Tomáš Holub (Ekonom 14.11.2013 strana 30, rubrika Byznys & politika - česko)
Prognóza ČNB
Prostor pro snižování úrokových sazeb byl vyčerpán. Národní banka přistoupila ke kurzovým intervencím.
Základní scénář prognózy ČNB ukazuje na výraznou potřebu dalšího uvolnění měnových podmínek, když tržní úrokové sazby klesají zřetelně pod nulovou hranici, což v praxi nemůže nastat. Bankovní rada ČNB se proto rozhodla používat kurz jako další nástroj měnové politiky. Vývoj ekonomiky v situaci devizových intervencí zachycuje alternativní scénář prognózy, který se tímto rozhodnutím stal nejpravděpodobnějším popisem očekávaného budoucího ekonomického vývoje.
V článku nejprve popisujeme základní a poté alternativní scénář prognózy.
Oživení bude pokračovat Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku zmírnila meziroční pokles. V mezičtvrtletním srovnání přitom po šesti čtvrtletích poklesu začala mírně růst. Za meziročním poklesem HDP stál výhradně propad hrubé tvorby kapitálu, a to jak fixních investic, tak zásob.
Kladný příspěvek k vývoji ekonomické aktivity naopak vykázala spotřeba vlády a zejména čistý vývoz. Spotřeba domácností meziročně stagnovala, což po poměrně hlubokém poklesu loni znamenalo výraznou pozitivní změnu.
Prognóza ČNB předpokládá, že meziroční pokles HDP ve třetím čtvrtletí dále zpomalil na necelé jedno procento a mezičtvrtletně bude opět vykázán mírný růst. K vývoji ekonomické aktivity by měl nadále kladně přispívat čistý vývoz, ke kterému se přidá i spotřeba domácností. Ekonomika se tak odlepila ode dna cyklu, a to zejména zásluhou oživení zahraniční poptávky a vývozu především v automobilovém průmyslu.
Oživení bude pokračovat i ve čtvrtém čtvrtletí, kdy by již mělo být dosaženo kladného meziročního růstu HDP.
Za celý letošní rok ale ekonomika ještě poklesne, a to o necelé procento. Růstu ekonomiky ve výši jednoho a půl procenta se dočkáme v příštím roce, kdy se předpokládá robustnější oživení zahraniční poptávky a fiskální politika již nebude tak restriktivní. V návaznosti na mírně zrychlující růst mezd a velmi nízkou inflaci dojde ke zřetelnějšímu růstu spotřeby domácností. Investice zůstanou utlumené, předpokládá se však postupná obnova zásob ze současné velmi nízké úrovně. V důsledku oživení zahraniční poptávky bude čistý vývoz nadále přispívat k růstu HDP, a to i přes postupné oživování domácí dovozně náročné poptávky.
V roce 2015 ekonomika vzroste o tři procenta. Kromě čistého vývozu výrazněji přispěje k růstu i pokračující oživení domácí poptávky, zejména spotřeby domácností. Kladný by měl být již i příspěvek hrubé tvorby kapitálu.
Prognóza předpovídá další mírný nárůst míry nezaměstnanosti. Ten byl v poslední době tlumen snižováním počtu odpracovaných hodin na zaměstnance, který se však ve fázi oživení začne opět zvyšovat, zatímco zaměstnanost přejde z mírného růstu do stagnace.
K opětovnému výraznějšímu snížení nezaměstnanosti dojde až v roce 2015.
Uvedený vývoj na trhu práce se bude v nejbližších čtvrtletích zrcadlit v pokračujícím nízkém nominálním růstu mezd v podnikatelském sektoru. Na přelomu minulého a letošního roku byla navíc mzda rozkolísaná z důvodu časového přesunu mezd v důsledku daňové optimalizace související se zrušením stropu pro zdravotní pojištění a dodatečným zdaněním vyšších příjmů od počátku roku 2013. V důsledku souběhu těchto vlivů nominální mzdy letos vzrostou jen o zhruba půl procenta. V příštím roce lze s oživením ekonomické aktivity a odezněním vlivu daňových změn očekávat již vyšší, přibližně dvouprocentní růst mezd. V roce 2015 by pak mzdy měly vzrůst o necelá tři procenta.
Inflace klesne až k nule Celková inflace se ve třetím čtvrtletí letošního roku dále snížila, a to až na jedno procento v září. Nachází se tak na dolní hranici tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. Na snížení inflace se podílely všechny její složky s výjimkou jádrové inflace. Nízký růst cen odpovídá podmínkám pokračujícího protiinflačního působení domácí ekonomiky.
K nízké inflaci přispívají i klesající ceny zemního plynu, zpomalující růst cen tepla a zlepšení situace na světovém trhu zemědělských komodit po letošní dobré úrodě projevující se zvolněním růstu cen potravin.
Naopak proinflačně působí skrze dovozní ceny předchozí oslabení kurzu koruny.
Na počátku příštího roku se celková inflace sníží k nule. Důvodem bude odeznění dopadů změn DPH ze začátku roku 2013 a pokles regulovaných cen, zejména cen elektřiny. Ta výrazně poklesne díky propadu ceny silové elektřiny na evropských burzách i vlivem snížení příspěvku domácností na podporu obnovitelných zdrojů a předpokládaného snížení poplatků za distribuci.
K návratu inflace do blízkosti inflačního cíle dojde až v roce 2015 v důsledku zvýšení dynamiky regulovaných cen zpět do kladných hodnot. Ceny potravin by měly zpomalovat růst až do poloviny příštího roku v návaznosti na prohlubující se pokles cen zemědělských výrobců, poté začnou mírně zrychlovat. Ceny pohonných hmot by měly až do konce roku 2014 mírně klesat.
Inflace je letos významně ovlivněna změnami nepřímých daní. Po očištění o jejich vliv se inflace ve třetím čtvrtletí nacházela hluboko pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle. Na počátku roku se inflace očištěná o daňové vlivy sníží až do lehce záporných hodnot, poté se začne vracet k cíli ČNB.
Ke slovu přichází kurz Klesající inflace odrážející utlumenou – i když zvolna oživující – domácí ekonomickou aktivitu, pomalý růst mezd a nízký růst regulovaných cen spolu s nízkou hladinou zahraničních úrokových sazeb tlačí na výrazně uvolněnou měnovou politiku.
S prognózou je tak v souladu výrazný pokles tržních úrokových sazeb zřetelně pod nulovou úroveň a jejich nárůst nad současné hodnoty až ke konci roku 2014. To při existenci nulové dolní meze pro úrokové sazby ukazuje na výraznou potřebu uvolňování měnové politiky jinými nástroji. Skutečnost, že prostor pro snižování měnověpolitických úrokových sazeb byl vyčerpán dosažením technické nuly, je zohledněna v alternativním scénáři prognózy. Stabilizační úlohu měnové politiky v tomto scénáři přebírá kurz koruny. Ten byl z palety možných dalších nástrojů vybrán již na podzim roku 2012.
ČNB dle rozhodnutí bankovní rady intervenuje na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala její kurz vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Oslabení měnového kurzu se v alternativním scénáři prognózy, který se stává nejpravděpodobnějším popisem budoucího vývoje, postupně promítá do nárůstu dovozních cen. Vyšší dovozní ceny následně prosakují do vyšší inflace, která se k dvouprocentnímu cíli navrací již ve druhé polovině roku 2014. Zároveň dochází k mírně rychlejšímu oživení v roce 2014, kdy v průměru růst HDP dosáhne 2,1 procenta, a naopak nižšímu růstu (ve výši 2,5 procenta) v roce 2015.