Aleš Černý, Jitka Vlková (Mladá fronta DNES 14. 3. 2015, strana 7, rubrika Ekonomika)
Jiří Rusnok, kterého loni do bankovní rady ČNB jmenoval prezident Miloš Zeman, je zastáncem přijetí eura. Rozhodnutí je však potřeba správně načasovat. Hlavní slovo rozhodně budou mít politici.
* Jak coby člen bankovní rady časově vidíte přijetí eura?
Vstup do eurozóny je výlučně politické rozhodnutí. Centrální banka v něm hraje jen roli servisní organizace. Zatím podle současné politické konstelace není aktuální.
* V jakém horizontu by podle vás vstup mohl být aktuální? Za příští vlády?
Až k tomu politické strany a jejich reprezentanti dozrají. Kdysi se pořád tvrdilo, že vstoupíme, až to pro nás bude výhodné. Kdy to bude, ale nikdo neví, spočítat se to nedá.
* Ani vy byste si na to netroufl?
Je to strategicky výhodné dlouhodobě, protože hospodářsky jsme s eurozónou silně propojeni. Nevidím důvod, abychom dlouhodobě stáli mimo ni. To, že rozhodnutí vstoupit zatím nebude učiněno, neznamená, že bychom měli být neúspěšnou zemí. Euro samo o sobě není zázračný lék, který by nás zbavil povinnosti chovat se racionálně z hlediska fiskální nebo měnové politiky.
* Máte před sebou možná dvakrát šest let, pokud vaše členství v bankovní radě potvrdí příští prezident. Ani v tomto horizontu se nedožijete vstupu do eurozóny?
Já vidím maximálně čtyři roky dopředu a můj odhad je, že do roku 2020 k tomu nedojde.
* Prezident Miloš Zeman vás veřejně označil za horkého kandidáta na křeslo guvernéra ČNB. Líbilo by se vám být posledním guvernérem, který vládne suverénní centrální bance?
Vyjděme z hypotézy, že bych se guvernérem stal. Jako guvernér se nemůže nikdo zabývat sentimentálními pocity, jestli je to první, nebo poslední česká koruna. Koneckonců měli jsme československou korunu, se kterou jsme se rozloučili, a teď budeme mít euro. Navíc si myslím, že mě to nepotká.
* Shrnul byste, jak přijetí eura pomohlo Slovákům?
Každá měna malé otevřené ekonomiky, jako je Slovensko a do jisté míry i Česká republika, je vystavena velké nejistotě na měnových trzích, kurz je vystaven riziku velkého kolísání. Slovenská koruna to dokazovala už před svým koncem. Naši slovenští kolegové museli opakovaně a v různých situacích intervenovat, aby kolísání udrželi v rozumné míře. Slováci měli do jisté míry štěstí, že přišlo politické rozhodnutí, a trefili načasování těsně předtím, než eurozóna upadla do recese. Jsem přesvědčen, že kdyby neplatili eurem, slovenská koruna by zažila bouřlivé časy.
* Přišel by pro Česko podobně blahodárný efekt?
Efekt zbavení se nejistoty ohledně budoucích výkyvů kurzu by přijetí eura rozhodně mělo. Koneckonců se zeptejte slovenských podnikatelů a investorů. Potvrdí vám, že stabilita jim dává jistotu v kalkulacích. A ani kurz, se kterým Slováci k euru přistoupili, jim zjevně podle výsledků slovenské ekonomiky neuškodil.
* Co říkáte riziku současného vývoje v eurozóně? Okolnosti nejsou příznivé: potíže zadlužených zemí a k tomu nízká inflace...
To musíme rozlišit. Potíže s nízkou inflací má mnoho zemí, je to taková nemoc vyspělé části světa od Japonska přes USA až po Švýcarsko nebo Švédsko. Co se týká slabých článků eurozóny, ty existují. Ale když se podíváte na jejich váhu, třeba na Řecko, je zanedbatelná. Eurozóna si s tím poradí.
* Ale bude to drahé.
Zadarmo to nebude, to je jasné. Je to jedna z věcí, která budoucí český vstup do eurozóny dělá komplikovanější, než byl ten slovenský.
* Jak hodnotíte intervence centrální banky, které prezident trvale kritizuje?
Intervence byly použity ve specifické makroekonomické a měnové situaci. Ve druhé polovině roku 2013 byla ekonomika prakticky pátým rokem v recesi, která se nechtěla vzdálit. Byla tu negativní očekávání ohledně deflace (lidé a firmy neutráceli, protože očekávali další zlevňování, pozn. red.) a celková očekávání nebyla dobrá. Centrální banka byla pod tlakem uvolnit měnovou politiku.
* Růst HDP teď podle statistik táhla jak domácí poptávka, tak export. Souhlasíte s tím, že na tyto klíčové kategorie měly intervence pozitivní vliv?
Souhlasím s tím, že intervence krátkodobý růst dost vylepšily, o tom není pochyb. Ale vliv ostatních faktorů na růst HDP nelze pominout. Zahraniční poptávka se oživila i proto, že ožila naše hlavní odbytiště a změnily se i rozpočtové poměry (vláda začala více utrácet, pozn. red.).
* Guvernér Miroslav Singer nedávno vyčíslil přínos intervencí. Podle něj by bez nich loni ekonomika nerostla o dvě, ale pouze o 0,4 procenta. Souhlasíte?
Je to podle mne dost odvážné. V tom, kolik procent růstu HDP vyvolaly intervence, bych byl mnohem opatrnější. Vím, že kolegové dělají různé analýzy, ale z povahy věci se to přesně nedá nikdy spočítat.
* Jak byste si představoval ukončení intervencí?
To je ještě daleko. V tuto chvíli říkáme, že je neukončíme dřív než ve druhé polovině roku 2016.
* Nějaké scénáře máte?
Na různých scénářích kolegové pracují, diskuse je však na začátku. Rozhodně naším zájmem bude neopakovat švýcarský scénář šoku a prudkého posílení měny. To by české ekonomice neprospělo. Mělo by to být hladké přistání.
* Můžete hladké přistání popsat?
Intervence a mírné oslabení měny byly zvoleny před mým příchodem do bankovní rady jako alternativa nemožnosti dál snižovat sazby. To je standardní nástroj měnové politiky pro cílování inflace. Důvodem bylo, že sazby jsou na nule (reposazba je 0,05 %, pozn. red.), jít do záporných čísel se nikomu nechtělo a ani by to nemělo efekt. Opouštět režim můžeme v momentu, kdy bude naopak třeba sazby zvýšit zhruba o půl až jeden procentní bod. Až k tomu uvidíme signály a budou robustní, bude čas opustit režim intervencí.
* Jak se taková věc načasuje?
Měnová sekce ČNB nám čtvrtletně připravuje situační zprávu o inflaci, v níž se snaží na modelu předpovídat, jak bude inflace vypadat za rok či rok a půl. Když bude mířit nad dvouprocentní cíl, to je okamžik, kdy standardně centrální banka zvyšuje sazby. Místo toho bychom nejprve opustili intervenční režim, který vznikl jako náhrada snížení sazeb.
* Objevil se návrh, že by Senát mohl vetovat jmenování členů bankovní rady. Měla by pravomoc zůstat prezidentovi, nebo by kontrola měla být rozdělena?
Nedělejme si iluze, žádný způsob volby nezajistí ideální výsledek. Dosavadní model bez problémů funguje, přežil několik prezidentů. Nevím, proč je taková potřeba ho měnit. Pokud to bude součástí agendy nějaké komory parlamentu, bude to více politizováno, s tím je třeba počítat.
* Prezident do konce svého mandátu jmenuje ještě čtyři nové členy bankovní rady. S kým by se vám dobře spolupracovalo?
Preferuji různorodost a praktickou zkušenost, nejen akademického typu – to tu chybí. A osobnostní předpoklady jsou možná mnohem důležitější než to, jestli je někdo věhlasným teoretikem, holubicí nebo jestřábem (zastánci snižování či zvyšování úrokových sazeb, pozn. red.).