(Aleš Michl, HN 13.9.2002 strana 23, rubrika: Rozhovor)
Zdeněk Tůma, guvernér České národní banky, říká: Vzestup kolem dvou a půl procent by byl letos
pro ekonomiku úspěchem
Nejasný vývoj světové ekonomiky, cena ropy, kurs koruny a potom další volatilní položky jako
ceny potravin. To jsou podle guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy hlavní rizika ekonomického
růstu v Česku v příštím roce.
hn: Prognóza ČNB o letošním růstu HDP v rozmezí 2 až 2,7 procenta je
nejpesimističtější ze všech odhadů různých institucí na trhu. Je nastavení vaší předpovědi správné?
Prognózu jsme publikovali v červenci. Ani dnes to však nevypadá na to, že by ekonomický
scénář měl být optimističtější. A to zejména díky faktorům jako je přetrvávající slabá zahraniční
poptávka.
hn: Ekonomika nejvýznamnějšího obchodního partnera - Německa - by měla letos růst
pouze o třičtvrtě procenta. Jak moc se to projeví v Česku?
Jsme otevřená ekonomika, takže nás to určitě ovlivní. I z tohoto důvodu je naše prognóza o
růstu HDP, nechci říci pesimistická, ale celkem střídmá. Růst kolem 2,5 procenta by byl letos pro
ekonomiku úspěchem.
hn: Kdy se světová ekonomika vzpamatuje?
Předpokládáme, že oživení světové ekonomiky nastane příští rok.
hn: Kromě toho může být dalším rizikovým faktorem cena ropy...
To je významné riziko. Všichni si dobře pamatujeme, když před dvěma lety klesla cena ropy na
historickou úroveň. Mezi tím se znovu vyhoupla dost rychle nahoru. V současnosti, kdy existují
významná politická rizika možného vojenského konfliktu, tak samozřejmě riziko vyšších cen ropy
stoupá.
hn: Jak tedy vypadá ekonomický výhled na rok 2003?
Pro příští rok počítáme v souvislosti s postupným oživením poptávky v zahraničí se zrychlením
růstu HDP v Česku na 2,1 až 3,8 procenta. Uskutečnění tohoto scénáře bude ovšem záviset na naplnění
předpokladů o oživení v zahraničí a také na kursovém vývoji. Tedy na tom, jak se české podniky
dokáží vypořádat se současnou nadhodnocenou úrovní kursu koruny. Nelze očekávat žádné zázraky a
skoky někam na tempa čtyř až pěti procent.
hn: Zůstávají i napřesrok pro ekonomiku stejná rizika omezující růst?
Ano. Vývoj světové ekonomiky, cena ropy, kurs koruny a potom další volatilní položky jako je
vývoj cen potravin a podobně. Zatím velmi málo máme zmapované dopady povodní. Nepředpokládám ale,
že jejich vliv by měl být nějak zásadní.
hn: Dostali jsme se k jednorázovým šokům pro ekonomiku. Takovými bylo jedenácté
září ale i povodně...
Kdysi jsem řekl, že pokud se bude jednat o jednorázový šok a pokud ta akce nebude mít nějaké
pokračování, mělo by poměrně rychle dojít ke stabilizaci. Tehdy, po 11. září, došlo k souběhu řady
faktorů. Ekonomika USA již v té době směřovala dolů. Došlo ke splasknutí bubliny na akciových
trzích. V posledních měsících se navíc objevila řada finančních skandálů, takže se otřásla důvěra
investorů. Jinými slovy pořád se americká ekonomika vzpamatovává a ještě zdaleka z toho není venku.
Ale to není o 11. září, je to vliv řady faktorů.
hn: A povodně?
Je to trochu podobné, nechtěl bych to ale přirovnávat úplně. Je to něco, co je velmi
nepříjemné psychologicky a dotýká se mnoha lidí. Z ekonomického hlediska to však ubere celoročnímu
růstu HDP jen několik desetinek procentního bodu.
Změna inflačního cíle nepřipadá v úvahu
hn: Inflace je velice nízká, je dokonce pod cílovým koridorem ČNB. Jak to
hodnotíte?
I když jsme se v současné době dostali pod cíl, nemyslím si, že by se nám něco dalo vyčítat,
že jsme třeba dostatečně razantně nečelili zpřísňování měnových podmínek. Stojí za tím mimo jiné
celá řada faktorů, které leží mimo bezprostřední vliv měnové politiky, jako je vývoj měnového
kursu, ropy, cen zemědělských výrobků, dovozních cen a relativně pomalé tempo deregulací. Snažili
jsme se o částečnou kompenzaci přes pokles úrokových sazeb, ale ty mohou přispět k absorpci šoků
pouze postupně. Počítáme, že někdy během příštího roku bychom se měli dostat zpátky do cílované
trajektorie inflace.
hn: Inflační prognózy ČNB ale většinou nevycházely...
On to taky není žádný automat. Cílování inflace není o mechanickém strefování se do cíle v
každém období. Je to jakýsi pevný, pravidlům podřízený rámec pro měnovou politiku, jehož hlavním
cílem je stabilizovat inflační očekávání na nízké a stabilní úrovni.
hn: Změna dlouhodobého inflačního cíle na prosinec roku 2005 v rozmezí 2 až 4
procent tedy nepřipadá v úvahu?
Ne.
hn: Má se Česko připravit na to, že příští rok bude vyšší inflace?
Předpokládáme, že jsme dosáhli jistého dna a že inflace by měla jít mírně nahoru. Ale
nečekáme žádný velký skok.
hn: Mohl byste shrnout hlavní proinflační rizika?
Rychle rostoucí domácí poptávka. Pak je tu kurs koruny, jehož další působení je dnes obtížné
vyhodnotit. Vedou se mnoho měsíců polemiky, jestli koruna bude posilovat, nebo ne. Říci
jednoznačně, jak se v horizontu několika měsíců či let bude koruna vyvíjet, je totiž velmi ošidné.
Zatím ale kurs sehrával silně protiinflační úlohu. Dalším rizikem je ropa. Jednorázově může cenovou
hladinu ovlivnit i změna nepřímých daní, ale při současné nízké inflaci by se toto zvýšení nemělo
přelévat do trvalejšího cenového růstu. Proto nijak velký dopad do inflace z tohoto titulu
neočekávám, podle velmi předběžných odhadů by se mělo jednat řádově o půl procentního bodu plus
minus několik desetinek.
hn: Inflačním rizikem by mohly být i mzdy. Jak by měl vypadal jejich optimální
růst na příští rok?
Když se připravovaly mzdové kontrakty na letošní rok, tak nikdo nečekal, že inflace poklesne
tak nízko. Znamená to, že došlo k vyššímu růstu reálných mezd, než se loni předpokládalo. V
současném nízkoinflačním prostředí je zřejmé, že požadavky na nominální růst mezd by měly být velmi
střízlivé.
hn: Loni v listopadu jste řekl, že růst nominálních mezd o 7 až 8 procent nevede k
inflačním tlakům. Jaké by mělo být toto číslo na příští rok?
V tomto okamžiku nejsem připraven říci žádné číslo. Jasněji budeme mít v listopadu s novou
prognózou ekonomického vývoje. Koncem roku již budou známy požadavky odborů a bude možné lépe
posoudit případný vliv mezd na inflaci.
hn: Dá se očekávat, že nezaměstnanost příští rok přesáhne 10procentní hranici.
Myslíte, že by to mohlo ztlumit hospodářský růst?
Nemyslím, že by to bylo nutně riziko pro hospodářský růst jako takový. Myslím si ale, že
český trh práce není dostatečně flexibilní.
Nízké sazby nezpůsobí odliv kapitálu
hn: Nepředstavuje deficitní obchodní bilance významnější riziko pro ekonomiku?
V posledních měsících dochází ke zhoršování obchodní bilance v reálném vyjádření, ale zatím
si netroufnu z toho vyvozovat silné závěry. Další vývoj bude do značné míry záviset na měnovém
kursu a zahraniční poptávce.
hn: V současnosti činí úroková sazba tři procenta. To je o čtvrt procentního bodu
níž než v eurozóně. Nemyslíte si, že by to mohlo mít negativní vliv na příliv kapitálu?
Nemyslím, protože v posledních letech je příliv zahraničních investic postaven na přímých
investicích. Na druhou stranu úrokový diferenciál může sehrávat určitou úlohu v odlivu krátkodobého
kapitálu. V posledních letech totiž byly významné prostředky deponovány domácími finančními
institucemi v zahraničí a korigovaly tak dopad přílivu nedluhového kapitálu na měnový kurs.
hn: Neobáváte se tedy v nejbližší době nějakého masivního odlivu kapitálu?
Ne. Jsme úplně v jiné situaci, než jsme byli v roce 1996. Nyní nehájíme žádnou specifickou
úroveň kursu, a tudíž nemůže dojít k masivní spekulaci na určitou úroveň kursu. Nic to však nemění
na naší strategii zasáhnout v případě prudkých výkyvů kursu.