(HN 10.4.2001 strana 12, rubrika: Ekonomické analýzy/servis)
Nejvyšší tempo v růstu přímých zahraničních investic vykazují reinvestice
Česká národní banka dokončila v březnu šetření o stavu přímých zahraničních investic k 31.
12. 1999. Zahrnuje nově také vybrané hospodářské ukazatele za podniky se zahraniční majetkovou
účastí. Silné zůstaly zahraniční investice v ČR také v roce 2000.
Evropská centrální banka vyžaduje klíčové položky platební bilance v měsíční periodicitě,
podrobnější struktura se sestavuje čtvrtletně. S určitým časovým odstupem pak dochází ke
zpřesňování dat. V případě ročních údajů o PZI je stanoven termín pro definitivní údaje na 18
měsíců po skončení roku. Tento zdánlivě dlouhý časový posun vyplývá z poznání, že údaje získané
přímo od vykazujících subjektů jsou nejspolehlivější, a aby byly definitivní a obsahovaly všechny
položky, je třeba vycházet z uzavřených bilancí podniků po uskutečnění valných hromad.
Rozsah šetření
Šetření bylo provedeno u společností vlastněných zcela nebo zčásti nerezidentem, pokud jde o
příliv kapitálu a u společností majících majetkovou účast v zahraničí v případě jeho odlivu.
Zpracované údaje vycházejí z auditovaných bilancí za rok 1999 a zahrnují 3344 subjekty, které mají
zahraničního investora, a 795 domácích subjektů investujících v zahraničí. Proti předcházejícímu
šetření se podařilo rozšířit registr o asi 1300 subjektů na straně přílivu a o asi 300 na straně
odlivu, což bylo odrazem masivního investování - v tuzemsku a zakládání nových firem v zahraničí.
Přehled PZI byl vypracován ve struktuře používané Eurostatem a OECD. Výsledky šetření dávají
přehled o odvětvové a teritoriální skladbě a některých hospodářských ukazatelích těchto podniků.
(Pozn.: PZI se rozumí 10 % a vyšší podíl zahraničního investora na základním jmění společnosti.
Podmínkou je jeho trvalý zájem na společnosti a podíl na řízení. Za součást PZI je považován také
reinvestovaný zisk a ostatní kapitál, který zahrnuje úvěrové vztahy s přímým investorem).
Tuzemské investice v zahraničí
Objem přímých investic tuzemských investorů v zahraničí činil ke konci r. 1999 25,1 mld. Kč
(0,7 mld. EUR), z toho základní kapitál 24,2 mld. Kč, reinvestovaný zisk -1,8 mld. Kč a ostatní
kapitál 2,7 mld. Kč. Nejatraktivnější zemí pro tuzemské investory bylo nadále s velkým odstupem
Slovensko (30,4 %). Tuzemský kapitál dále směřoval do Maďarska (8,3 %), SRN (8,0 %), Britských
Panenských ostrovů (6,8 %), Polska (4,8 %) a Slovinska (4,7 %). Dominantní zastoupení měl sektor
služeb s 80 % a v jeho rámci obchod a opravy (30,1 %), peněžnictví a pojišťovnictví (25,9 %), dále
ostatní služby (10,7 %) a nemovitosti a služby pro podniky (7,0 %). Zpracovatelský sektor se
podílel 17,6 % a sektor zemědělství a dobývání nerostů 2,4 %. Stav PZI za r. 1999 se zvýšil jen
minimálně, o 1,1 mld. Kč. Bylo zaznamenáno i snížení účasti tuzemských investorů, např. z důvodu
ukončení činnosti dceřiné společnosti, což vedlo k poklesu podílu Slovinska a odvětví peněžnictví.
Vzhledem k malému objemu PZI v zahraničí je odvětvová i teritoriální struktura značně proměnlivá.
Objem PZI v ČR
Objem přímých zahraničních investic v tuzemsku dosáhl 631,5 mld. Kč (17,5 mld. EUR), z toho
základní kapitál 506,6 mld. Kč, reinvestovaný zisk 31,8 mld. Kč a ostatní kapitál 93,1 mld. Kč. V
r. 1999 došlo k největšímu zvýšení stavu PZI od vzniku ČR. Příliv kapitálu touto formou byl proti
r. 1998 více než dvojnásobný. V teritoriální struktuře PZI připlynulo nejvíce kapitálu ze zemí EU
(544,7 mld. Kč). Z jednotlivých zemí převažují investice z Nizozemska (30,7 %) a SRN (26,6 %),
následují Rakousko (10,1 %), USA (6,7 %), V. Británie (5,1 %) a Belgie (5,0 %). Podchycena je však
téměř stovka zemí. V pořadí zemí nedošlo v průběhu roku 1999 k výraznějším změnám. Pouze Nizozemsko
se dostalo před Německo a mezi prvními se objevila Belgie. Zastoupení Nizozemska souvisí se
skutečností, že řada amerických, japonských i evropských investorů zakládá své podniky v ČR
prostřednictvím dceřiných společností v této zemi. Nárůst podílu Belgie souvisí s privatizací ČSOB,
což se projevilo i v poklesu podílu Slovenska, neboť privatizován byl i podíl Národní banky
Slovenska.
Služby vedou
V odvětvové struktuře směřoval největší objem kapitálu tradičně do obchodu a oprav (15,8 %),
peněžnictví a pojišťovnictví (15,1 %). Z dalších odvětví lze vyjmout dopravu a telekomunikace (12,2
%), výrobu ostatních nekovových minerálních výrobků (8,3 %), elektřinu, plyn, vodu (7,7 %),
nemovitosti a služby pro podniky (7,4 %) a výrobu potravin, nápojů a zpracování tabáku (6,4 %).
Mezi nejpřitažlivější odvětví se dostala výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a naopak z nich
vypadla výroba motorových vozidel. Dominantní podíl (60,7 %) si nadále udržuje sektor služeb, když
pokračuje zvyšování základního jmění v organizacích obchodních řetězců a rovněž v peněžnictví a
pojišťovnictví. Navíc vzrostla účast zahraničních investorů v distribučních sítích v souvislosti s
jejich privatizací. Podíl zpracovatelského sektoru se v průběhu roku 1999 mírně zvýšil na 38,7 %.
Tyto změny byly na úkor primárního sektoru, jehož podíl klesl pod 1 %. Zájem zahraničních investorů
se v ČR koncentruje do Prahy, kde mají sídlo firmy, jejichž podíl na PZI reprezentuje téměř
polovinu. Tato struktura je ovlivněna zejména zahraničním kapitálem finančních institucí a firem v
oblasti telekomunikací. Z hlediska jednotlivých komponent bylo dosaženo stejného nárůstu u
základního kapitálu a ostatního kapitálu (přes 44 %). Objem reinvestovaného zisku se však zvýšil na
více než dvojnásobek (o 113,4 %). Na rozdíl od celkového zastoupení jednotlivých odvětví se na
přírůstku reinvestovaného zisku dominantním způsobem podílel zpracovatelský sektor (72,2 % z
celkového přírůstku). Tento nárůst signalizuje dobré výsledky hospodaření a trvalý zájem o
podnikání v tuzemsku. Dosažení zisku a jeho investování do podnikání se týká i řady exportně
orientovaných odvětví. Na základě dotazníků byly zpracovány i údaje o vybraných ukazatelích podniků
se zahraniční majetkovou účastí. Ukazatele a jejich struktura vycházejí z požadavků Eurostatu a
manuálu platební bilance. Ve vykázaných datech jsou zahrnuty pouze podniky, které vyplnily dotazník
a nejsou provedeny dopočty za subjekty, které neposkytly data. Objem tržeb podniků s tuzemskou
účastí v zahraničí dosáhl v r. 1999 částky 95,6 mld. Kč, počet zaměstnanců byl necelých devět
tisíc. Z údajů je patrné, že převážná část importovaného objemu zboží a služeb realizovaných těmito
podniky byla spotřebována na trhu v daném teritoriu (60,2 mld. Kč), další export byl minimální. V
podnicích se zahraniční majetkovou účastí na území ČR bylo v r. 1999 zaměstnáno asi 470 tisíc osob,
objem tržeb dosáhl 1614,1 mld. Kč, export zboží a služeb činil 391,3 mld. Kč a import 399,6 mld.
Kč. Zpracovatelský průmysl dosáhl výrazného přebytku v oblasti vnějších vztahů (přes 100 mld. Kč),
naopak deficit je vykazován v oblasti služeb.
Silný příliv v roce 2000
Přímé investice ČR v zahraničí dosáhly 4,5 mld. Kč. Cílem investic byly především země
kandidující do EU, a to Slovensko (37,7 %), Polsko (25,6 %) a Rumunsko (15,9 %). Z odvětvového
hlediska bylo na prvním místě peněžnictví a pojišťovnictví (43 %), významného podílu bylo dosaženo
u strojů a zařízení (20,6 %). Pokračoval silný nárůst přímých zahraničních investic do ČR, celkově
v rozsahu 177,3 mld. Kč. Příliv byl v průběhu roku plynulý, bez výkyvů v jednotlivých čtvrtletích,
což ukazuje na trvalý zájem investorů. V teritoriální struktuře trvá zájem dosud nejvíce
angažovaných zemí, přičemž dominantní podíl si udržely země EU (více než 80 %). Nejvíce kapitálu
přišlo ze SRN (22,0 %), Nizozemska (21,0 %) a Rakouska (20,4 %), ostatní země následovaly až s
velkým odstupem. Z hlediska odvětvové struktury se posílilo postavení sektoru služeb (68,4 %) na
úkor zpracovatelského (30,8 %) i primárního sektoru, jehož podíl byl zanedbatelný.
Nejatraktivnějšími odvětvími byly obchod a opravy (23,7 %), peněžnictví a pojišťovnictví (20,0 %),
nemovitosti a služby pro podniky (14,0 %) a výroba motorových vozidel (9,4 procenta).
Trend pokračuje
Výsledky šetření o stavu PZI potvrdily rekordní příliv kapitálu formou majetkové účasti do ČR
v r. 1999, přičemž nejvyšší dynamiky přírůstku bylo dosaženo u reinvestovaného zisku. Tato
skutečnost je pozitivní: bylo dosaženo zisku, který posílil kapitál firem. Toky PZI v r. 2000
dokumentují pokračující zájem zahraničních investorů. Menší přírůstek proti předchozímu roku by
neměl znamenat změnu trendu, neboť řada projektů je již ve stadiu značné rozpracovanosti a další
jsou avizovány.
Podíly zemí a odvětví na přílivu PZI do ČR v roce 2000 (v %) | |||
---|---|---|---|
Země | Odvětví | ||
Německo | 22 | Obchod a opravy | 20,9 |
Nizozemsko | 21,9 | Peněžnictví a pojišťovnictví | 19,5 |
Rakousko | 20,4 | Nemovitosti a služby pro podniky | 12,4 |
USA | 4,5 | Motorová vozidla | 10,3 |
Švýcarsko | 4,1 | Doprava a telekomunikace | 4,5 |
Francie | 3,8 | Elektřina, plyn, voda | 4,4 |
V. Británie | 2,8 | Kovy, kovové výrobky | 4,2 |
Švédsko | 2,8 | Výroba potravin, nápojů, zpracování tabáku | 4,1 |
Kypr | 2,7 | ||
Kanada | 2,6 | ||
Belgie | 2,5 |