(M. Patočková, MfD 14.12.2001 strana 2, rubrika: Ekonomika)
Intervence jsme do šuplíku neodložili, teď jejich účinnost roste, říká Niedermayer
Praha - Kurz koruny láme v posledních týdnech jeden rekord za druhým, včera posílil až na
32,56 za euro. Centrální banka zatím mlčí. Její viceguvernér Luděk Niedermayer však říká, že ČNB
právě dokončuje jednání s ministerstvem financí, jak zabránit posílení kurzu vyvolanému přílivem
příjmů z privatizace.
Jak chcete rychlému posilování kurzu zamezit?
To je nutné ve spolupráci s vládou - tak aby se na trhu téměř žádné devizy nesměňovaly.
Nejvhodnější by bylo, kdyby byly peníze z privatizace někde izolovány a postupně se používaly na
operace bez vlivu na kurz, například na splácení devizových závazků Česka. Za úvahu stojí, zdali z
jednorázových příjmů nezaplatit jednorázové výdaje - jako je nákup stíhaček.
Nejméně půlku z očekávaných příjmů však chce vláda utratit a na to potřebuje koruny.
Jednou z možností je, že by investoři částečně platili v korunách, což by posílení naprosto
vyloučilo. Druhá možnost je spárovat příjmy z privatizace se závazky státu v devizách. Devizové
úvěry mají různé státní organizace, a jiné naopak potřebují platit něco v korunách. Tyto instituce
by si vzájemně vyměnily koruny a devizy na zaplacení, aniž by došlo k nějaké směně na trhu. No a
poslední možností, jak bránit posílení, je nákup deviz centrální bankou. ČNB by výměnou za devizy
vydala vládě nové koruny. Ale to by znamenalo pro centrální banku i celý fiskální systém dodatečný
náklad.
K té první možnosti. Diskutovali jste již s investory o zaplacení v korunách?
Myslím, že pro to ještě nebyla vhodná doba. Když se jedná s několika zájemci, každý má jinou
strategii, jak chce privatizaci financovat. Myslím, že vhodná doba pro toto jednání, což neznamená
žádné otevírání dokumentace, ale pouze dohody na způsobu úhrady stanovené ceny, bude až poté, kdy
bude známo, s kým se bude jednat. Rozhodně na to ještě není pozdě.
A teď k třetí: v čem je nákladný nákup devizových příjmů do rezerv ČNB?
Když od vlády koupíme devizy a vydáme nové koruny, tak ty si nakonec stejně vždy z
mezibankovního trhu zpět půjčíme. A to za vyšší korunový úrok, zatímco za uložení deviz dostáváme
nižší dolarové a eurové úroky. Zároveň každé posílení koruny znamená pro centrální banku kurzovou
ztrátu, protože její devizové rezervy tím mají nižší korunovou hodnotu. To jsou obrovské sumy,
dosahující letos několika desítek miliard korun.
Směnit však bude nutné i příjmy, které by měly být použity na zaplacení státního dluhu,
protože ten je hlavně v korunách.
To ano. Ale jde o to, že by některé státní instituce mohly poměrně dlouhou dobu mít
prostředky v devizách a nést kurzové riziko. Například Česká konsolidační agentura by mohla držet
eura až do doby závěrečného zúčtování její ztráty.
Jak jste u uvedených možností daleko v dohodě s vládou?
V poslední době se jednání zrychlila a podle mého by bylo optimální v brzké době přijít s
něčím věrohodným. Myslím, že k určité dohodě dojde.
Do konce roku?
Považoval bych to za žádoucí.
A jak se dnes díváte na intervence? Poslední vyjádření ČNB vyznělo, jako že se o intervencích
už vůbec nebavíte.
Myslím, že je to velké nedorozumění. Role intervencí se vůbec nesnížila. Je to vždy otázka
posouzení, jestli je správná doba a jaký bude efekt. Například teď před Vánoci a koncem roku se na
trhu obchoduje méně, a účinnost intervencí bývá vyšší. Takže pokud to vyznělo tak, že centrální
banka na chvíli odkládá intervenci do šuplíku, tak to je omyl. O devizovém kurzu diskutujeme na
každém zasedání a legitimní otázka je, jestli je teď vhodná doba. To, že jsme v minulých týdnech
neintervenovali, bylo dáno tím, že důvody proti převážily, ale neznamená to, že tento nástroj
nemůžeme použít.