Povezeme se na investiční vlně?

(HN 17.6.2004 strana 8, rubrika: Názory)

Odhady Českého statistického úřadu o růstu HDP za první čtvrtletí signalizují, že česká ekonomika pokračuje v postupném oživení, které zřejmě nebude mít jen přechodný charakter. Oproti stejnému období minulého roku reálný HDP vzrostl o 3,1 procenta. Růst nad tříprocentní hranicí tak pokračuje již tři čtvrtletí v řadě.

Většina analytiků se shoduje, že poměrně svižný růst hospodářství bude pokračovat, liší se však pohled na jeho rychlost. Konsensuální odhad pro letošek se pohybuje blízko hodnotě dosažené za první čtvrtletí. S optimističtější prognózou přišla v dubnu Česká národní banka, která na roky 2004 i 2005 předpovídá vyšší tempo růstu kolem čtyř procent. Oba scénáře mají samozřejmě poněkud jiné implikace pro rychlost návratu úrokových sazeb ze stávající nízké hodnoty na dlouhodobě "normální" úroveň.

Klíčovým faktorem pro urychlení růstu by mělo být oživování zahraniční poptávky v kombinaci s poměrně příznivými kursovými podmínkami, poté, co vyprchal vliv kursové bubliny z let 2001 - 2002. Naopak ke zpomalení by mělo dojít u spotřeby domácností. Investiční aktivita by měla být méně závislá na poptávce vlády a více by měla začít spoléhat na investice soukromého sektoru. Údaje o HDP za první čtvrtletí 2004 jsou s touto historkou v souladu, i když na první pohled možná jen částečně.

Spotřeba domácností v prvním čtvrtletí zpomalila. Loni byla soukromá spotřeba podporována relativně vysokým růstem příjmů domácností při minimálním růstu cen a efektem uvolněných úrokových sazeb. Obnovení cenového růstu od počátku letošního roku ji naopak brzdí. Nečekaně rychlý růst mezd v prvním čtvrtletí však na druhou stranu přispěl k tomu, že zvolnění nebylo nijak dramatické.

Důležitým znakem ekonomického oživení je zrychlený růst vývozu zboží a služeb, který se již třetí čtvrtletí drží těsně pod 10 procenty. Vedle mimořádných faktorů spojených se vstupem České republiky do EU přispíval k pokračujícímu silnému růstu exportu poměrně příznivý kurs koruny společně s oživením hospodářského růstu v unii i ve středoevropském regionu.

Na český vývoz přitom působí příznivě nejen samotný růst zahraniční konjunktury, ale i jeho struktura. Třeba na obnovení růstu v Německu se podílí hlavně oživení vývozů, které posiluje i české subdodávky pro německé podniky.

Ještě rychlejší než dynamika vývozu však byl růst dovozu, takže zahraniční obchod jako celek přispíval k růstu HDP i nadále záporně. Pak se samozřejmě nabízí otázka, zda je hospodářské oživení tak významně živeno kursem koruny a zvýšením zahraniční poptávky.

Zvýšená vývozní aktivita ale podporuje též investiční činnost firem. V důsledku předchozího masivního přílivu přímých zahraničních investic se výrazně zvýšil počet podniků pod zahraniční kontrolou, jejich podíl na české produkci, vývozu i tvorbě dlouhodobého kapitálu. Jejich investiční nálada je vlivem vyšší závislosti na vývozu a propojení na zahraniční společnosti velmi citlivá na vývoj zahraniční poptávky.

Zlepšení vyhlídek pro vývoz se s určitým zpožděním promítá do obnovení přílivu zahraničních investic a obratu v růstu fixního kapitálu. Příznivé jsou i podmínky pro financování investic v důsledku lepšící se ziskovosti podniků i nízkých úrokových sazeb. K tomu se připojil též jednorázový vliv očekávané změny DPH ve stavebnictví. V důsledku toho byl růst investic v prvním čtvrtletí letošního roku nad očekávání rychlý (12,7 procenta).

Růst investic soukromého sektoru však, kvůli významnému podílu strojů a technologií s vysokou dovozní náročností, vyvolává potřebu dodatečných dovozů. Vyšší investiční aktivita tedy vytváří tlaky na prohlubování schodku zahraničního obchodu ve stálých cenách.

V souhrnu lze tedy konstatovat, že data o vývoji ekonomiky příjemně překvapila vysokým růstem investic a nepříznivě naopak vysokým růstem dovozu, přičemž oba jevy lze do značné míry chápat jako dvě strany téže mince.

Celkově však nové údaje nemusí přepisovat hlavní příběh prognóz pro zbytek letošního roku i rok následující. Větší riziko pro naplnění výhledu ČNB představuje posílení devizového kursu a růst cen ropy, který by mohl při delším trvání zpomalit světovou ekonomiku. Pokud se však oba výkyvy ukáží jako dočasné, máme šanci vézt se na vývozní a investiční vlně směrem k ještě vyšším tempům růstu.