Aleš Michl (Mladá fronta DNES 28. 6. 2021 strana 5, rubrika Názory)
Jestřábi a holubice
Kus střechy 10x12 metrů létal vzduchem na druhý okraj vesnice, psal mi v pátek kamarád z jižní Moravy. Se vší úctou k obětem, zraněným a jejich rodinám, přemýšlel jsem i o dopadech finančních. Dalo se to předvídat? Snížit ztráty? Připravit se? Co vlastně umíme dopředu predikovat? Vzal jsem si k ruce statistiky tornád z webu od Českého hydrometeorologického ústavu. Data jsou za posledních 901 let. Zaznamenaných silných tornád síly F3 a výš bylo za tu dobu šest. Pravděpodobnost, že letos přijde tak silné tornádo, byla 6/901*100=0,67 %.
Existují jevy označované jako černé labutě a pak jsou jevy, co z historie známe, ale stejně je nepředpovíme. Černé labutě jsou jevy jedinečné, nepředvídatelné. Prostě extrémní události, jako bylo 11. září, krach na newyorské burze, sled události vedoucí k první světové válce nebo nástup Hitlera. Černé labutě nejsou pandemie nebo tornáda na jižní Moravě – také je nepředpovíme, ale z historie je známe. Jen nás překvapí, když nastanou, neboť zapomínáme.
Ať tak či tak, víme také, že všechny ty nečekané jevy vyvolávají další sled událostí. Pandemie a lockdowny mohly vést k vlně nesplacených úvěrů lidí a firem a ke kolapsu bankovnictví. Proto mým cílem od března 2020 bylo zabránit druhé krizi. Aby po té zdravotní nepřišla i finanční. Tornádo zase s sebou přineslo dopady na peněženky domácností, ale třeba také lokální výpadek telekomunikační sítě.
Přes to všechno, zatímco černé labutě výrazně pohnou dějinami, ty přírodní katastrofy lidstvo může snadněji obrátit ve svůj prospěch. Po vlně covidu bude lepší zdravotní výzkum. Budeme lépe připraveni na další epidemii a budeme vědět, jak se v ní chovat (než zase zapomeneme). Po tornádu přijdou nové obecní investice.
Ať už půjde v budoucnu o černou labuť, nebo o přírodní katastrofu, k obraně i obnově bude potřeba jedna zásadní věc: kapitál, kumulace úspor, prostě bohatství. A to bude do budoucna odpovědnost nejen státu, ale i obcí, firem a nás a našich rodin. Málo pravděpodobné ničivé události podtrhují genialitu Rašínova poselství „Pracovat a šetřit“ (na horší časy).