Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
--------------------
Patnáct let po rozpadu společného státu je Slovensko často dáváno Česku za vzor, zejména co
se týče ekonomických reforem. Koaliční kabinet Mirka Topolánka už v mnoha směrech srovnal krok, v
jednom ale zůstává zdrženlivý. Zatímco Slovensko hodlá příští rok vstoupit do eurozóny, v Česku si
na placení eurem zřejmě ještě pár let počkáme. Na nejbližší možný termín, rok 2011, mohou Češi
zapomenout. Vláda naznačila ale, že nijak nespěchá ani na rok 2012 a guvernér centrální banky
Zdeněk Tůma nedávno dokonce odhadl, že Česko by mohlo přijmout evropskou měnu až o celých deset let
později než sousední Slovensko, v roce 2019. Jaké důsledky to pro zemi může mít, o tom teď s dalším
hostem Radiofóra, viceguvernérem České národní banky Luďkem Niedermayerem. Dobrý večer.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Dobrý večer.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
--------------------
Přijetí eura je především politický krok, politici nicméně podpírají tu svou zdrženlivost
mnoha ekonomickými důvody. Jsou podle vás, pane viceguvernére, ekonomické překážky vstupu do
eurozóny v tuto chvíli skutečně tak zásadní nebo se politici vymlouvají?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak ještě když vezmeme v úvahu rok 2011, tak se zdálo být poměrně pravděpodobné, že Česká
republika by měla problémy se splněním maastrichtských kritérií. Vzhledem k tomu, že ta naše
strategie, kterou schválily vlády ve vstupu do eurozóny, předpokládá, že se pokusíme ten manévr
udělat v takovém hodně kompaktním tříletém období, tak ten rok 2011 byl opravdu vyloučen tím, že se
zdálo, že budeme mít problémy s plněním fiskálního kritéria. To samozřejmě už nemusí platit v
budoucnu a potom ta diskuse o vhodnosti či nevhodnosti přijetí eura dostane určitě, do určité míry
jiný rámec.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a byl by vstup do eurozóny v nejbližším možném termínu, tedy v tom roce 2012 riskantní
nebo ne?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já myslím, že většina ekonomů a většina analýz a třeba například i analýzy České národní
banky a ministerstva financí jsou schopny celkem dobře ukázat na přínosy přijetí eura a na rizika
přijetí eura, a to jsou věci, které jsou celkem dobře uchopitelné. Přijetá eura zřejmě podpoří
zahraniční obchod, tím do určité míry urychlí ekonomický růst, pomůže do určité míry
konkurenceschopnosti firem. Na druhou stranu tam existují nemalá rizika, například úrokové sazby
mohou být příliš nízké, fiskální politika nemusí být dostatečně flexibilní, může dojít k přehřátí
ekonomiky a tak dále. Ale já se obávám, že nad tím nějaký názor, že říct, že: "Ano, já vidím, že ty
výhody jsou vyšší, nebo naopak ty rizika jsou vyšší," tam zatím ty analýzy podle mého názoru
přesvědčivé nejsou a je to spíš jako politická preference.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím si to ale vysvětlujete, že ty analýzy jaksi přesvědčivé nejsou?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Není přesvědčivé to hodnocení kladů proti záporům, a to z toho prostého důvodu, že zatímco
odhad těch přínosů do určité míry existuje, existuje například velmi podrobná studie Mezinárodního
měnového fondu, která možná až trochu příliš optimisticky hodnotila tyto přínosy, tak tam nejsou
jako proti tomu postavený jednoznačné zápory, ale rizika, a to záleží, jestli ta rizika se naplní,
nebo ne, a to do značné míry komplikuje právě zvážení těch kladů a záporů přijetí eura.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
--------------------
A postupuje tedy současná vláda tak, aby ta rizika případně nějakým způsobem
eliminovala?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já věřím, že ano. Například jakékoliv kroky ke zvýšení flexibility pracovního trhu jsou
právě krokem, který snižují rizika po přijetí jednotné měny a stejně tak co nejrychlejší fiskální
konsolidace, která dostane v těch dobrých časech deficit nejlépe někam blízko k vyrovnané hodnotě,
také vytváří prostor na reakci fiskální politiky v případě problému, když k nim dojde po přijetí
eura. Musíme si totiž uvědomit, že přijetí eura znamená, že země se vzdává možnosti nastavit
úrokové sazby tak, jak odpovídá její vnitřní situaci a právě proto je třeba vytvořit mechanismy,
které tuto, tuto politiku do určité míry, aspoň do určité míry nahradí.
Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
--------------------
Soudí viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Děkuji vám za rozhovor. Na
shledanou.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Na shledanou.