(ČRo 1 - Radiožurnál 16.8.2006, rubrika: 18:20 Radiofórum)
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Máme nového premiéra, máme taky nový návrh rozpočtu, ten předložilo vládě ministerstvo financí a na příští rok počítá se schodkem osmaosmdesáti miliard korun. Deficit veřejných rozpočtů by měl být nejvýše tři celé osm desetin procenta HDP, Česká republika by tak ale nesplňovala konvergenční program, ke kterému se zavázala Evropské unii s cílem přijmout euro. O přijetí eura bude i dnešní Radiofórum a to s viceguvernérem České národní banky Luďkem Niedermayerem. Dobrý večer.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Dobrý večer.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A Janem Macháčkem, redaktorem Hospodářských novin. I vám dobrý večer.
Jan MACHÁČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Dobrý večer.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Pánové, je vůbec nutné dodržovat ta konvergenční kritéria? Luďku Niedermayere, začnu u vás.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, určitě, ta fiskální politika ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Protože to je první, co se zaskvělo v agenturních zprávách.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Jistě. Ta rozpočtová politika se tváří, že jde jakoby z roku na rok, ale přesto by měla mít nějaké střednědobé ukotvení. Součástí toho střednědobého ukotvení jsou u nás takzvané výdajové rámce, které vláda před pár lety sama schválila, kterými jaksi chtěla dát nějaký směr té státní fiskální politice a koneckonců jsou to také ty evropské závazky, které jsou v tom konvergenčním programu. On to není jenom konvergenční program, ona je to také ta procedura příliš vysokého deficitu, kdy my jsme neplnili ten tříprocentní limit a sami dobrovolně jsme Bruselu řekli, jak rychle budeme tento limit odbourávat. Bohužel to, co se stalo je, že tento rozpočet, jehož kontury nám ruší oba tyto střednědobé sliby v ten limit výdajů zhruba o padesát miliard, ten limit deficitu k HDP zhruba o půl procenta, co je ještě horší, tak tyto své sliby nebo ty kotevní body porušujeme v okamžiku, kdy ta ekonomika roste tempem, o kterém se nám v době, kdy jsme tyto závazky přijímali, ani nesnilo.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Bohužel pro koho, bohužel pro českou ekonomiku, bohužel pro českého obyvatele?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Řekněme to na rovinu, bohužel pro daňové poplatníky, protože stát se víc zadlužuje a to znamená, že větší část budoucích příjmů, to znamená větší část budoucích daní bude použita na splácení minimálně úroků z toho dluhu a také jistiny.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Jan Macháček?
Jan MACHÁČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
No, tak já bych s tím asi souhlasil. Jenom bych dodal, že vlastně a to řeknu napůl z legrace, napůl vážně, si myslím, že někdy to vypadá, že taková schopnost Čechů si sami vládnout, je trošku omezená a v tom případě dobře ať už euro přijmeme v roce 2010 nebo 2015, že je tady jakýsi, třeba 2015, říkám, že je tady jakýsi bič a jakýsi silný argument, kterým je možno poukazovat na to, že se vláda zadlužuje zbytečně, příliš nebo nehospodaří s tím rozpočtem, jak by měla. Já samozřejmě jako komentátor taky, když mi docházejí jiné rozumné argumenty, tak mi nezbývá nic jiného, než poukazovat na to, že vláda slíbila v Bruselu to a to, zavázala se k tomu a tomu, což vlastně má i určitou relevanci nějaké mezinárodní smlouvy a je to i o tom, jaký jsme partneři, jak jsme důvěryhodní a co jsme slíbili, protože pořád jenom mluvím o tom řádném hospodaření. Ono je to těžké. A když tady pan Niedermayer říkal, že třeba ten argument, který je velmi pěkný, že vlastně, když ekonomika zdravě a dynamicky roste, že není třeba se zadlužovat, že o tom je možné diskutovat, když ekonomika je v recesi, tak zrovna největší světová ekonomika americká dělá nebo dělala v minulých letech do značné míry totéž, dynamicky rostla a dynamicky rostl schodek, takže vlastně ty kritéria maastrichtská jsou dobrá k tomu, když vám dojdou ostatní argumenty proti zadlužování.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Když vám řeknu argument ministra Sobotky, který říkal, že tenhle návrh rozpočtu je vlastně cesta, jak euro přijmout, tak abychom poznali, z které té poloviny si děláte legraci a z které té poloviny to myslíte vážně.
Jan MACHÁČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
No, tak já jsem myslel taky, že vlastně někdy má člověk pocit, že by bylo dobré poslat třeba jako v roce 1410 do Lucemburska. No, ale, nemyslím jenom tu vládní krizi posledních dvou měsíců, ale myslím to rozpočtové hospodaření. Mně na tom vůbec připadá nejabsurdnější, že vlastně přestože nárůst výdajů v tom připraveném rozpočtu je poměrně, jako dalo by se být rozumný nominálně asi dvacet miliard, tak ty sociální výdaje, přestože nejsme v žádné krizi, tak ty sociální mandatorní výdaje v tom narýsovaném rozpočtu porostou o sedmdesát miliard, z čehož je každému zřejmé, jak se zase zužuje prostor na ty ostatní výdaje rozpočtové, na ty jediné, řekněme, rozumné, což znamená školství, věda, výzkum, spoluúčast státu na evropských projektech, takže my jako hlupáci budeme do Bruselu platit, ale protože Brusel trvá na tom, že náš stát se musí spoluúčastnit spolufinancování těch projektů, tak si sami budeme brát míň, obranu očesáme, takže nebudeme schopni dodržovat mezinárodní smlouvy, takže je to prostě absurdní.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Luděk Niedermayer a komentář k těm slovům ministra Sobotky, který říkal, že vlastně tenhle návrh rozpočtu je, řekněme, cesta, jak to euro přijmout.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já bych řekl ne i ano nebo ano i ne. Říkám to takhle proto, protože ona vláda rozpočtu je schodek tři celé osm, ale ten schodek může být nakonec úplně jiný. My v minulém roce jsme tuším plánovali také schodek nad tři procenta. Ten výsledek, když se to vezme korektně a očistí se o nějaké jednorázové výdaje, tak ten deficit byl výrazně pod dvěmi procenty. Čili já bych řekl, co ještě bizardní na těch našich veřejných financích je, že vláda vždycky naplánuje vysoký schodek, stalo se to v posledních dvou letech, a ty výsledky byly mnohem lepší. Čili není vůbec vyloučeno, že například v letošním roce ten schodek bude zase pod tři procenta a ty tři celé osm se můžou obrátit v nějaké tři, ale stejně tak je klidně možné, že z těch tří celých osmi se může stát čtyři a půl nebo pět, kdybychom k tomu ještě přidali nějaké zpomalení ekonomiky, tak se velmi snadno můžeme dostat na nějakou klouzačku, po které jelo Maďarsko a ty důsledky jsou neuvěřitelně bolestivé.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Dobře, ale pak tady máme i jiné výdaje nebo jiné ty triky v rozpočtu, že ne všechny výdaje půjdou právě přes státní rozpočet, jsou tam započteny příjmy z privatizace, které vláda ještě ani nestačila schválit.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To je čistě taková česká hra. Ty pravidla, která se reportují do Bruselu a taková ty pravidla, na které se dívají makroekonomové, protože já bych se nerad pořád zaštitoval tím Bruselem, já si myslím, že pořádek v tak vážných věcech, jako jsou státní finance, musíme mít kvůli sobě a ne kvůli Bruselu, tak ty čísla jsou prostě naprosto korektní, pokud si poslanci hrají na to, že ten jejich deficit není jako osmdesát nebo devadesát, ale je o deset menší, tak to nic nemění na té realitě. Příjem z privatizace je financování dluhu jako každé jiné.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Jan Macháček?
Jan MACHÁČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
No, já jsem jenom chtěl říct, že tam se vychází v tom návrhu toho rozpočtu, už jste to naznačil, nejenom příjmy z privatizace, ale vychází se ze zákonů, které vůbec nejsou přijaty. Vlastně, kdybych vzal tu privatizaci nejdřív, tak se vychází z příjmů z privatizace, která není naplánována, projednána, předjednána, připravena a co se legislativy týče, tak ten návrh rozpočtu vychází ze změn zákonů, které zase nejsou připraveny, politicky předjednány a tak dále. Zvýšení daně spotřební u cigaret budiž, možná se to povede, ale není to ani politicky předjednáno, nemá to vůbec ani paragrafovanou nějakou formu, nic. To jsou taková doufání a sny a myslím si, že rozpočet, což je zákon sám o sobě, by se neměl opírat o přání. Pokud se opírá o přání do značné míry, tak mně je potom záhadou, proč už tam teda pan ministr rovnou nepředpokládá, že se zase sníží nebo odloží platnost těch nesmyslných dárečků, které byly schváleny před volbami, to porodné a přídavky na děti vyšší o desítky, které zvyšují to zadlužení o desítky miliard, tak to tam mohl potom napsat do toho rozpočtu také.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A když se vrátím zase zpátky k tomu euru, je třeba pro vás osobně důležité, kdy ho Česká republika přijme, jestli to bude 1. 1. 2010 nebo jestli to bude v roce 2012, případně třeba ještě mnohem později, Luďku Niedermayere?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já bych neřekl, že osobně je to důležité, ale řekl bych, že to, co je na tom projektu přijetí eura nejdůležitější, ze zavčas určitá jistota pro ty, kterých se to týká. Ty náklady nejsou úplně minimální, jsou to různé konverze počítačových programů, můžou to být také nějaké obchodní strategie a ty firmy potřebují velmi dlouho dopředu vědět. Ta firma není jako stát, že slíbí před pár lety, že bude šetřit a nebude šetřit, slíbí, že bude snižovat počty zaměstnanců a bude je zvyšovat, ta firma musí být zodpovědná. A my, když jsme dělali analýzu tady tohoto tématu, tak jsme zjistili, že ten minimální časový plán na přípravu toho jsou tři roky. Pokud se bavíme o 1. lednu 2010, tak to znamená už naostro spustit tyto práce někdy na přelomu tohoto roku, čemuž taky odpovídá práce meziresortní komise pod vedením ministerstva financí, který připravuje určitý masterplán pro Českou republiku, čili to všechno bude připravené, ale musí tam být to politické rozhodnutí. A to není jenom politické rozhodnutí stejně tak, jako třeba rozhodneme o tomto zákonu a o jiném, tak rozhodneme o euru, ale když se řekne A, tak aby to bylo důvěryhodné, aby to splnilo tu roli toho kotvení očekávání, tak se musí udělat ty ostatní kroky, fiskální politika a tak dále, a tak dále.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Jan Macháček, stejná otázka.
Jan MACHÁČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
No, já si myslím, že nejde samozřejmě o mě osobně vůbec, ale taky bych chtěl říct, že to přijetí eura není nějaká věc, která se dá odborně jasně říct a obhájit a zaštítit a vypočítat, kdy je to vhodné. Přestože už to do značné míry by nemělo být politikum, protože my jsme se dostali do Evropské unie s podmínkou, že jsme povinni vlastně to euro přijmout, to bych rád tady ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Zároveň ale není řečeno dokdy.
Jan MACHÁČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Není řečeno dokdy, ale jsme povinni, to bych rád tady zopakoval. Tak zároveň je to teda to načasování a ta dohoda vlastně určitým politikem, významným politikem je a já si myslím, že vláda v tomto případě koho by měla naslouchat? Já bych si dovedl představit, že by možná, ač nejsem příznivcem toho, že byznys a podnikatelé mluví o tom, kterým krokem se má ubírat politika, tak v tomto případě by vlastně vláda, si myslím, byznysu naslouchat mohla, protože zatímco my normální lidé dostáváme výplatu a nakupujeme, tak vlastně ten byznys, ty finance, ty peníze používá vlastně od rána do večera. Kdybych to srovnal s Británií, tam často vycházely průzkumy veřejného mínění, co si myslí Asociace britských exportérů britského průmyslu, podnikatelů, obchodníků o tom, zda má Británie přijmout euro nebo nemá. Vždycky to spíš vycházelo, že ten byznys o něco podle mě racionálněji předpokládal, že by ho přijmout měla, ale vláda se vždycky spíš řídila tím nebo se naopak snažila možná ovlivňovat občany nebo politika, aby to euro nechtěli. To je, já si myslím, že v tomto by vláda mohla naslouchat byznysu, ale přijde mi vlastně ten český byznys velmi v tomhle tom neorganizovaný, neschopný artikulovat svůj zájem. Já vlastně nevím, co chtějí čeští podnikatelé a obchodníci, chtějí euro nebo nechtějí? Proč v tom případě nemají nějakou asociaci, která se k tomu jasně vyjádří. Já jsem z toho poněkud překvapen, že vlastně žádná takováhle nátlaková, řekněme, ve zdravém slova smyslu skupina ze strany byznysu neexistuje nebo ne nátlaková, zájmová, řekněme.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Žijeme v nějakých politických reáliích taky asi na jakou vládu bude ta případná nátlaková skupina tlačit, Luděk Niedermayer už to zmínil, že ten harmonogram přijetí eura je v podstatě nějaký tříletý projekt. Může ho vůbec naplánovat vláda, která se urodí po těch letošních volbách? Já jsem tak možná trochu provokativně tady na začátek řekl, že máme nového premiéra.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak určitě naplánovat, udělat ty technikálie, dát do pořádku ten masterplán pro Českou republiku, ano. Jestli to rozhodnutí, jako nepochybně ta vláda může udělat spoustu věcí, je to vláda, která má nějaký mandát, je otázka, jestli by to rozhodnutí bylo dostatečně věrohodné, jestli třeba by to zároveň znamenalo, že by dostatečně věrohodně řekla, že zvládne veřejné finance v tady tomto horizontu, nebude tady nějaká opozice, která by zase řekla, že tudy cesta nevede, ona tady tohle nechce, anebo to nechce z důvodů, že by to bylo bolestivé a tak dále. Ale třeba viděli jsme na Slovensku případ, kdy, tuším, současná vláda, která byla v opozici, reformní vlády, jaksi zpochybňovala to přijetí eura aspoň nepřímo nebo respektive ho zpochybňovala minimálně tím, že chtěla výrazným způsobem otočit tu fiskální politiku a první co, tuším nový premiér udělal, je po dohodě s centrální bankou řekl, že ten plán se nemění, protože prostě pro ten byznys v tak vážné věci jako přijetí eura, pokud v pondělí je ano, v úterý ne a ve středu možná, to je právě ta nejdražší varianta opravdu.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Říká v Radiofóru Luděk Niedermayer, viceguvernér České národní banky. Teď stejná otázka pro Jana Macháčka, redaktora Hospodářských novin.
Jan MACHÁČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
No, můžete tu otázku ještě upřesnit, protože ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Říkal jsem, jestli vláda bude schopna prosadit nějaký takový ten tříletý plán toho přechodu na přijetí euro. Slyšeli jsme od Luďka Niedermayera, že to je opravdu hodně složitý proces, můžeme se tady poučit ze Slovinska, které v podstatě tím přijímacím pohovorem prošlo. Na druhé straně Litva, ta si natloukla nos.
Jan MACHÁČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Těžko říct, jak se ta vláda vyvine. Já si myslím, že kdyby vznikla nějaká otevřenější, deklarovanější spolupráce mezi těma dvěma velkými stranami, že by se asi byl poněkud ořezal takový ten výrazný euroskepticismus, když to řeknu, který jsme mohli slýchat od ODS. Na druhou stranu, i kdyby se povedlo panu Topolánkovi, já třeba vůbec nechci věštit z křišťálové koule, vůbec nevím, jestli se mu podaří vládu sestavit, tak co pronikalo do novin, i když také nevím, do jaké míry to bylo nějakým způsobem, z jakých podkladů to vycházelo, to znamená ty jména těch ministrů, tak se zdálo, že vlastně ti představitelé té tvrdě euroskeptické linie jako pan Zahradil a tak dál, že jsou poněkud upozaděni nebo lidé, kteří vlastně jsou takoví bezvýhradně loajální k názorům prezidenta Václava Klause, který, jak známo, je výrazným euroskeptikem i odpůrcem společné evropské měny a naopak se objevují ta jména Saša Vondra, Petr Gandalovič, dokonce ministr pro evropské záležitosti, což jsou lidé velmi, řekl bych, racionální a rozhodně ne proti Evropské unii nějakým náboženským způsobem vyhranění, jako někteří ne. Pan Gandalovič dokonce napsal jakýsi manifest, který je překvapivě evropsky nakloněný, řekl bych, i když ne nekriticky k Evropské unii. Takže jsou tu určité kroky rozumným směrem. Otázka je ovšem, jak to dopadne, když člověk zase mluví s některými jinými politiky, tak ti vlastně říkají, že tyhlety vlastně jakoby, to se objevuje jenom pro to, že vlastně je to pořád nějaká hra nanečisto až přijde ke tvrdým dohodám, k nějaké opravdové vládě, že se tam možná objeví zase jiní lidé, takže těžko říct.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak víme, že koruna bude muset dva roky před přijetím eura fungovat v mechanismu směnných kurzů. Co to bude znamenat pro ekonomiku, Luďku Niedermayere? Může to ceny nějak výrazně ohrozit, protože to bude takové, vy jste to, tuším, někde v novinách nazval něco jako čekárnu.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Je to opravdu taková čekárna a takoví ti centrální bankéři, kteří jsou přátelé nezávislé měnové politiky, tak jejich jménem bych asi řekl, že to není příjemné období, protože na jednu stranu ta měnová politika se stále bude snažit držet pod kontrolou inflaci a dělat to, co má a na druhou stranu bude tak druhým očkem pošilhávat po maastrichtských kritériích a snažit se splnit ty jejich podmínky. Ten režim směnných kurzů RM2 znamená, že koruna by vlastně měla méně fluktuovat. Určité novum bude, že po dohodě mezi Českou republikou a Evropskou komisí bude vyhlášena centrální parita, což už bude nějaké novum. My se teďka vyhýbáme tomu, abychom řekli, že ta koruna by měla být třeba osmadvacet padesát nebo sedmadvacet padesát. Čili tady už bude existovat nějaké číslo, které jakkoliv se dá změnit, tak už bude nějakým předznamením toho, té závěrečné fixace na euro a ta koruna by se měla od té centrální parity poměrně málo odchylovat na slabou stranu. Kdyby byla o mnoho slabší, než je ta centrální parita, tak je možné v té konvergenční zprávě potom říct, že Česká republika v tom testu neuspěla.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak takový evergreen přibližování cen evropských a českých, nárůst cen, co byste odpověděli posluchačům, blížíme se k posluchačské části, bude to znamenat zdražování, protože když si vezmu k ruce aktuální analýzu ministerstva průmyslu a obchodu, tak ta mluví o tom, že euro bude obchodníky lákat ke zdražování, což je teda nový pohled. Jan Macháček.
Jan MACHÁČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
No, tak já bych k tomu řekl, že to je taková jako psychologická věc, že to se vlastně ve všech těch zemích, které to euro postupně přijímaly, docházelo k takové zajímavé diskrepanci, byli i přivoláváni různí psychologové, aby se to pokusili to vysvětlit, že zatímco z toho koše spotřebitelského, pomocí kterého se ta inflace měří, to zdražení prostě nevyplývalo, tak si řekněme, sedmdesát, osmdesát procent lidí stěžovalo, že k němu dochází. To zkreslení je asi dáno tím, že to si myslím, že by mohl být i příklad zhruba náš, možná už to bude víc, ale kdybych řekl příklad, když káva stojí nějakých v kavárně, kterou si dáte, stojí nějakých dvacet pět korun třeba nebo dvacet, tak prostě je dost pravděpodobné, že bude stát to jedno euro, což je třeba nepochybně pro Francouze velmi důležité, oni rádi sedají v kavárnách, rádi si dají to kafe a ono najednou stojí jedno euro a oni si to přepočítali, že je to víc. Jenomže prostě tyhlety věci, které jsou nejvíc viditelné a psychologicky jsou na ně lidé citliví, nejsou ale základem toho spotřebitelského koše samozřejmě.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Luděk Niedermayer?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak já bych řekl, že pokud zlí by obchodníci chtěli zdražovat zboží, tak to dělají dnes a denně, dělají to právě teď a budou to dělat zítra. To, co jim v tom brání je, že je tady na trhu určitá konkurence a ti nakupující nejsou hloupí, nejdou za tím obchodníkem, který neustále zdražuje zboží. Přitom přijetí a jinak ty ceny samozřejmě také ještě, abych dodal, souvisejí s tím, kolik lidi mají peněz. Oni hospodaří s nějakým omezeným rozpočtem, který je daný jejich příjmy a podle toho si mohou dovolit platit určité ceny, na tom se vůbec nic s přijetím eura nezmění, ty příjmy se přepočtou v tom kurzu a nepochybně, pokud by se objevili nějací obchodníci, kteří by zdražili, tak já jsem přesvědčen o tom, že se najdou jiní obchodníci, kteří nezdaří a právě na ně budou poukazovat. Samozřejmě existují opravdu případy, kdy došlo, zejména jste říkal v Německu, k velkému zdražení v některých sektorech, například restaurace a tak dále, ale já si myslím, že to vysvětlení je, že v tom sektoru nebyla dostatečná konkurence, což při velmi těsné regulaci německého pracovního trhu a obecně nepříliš v takovým podnikatelským duchu by mě vůbec nepřekvapilo. Čili domnívám se ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Když budeme ještě vedle, tak tuším, že v Rakousku bylo dokonce zdražování zakázáno zákonem.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, ono tam bude celá řada opatření, která se pokusí tomu buďto zamezit, anebo minimálně to zkomplikovat. Zřejmě řádově půl roku před zavedením eura obchodníci začnou zveřejňovat ceny v obou měnách, aby si na to lidé zvykli a budou zřejmě v této praxi pokračovat poměrně dlouhou dobu po přijetí eura. A tady toto bude jako určitý princip veřejné kontroly a myslím si, že pokud udržíme na trhu nebo zvýšíme dostatečnou konkurenci zejména v tom maloobchodě, tak bych řekl, že ty firmy spíš budou poukazovat na to, že sem tam zaokrouhlují spíše dolu, než nahoru.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak dáme prostor asi posluchačům Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu v pořadu Radiofórum, jehož hosty jsou Luděk Niedermayer, viceguvernér České národní banky a Jan Macháček, redaktor Hospodářských novin. Telefonní čísla sem k nám do studia jsou 221552155, anebo 221552255 a čekáme na šest vašich telefonických dotazů. Dobrý večer popřejeme prvnímu z vás.
posluchač
--------------------
Dobrý večer, Mlynář z Prahy. Chtěl bych se zeptat pana Niedermayera s výměnnými kurzy české koruny. Čeští exportéři ztrácí obrovské množství peněz tím, že koruna stoupla někde ze třiatřiceti korun na osmadvacet a to jsou stamilionové ztráty, který český exportní průmysl jako teďka v současné době má.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Dobře a pojďme položit otázku, jestli je to možné.
posluchač
--------------------
Moje otázka je, kam chce až Česká národní banka nechat korunu nastoupat, protože ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Jasně, rozumíme otázce, čekají další posluchači, když dovolíte, otázku položíme, děkujeme, na shledanou. Haló, jste ve vysílání, dobrý večer.
posluchač
--------------------
Dobrý večer, Kubíček, Prachatice. Prosím vás, já si myslím, že přijetí eura a všechny ty věci okolo, budou poměrně velmi bolestný. Nedá se nic dělat, jednou tím projít musíme, tím nechci říct, abysme tím neprocházeli pochopitelně. Ale druhá věc je tady ta, jestli vládě bude umožněno a jestli bude mít dostatečný prostor, aby určitá ta opatření úsporná provedla ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Pane Kubíčku, pokud jste poslouchal, tak na to jsme odpovídali. Poprosím i vás o položení otázky.
posluchač
--------------------
Ano, prosím vás, jenom takhle. Kolik si myslíte, že by bylo, jestli teda sociálnědemokratická vláda nebo sociální demokrati spolu s komunistama nezruší jakékoliv opatření nebo neznemožní ODS tyhlety věci. Děkuju.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Dobře, děkujeme vám za otázku, na shledanou. Dobrý večer přejeme. Jste ve vysílání.
posluchač
--------------------
Ano, tady je Vácha z Prahy. Prosím vás pěkně, já jsem se chtěl zeptat pánů hostů, co říkají tomu, že ministr financí má dělání, je jako právník a ne ekonom? Děkuji.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Děkujeme vám, na shledanou. Jenom doplním, že ministr financí Bohuslav Sobotka není dnešním hostem Radiofóra, zvali jsme zástupce ministerstva financí, pochopitelně, leč odmítli. Tak čtvrtého volajícího posluchače vyzveme teď k položení otázky, dobrý den.
posluchač
--------------------
Malinský, dobrý den, slyšíme se?
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Velmi dobře.
posluchač
--------------------
Haló?
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Velmi dobře vás slyšíme.
posluchač
--------------------
Dobře, tak já mám několik věcí, jestli můžu.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Pojďme k jedné.
posluchač
--------------------
Prosím?
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Pojďme položit jednu otázku.
posluchač
--------------------
Dobře, tak jenom řeknu, podle mě si, pane redaktore, máte pozvat taky někoho do studia, kdo je trošku proti tomu, aby euro vůbec bylo přijatý. Protože Britové ho nemají, mají pro to nějaký důvod. Takže chci odpovědět na to, proč teda si myslej, že to euro, když je tak úžasná věc, když dolar byl za čtyřicet, dneska je to třicet tři ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Vy jste něco takového slyšel, když vám skáču do řeči, že tady někdo říkal, že to je fantastická věc?
posluchač
--------------------
No, rozhodně se neptáte, proč vůbec to přijímat, protože pro ty lidi, který řeknu příklad ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak Česká republika se zavázala, že euro prostě přijme.
posluchač
--------------------
Dobře, počkejte, ten člověk, tihleti vydělávají třicet tisíc třeba hrubýho dejme tomu a měli, bylo to sedm set dolarů, dneska to je tisíc dvě stě dolarů. Jako proč pro normálního člověka by mělo bejt přijmutí eura úžasný, když všechny výrobky, který se sem dovážej, se zlevňujou v podstatě. A podle mě přijetí eura má taky nějaký nevýhody z tohodle důvodu a vůbec nemluvím o tom, že Litva byla diskriminovaná nebo, aby vůbec mohla přijmout euro, tak tam byla nějaká desetina procenta vlastně inflace. Já bych měl těch otázek, bohužel teda, jak říkám, pozvěte si taky nějakýho odborníka, který má nějaký jiný názor, než pan Macháček a pan Niedermayer, ač si nemyslím, že pan Niedermayer nebo pan Macháček by byli nějaký pragmatický ekonomové. Ale myslím si, že my to prostě euro nemusíme ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Dobře, děkuji za tu poznámku k dramaturgii Radiofóra. Já myslím jen, že hosté tady nechválili zrovna moc euro. Tak, poprosíme o předposlední dotaz, dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den, tady Kolář, Brno. Slyšíme se?
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Taky vás slyšíme dobře.
posluchač
--------------------
Prosím vás, já jsem se chtěl zeptat na pana Niedermayera teda dotaz. On mluvil o tom nastavení toho kurzu před tou půlroční lhůtou, před tím spuštěním, tak jestli by zhruba nemohl přiblížit, jakou má centrální banka představu, kolik by to euro vlastně mělo stát ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak jsem zvědav, co to udělá hned od zítřka s kurzem koruny, když to řekne Luděk Niedermayer teď tady v Radiofóru.
posluchač
--------------------
Já vím, ale jako tak zhruba, jestli je koruna nadhodnocená nebo podhodnocená nebo takový ty předpovědi těch analytiků v těch novinách se to liší právě každou chvíli to říká někdo jinak, tak jestli by to nemohl jako nějak komentovat přibližněji a druhá věc je teda, chtěl jsem se zeptat právě k tomu ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Pane Koláři, s dovolením, i vás poprosím jenom o jednu otázku.
posluchač
--------------------
Dobře, na shledanou.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Díky moc, na shledanou. Tak, zakončíme telefonickou část. dobrý večer.
posluchač
--------------------
Dobrý večer, Jarda, Praha. Já bych měl takovej dotaz. Prosím vás, tady se neustále zdražuje všechno k evropským cenám a platy furt stále stagnujou. Můžete mi to vysvětlit? Furt se říká, že se musí vyrovnat ceny výrobků s Evropou, ale platy ne, jak je to možný?
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Děkujeme za otázku, na shledanou. Tak, nevím, kdo se ujme té poslední otázky, která byla položená. Pan Jarda soudí, že se pořád zdražuje a platy stagnují. Nevím, jestli Jan Macháček z Hospodářských novin nebo Luděk Niedermayer.
Jan MACHÁČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Já můžu klidně začít. Tak ono ze statistik nevyplývá, že by se platy nezvyšovaly. Platy se zvyšují, i když zase prostě ty subjektivní pocity posluchačů se od těch statistik mohou lišit a zase z těch statistik taky nevyplývá, že by se bůhví jak zdražovalo. Zdražuje se možná něco, něco jiného se zlevňuje. I přes ty velké šoky způsobené nárůstem cen energií a kdo ví čeho, pořád vlastně inflace zůstává pod kontrolou. Takže prostě stručně psychologie je jiná věc, než statistika.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Možná, že Luděk Niedermayer, viceguvernér České národní banky, už si rozmyslel odpověď na dotaz pana Koláře týkající se koruny.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já pana Koláře určitě zklamu. Ten hlavní problém je, že my nevíme, kdy ten moment bude, protože bavíme se tady o roce 2010, ale to opravdu znamená poměrně rychle nastartovat tento proces. Není tajemstvím, že koruna opravdu posiluje, jak koneckonců první posluchač z Prahy na to poukázal a zřejmě tomu bude i do budoucna. Kdyby koruna neposilovala, tak bychom zřejmě měli o něco vyšší inflaci, čili bude opravdu záležet na tom, jak dlouho bude to období před přijetím eura trvat. Jinak to první zafixování v tom režimu toho pevného kurzu v té čekárně, to je dva roky nebo dva a půl roku před přijetím eura, během toho režimu je možné ještě posilovat tu centrální ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A tam už je to mírně?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, ne, posilovat se dá na základě dohody mezi zemí Evropskou komisí de facto v jakémkoliv rozsahu, čili i tam by k určitému posílení mohlo dojít a opravdu si netroufám říct jednak, protože mi to tak úplně nepřísluší, my nejsme ti, kteří ten kurz určují, bude to koneckonců tržní kurz, který s velkou pravděpodobností bude tím konverzním kurzem a hlavně neznáme ten rok.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Pojďme odpovědět panu Malinskému. Nechci vůbec zlehčovat jeho poznámku k dramaturgii, ale měl pocit, že se stavíte málo kriticky k euru, tak kdybyste vyjmenovali několik minusů. Začnu u Jana Macháčka.
Jan MACHÁČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Já nechci vyjmenovávat minusy, ale chci říct, že každý krok vlastně v hospodářské politice, který stát nebo vláda udělá, má prostě svoje náklady a výnosy jako všechno v ekonomice, takže prostě i přijetí eura má svoje náklady a výnosy a pak samozřejmě záleží na tom, kdo vy v tu chvíli jste, jestli jste obchodník, který dováží, co dováží, jestli jste vývozce, co dovážíte, co vyvážíte, jak vysokou to má přidanou hodnotu, v jakém sektoru pracujete, jestli rád cestujete na dovolenou výhradně do ciziny nebo naopak zůstáváte v Čechách, jestli rád nakupujete, já nevím, luxusnější zboží z dovozu, když to řeknu prostě, to jsou subjektivní věci.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Nebo jenom tu kávu.
Jan MACHÁČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Nebo jenom tu kávu.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Luděk Niedermayer?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak já bych především chtěl souhlasit s panem Malinským, že jsem nebyl, pokud bych se nazval ekonomem, ať jsem matematik, nadšený z toho rozhodnutí ohledně Litvy, protože si myslím, že Litva udělala spoustu věcí pro to, aby se kvalifikovala mezi země, které přijmou euro a nedomnívám se, že její přijetí by ohrozilo existenci eurozóny. Čili já jsem z toho pro ten verdikt neměl zas příliš velké pochopení. Ale chtěl bych ujistit posluchače, že každá studie, která bude aspoň trochu zodpovědně napsaná na téma přijetí eura, bude obsahovat jak klady, tak zápory, bude obsahovat tak, že je bude velmi obtížné je proti sobě vážit. Ta rizika jsou celkem zřejmá, země se vzdá měnové politiky, úrokové sazby bude nastavovat někdo jiný a má v podstatě takový menší manévrovací prostor, jak dělat jednu z klíčových makroekonomik optimálně. Z toho může plynout celá řada dalších rizik, zafixováním směnného kurzu k zemi jako je naše, zřejmě dojde k určitému zvýšení inflace, tak kdyby se promítla to vyšších mezd, tak může dojít jako k určité mzdové spirále, na jejímž konci bude ztráta konkurenční schopnosti země. Proti tomu ty výhody, dá se o nich mluvit celkem ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Ty výhody, o těch jsme nakonec mluvili, ...
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
A jenom bych možná dodal to, že naše republika nyní vyváží zhruba dva tisíce miliard zboží, zhruba stejné množství dováží a kdyby se vývozcům a dovozcům podařilo uspořit trochu na transakčních nákladech třeba v řádu jednoho procenta, tak se bavíme o desítkách miliard.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Novináři jsou obecně bráni jako neslušní, proto vynechám z té další otázky Luďka Niedermayera. Co říká Jan Macháček tomu, že ministr financí je vzděláním právník, nikoliv ekonom?
Jan MACHÁČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Já myslím, že to úplně není podstatné. Je samozřejmě důležité, jak je člověk učenlivý, vnímavý, jak rychle se ty věci naučí, jaké má poradce, jaký má tým a tak dále. Koneckonců měli jsme tady ...
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Prostě nemáte problém.
Jan MACHÁČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Ne, měli jsme tady ministry financí, kteří, ekonomové nebo jacísi inženýři byli, když někdo měl titul inženýra z doby komunismu, to ještě nic moc nesvědčí o tom, jaký byl ekonom, měli jsme tady Iva Svobodu, ministra financí, který byl inženýrem, toho času ve vězení, nevím, myslím, že to není nejdůležitější.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak první otázka, ta směřovala na Luďka Niedermayera, pán z Prahy, já jsem přeslechl jeho jméno, za to se omlouvám, má dojem, že exportéři ztrácí obrovské peníze. Asi to není jenom dojem. Kam až chce Česká národní banka postupovat, tak zněla otázka.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak určitě Česká národní banka nepostupuje s tím kurzem, kurz je určován nabídkou a poptávkou na devizovém trhu a náš manévrovací prostor je tady značně omezený. Zároveň si je třeba uvědomit, že pokud máme velmi nízkou inflaci a velmi nízká inflace znamená třeba pro podniky nízké úrokové sazby, ale znamená to také relativně nízký růst mezd, tak je to dosaženo díky tomu, že směnný kurz posiluje. Ale když jsem hovořil o těch nevýhodách toho, když se země vzdá měnové politiky, tak určitým rizikem té nezávislé měnové politiky je, že ten kurz občas ujede někam, kde by ho ekonomové neradi viděli a přitom mají jenom omezené zbraně, jak tomu zabránit.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Na rozhodování té Evropské centrální banky mají, to si asi nemusíme nalhávat, některé země větší vliv, některé menší. Nemůže to být tím pádem třeba pro některé ty ekonomiky národní svým způsobem devastující?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak ono by tam mělo platit a já doufám, že tam platí to, co by mělo platit s těmi komisaři. Když se bojovalo o národní komisaře, to jakoby se zapomnělo na to, že ten komisař má zakázáno reprezentovat zájem té země, z které pochází, stejně tak v ECB, ti lidi, kteří rozhodují o úrokových sazbách, musí mít na zřeteli to, co se děje v eurozóně a nikoliv v jejich každé zemi. Čili já bych spíš řekl, pokud by někdo třeba měl pocit, že ta měnová politika spíš reflektuje to, co se děje ve Francii, Německu, nebo Itálii, Španělsku, tak je to proto, že jsou to ty země, které mají velkou váhu na evropském HDP a samozřejmě ta měnová politika je příliš laxní z hlediska Irska, ale váha Irska na celkovém ekonomickém výkonu Evropy je nízká. Ale to je jedno prostě z těch rizik, o kterých už jsme hovořili.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak ještě, abychom zodpověděli panu Kubíčkovi, jehož otázku se pokusím nějak přetlumočit, položím ji Janu Macháčkovi. Pan Kubíček říkal něco v tom smyslu, jestli se nebojí hosté ve studiu toho, že sociální demokraté s komunisty nakonec nezruší všechny plány ODS?
Jan MACHÁČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
No, já tomuhle nerozumím. Mám pocit, že teďka se tady zrovna chystá nějaká jiná vláda. Osobně si nemyslím, že by tady měla vládnout sociální demokracie s komunisty zároveň. Nevím. Ale jestli můžu, tak jenom ještě stručně bych navázal na to, co tady říkal pan Niedermayer, což i souvisí s tou otázkou, jestli to bude bolestné. Já si myslím, že to je velká výzva pro ty ekonomiky, aby více se nějakým způsobem diverzifikovaly, na té společné měně skutečně můžou se dostat do problémů ekonomiky, které jsou jednostranně orientované určitým směrem. Je to výzva také k odstranění nejrůznějších rigidit, větší flexibilitě a tak dále. A potom se to snadno nebo lépe stráví.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Jan Macháček, redaktor Hospodářských novin, spolu s ním seděl ve studiu Radiofóra i Luděk Niedermayer, viceguvernér České národní banky. Pánové, díky moc, na shledanou.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Na shledanou.
Jan MACHÁČEK, redaktor Hospodářských novin
--------------------
Na shledanou.
František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Na slyšenou se těší i František Lutonský.