Podzim zemědělců

Luděk Niedermayer (Hospodářské noviny 27.11.2007 strana 18, rubrika: Z domova)


Zprávy o růstu cen potravin zase zaplňují stránky médií. Na rozdíl od minulosti, kdy jsme si zvykli pouze na opakující se předpovědi zemědělců o tom, že krach je za rohem a ceny půjdou nahoru, jsou vyšší ceny dnes realitou.

Kromě známého faktu se však v zemědělsko-potravinářské branži odehrály dvě další události, stojící za pozornost.

Ministr zemědělství, i přes několikasethlavý dav pěstitelů čuníků, jim nepřislíbil přilepšení i přes jejich katastrofické a poněkud nekonzistentní vize o tom, že je likviduje levný dovoz, a až oni přestanou vepříky chovat, vepřového se nedoplatíme (!). To, že pan ministr nezačal hned cinkat státními penězi, je dobrá zpráva a snad se pomalu změní stav, kdy hlavními nepřáteli zemědělců je kromě globalizujícího se trhu také jaro, léto, podzim a zima.

Druhá zpráva mne již tak nepotěšila. Informace o snižování farmářských dotací EU, které polykají největší část evropského rozpočtu, se u nás nesetkala s porozuměním. Principem tohoto snížení totiž je, že poměrně vyšší zkrácení dotací se odehraje u farmářů, kteří čerpají velké částky - tedy u »velkých« farem. A podíl těchto farem je dle současných informací největší v Británii, Německu a… České republice.

Kromě konspirativních vysvětlení, kterých se v Evropě dnešních dnů nabízí hned několik, je toto rozhodnutí podpořeno i logickými argumenty.

Vyšší krácení větších sum přinese vyšší úsporu, nicméně hlavním argumentem je již dlouhou dobu podporovaný přesun zemědělských dotací od dotace produkce k podpoře venkova a krajiny. A asi každý bude souhlasit, že velcí producenti, téměř průmyslových rozměrů, zrovna toto zadání neplní.

Co mne však zklamalo nejvíce, byla první reakce našich představitelů. Vedla se totiž v duchu »tato změna je pro ČR nepřijatelná, neb by na ní prodělala«. Což je bohužel pozice, kterou neslyšíme u nás zas tak zřídka.

Pokud se ovšem shodujeme na tom, že Evropská unie reformy potřebuje (tu u zemědělských dotací snad nejvíce), tak s takovýmto pohledem se asi daleko nedostaneme. A k tomu není třeba mít doktorát z teorie her. Nebo si snad myslíme, že my jsme ti jediní, kdo umí počítat?