jsme teď s viceguvernérem České národní banky Miroslavem Singerem. Dobré odpoledne.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Dobré odpoledne.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč podle vás ten příslib úvěru v celkové hodnotě 750 miliard eur do garančního fondu na trhy nezabral?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, tak nezabral. Ty trhy jsou rozhodně klidnější než byly v pátek večer. Takže i s tím, co se děje dneska. Ale samozřejmě si kladou otázku, která se dá zhruba shrnout takto. Dobře, v tuto chvíli vidíme nějakou cash, která může Řecko a další země podržet. Ale ten jejich problém není v tom, že nemají likviditu, ten jejich základní problém je v tom, že jejich rozpočty se vyvíjejí dlouhodobě neudržitelným způsobem. A to je samozřejmě ta věc, která vyžaduje korekci. A druhá věc, myslím si, druhá obava je prostě konkrétní detail. Skutečně všechny země zaplatí nestane, nenastane v některých z nich politické problémy, vydrží všechny ty země shazování těch rozpočtových deficitů v té míře v jaké je potřebují? Čili ta nejistota samozřejmě zůstává, a proto je na těch trzích ta korekce.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak hodnotíte fakt, že Evropská centrální banka začne nakupovat státní dluhopisy zemí, které by se ocitly v podobných problémech jako Řecko?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, musím se přiznat, že je to její autonomní rozhodnutí a já jsem překvapen, že situace došla tak daleko.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Může to znamenat podle vás nebezpečí inflace?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já si myslím, že teď jsme jako, teď se ptáte na něco, co je hodně daleko za tím účelem, který ta Evropská centrální banka od toho očekává. I za časovým horizontem, ve kterém to teď činí. Jinými slovy, dojde-li k úpravě těch fiskálních vývojů těch zemí, kterých se to týká, tak samozřejmě to bude znamenat kontrakci poptávky v eurozóně v míře, která by pak měla tu inflaci držet pod kontrolou. Nedojde, no, tak samozřejmě jako měnové, pak to znamená prostě zvýšení množství peněz v ekonomice s možnými inflačními tlaky. Ale v tuto chvíli si myslím, že všichni očekávají, že dojde.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale pokud by Evropská centrální banka nesla riziko nesplácení dluhopisů těch předlužených zemí, kdo by zaplatil případné ztráty? Museli by to být znovu evropští daňoví poplatníci?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak, v tomhle smyslu pokud můžeme se ptát, jako pokud dojde k tomu, že centrální banka prostě vyemituje více peněz, tak to neplatí tolik daňoví poplatníci jako všichni daňoví i nedaňoví. Prostě prostřednictvím inflace, jo. Ale to se bavíme o situaci, která v tuto chvíli nemusí nastat a já jsem přesvědčenej, že kolegové v Evropské centrální bance zvažovali tu situaci důkladně.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na začátku jsme řekli, že evropské finanční a kapitálové trhy přece jenom ráno začaly znovu klesat. Akcie v průměru ztrácely více než 1 procento, i přesto, že jste mluvil před chvílí o něco optimističtěji než jak vypadají mnohé komentáře. Existuje z vašeho pohledu něco jiného než příslib úvěrů od členských zemí a měnového fondu, co by dokázalo propad na trzích rychle zastavit?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já si myslím, že v tuhle chvíli jako v říši možného není mnoho, nevidím jako cestu, jak zastavit tu, tento typ nejistoty jinak než vyřešením fiskální situace vyspělých zemí. Netýká se to mimochodem jenom eurozóny. Eurozóna je jenom ta část, která se teď dostala do, řekněme, do hledáčku nebo pod drobnohled. Ale to není rychlé řešení. Jo, ale jinak, co se bavíme o tom optimismu, no, tak minus 7 a, pardon, plus 7 minus 1 je furt plus 6 procent, jo. V minulém týdnu prostě trhy rekordně klesaly. Takže z toho hlediska je ta situace nepochybně lepší.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Slyšeli jsme ministra financí Janotu, který ujišťoval, že pro Česko zatím ten záchranný balík žádné finanční požadavky neznamená. Existuje podle něj teoretická možnost, a on říkal, že to je opravdu krajní řešení, že bychom po roce 2014 museli do evropského rozpočtu odvádět o 18 miliard korun víc. To by, předpokládám, pro české veřejné finance, které bojují s velkými rozpočtovými schodky, znamenalo enormní zátěž. Jak se na to díváte?
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak, otázkou je, co myslíte slovy enormní. Jo, bavíme se o úrovni půl procenta HDP, což není nic příjemnýho. Enormní zátěž asi vypadá přeci jenom maličko jinak, jo. Ale já nevím, jak to pan ministr spočítal, přiznám se, že komentovat takové číslo mně připadne hodně předčasné. I proto, že když se podíváme na to, na ten scénář, o kterým se bavíme, tak to je dramatický scénář, ve kterém ta situace není řešena, že jo a vlastně ty prostředky by se jako, se musí vrátit na úkor rozpočtu eurozóny, ve kterém je třeba činit nějaké kroky buď na navýšení příjmu, nebo na snížení výdajů. Protože jednotlivé, některé jednotlivé státy prostě nesplnily své závazky. Musím říct, že v takovéto situaci by, si troufnu tvrdit, byl rozpočet eurozóny možná naše menší starost, jo.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
V takové situaci myslíte, že euro jako měna by už byla ...
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já nevím, co euro jako měna, ale obecně by to zřejmě znamenalo takovou míru nejistoty a ekonomických otřesů, že, jak říkám, že rozpočet eurozóny by byl v tom menším bloku starostí, které bysme všichni měli.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Miroslav Singer, viceguvernér České národní banky. Děkuji vám za rozhovor, na shledanou.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Na shledanou.
moderátor
--------------------
13 hodin 17 minut, stále posloucháte Rádio Česko, stále posloucháte Svět o jedné.