(Bankovnictví 22.3.2001 strana: 3)
Dne 1. 1. 2002 se stanou zákonnými platidly bankovky a mince znějící na euro. Přechod od
bankovek a mincí dvanácti národních měn k hotovostním penězům společné evropské měny je z hlediska
logistiky nepochybně jednou z nejsložitějších operací moderní doby. Může být posuzován z celé řady
dalších zorných úhlů. K nejdůležitějším patří otázky bezpečnostní, technické, ekonomické,
národnostní, sociologické. Logistické hledisko však patří k nejzávažnějším. Kritérium úspěchu je
jediné: mít všude a včas dostatečné množství nových bankovek i mincí tak, aby platnost peněz
národních měn po 1. 1. 2002 mohla být omezena na dobu co nejkratší. Důležité je rovněž hledisko
bezpečnostní. Přesuny peněz ve 2. pololetí 2001 a v 1. pololetí 2002 dosáhnou obrovských rozměrů.
Ke kalkulovaným rizikům patří loupežná přepadení transportů a uschovacích míst a padělání nových
bankovek a mincí. K bezpečnostním aspektům se přiřazuje i otázka praní špinavých peněz. Velmi
závažné je rovněž ekonomické hledisko zahrnující náklady na celou operaci a její eventuální dopady
na kurz eura. Připočteme-li aspekty technické (úprava bankomatů a prodejních automatů, počítacích a
třídicích strojů), národnostní (ne všechny národy přijímají společné bankovky a mince stejně) a
sociologické (změnu je nutno uvést v povědomí nejširší veřejnosti a zaměřovat se při tom na
jednotlivé cílové skupiny), dostaneme komplex problémů, při jejichž řešení není představitelům
Evropské unie co závidět. Zdá se, že Evropská centrální banka se v současné době zaměřuje především
na řešení problémů logistických a informačních. Metodicky byl vyřešen problém předzásobení
obchodních bank a další distribuce nových bankovek a mincí do jejich poboček a dceřiných
společností se sídlem v eurozóně i mimo ni, v rámci eurozóny pak i problém distribuce směrem k
obchodní síti a veřejnosti. Stále častěji se vedle 1. 1. 2002 jeví jako klíčová data 1. 9. 2001,
kdy může být započato s předzásobením obchodních bank v eurozóně, a 1. 12. 2001, kdy může začít
distribuce do poboček, dceřiných bank a bank mimo eurozónu. K 1. 12. 2001 je povolena i distribuce
dalším subjektům (retailu) v rámci eurozóny. Obecné zásady ECB o některých opatřeních při výměně
oběživa v roce 2002, schválené dne 10. 1. 2001, řeší mimo jiné otázky vlastnictví a účtování
distribuovaných bankovek. Byla připravena masivní informační kampaň, jejímž cílem je veřejnost na
výměnu peněz připravit a co nejvíce jí samotnou výměnu usnadnit. Připravovaná výměna bankovek a
mincí ve dvanácti evropských zemích bude mít své nezanedbatelné důsledky i mimo oblast eurozóny.
Významným způsobem jí bude dotčena též česká veřejnost a proto je celá akce samozřejmě výzvou i pro
český bankovní systém. V tomto směru je nutno velmi pozitivně hodnotit iniciativu Bankovní asociace
a její Komise pro evropskou integraci, která se ujala role iniciátora a koordinátora různých
aktivit na tomto poli. Je nutné si uvědomit, že klienti bank působících v České republice, kteří
vyjíždějí po 1. 1. 2002 směrem na západ, už by měli být vybaveni novými bankovkami a že by české
směnárny měly být schopny směňovat nové bankovky i mince za české peníze. Jako zřejmě nezvratnou je
třeba přijímat skutečnost, že soukromé osoby nemají žádnou možnost eurobankovky před 1. 1. 2002
získat ani v členských zemích EMU. Pokud jde o mince, je situace jiná. Některé země, například
Rakousko, uvažují o distribuci předem připravených sad mincí v určité hodnotě již ve druhé polovině
prosince letošního roku. Dále by česká veřejnost měla mít možnost včas a s minimálními náklady
naložit adekvátním způsobem s bankovkami, jež pozbudou platnosti k dalšímu klíčovému datu, které
není ve všech dvanácti zemích stejné. Zpravidla jde o konec února roku 2002. Délku období, kdy bude
v jednotlivých zemích po 1. 1. 2002 souběžně platit dosavadní oběživo vedle nových bankovek a mincí
společné evropské měny, upravuje národní legislativa. Menší problém snad lze spatřovat v prodeji
nových bankovek a mincí jako vybavení na cesty po 1. 1. 2002. Většina českých bank má v zahraničí
své strategické partnery, s nimiž by měla dohodnout otázky svého předzásobení novými bankovkami pro
prodej v prvních dnech nového roku. Mnohem větší problém však představuje možnost "výměny"
hotovosti v cizích měnách v držení soukromých osob a institucí na území České republiky.
Nejdůležitější by měly být odpovědi na otázky jak, kdy a za kolik. Není pochyb o tom, že banky
mohou klientům nabídnout několik standardních způsobů, jak je zbavit starostí s penězi, které budou
v průběhu několika měsíců neplatné. Patří mezi ně vklad na účet, klasický nákup valut nebo nákup
platidel v prekluzi. Od těchto postupů i od doby, kdy budou nyní platné bankovky a mince národních
měn bankám předloženy, by se měly odvíjet poplatky za jednotlivé služby. Asi by mělo platit
pravidlo: čím později, tím dráže. Na druhou stranu však je nutno klientům vysvětlit, že
pravděpodobně zcela iluzorní je představa přímé výměny některé národní měny za euro v hotovosti bez
poplatku jinde než na území příslušného státu. Výjimkou je pouze krátké období na počátku roku
2002, kdy centrální banky zúčastněných zemí a jejich pobočky budou vyměňovat oběživo všech dvanácti
zemí. V obecné povědomí by měla vstoupit i skutečnost, že dnem 1. 1. 2002 nic nekončí definitivně.
Národní centrální banky jednotlivých zemí EMU budou bankovky národních měn vyměňovat ještě nejméně
deset let po ukončení jejich platnosti a některé země nemají dobu pro výměnu bankovek omezenou
vůbec. Jedním z předpokladů úspěšného průběhu měnové odluky před osmi lety u nás bylo uposlechnutí
výzvy centrální banky k uložení bývalých federálních peněz na účty nebo vkladní knížky u bank a
spořitelen. Stejné pravidlo by mělo platit i o dni "E". Kdo nebude mít k danému dni hotové peníze v
oněch dvanácti měnách, nebude mít starosti z držby takových bankovek a mincí pramenící. Přepočet na
euro u prostředků na účtech znějících na národní měny bude proveden automaticky. Mohlo by se zdát,
že deset měsíců je dlouhá doba a že hlasité zvonění na poplach již nyní je předčasné. Pokud se
bankám podaří včas přesvědčit klienty o tom, že operace spojené s vydáním bankovek a mincí společné
evropské měny a stažením peněz nynějších dvanácti národních měn, je lepší provést hned po
prázdninách nebo v průběhu podzimu, budou mít o to klidnější konec roku. Vzhledem k předvánočnímu a
vánočnímu období, pro něž je typický značný pohyb hotovostí a vzhledem k oslavám příchodu nového
roku, charakterizovaným zejména v Praze vysokým počtem zahraničních turistů, nelze termín zvolený
pro operaci takového rozsahu, jakým vydání eurobankovek a euromincí je, považovat za nejšťastnější.
Připraveným však většinou štěstí přeje.