(ČT 1 16.1.2009, rubrika: 05:59 Studio 6)
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
ČNB dnes zveřejní analýzu, ve které porovná vývoj české ekonomiky a ekonomiky eurozóny v roce 2008. Jak Česká národní banka, tak ta Evropská centrální banka v posledních měsících výrazně snižují úrokové sazby, čímž naznačují, že ekonomika potřebuje pomoc. Která je na tom hůř, o tom viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Dobrý den.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Dobrý den.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
Tak obecně, trefila jsem se, je podle vás na tom ta evropská hůř než ta česká?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Ještě než se k tomu dostanu, tak jenom pokusím se o malé upřesnění, Česká národní banka dnes tu analýzu nezveřejňuje, ona veřejná je, my k ní dneska děláme takový speciální seminář, na kterém chceme odpovědět detailnější dotazy, a ta analýza, to jsou ty takzvané analýzy sladěnosti, kdy každý rok pravidelně vyhodnocuje Česká národní banka s ministerstvem financí to, jak jsme blízko, jak jsme sladěni s eurozónou, což je taková základní výchozí analýza pro stanovení, případné stanovení data vstupu do eurozóny, čili to jenom pro upřesnění. A co se týče toho, jak na tom jsme, tak za ten loňský rok zatím nemáme finální čísla, to je, to je zjevná věc, nemáme ještě čísla za poslední čtvrtletí, ani za eurozónu, ani za Českou republiku, ale pokud byste se ptala čistě na růst, hospodářský růst, tak Česká republika rostla rychleji než eurozóna, ale je to přirozené. My jsme ekonomika, která dohání eurozónu, takže je docela přirozené, že rosteme rychleji než ta zóna, ke které směřujeme. Kdyby to bylo jinak, tak to by byla špatná zpráva.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
Čili platí, že se přibližujeme té úrovni v eurozóně, a platilo to i minulý rok?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Tak v některých ukazatelích se zjevně přibližujeme, doháníme, běžíme rychle, v některých ukazatelích, a to právě analýzy sladěnosti naznačují, to tak slavné není a v některých situacích, v některých ukazatelích je to setrvalý stav. Kdybych se měl podívat na ty ukazatele, ve kterých to tak dobré není a ve kterých bysme si představovali, že ten pokrok bude rychlejší, tak je to zejména trh práce, tam pořád cítíme, že jsou některé strnulosti, nedokonalosti, rigidity, jak říkají ekonomové, které by bylo potřeba odstranit.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
A týká se to i produktivity, protože to byl náš problém v předchozích letech?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
No, primárně se to týká dlouhodobé nezaměstnanosti, která je v České republice, která je v České republice takovým jako bolavým místem na trhu práce dlouhodobě, je pořád poměrně obtížné flexibilně najímat a propouštět zaměstnance, to jsou taková ta bolavá místa, která potom znesnadňují, v případě, že přijde nějaký šok, kterého jsme třeba svědky teď, tak znesnadňuje té ekonomice se rychle adaptovat bez nějakých, bez nějakých velkých obtíží.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
Když se podíváme na další ukazatele, které určitě sledujete, například inflace, ta v České republice byla minulý rok nezvykle vysoká, celkově přes šest procent, ale v prosinci už tři celých šest desetin procenta. Eurozóna hlásila jedna celých šest desetin procenta. Jak to, že je ten rozdíl tak velký?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Já chci znovu upozornit na něco, co jsem dokonce i v tomhle studiu říkal, možná dvakrát, ale je dobře to zopakovat, Česká republika v loňském roce zažila jednorázový, skutečně jednorázový takový proinflační drobný šok, výkyv v inflaci směrem nahoru, který odezníval od druhé poloviny roku, který souvisel s náběhem reforem, se změnami některých nepřímých daní a tak dále. My jsme upozorňovali ještě předtím, než loňský rok začal, že to bude jednorázová záležitost. To se potvrdilo, takže není asi úplně korektní porovnávat data jenom za loňský rok mezi Českou republikou a eurozónou.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
Přece jen pro Maastrichtská kritéria bychom ale pravděpodobně nesplnili kritérium o jeden a půl procenta víc.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Za loňský rok ne, ale jinak před loňským rokem jsme plnili, od letošního roku zase budeme pohodlně plnit. Česká republika je dlouhodobě nízkoinflační, a tady ta potíž není.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
Vy jste na začátku říkal, že samozřejmě ta analýza se týká hlavně toho, jak je Česká republika připravena na přijetí eura.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Sladěna, my říkáme.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
Sladěna, ano. A tam dalším bodem jsou třeba sazby. Já jsem to uvedla tím, že obě centrální banky výrazně snižují, ECB naposledy včera, teď na je dvou procentech, my na dvou a čtvrt. Naznačuje to, že abychom byli dále sladěni, tak u vás můžeme v únoru čekat také snížení? Koneckonců vy jste na tom posledním zasedání chtěl víc, než nakonec banka snížila.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Tak zase já to rozdělím na dvě části. První je ta dlouhodobá, to Maastrichtské kritérium, které se týká sazeb, to říká, to říká, že dlouhodobé úrokové sazby mezi eurozónou a tou dohánějící zemí, která chce vstoupit, by měly být podobné, neměl by tam být velký rozdíl, když to řeknu velmi jednoduše. To v České republice dlouhodobě platí, to takzvané úrokové kritérium nikdy nebylo problémem České republiky, není teď a nebude ani v budoucnu. A ta druhá rovina je, co se děje teď aktuálně, skutečně všechna data, která přicházejí z ekonomiky, očekávání ekonomických subjektů, naznačují, že ten propad v západní Evropě bude větší, než si mnozí mysleli ještě možná před několika týdny nebo měsíci, a to samozřejmě ovlivňuje i českou měnovou politiku, nastavení českých úrokových sazeb, protože ten, jak my říkáme, poptávkový šok ze západní Evropy se nepochybně, a už to vidíme v datech, přenáší a bude přenášet i k nám, a to samozřejmě má vliv na budoucí vývoj inflace, a tím pádem vliv na to, jak my reagujeme sazbami.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
Čili souhlasíte s tím, co říkal váš kolega, že zdá se, že se česká ekonomika blíží tomu pesimistickému scénáři České národní banky, a co si pod tím máme představit, jak moc pesimistický?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Dokonce jsem to možná i já sám někdy říkal, takže v tomto se s kolegy opakujeme nebo spíš doplňujeme, je pravda, že všechny indikátory z reálné ekonomiky, které vidíme, naznačují, že vývoj české ekonomiky jde směrem k tomu pesimistickému scénáři, který Česká národní banka zveřejnila už vloni. Tehdy jsme to brali jako alternativu, jako méně pravděpodobnou variantu. V tuto chvíli se zdá, že ten pesimistický scénář je naopak pravděpodobnější.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
Je to ten nulový ekonomický růst?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
A je to, je to prostě, je to scénář, když to řeknu jednoduše, abych neunavoval čísly, velmi nízkého hospodářského růstu pro tento rok. Vypadá to, že k tomuto scénáři se blížíme.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
Já vám děkuju za návštěvu ve studiu. I když ty zprávy nebyly jen pozitivní, tak snad to bude v průběhu roku lepší, než se zdá. Hezký den.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Lepší časy zase přijdou, nebojte.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
Budeme tomu věřit, hezký den.