(HN 30.6.2005 strana 9, rubrika: názory)
Členové bankovní rady ČNB v posledních měsících poskytli několik rozhovorů elektronickým
médiím na téma zavedení eura, v nichž upozorňují mj. na nutnost zrychlit nezbytné ekonomické
reformy a na případná rizika "předčasného" zavedení eura. Tyto rozhovory byly následně komentovány
v dalších médiích způsobem, který některé členy bankovní rady staví do role odpůrců eura nebo
přinejmenším vládní strategie k jeho přijetí.
Novinářský problém
Proces zavádění eura vychází ze "Strategie přistoupení České republiky k eurozóně", což je
společný dokument vlády a ČNB. "Strategie" není jednoduchým textem, neboť se zabývá velmi složitou
záležitostí - nahrazením národní měny měnou evropskou. Její základní premisou je přesvědčení o
dlouhodobé výhodnosti tohoto kroku. To ale platí pouze po splnění určitých podmínek. Jinými slovy,
česká ekonomika musí být na euro dostatečně připravena.
Zdá se, že někteří novináři mají s touto složitostí tak trochu problém. Proto se snaží za
každou cenu redukovat tento závažný krok do heslovitých titulků. Když se média ptají představitelů
ČNB na euro, zajímají je v podstatě pouze dvě otázky: Euro: ano, či ne? Když ano, tak kdy? Proto se
poměrně často stává, že snaha představitelů ČNB vysvětlovat či obhajovat "Strategii" nakonec skončí
titulky, které je staví do role jejích odpůrců či dokonce eura jako takového, případně politicky je
"ocejchují".
Bez reforem jde o risk
Přijetí eura je zásadní změnou režimu měnového kursu. V současnosti operuje česká ekonomika v
režimu plovoucího kursu, přijetí eura znamená přechod k režimu fixního kursu, v němž navíc nelze
stanovenou hodnotu kursu měnit devalvací či revalvací. Určitě najdeme příklady ekonomik, které
dlouhodobě úspěšně fungovaly či fungují s fixním kursem. K tomu ale musí být splněny určité
předpoklady, které ekonomové shrnují pod pojem pružnost ekonomiky.
Pružná ekonomika je taková, která se dokáže vypořádat například se ztrátou cenové
konkurenceschopnosti i bez změny nominálního měnového kursu. Takovou ekonomiku v současné době
nemáme a bez zásadních reforem ji prostě mít nebudeme. Přijetí eura by proto bylo za dané situace
riskantní.
Soulad s eurozónou
"Strategie" v tomto smyslu hovoří jasně. Konstatuje, že pro hladké budoucí fungování
ekonomiky po zavedení eura je klíčová dostatečná sladěnost české ekonomiky s ekonomikami eurozóny v
reálné a finanční sféře, flexibilní fiskální politika a dobře fungující trh práce.
Dále uvádí, že k dosažení dalšího pokroku v těchto oblastech je třeba prohloubit strukturální
reformy zaměřené na zvýšení flexibility české ekonomiky a provést druhou fázi konsolidace systému
veřejných financí založenou na jejich strukturálních reformách.
Posílení adaptačních mechanismů na trhu práce pak vyžaduje realizaci kroků posilujících
flexibilitu trhu práce a pružnost reálných mezd, a to nejen v institucionální oblasti, ale také v
oblastech, jako jsou dopravní infrastruktura a zvýšení flexibility na trhu s byty.
Euro je do značné míry politickým projektem a jeho přijetí bude rovněž primárně politickým
rozhodnutím vlády. Úkolem centrální banky je poskytovat během procesu rozhodování odbornou podporu.
ČNB si z tohoto důvodu v podstatě nesmí odpustit komentáře o vhodnosti nebo nevhodnosti brzkého
přijetí eura. Je totiž vázána "Strategií", na jejímž vypracování se výraznou měrou podílela.
Naopak, představitelé ČNB jsou povinni zdůrazňovat nutnost postupovat v souladu s dokumentem
a jednoznačně jim přísluší upozorňovat na rizika, která by byla spojena se zavedením eura do
nedostatečně připravené ekonomiky. Jen při splnění podmínek obsažených ve společné strategii může
mít česká ekonomika ze zavedení eura prospěch.
Euro není hrozba, ale...
Proto jsou tyto podmínky stejně důležité jako rok, v němž má být euro zavedeno. Naopak
předčasné přijetí v důsledku snahy "stihnout termín" by mohlo vést následně k nemalému rozčarování.
Euro samo o sobě hrozbou není. Euro v nepružné ekonomice ovšem hrozbou být může. Pokud tedy
chceme uvažovat s termínem přijetí eura v roce 2010, musí být podle dohody příslušné reformy v
plném proudu nejpozději v roce 2007.
O autorovi| Autor je členem bankovní rady ČNB
Proč jsme opatrní vůči euru
Jan Frait