Aleš Michl (Mladá fronta DNES 30. 11. 2020 strana 9, rubrika Názory)
Jestřábi a holubice
Negativní dopad druhého lockdownu na ekonomiku je zatím výrazně nižší oproti prvnímu. V březnu, první týden po lockdownu, klesla spotřeba elektřiny meziročně o 0,3 %. Ve druhém týdnu už o 7 %. Dna bylo dosaženo v půlce dubna, kdy pokles činil -13,7 %. V listopadu za minulý týden meziročně spotřeba elektřiny vzrostla o 0,7 %. O týden dříve +1,6 %. A ještě o týden předtím +1,5 %. Zatím žádné drsné minusy. Ta dvě období se liší v tom, že teď průmysl a hlavně export jede (zatím?).
Data o spotřebě elektřiny očištěné o vliv venkovní teploty sledujeme s mým poradcem v ČNB Tomášem Adamem už od počátku covidu. A to proto, že data jsou dostupná okamžitě, na rozdíl od běžných makroekonomických statistik. Pozitivní efekt na odbourávání negativního očekávání lidí a firem mohou mít skvělé výsledky testů nadějných očkovacích vakcín a léků výrazně snižujících potřebu hospitalizace lidí s covidem. V delším pohledu, pokud se naučíme s virem žít a poroste export, přijde od prvního nebo spíš od druhého kvartálu 2021 meziroční růst ekonomiky – byť s omezeními. Nezapomínejme, že cestovní ruch nebo hospody mají a budou mít problémy. Že průmysl v čele s automobilovým byl i před epidemií v mírné recesi. A že řada nesplacených úvěrů se navalí na banky teď po konci moratoria nebo v roce 2021. Proto stále od ČNB čekejte stabilitu, klid, zajištění nabídky peněz. Nikdy nebudu hlasovat pro experimenty typu záporných sazeb, které odrazují od úspor anebo devalvaci koruny. Jak jsem napsal v roce 2019 v odborném článku pro Národohospodářský obzor, nejlepší reakcí vládní politiky jsou investice.
Druhé nejlepší řešení je snížení daní. Proto jsem pro snížení daně ze mzdy na 15 %, aby vládní politika podpořila ekonomiku i v roce 2021. Ano, veřejný dluh bezprostředně poté vzroste. Ale měl by vzhledem k HDP být příští rok stále pod úrovní roku 2013. Ve zdaňování by Česko bylo stále cca na průměru zemí OECD. Podobně Polsko. Ještě nižší daně mají či budou mít Slováci. Hodně států před námi zvládá financovat potřeby i s ještě nižším zdaněním.
Co by se hodilo pro další očekávání lidí, firem a investorů? Aby ministerstvo financí představilo neprůstřelnou zprávu o tom, že až bude delší růstové období, veřejné finance státu budou znovu v přebytku a dluh k HDP půjde zase dolů jako v letech 2016–2019, tedy před covidovou krizí.