Lubomír Lízal, člen bankovní rady ČNB
Hospodářské noviny 4.10.2011 str. 4 CERGE-EI - příloha
Pád komunismu doprovázený kolapsem centrálního plánování a následná ekonomická transformace umožnily ekonomům provést mnoho výzkumů, které by jinak nebyly možné. Důvod je jednoduchý. Zatímco v jiných vědních oborech není problém provést experiment, kdy máme vnější podmínky pod kontrolou a můžeme izolovat jednotlivé vlivy, společenské systémy můžeme jen porovnávat. Ekonomická transformace byla jedinečnou a zásadní změnou systému. Obdobně jako historikové nemáme k dispozici alternativní vývoj za jinak nastavených hospodářských pravidel.
Analýza ekonomické transformace se vyprofilovala do svébytného oboru (Economics of Transition) nejen s novými otázkami, ale i metodologickými postupy. Zkoumání transformace na počátku narazilo na limity - propast mezi „východními ekonomy“, kteří znali dobře starý systém centrálních ekonomik se všemi jejich zvláštnostmi, ale ekonomický výzkum znali spíše jen z pohledu dogmat socialismu, a „západními ekonomy“, kteří zvládali standardní vědecké metodologie a postupy.
Regionální rozdíly v privatizaci
CERGE-EI bylo jednou z mála akademických institucí ve střední a východní Evropě, které se rozhodly tuto propast přemostit ne jen „mezinárodní vědeckou spoluprací“, ale hlavně výchovou nové generace ekonomů. Rigorózní výukou ekonomie podle západních standardů brzy vyrostla nová generace akademiků, kteří měli v malíčku jak vědecké metody, tak i specifika postkomunistických zemí. Dovolte mi neúplný a čistě subjektivní výběr výsledků výzkumu, kde CERGE-EI významně přispělo ke znalostem v celosvětovém měřítku. Nejde jen o české zkušenosti, ty jsou pouze malou částí našich nových znalostí.
Patrně nejdůležitějším momentem ekonomické transformace byla privatizace. Zatímco nutnost privatizace a efektivita soukromého vlastnictví je teoreticky dobře zdůvodněná, praktické postupy i výsledky v jednotlivých zemích byly rozdílné. Privatizace zahraničním vlastníkům rychle, často skokově, zvýšila efektivitu podniků prakticky ve všech zemích. Přinesla kapitál, znalosti a vedla k zapojení firem do mezinárodních vazeb. Privatizace domácím vlastníkům ovšem vedla k regionálně velmi rozdílným výsledkům. Pozitivní, avšak pozvolný, efekt měla ve střední Evropě. V Číně, kde je na definitivní hodnocení brzy, má domácí vlastnictví velmi pozitivní dopad. Naproti tomu žádný či dokonce negativní dopad privatizace bývá uváděn ze zemí bývalého Sovětského svazu. Tyto zásadní regionální rozdíly dokumentují jednak nízkou efektivitu kapitálových trhů v počátku transformace, tak i roli makroekonomické stability, podnikatelského rámce a manažerských dovedností.
Na rozdíl od teoretických očekávání a historických zkušeností rozvojových zemí nebyla privatizace v transformačních ekonomikách spojena s poklesem zaměstnanosti v privatizovaných firmách. Bylo tomu naopak, rostoucí privatizované firmy měly často vyšší zaměstnanost než obdobné státní podniky.
Rozpor s politickými postoji
S tím souvisí otázka, jaké jsou příčiny propadu HDP v řádu 20 až 40 procent, který zažily na počátku transformace všechny země, bez ohledu na zvolenou strategii. Šlo skutečně o dopad nevhodných transformačních politik, nebo nám uniká jiný jev? Mým vysvětlením je, že prvotní propad HDP do značné míry ukazuje objem nechtěné komunistické produkce. Liberalizace přinesla okamžitou a obrovskou změnu poptávky po zboží a službách, které neodpovídala zděděná vzdělanostní struktura obyvatel, zaměřená velmi silně na „staré a tradiční“ profese.
Zatímco pokles „staré“ poptávky vedl k propouštění, rychlý růst „nové“ poptávky neměl kdo uspokojit.
Jak ukazuje jiný výzkum kolegů, diametrálně odlišná kvalita nového zboží a služeb byla jen nepatrně zohledněna v oficiálních statistikách inflace. Tak došlo k podhodnocení růstu HDP v dalších letech. Tento rozdíl může být až třetina uvedeného růstu. Dlouhodobé posilování měny podporuje tuto hypotézu.
Ekonomické výzkumy transformace poskytují na tento historický proces jiný pohled, než který nacházíme v politických debatách. Některé závěry jsou neintuitivní, nedají se zhutnit do politických hesel nebo jsou přímo v rozporu s politickými postoji či osobními pocity, „jak to je správně“. Ale právě proto stojí za to jim věnovat pozornost.
Foto popis| jedinečná změna Analýza ekonomické transformace se vyprofilovala do svébytného oboru, upozorňuje člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.
O autorovi| Lubomír Lízal, Autor je členem bankovní rady ČNB, bývalý ředitel CERGE-EI, kde nyní vyučuje
autori@economia.cz