(Tereza Zavadilová, Vladan Gallistl, LN 19.4.2004 strana 18, rubrika: Ekonomika)
Hlavní riziko reformy je v tom, že vláda přislíbila provést řadu dalších změn, a to se ještě
nestalo. Kromě toho na systémové změny, zejména v oblasti penzijního systému a zdravotnictví,
teprve čekáme, říká guvernér ČNB Zdeněk Tůma.
LN: Jak jste nyní spokojen s vývojem české měny?
Víte, že my se ke kursu vyjadřujeme celkem neradi, protože cokoli řekneme o kursu, může být
interpretováno jako naše hranice. Faktem ale je, že po roce 2002, kdy došlo podle našeho názoru k
neadekvátnímu - s ohledem na stav ekonomiky - posílení kursu, je nyní kurs relativně stabilní.
Takže to, co nám vždy vadí, jsou prudké výkyvy kursu ať tím, či oním směrem.
LN: Říkáte, že centrální bance vadí prudké výkyvy kursu. Nemůže k tomu dojít v souvislosti s
tím, že se nedaří zastavit trend zadlužování, přičemž některé americké investiční banky řekly, že
koruna bude oslabovat?
Poměrně dlouho a velmi konzistentně říkáme, že vzhledem ke struktuře rozpočtu není jeho vývoj
dlouhodobě udržitelný. Vláda se něco snaží dělat, ale zatím to není dostatečné. Je to tedy určitě
nad hranicí, kterou bychom rádi viděli. Ale zase si nemyslím, že je to fatální v tom smyslu, že by
se teď měla zhroutit ekonomika, nebo kursy měly oslabit o nějakých deset dvacet procent, takže... o
krizi to rozhodně není.
LN: A může k ní dojít, když bude vývoj takto pokračovat?
To už je hodně spekulativní otázka. Ke krizi může dojít vždy. Ano, pokud se veřejné finance
vymknou kontrole, tak to samozřejmě ke krizi povede, ale přece jenom, i když jsem kritický, nejsem
tak skeptický, aby mě to vedlo k tomuto závěru.
LN: A co by vláda měla udělat, aby zastavila trend zadlužování?
To je sice správná otázka, ale na špatném místě. Zájem centrální banky je, aby si udržela
svoji odpovědnost nad měnovou politikou. Zákon umožňuje ministrovi financí účast na jednání
bankovní rady. Já těžko ale budu vzkazovat vládě, jak má restrukturalizovat veřejné rozpočty, to je
především záležitost přerozdělování. A navíc ani nemáme mandát, abychom říkali, jak reforma má
vypadat. Já mohu konstatovat, že současná situace není nejlepší, ale jak přesně má vypadat
restrukturalizace, to je věc, která je více politická než ekonomická.
LN: Může vývoj veřejných financí způsobit, že nebudou splněny určité podmínky pro přijetí
eura, a oddálit přístup do měnové unie?
Pokud nebudeme plnit kritéria, samozřejmě nebudeme moci přijmout euro, to platí z definice a
to tak je. Ale pro mě rozhodnutí o přijetí eura je primárně politická záležitost a moc nevidím, co
by pro to centrální banka mohla víc dělat, než dělá.
LN: A komunikovala Česká národní banka nějak s vládou ohledně reformy veřejných financí?
Všechny materiály, které jdou na vládu, jdou také přes nás, neboť jsme připomínkovým místem.
Na druhé straně zase nemůžete očekávat, že my budeme dělat expertizu na daň z přidané hodnoty. To,
co je nepříjemné, je fakt, že poslední dobou příliš často dochází ke změnám. Něco navrhne
ministerstvo financí, pak následuje politická negociace a z toho vzejde výsledek, který je často
podstatně jiný, než byl počáteční návrh.
LN: Komplikuje to život i vám?
Hloupé na tom je, že i v těch mezikrocích se informace o tom, že něco bude tak či onak,
dostává ven. Je to nepříjemné i pro nás, protože tyhle změny mají i dopad na cenovou hladinu, byť
jednorázový, a velmi obtížně potom dáváme dohromady prognózu. Je to významná nejistota, s kterou
musíme pracovat, a hlavně výstup z tohoto politického soukolí působí nakonec poněkud chaoticky.
LN: Už jste vliv reformy zahrnuli do inflační prognózy?
To je to, co říkám. My jsme dali dohromady prognózu a za několik dní ty informace byly zase
trošku jiné. Pracujeme s těmi nejlepšími informacemi, které máme v daném okamžiku k dispozici. Nic
jiného dělat nemůžeme. Takže do prognózy, která bude teď koncem dubna, zapracujeme všechny
informace, které budeme vědět k danému datu. Nicméně dopad na celkový výsledek už nebude zřejmě
nějak dramatický.
LN: Můžete reformu alespoň trochu zhodnotit?
K nějakým změnám muselo dojít a podle mého názoru obecně jdou změny správným směrem. Osobně
nepochybuji o tom, že by mělo dojít ke sblížení obou sazeb DPH, a to, že se některé položky vyňaly
ze snížené sazby, je také v pořádku. Osobně bych však dal přednost tomu, že by se posunula snížená
sazba daně, aby došlo k výraznějšímu sblížení obou daní. Komentář k sazbám DPH ale nelze považovat
za hodnocení reformy. Hlavní riziko vidím v tom, že vláda přislíbila provést řadu dalších změn, a
to se ještě nestalo. Kromě toho není pochyb o tom, že na systémové změny, zejména v oblasti
penzijního systému a zdravotnictví, teprve čekáme.
LN: Existuje nějaké riziko v souvislosti s cenovým očekáváním?
Nemůžu než potvrdit, že toto riziko existuje a že se tím zabýváme.
LN: Může to způsobit například zpřísnění měnové politiky centrální banky?
Obecně ano, a to v okamžiku, kdy by došlo k natolik výrazným změnám, že by hrozil významný
nárůst inflace. Pak pochopitelně zasáhneme, ale já vám nyní samozřejmě neřeknu, zda ta situace
nastala, nebo nenastala.
LN: Centrální banka dříve upozorňovala na riziko zadlužování domácností. Co je tím největším
rizikem?
Není to specificky české riziko. Je to dáno částečně i historicky nízkými úrokovými sazbami,
takže nejenom zde se domácnosti vrhly do větších půjček, včetně půjček na nákup nemovitostí.
Centrální banky tomu věnují poměrně velkou pozornost. Je to riziko, které považujeme za relevantní.
Na druhé straně banky nyní dokáží lépe řídit rizika. Stejně tak je dnes daleko lepší regulace
bankovního sektoru než před deseti lety, takže by banky měly tento nárůst vypůjčování zvládnout.
Navíc jsme v Česku začali z relativně nízké úrovně a přes velkou dynamiku míra zadlužení není nijak
dramatická.
LN: Podle posledních údajů se vlastně zadlužování domácností zastavilo. Myslíte, že je to
změna trendu?
Uvidíme. Z jednoho čísla nelze dělat takové dalekosáhlé závěry. Já mám pocit, že zadlužování
dále poroste, ale tempo, které bylo zatím mimořádné, se bude postupně snižovat. Současná úroveň
úrokových sazeb je něco, čemu se dá těžko odolat.
LN: ČNB vede soudní spory s Agrobankou. Probíhají ještě nějaké další soudy?
Soudních sporů je více, mezi ně patří i spory, které se týkají Agrobanky a Investiční a
Poštovní banky.
LN: Jak velké náklady jsou spojeny s problémy bank?
Těžko to lze vnímat bez okolností, které k tomu vedly. Na začátku 90. let se vydalo hodně
licencí. Legislativa byla v té době špatná a zkušenosti bankéřů malé. Banky se zároveň podílely na
transformaci celé ekonomiky. Od roku 1993 se situace v bankovnictví řeší.
Celkový účet by měl být mezi 350 až 400 miliardami korun, což představuje 15 až 20 procent
hrubého domácího produktu. Na centrální banku z toho připadá asi 70 miliard. Nebylo to určitě
levné, ale je to nutné brát jako náklady transformace. Kdyby byla dokonalá regulace, tak by
transformace vypadala jinak. Rozhodně by na začátku nebyla míra nezaměstnanosti pouze ve výši tří
čtyř procent.
LN: Příští rok končí funkční období čtyřem členům bankovní rady. Nové členy bude jmenovat
prezident. Sešel jste se s prezidentem kvůli této záležitosti?
Je to věc především pana prezidenta. Týká se to i mě. Nepředpokládám, že by prezident vedl se
mnou konzultace. Je to v jeho pravomoci.
LN: Již dříve jste prohlásil, že bankovní rada by neměla být zpolitizovaná. V roce 1997 jste
podepsal Dřevíčskou výzvu, která některými politiky byla považována za politickou aktivitu.
Nepovažoval jsem to za politickou výzvu. Byly to věcné návrhy na zlepšení fungování
ekonomiky. Řada věcí se stala, a dokonce i tím směrem, který naznačovala Dřevíčská výzva.
LN: Myslíte si, že budete příští rok potvrzen v čele ČNB?
Obměnu bankovní rady jsem se rozhodl nekomentovat. Nemám nejmenší důvod sdělovat panu
prezidentovi něco přes média.