Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB (Ekonom 11.11.2010 str. 64 Peníze & burzy)
Ekonomika letos roste rychleji než se odhadovalo. Podle České národní banky však bude příští rok hůř.
Eurozóna ve druhém čtvrtletí letošního roku zrychlila svůj meziroční růst téměř na dvě procenta. Stojí za tím zejména překvapivě vysoký nárůst německé ekonomiky, která především díky vývozům a investicím stoupla o 3,7 procenta.
Ještě vyšší, pětiprocentní růst byl zaznamenán u našeho dalšího významného obchodního partnera - Slovenska. Údaje o vývoji průmyslové produkce v červenci a srpnu naznačují, že oživení v eurozóně bude pokračovat i ve zbytku roku.
Suroviny zdražily
V delším výhledu však takový optimismus nepanuje. Prognóza České národní banky (ČNB) předpokládá, že ekonomický růst eurozóny bude v příštích dvou letech tlumen očekávaným ozdravováním veřejných financí téměř ve všech jejích státech.
Zatímco pro letošek se očekává nárůst ekonomik eurozóny o 2,6 procenta, v dalších dvou letech bude jen dvě procenta.
Dosavadní vývoj zapříčinil vzestup cen průmyslových surovin, energií a meziproduktů. V září činila inflace v zemích eurozóny 1,8 procenta. Nacházela se tak blízko definice cenové stability, jak si ji vytyčila Evropská centrální banka (ECB).
Inflace by se měla pohybovat blízko této úrovně i v následujících dvou letech.
Z pohledu domácí inflace je však nárůst dolarových cen komodit částečně tlumen vývojem kurzu. Pozitivní ekonomický vývoj v zemích eurozóny spolu s nepříznivými informacemi z americké ekonomiky totiž způsobil, že euro v posledních měsících vůči dolaru výrazně posílilo. Zatímco koncem června se obchodovalo za 1,22 dolaru, nyní se kurz pohybuje blízko hodnoty 1,40 dolaru za euro. Silnější euro předpokládá i výhled do budoucna.
Úvahy o dalším uvolňování měnové politiky ve Spojených státech a Británii vedly ke snížení výhledu budoucích úrokových sazeb i v eurozóně. Ty sice budou pokračovat v růstu, ale nijak závratným tempem.
Tříměsíční úrokové sazby by se ze současných hodnot okolo jednoho procenta měly ke konci roku 2012 zvýšit jen o 0,5 procentního bodu. Příští rok se očekává stabilita základní úrokové sazby ECB na jednom procentu a k jejímu postupnému zvyšování by mělo dojít až v roce 2012.
Vývoj v zemích eurozóny a Spojených státech měl vliv i na kurz koruny podobně jako informace o plánovaných opatřeních ke snížení deficitu veřejných rozpočtů. Kurz koruny tak od července dále posílil zhruba o 30 haléřů vůči euru a o více než dvě koruny vůči dolaru. V příštích dvou letech by měl postupně posilovat zhruba až na hodnotu 23,7 koruny za euro na konci roku 2012.
Novoroční vystřízlivění
Česká ekonomika se vrátila k meziročnímu růstu na začátku letošního roku a ve druhém čtvrtletí jeho tempo zrychlilo na 2,4 procenta. Ve třetím čtvrtletí 2010 pravděpodobně došlo k dalšímu mírnému zrychlení, doprovázenému mezičtvrtletním mírným zpomalením v důsledku poklesu spotřeby domácností a čistého vývozu.
Naopak investice by měly ve třetím čtvrtletí zrychlit svůj růst, zčásti kvůli horečnému budování solárních elektráren. Velká část těchto investic je však dovážena ze zahraničí, což snižuje letošní přebytek obchodní bilance v řádu 25 až 35 miliard korun.
Dopad na český hrubý domácí produkt je rovněž nezanedbatelný. V roce 2010 by měl v běžných cenách dosáhnout 0,4 až 0,7 procenta v HDP (oproti 0,3 procenta v roce 2009). Bude záviset na tom, kolik elektráren se ke konci roku skutečně zprovozní. Jde však o růst dočasný, po něm přijde na začátku příštího roku vystřízlivění.
Oživení se příznivě promítá do vývoje na trhu práce. V letošním druhém čtvrtletí se zřetelně začala snižovat míra nezaměstnanosti. V průmyslu dochází díky zahraniční poptávce k růstu nových pracovních míst.
Stejně tak roste i zaměstnanost v sektoru služeb, který krize zřejmě již výrazně nezasáhne.
V posledním čtvrtletí letošního roku by měl příznivý vývoj pokračovat, ekonomika by v závěru roku měla růst tříprocentním tempem. Za celý letošní rok by se tak měla ekonomická aktivita v průměru zvýšit o 2,3 procenta.
S Novým rokem však přijde ekonomické ochlazení. První z příčin jsou přijatá úsporná rozpočtová opatření, která sníží jak vládní spotřebu, tak spotřebu domácností. Druhou je očekávaný útlum zahraniční poptávky. Třetím důvodem je odeznění efektu doplňování zásob a vysokých investic do solárních elektráren.
Česká ekonomika by tak v příštím roce měla růst pouze o 1,2 procenta. V roce 2012 by ale tyto faktory měly již odeznít a růst by měl dosáhnout 2,5 procenta.
Šetřit budou i domácnosti
Zvýšení spotřeby domácností v prvním pololetí letošního roku bylo překvapením a lze ho jen zčásti vysvětlit příznivým vývojem na trhu práce. V příštím roce se však sníží, a to v souvislosti s úsporami ve veřejných rozpočtech. K obnovení rychlejšího tempa spotřeby domácností pak dojde až v průběhu roku 2012.
Celkové investice ve druhém čtvrtletí letošního roku stoupaly, a to poprvé od konce roku 2008. Přispěla k tomu pouze tvorba zásob, fixní investice pokračovaly v poklesu. Oživení celkových investic navíc bude pouze dočasné a v roce 2011 se jejich tempo znovu sníží. Prognóza ČNB neočekává jejich výrazné zrychlení ani v roce 2012.
Růst vývozu i dovozu, který byl v letošním prvním pololetí výrazný, ve druhém pololetí zpomalí v souvislosti s utlumením zahraniční poptávky. V příštím roce by mělo dojít k dalšímu zpomalení, v roce 2012 pak k opětovnému, ač nepříliš výraznému, zrychlení vývozu i dovozu.
Prognóza trhu práce do značné míry odpovídá očekávanému vývoji ekonomické aktivity. V závěru letošního roku a na začátku příštího roku je očekáváno další mírné zlepšování situace na trhu práce, poté však přijde obrat, a výraznější snižování nezaměstnanosti tak nastane až v roce 2012.
Ve druhém čtvrtletí 2010 drobně zrychlil růst nominálních mezd. Pro zbytek roku a příští rok prognóza předpokládá mzdový růst mezi dvěma až třemi procenty.
Zatímco růst mezd v podnikatelské sféře bude ožívat, mzda v nepodnikatelské sféře poklesne v průměru o necelá dvě procenta kvůli snížení objemu mzdových prostředků ve veřejném sektoru. Výraznější oživení mezd tak lze očekávat až v roce 2012.
Inflace na cíli
Inflace se ve třetím čtvrtletí zvýšila na zářijová dvě procenta, a nacházela se tak na inflačním cíli ČNB. Na jejím růstu se podílely především ceny potravin a v menší míře též regulované ceny.
Celkově je ale vývoj inflace, a zejména pak její jádrové složky, nadále utlumený. Aktuálně proti inflaci působí též posílení kurzu koruny.
Celková inflace by na celé prognóze měla zůstat v blízkosti inflačního cíle. Její výši budou ve zbytku letošního roku a na začátku příštího roku nadále ovlivňovat daňové změny provedené k 1. lednu 2010.
Po očištění o tento vliv se bude inflace postupně vracet k cíli. Do jeho blízkosti se dostane již v první polovině příštího roku. K tomu v nejbližších měsících přispěje růst regulovaných cen a cen potravin, v delším horizontu pak pozvolna sílící tlaky z domácí ekonomiky a odeznění vlivu nedávného posílení koruny.
Regulované ceny se zvýší zejména na začátku příštího roku kvůli elektřině a uvolňování regulovaného nájemného. Ceny potravin až do poloviny roku 2011 rychle porostou v důsledku výrazného zvýšení cen zemědělské produkce.
Ceny pohonných hmot budou stoupat jen mírně. Jádrová inflace zůstane až do poloviny roku 2011 záporná a ke dvěma procentům se přiblíží až na konci roku 2012.
S novou prognózou ČNB je v souladu nejprve stabilita tržních úrokových sazeb poblíž stávající úrovně, následovaná jejich pozvolným růstem na delším konci prognózy. Nízká hladina úrokových sazeb odráží mimo jiné úsporná vládní opatření a nízkou úroveň zahraničních sazeb na prognóze.
Rizika této prognózy vyhodnotila Bankovní rada ČNB jako vyrovnaná a rozhodla ponechat úrokové sazby beze změny. Klíčová sazba ČNB tak nadále činí 0,75 procenta.