(ČT 24 13.4.2014, pořad Otázky Václava Moravce)
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kampeličky by v budoucnu oproti bankám měly přispívat dvojnásobnou částkou i do fondu pojištění vkladů. Centrální banka s ministerstvem financí chtějí omezit i výši úvěrů, které by kampeličky nesměly poskytovat nečlenům družstva. Podle deníku Lidové noviny by tento krok měl zabránit opakování situace zkrachovalého Metropolitního spořitelního družstva. Připomeňme, že toto družstvo poskytovalo stamilionové úvěry takzvaných bílým koňům. Hostem Otázek je viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík, který má na starosti výkon dohledu nad finančním trhem. Vítejte po čase v Otázkách, pane viceguvernére. Dobrý den.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Dobré odpoledne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Před necelým rokem, přesně to bylo 24. května jste v deníku Hospodářské noviny varoval, že většina tuzemských záložen se chová mnohem riskantněji než normální banky, a dodal jste, cituji: "S přihlédnutím k rizikům není sektor družstevních záložen dostatečně uspokojivým způsobem kapitálově vybaven." Platí tato slova i dnes, nebo byste je nějak modifikoval?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Musím podotknout, že stabilita bankovního sektoru a následně družstevních záložen není vždy pouze o kapitálové vybavenosti. Když se bavíme o stabilitě, tak mi dovolte porovnat právě stabilitu bankovního sektoru a družstevních záložen možná třemi, čtyřmi základními ukazateli. Podíl klientských úvěrů v selhání ke konci loňského roku 2013 představoval v bankovním sektoru pouze 6 % úvěrů, kdežto v družstevních záložnách je toto číslo až čtyřnásobné a dosahuje 22 %. Další takové číslo, které bychom mohli uvést, je krytí úvěru v selhání opravnými položkami. V bankovním sektoru to je 52 %, to znamená 52 % špatných úvěrů v bankovním sektoru je kryto oprávkami, kdežto v družstevním sektoru je to pouze 17 %. A poslední číslo, které bych chtěl uvést ohledně stability bankovního sektoru versus družstevních záložen, je ziskovost kapitálu, která je v bankovním sektoru až 17 %, kdežto v družstevních záložnách je to méně než 1 %, a ta ziskovost je pro stabilitu důležitá, protože vidíme, jestli ten sektor je schopný vytvářet zisk a fungovat. Takže na těchto číslech můžu říci, že ten výrok, který padl před téměř tři čtvrtě rokem, stále platí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V uplynulých měsících plnily přední stránky novin dva případy, tedy případy dvou záložen, kterým jste odebrali licenci. Pravomocně Metropolitnímu spořitelnímu družstvu a nepravomocně spořitelnímu družstvu WPB Capital. Logicky se tedy nabízí otázka: ta nestabilita pokračuje a dokládají to i ty dva příběhy, které jsem zmínil, pravomocné i nepravomocné rozhodnutí o odejmutí licence těm dvěma kampeličkám?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Jestli se zvyšuje nestabilita v družstevních záložnách, není možné dokládat na jednotlivých případech. Navíc já nemohu ani komentovat jednotlivé případy, protože tady platí vlastně povinnost mlčenlivosti...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže to spolu nesouvisí ta data plus ty dva příběhy?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
... ale mohu do dokumentovat za celý sektor na průměrných datech, o kterých jsem hovořil. Ale já bych se vrátil k tomu jádru, když srovnávám bankovnictví a družstevní záložny, tak je nutné říci, že banky a družstevní záložny mají naprosto stejný model podnikání, ale problém je v tom, že se řídí jinými regulatorními pravidly. A v tom je právě alfa a omega celého problému. Když se podíváte na to, jak fungují družstevní záložny v zahraničí, tak v drtivé většině zemí jsou družstevní záložny postaveny na principu vzájemnosti, to znamená, že existuje speciální okruh členů družstva, kde ti lidé se vzájemně znají, vzájemně se dívají na to, kdo tam dává vklady a jak si půjčují. Je tam prostě ten princip vzájemnosti. Kdežto družstevní záložny v České republice se de facto chovají jako malé banky, je tam spousta lidí, kteří se vůbec neznají, jsou to de facto anonymní střadatelé, ale problém je v tom, že nedosahují určité úrovně, aby měli dostatečnou kvalitu v řídicích kontrolních systémech. A to je právě to, co jsem uvedl, že mnozí si lidé myslí, že to je jenom o výši kapitálu, jakou mají, ale to není jenom o tom, kolik tam je zdrojů. Je to i o tom, jak tam fungují ty řídicí kontrolní systémy, a to vidíme, Česká národní banka, konkrétně dohled České národní banky, jako velký rizikový faktor.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy už jste zmínil tu bilanci kampeliček. Podíváme-li se na družstevní záložny, proti bankám se tu dvakrát častěji nesplácejí úvěry, vklady a aktiva kampeliček přitom v posledních letech rostly, z necelých 20 miliard v roce 2010 to bylo v průměru loňského roku přes 45 miliard v konečné roční bilanci pak necelé 32 miliardy. I když bilanční suma záložen v posledních letech několikanásobně vzrostla. V součtu jde o nepatrný segment trhu a ještě navíc tu bilanci není možné brát jako úplně zásadní číslo, jak jste o tom mluvil. Když mluvíte, pane viceguvernére, o regulaci, tak pokud by nedošlo k pádu Nečasovy vlády, tak by parlament pravděpodobně schválil zákon o přísnější regulaci fungování družstevních záložen. Vy teď s ministerstvem financí pracujete na návrhu novém. Proč se mění váš pohled po tom roce a půl, tedy, proč jste už za Nečasovy vlády nepřišli s mnoha opatřeními, která by byla přísnější a přicházíte s nimi po roce a půl?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Já musím trochu poopravit to, že my přicházíme s novými. Když se historicky podíváme na to, jaké podněty dávala Česká národní banka tvůrci regulace finančního trhu, to znamená Ministerstvu financí ohledně sektoru družstevních záložen, tak by bylo možné vidět, že mnohé ty podněty jsou neustále stejné...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale přidáváte k nim teď další, během toho roku a půl...
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Ano a výsledný návrh, který šel do parlamentu vloni, bohužel díky tomu, že byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna, nebylo možno schválit. Musím říci, že tehdy jsme říkali, je to velmi akutní, pojďme aspoň něco udělat. A v zájmu rychlosti jsme řekli, pojďme se domluvit aspoň na těch nejpalčivějších věcech, na těch, co potřebujeme rychle regulovat, a já musím říci, ty tři klíčové návrhy byla právě minima, aspoň omezit bilanční sumu družstevních záložen. Kdo chce mít větší bilanční smlouvu než je 5 miliard, aby se opravdu choval jako banka a mohl podnikat podle pravidel jako banka. Mimochodem to číslo 5 miliard není náhodné, protože základní kapitál banky musí být minimálně 500 milionů, takže když někdo chce mít bilanční sumu družstevní záložny nad 5 miliard, ať tam má aspoň těch 10 % ze základního kapitálu, 500 milionů. Dnes představuje základní kapitál družstevních záložen minimálně jenom 35 milionů, kdežto bank 500 milionů. To je první základní nerovnost. Ten druhý tehdejší návrh, který byl v té novele, spočíval v tom, že chceme zvýšit příspěvky do rizikového fondu družstevních záložen, ony doposud dávaly pouze 20 % z nesplácených úvěrů do rizikového fondu. My jsme trvali na tom, ať se to alespoň zvýší, protože vidíme, že ty nesplácené úvěry v družstevních záložnách jsou mnohem vyšší než v bankách, chtěli jsme zvýšení z 20 % na 30 %. Třetí klíčový návrh byl, že kdo v posledních letech nejvíce využívá čerpání z Fondu pojištění vkladů, jsou právě klienti družstevních záložen, a trvali jsme na tom, aby družstevní záložny přispívaly do toho fondu dvojnásobně než banky. To bylo to, na čem jsme se tehdy rychle dokázali shodnout, jak s Ministerstvem financí...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže to byla rychlost, nikoliv, že by se měnil výrazně pohled centrální banky na fungování ...
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Přesně tak, přesně tak.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Přičítáte teď tu přísnější regulaci, kterou navrhujete, tomu, že uplynula nějaká doba a že je čas, byť to také hoří, chápu-li správně?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Velmi přesně jste to řekl. Uplynul určitý čas a ukazuje se, že ta stabilita ve finančním sektoru, konkrétně v družstevních záložnách nebyla dosažena, nebyla posílena, a proto přicházíme s rozšířením té novely, dali jsme podnět i Ministerstvu financí, uvedu další tři takové klíčové návrhy, které tam dáváme, a myslíme si, že bude nutné opět co nejrychleji tu novelu dát na stůl nejenom vládě, ale i parlamentu a ty tři nové prvky, se kterými tam přicházíme, tak chceme postavit obecně na tom, že chceme zvýšit stabilitu družstevních záložen, posílit princip členství, to znamená, aby to bylo opravdu družstevnictví, nikoliv malé banky, a jeden z těch návrhů, který odešel od České národní banky, byl jeden člen, jeden hlas. Tento požadavek byl postavený na takzvané Světové radě družstevních záložen, protože stabilita družstevních záložen není jenom o výši kapitálu, ale i o řídicím kontrolním systému. A ve chvíli, kdyby byl jeden člen, jeden hlas, tak jsme přesvědčeni, že by řídicí kontrolní systém byl stabilnější. Tento princip funguje ve Spojených státech amerických, v Kanadě, na Novém Zélandu, v Austrálii a tak dále. Ale rovnou říkám, v aktuálních diskuzích se ukazuje, že tento princip potřebuje větší politickou shodu, a je otázka, jestli budeme tlačit na tento princip, anebo si řekneme, pojďme to družstevnictví posadit ještě jinak, a já hned řeknu jak. Konkrétně navrhujeme, že by družstevní záložny mohly poskytovat své služby zásadně pouze členům, aby opravdu viděly, kdo si bere úvěry, jak to funguje, a tento požadavek (protože chceme rychle tu novelu dostat do platnosti, nejlépe už od příštího roku), který byl schválený bankovní radou, bude vyžadovat větší politickou diskuzi, větší konsensus, protože...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tedy, že ustoupíte od toho...
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
... to jsem neřekl, ale dokážu si představit, že v zájmu stability a rychlosti jsme ochotni o tom diskutovat, jednat, ale uvidíme, jestli ta novela, která teď vlastně bude provedená, jestli posílí stabilitu. Náš dohled se na to bude dál dívat a pak můžeme do budoucna znovu o tom požadavku diskutovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, on tajemník asociace Jan Kotíšek letos 7. dubna v Hospodářských novinách právě na uplatnění či zavedení pravidla jeden člen záložny, jeden hlas, řekl: "Opětovné zavedení je v přímém rozporu se zájem o posílení stability sektoru, a proto je považujeme za krajně makroekonomicky nebezpečné a nežádoucí."
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Já musím říci, že poznatky dohledu České národní banky velmi často ukazují na to, že řídicí kontrolní systémy v družstevních záložnách právě díky tomu, že nebyl jeden člen - jeden hlas, umožňovaly různé prvky v družstevních záložnách, které nakonec vedly ke snížení stability družstevních záložen.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Týká se to třeba Metropolitního spořitelního družstva? Protože ten příběh je dostatečně znám i z výroční zprávy finančně analytického útvaru a teď tam probíhá šetření. Nejnověji 17 obviněných osob, tedy, že management svým způsobem tuneloval tu družstevní záložnu, pokud se ukazují ty informace jako pravdivé. Je možné právě na Metropolitním spořitelním družstvu to ukázat?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Já musím trvat na tom, že nejsem oprávněný komentovat jednotlivé případy, ale obecně, ve chvíli, kdy zjistíte, kolik byste potřeboval hlasů k tomu, abyste mohl přehlasovat ostatní a následně mít oslabený právě systém řízení a kontroly u poskytování úvěru, tak to může vést k některým věcem, následně i právě k tomu, že máte vysoký podíl nesplacených úvěrů v družstevních záložnách. A já se vrátím k principu posílení družstevnictví. Aby nedocházelo k těmto problémům, tak můžeme trvat na tom, poskytovat služby pouze členům družstva, ale zároveň omezit rizika nestability tím, že zastropujeme maximální výši úvěru. I to je nový prvek, který dáváme do nové novely, že chceme po dohodě s Ministerstvem financí, aby nedocházelo k tomu, že když náhodou nějaký úvěr nevyjde, selže, aby byla ohrožena stabilita celé družstevní záložny. Můžeme se bavit o výši, jestli to budou třeba 2 miliony, 10 milionů nebo ještě nějaké jiné číslo, můžeme se bavit o té hranici, ale podstatné je, dostat tam ten princip.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vy, a vy chcete, aby ta novela, protože to také nesnese odkladu, a pád Nečasovy vlády a předčasné volby způsobily to, že spadla lidově řečeno pod stůl právě ta novela zákona o družstevních záložnách, tak vy chcete, aby vstoupila v platnost k 1. lednu příštího roku?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Já bych byl velmi rád, kdyby vstoupila co nejrychleji, protože je nutné tento sektor skutečně více posílit, zastabilizovat...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ne zlikvidovat ho? Protože je vám také předhazováno jako centrální bance, nebo bankám, včetně centrální banky, že vám jde o to úplně ten systém zlikvidovat, a například ředitel Komerční banky v nedávném rozhovoru pro týdeník Ekonom vyjevil názor, že by družstevní záložny měly být zrušeny úplně, cituji: "Pro finanční systém představují systémové riziko".
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Úloha centrální banky není o tom říci, kdo by měl fungovat, neměl fungovat, úloha je o tom, abychom zajistili stabilitu toho finančního sektoru, a jsem přesvědčený o tom, že ve chvíli, kdy budou fungovat banky a družstevní záložny na stejném regulatorním principu, tak není důvod ukázat na někoho, že by neměl fungovat na finančním trhu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže to tažení proti družstevním záložnám ze strany centrální banky? Není možné, jak naznačuje Asociace kampeliček, že to je prostě run na systém družstevního záložnictví jako takový v Česku?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
To je vyjádření Asociace družstevních záložen, vyjádření České národní banky je, že se snažíme posílit stabilitu celého finančního trhu, včetně družstevních záložen, posílit princip členství, princip družstevního členství, a to klíčové, k čemu jsme dneska ještě v diskuzi nedošli, je právě omezení morálního hazardu. Na čem fungují družstevní záložny? Ve chvíli, kdy ony fungují jako doslova substitut bank, to znamená, že lákají klienty na trojnásobně vyšší úrokové sazby. Ke konci roku průměrný úrok na klientských vkladech byl v bankách 0,8 %. To znamená pod 1 %, ale v družstevních záložnách nad 3 %. Více než třikrát tolik, takže lákají na významně vyšší úrokové sazby a následně, aby měly nějaký zisk, musí poskytovat výrazně vyšší úrokové sazby na úvěrech. Ale to znamená, že jsou ochotny přijímat rizikovější projekty, které banky nejsou ochotny financovat, a vidíme tam právě princip toho rizika. No, a proč tam ti klienti jsou ochotni dávat své peníze, své vklady? Protože tam vidí stoprocentní pojištění vkladů. To tady do roku 2008 nebylo. Takže od té doby vidíme doslova exponenciální nárůst vkladů v kampeličkách. Jak je jedině možné to nechci říci zastavit, ale uvést na nějakou přirozenou míru, která by neohrozila stabilitu buď družstevních záložen, nebo Fondu pojištění vkladů, je tam znovu vrátit určité prvky proti morálnímu hazardu. A jako jedno z nejlepších řešení se po našich zkušenostech dohledu jeví jasně říci, že kdo chce mít vklady nebo úvěry z družstevních záložen, musí mít určitou minimální hranici svého členského vkladu v družstevních záložnách. My jsme dokonce viděli, že dříve bylo možné, a stále to je možné v některých družstevních záložnách, mít členský vklad, o který v případě odejmutí licence přijdete, pouze jednu jedinou korunu. To neomezí nikdy morální hazard. Takže se nám jeví velmi rozumné přijít s nějakou minimální hranicí členského vkladu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to se stane ještě v té novele, nebo bude...
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Ano, navrhujeme určitou minimální částku, myslím, že nemá smysl v této chvíli říci, jestli to bude tisíc, dva a tak dále, protože to je vždycky otázka vyjednávání.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaká je ale vaše představa jako centrální banky? Abyste ten morální hazard řekněme eliminovali, že jestliže tady padne Metropolitní spořitelní družstvo a zmínil jste to, tak všichni si jdou do Fondu pojištění vkladů, který rázem přijde o, o 12-13 miliard...
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Jako ideální představa anebo ideální model se České národní bance jeví, že by to mělo být poměrově právě k výši vkladů, které chcete mít v družstevní záložně pojištěné, takže já si dokáži představit, kdyby tam někdo chtěl mít částku třeba 200, 300 tisíc, aby ten členský vklad, o který v případě skutečného naplnění rizik u družstevních záložen přijdete, byl násobek, nebo řekněme nějaké procento vůči tomu pojištěnému vkladu. Je to předmětem jednání, ale i tento princip, když se ho podaří dát do novely, určitě pomůže vrátit určitý prvek omezení morálního hazardu, a na tom to chceme postavit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Otázkou je, jestli právě ta hranice vyjednávání toho procenta nebude problematická, že se to do té rychlé novely, kterou chcete, nepodaří dát, a bude to...
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Já musím říci, že zkušenosti při jednání České národní banky s Ministerstvem financí jsou vynikající, a v této věci jsem přesvědčen o tom, že navážeme na výbornou spolupráci, kterou máme právě v této věci, protože je v zájmu obou institucí posílit stabilitu a ztížit morální hazard, a myslím, že připravovaná novela už byla rozeslána do meziresortního připomínkového řízení, a tam je už určitý prvek minimální výše členského vkladu vsazen, dokonce už i určitá proporcionalita, takže bych to neviděl jako problém.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
On to měl být návrat k předválečným kampeličkám, družstevní záložny začaly fungovat v roce 1996 a největší rozkvět zažily v 90. letech. V roce 2000 přišla první velká vlna krachů. Ze 127 jich zbylo jen 73. A počet dále klesal. V roce 2009 existovalo v Česku 17 a momentálně jde už jen o 12 finančních ústavů. Tedy 12 kampeliček. Mimochodem klasických bank a poboček zahraničních bank je v Česku 44, úspory jsou všude kryty pojištěním vkladů, ale jen do výše 100 tisíc eur na jednoho klienta. Když tady, vy asi nebudete chtít zase komentovat případ konkrétní kampeličky WPB Capital, které jste nepravomocně odebrali licenci, ale podle interpretace té dotčené záložny dospěli, jako centrální bankéři, k nepravomocnému odnětí licence až po téměř 11 měsících, tedy po čase, který několikanásobně překročil zákonem povolenou dobu 120 dní a nestandardní délku tohoto řízení chápe ta kampelička jako, cituji: "Snahu České národní banky o ekonomickou likvidaci družstva bez nutnosti vydat rozhodnutí". Můžete alespoň tuto námitku okomentovat?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Tak já bych začal tím, co jste vy řekl v úvodu, že kampeličky začaly fungovat v 90. letech, bylo jich v té době přes 100, dnes jich opravdu funguje pouze 12. Proč tomu tak bylo? Kampeličky bylo možno založit v 90. letech s výší kapitálu 500 tisíc korun. Půl milionu. Porovnejte, v bankách je to stále 500 milionů korun. To největší síto, kdy kampeličky musely odejít z trhu, bylo v letech 2000, 2003 a tak dále, kdy následně vstupovaly do Evropské unie v roce 2004 a právě evropská regulatorika jasně řekla, úvěrová instituce musí mít základní kapitál minimálně 35 milionů korun. Takže kampeličky byly nuceny navýšit základní kapitál z 0,5 milionu na 35 milionů a my říkáme, pokud ony fungují stejně jako banky, měly by opravdu uvažovat o dalším navyšování kapitálu, a snažíme se je motivovat, když chtějí mít bilanční sumu 5 miliard, nad 5 miliard, musí mít právě základní kapitál 500 milionů. To je jenom obraz historický. Zmínil jste případ jedné družstevní záložny, já musím trvat na tom, že Česká národní banka je správní orgán v oblasti dohledu na finančním trhem, takže i na nás se váže takzvaná mlčenlivost právního řádu, ale i mlčenlivost dohledová, takže nemůžu komentovat konkrétní případ, ale pokud je ta otázka postavena obecněji, jak dlouho trvají různá správní řízení České národní banky, to bych chápal jako obecnou otázku, tak...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Že jste překročili tady zákonem...
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
... k tomu se nebudu vyjadřovat, ale obecně délka správního řízení vždy odvisí od toho, jak je ten případ meritorně složitý, to znamená skutečně jádro toho případu, a zároveň ale souvisí s procesními věcmi. A až jste si procesně úplně jistí, až máte všechny důkazy, pak můžete vydat rozhodnutí a na tom závisí vždycky obecně délka správního řízení. Je velmi podstatné říci, že družstevní záložny tvoří méně než 1 % všech aktiv celého finančního sektoru na trhu. Ale zároveň tvoří 30 % kapacit dohledu České národní banky. Tudíž pokud někdo bude chtít říct, že jsme zanedbali, nebo že zanedbáváme náš výkon z pohledu dohledu družstevních záložen, to já striktně odmítám.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tedy poslední stručná závěrečná otázka, po systému družstevních záložen existují ještě nějaká další riziková místa českého finančního trhu?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Myslím, že ta otázka je velmi, velmi důležitá. Nejvíce úspor českého obyvatelstva je stále v bankách, v českých bankách. A jsem velmi rád, že můžu říct, že za loňský rok byla posílena kapitálová přiměřenost českých bank, mají vysokou likviditu, mají vysoký podíl takzvaných depozit na půjčkách, ten mají dokonce vyšší, než je mezinárodní standard, víc než 130 %, a velmi mě těší, že české banky jsou připraveny na přijetí celého velkého aktuálního balíku regulace, který přichází z Evropské unie. Jsem rád, že mohu říci, že české banky jsou stabilní a odolají i přísným zátěžovým testům České národní banky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatuje závěrečný host Otázek, kterým byl viceguvernér centrální banky Vladimír Tomšík. Děkuji vám za účast v Otázkách a těším se příště na shledanou.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Děkuji za pozvání. Na shledanou.