Petr Jakubík (Bankovnictví 18.11.2009 strana 25, rubrika: Měna a regulace)
Ačkoli na české podniky výrazně dopadá pokles globální poptávky, jejich významnou výhodou je fakt, že jsou na agregátní úrovni stále výrazně méně zadluženy než podniky v eurozóně. To by jim mělo umožnit lépe těmto nepříznivým faktorům čelit. Na druhou stranu je český podnikový sektor vysoce citlivý na propad zahraniční poptávky.
Tento propad vedl od konce minulého roku k problémům s odbytem výrobků firem vlivem snížených exportů a následnému poklesu jejich příjmů. Navíc se podniky od počátku krize musí vyrovnávat se značně rozkolísaným měnovým kurzem, což vyžaduje správné odhady jejich budoucích vývozů a tedy příjmů v zahraniční měně, aby bylo možné se proti těmto kurzovým výkyvům zajistit. To však může být v časech zvýšené globální nejistoty poměrně problematické.
FINANČNÍ VÝSLEDKY FIREM SE ZHORŠUJÍ
Ekonomická krize se odrazila rovněž v celkovém zhoršení finančních výsledků podniků za rok 2008. Ty naznačují mírný pokles rentability vlastního jmění i aktiv, který však byl tlumen ještě stále dobrými výsledky za první pololetí.
Zadluženost podniků sice rostla jen velmi mírně, ale přidaná hodnota klesala a mzdové náklady výrazně rostly, což mělo za následek pokles produktivity práce v některých odvětvích. Kvůli snížené domácí i zahraniční poptávce se zvyšovaly doby obratu zásob a aktiv.
Problémy se splácením podnikových závazků firem se dále promítly do růstu doby obratu pohledávek podniků. Současně – vzhledem ke zvýšené nejistotě ohledně budoucích příjmů – firmy omezily investiční aktivitu a volné prostředky investovaly zejména do dluhopisů, což působilo ve směru růstu ukazatelů jejich bilanční likvidity. Plně se však nepříznivá ekonomická situace zřejmě projeví až ve finančních výsledcích podniků za rok 2009.
ÚVĚROVÉ RIZIKO ROSTE
Od druhé poloviny roku 2008 se jako důsledek poklesu zahraniční poptávky začal projevovat výrazný nárůst kreditního rizika podnikového sektoru, měřený 12měsíční mírou nesplácení bankovních úvěrů podnikům (viz graf 1).
Zatímco na počátku roku 2008 se tento indikátor pohyboval okolo 4 %, v polovině tohoto roku již překonal hranici 10 %. Interní model ČNB naznačuje maximum tohoto ukazatele v závěru roku 2009, poté by mohl začít mírně klesat.
Růst míry nesplácení podnikových úvěrů se společně se zpomalováním úvěrové dynamiky promítá s určitým zpožděním též do zhoršování kvality úvěrových portfolií bank, měřené podílem úvěrů v selhání na celkových úvěrech.
Zatímco v polovině letošního roku bylo asi 6 % veškerých podnikových úvěrů po splatnosti 90 a více dní, v roce 2010 by to mělo být již více než 10 %, přičemž svého maxima by ukazatel měl dosáhnout zřejmě v závěru příštího roku.
POKLES EKONOMICKÉ AKTIVITY
Pokles domácí i zahraniční poptávky po podnikové produkci se odráží také v klesající meziroční dynamice podnikových úvěrů ze 14 % na konci roku 2008 na pouhé 1 % v červenci 2009. V závěru letošního roku by mělo v souvislosti s očekávaným ekonomickým poklesem dojít k dalšímu propadu úvěrové dynamiky.
Interní modely ČNB naznačují negativní úvěrovou dynamiku, klesající ke konci roku k hodnotám blízkým až –10 %. Pak by mělo dojít k pozvolnému obnovování úvěrování, přičemž meziroční tempo růstu podnikových úvěrů by se mohlo do kladných hodnot dostat opět v polovině příštího roku. Ekonomický pokles naznačuje také propad průmyslové produkce v ČR, jejíž trend kopíruje vývoj všech světových ekonomik (viz graf 2). Vzhledem k velikosti a vysokému stupni otevřenosti české ekonomiky je její citlivost na globální vývoj vyšší, než je tomu v případě velkých zemí.
K největšímu propadu výroby došlo v odvětvích výroby dopravních prostředků, strojů a zařízení a textilním a oděvním průmyslu. Pokles ekonomické aktivity s mírnými náznaky oživení naznačuje vývoj nových zakázek a tržeb z přímého vývozu v průmyslu nebo tuzemské spotřeby energie. Tento trend odpovídá také zpomalení poklesu výběru mýtného, které se po meziročních rekordních poklesech o 20 %, resp. 19 % v lednu a únoru 2009, propadlo jen o 10 % v červnu tohoto roku. *