(ČT 1 - 06:20 Váš host, 8.3.2005)
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jsem říkala, vaším dnešním tématem je euro. Tahle jednotná evropská měna začala platit ve
dvanácti zemích pětadvacítky v roce 1999.
Ivan MEJTSKÝ, redaktor
--------------------
Vrcholem procesu integrace zemí evropského společenství bylo vytvoření Evropské měnové unie
dohodou v prosinci 1991 v nizozemském Maastrichtu. Jednotná evropská měna euro začala být používána
v jedenácti státech Unie od 1. ledna 1999. Řecko nesplnilo konvergenční kritéria, a tak se stalo
členem až o dva roky později. V současnosti tvoří dvanáctku Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie,
Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko a Řecko. Velká Británie, Dánsko
a Švédsko odmítly do měnové unie vstoupit. Po rozšíření Evropské unie na současnou pětadvacítku se
začalo hovořit o možnostech vstupu dalších zemí do měnové unie. Nové země však zatím podle loňského
hodnocení Evropské komise neplní příslušná kritéria. Česká republika dokonce ještě ani nevstoupila
do mechanismu směnných kurzů, kde se sdružují země usilující o vstup do měnové dvanáctky. Tento
krok je plánován Českou národní bankou na rok 2007. Stávající měnu by u nás mohlo euro nahradit v
roce 2010.
ROZHOVOR
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a vaším hostem k tomuto tématu je Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky právě z
České národní banky, dobrý den.
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky - ČNB
--------------------
Dobrý den.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by jste doporučil všem, kteří váhají, kam by měli investovat své úspory, své peníze.
Jestli je výhodné si zakládat euroúčty a spořit tedy tímto způsobem. Tomáš HOLUB, ředitel sekce
měnové a statistiky - ČNB
--------------------
Tak já si především myslím, že do našeho vstupu do Evropské měnové unie je ještě poměrně
hodně času. Myslím si, že by to mohlo nastat někdy ke konci tohoto desetiletí, takže při svých
úvahách o tom, kam investovat, jestli držet korunu nebo euro nebo případně nějakou jinou měnu, tak
bych se na ten plánovaný vstup do měnové unie ještě v tuto chvíli ještě asi já osobně neohlížel.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka, která vždy úzce souvisí s eurem, jaký je vztah eura k dolaru?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky - ČNB
--------------------
Tak tyto dvě měny mají vůči sobě plovoucí měnový kurz, který je určován na devizových trzích
a je poměrně velmi kolísavý. V posledních letech, nebo spíš v poslední době má tendenci euro
posilovat vůči dolaru, a to poměrně významně.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde jsou takové ty výhody a nevýhody eura a zavedení eura pro naší republiku, pro nás
obyčejné občany?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky - ČNB
--------------------
Tak pokud se ptáte pro obyčejného občana, tak je to spojeno hlavně s cestováním, s dovolenou,
nebudete si muset vyměňovat koruny za eura nebo za jinou měnu pokaždé, když budete chtít vyjet do
zahraničí, nebudete muset uvažovat kolik těch peněz vyměnit, jak je všechny utratit, takže vezmete
si prostě svoji peněženku a pojedete do zahraničí.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
A ty nevýhody?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky - ČNB
--------------------
Tak ty nevýhody budou asi pro diváky méně srozumitelné, protože jsou spojeny s
makroekonomickou politikou, s tím, že se Česká republika vzdá vlastně nezávislé měnové politiky, a
nezávislého měnového kurzu jako určitého nástroje stabilizace ekonomiky.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Některé státy, které přijaly euro, jako je třeba Francie, Německo, si stěžují na to, že se
zdražilo, že zavedení eura nebylo tou dobrou věcí, která mohla jejich stát postihnout.
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky - ČNB
--------------------
Tak tam existoval určitý paradox, kdy si skutečně občané, a někteří velmi hlasitě, stěžovali
na to, že v souvislosti se zaokrouhlováním cen po vstupu do měnové unie došlo ke zdražení. Na
druhou stranu oficiální čísla nic takového výrazného neukazovala. A mohlo to být i trošku
psychologické. Ono, pokud se zdraží jedna, dvě věci, které občan kupuje dennodenně, tak se mu zdá,
že došlo k podstatnému zvýšení celkové cenové hladiny, ale tomu tak být nemusí. Ten koš toho, co
spotřebováváme, je poměrně široký a zdražení jedné, dvou položek v tom potom nehraje zas až takovou
roli.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká republika, jak jsme se dozvěděli, nevstoupila do mechanismu směnných kurzů, kde se
sdružují země právě usilující o vstup do měnové dvanáctky. Kdy by tahle ta doba měla nastat?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky - ČNB
--------------------
Tak my jsme řekli, že bychom chtěli v tomto kurzovém mechanismu strávit co možná nejkratší
čas. Ono minimálně je povinné strávit tam dva roky, možná dva a kousek. Pokud budeme chtít vstoupit
někde kolem roku 2010, tak to znamená, že bychom měli do toho mechanismu směnných kurzů vstupovat
někdy v letech 2007, 2008.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč tam musíme být minimálně ty dva roky?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky - ČNB
--------------------
Je to součást těch kritérií, o kterých bylo hovořeno už v tom úvodním šotu, takže minimálně
dva roky je vyžadováno na základě Maastrichtské smlouvy.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty ostatní země, které také ještě nepřijaly euro a chtějí ho mít, tak kde se pohybuje Česká
republika? Je spíš na začátku těch, kteří opravdu chtějí přijmout euro, anebo se držíme spíš na
konci?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky - ČNB
--------------------
Tak my spíš patříme mezi ty země, které se do eurozóny až zas tak rychle nehrnou. Asi
nejhorlivější v tomto smyslu jsou všechny tři pobaltské země a potom Slovinsko, což jsou všechno
velmi malé země, které už teď vlastně mají svojí měnu navázanou na euro, a budou se pravděpodobně
snažit zavést euro v co nejkratším možném termínu.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Tomáš Holub, to je váš dnešní host, kterému můžete směřovat po celé dnešní Dobré ráno dotazy
na čísla, která jsou vám k dispozici už od této chvíle.
/očekávané události dnešního dne/
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže připomínám, že vaším hostem je Tomáš Holub ze sekce měnové a statistiky České národní
banky a vaším tématem je euro a dostáváme se k prvním z vašich dotazů, které se týkají těch
kritérií, o kterých jsme tady už tak trošku mluvili, tak kdybyste to mohl rozvést. Která kritéria
musí vlastně česká ekonomika splnit tak, abychom mohli v roce 2010 tedy začít platit eurem?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky - ČNB
--------------------
Tak prvním z těch kritérií je nízká inflace, která by u nás neměla být vyšší než jeden a půl
procenta nad průměrem tří zemí, které mají nejstabilnější cenovou hladinu v Evropské unii. Druhé to
kritérium se týká dlouhodobých úrokových sazeb, které zase by neměly být o moc vyšší než v těch
třech zemích s nejstabilnější cenovou hladinou. Pak už jsme mluvili o tom evropském mechanismu
směnných kurzů, takzvané ERM II, tam musíme strávit minimálně dva roky a mít stabilní kurz v rámci
tohoto mechanismu, který dovoluje vlastně, aby se hodnota koruny odchylovala od nějakého
stanoveného poměru vůči euru jenom o patnáct procent na jednu nebo na druhou stranu. A ta zbývající
dvě kritéria se týkají stabilních veřejných financí. Naše schodky rozpočtů veřejných by neměly
překračovat tři procenta hrubého domácího produktu a veřejný dluh by neměl překračovat šedesát
procent HDP.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Za jakých okolností vlastně může být třeba vstup České republiky k přijetí eura oddálen?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky - ČNB
--------------------
Tak je to jednak o těch formálních kritériích. Samozřejmě, pokud by se třeba nedařilo přivést
schodky veřejných rozpočtů nějak rychle pod kontrolu v souladu s aktuálními plány vlády, tak by
mohlo dojít k tomu, že bychom ta formální kritéria nebyli schopni splnit včas někdy v těch letech
2009, řekněme, 2008. Tam se ale dá konstatovat, že schodek veřejných rozpočtů v té metodice, která
je důležitá pro vyhodnocování splnění tohoto kritéria, v loňském roce skončila až překvapivě dobře.
Takže ta naše výchozí pozice je velmi dobrá, lepší, než jsme čekali. A je teďko možná jenom věcí
vlády, aby si vlastně uvědomila tento dobrý výsledek a snažila se na něj navázat i hospodaření v
letošním a příštím roce.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky, váš dnešní host.
Přechod na euro
Rozhovor s Tomášem Holubem, ředitelem sekce měnové a statistiky - ČNB