(Bankovnictví, 7.1.2010, strana 10, rubrika: Fokus - devizové rezervy a rezervní měny)
S Vladimírem Tomšíkem, vrchním ředitelem a členem bankovní rady České národní banky, jsme hovořili na téma struktury, vývoje a budoucnosti devizových rezerv ČNB.
* Co vše se nachází v devizových rezervách kromě zlata a jednotlivých světových měn? V jaké podobě či v jakých nástrojích jsou drženy rezervy ve světových měnách?
Devizové rezervy představují zahraniční aktiva České národní banky ve směnitelných měnách. Největší část devizových rezerv je investována do cenných papírů vydaných vládami zemí OECD, cenných papírů s vládní zárukou nebo vydaných povolenými agenturami a nadnárodními institucemi s dobou splatnosti delší než jeden rok. Zároveň jsou portfolia investována převážně do kreditních instrumentů s nejvyšším ratingem AAA.
Devizové rezervy z hlediska měnové struktury ke konci roku 2008 tvořily investiční nástroje v eurech (59,7 %), amerických dolarech (31,4 %), japonských jenech (4,5 %), britských librách (3,0 %) a SDR a ve zlatě (1,4 %). Z pohledu zastoupení jednotlivých instrumentů byly devizové rezervy v závěru loňského roku investovány zhruba ze 60 % do vládních dluhopisů, čtvrtina do vládních agentur, desetina do pokrytých dluhopisů a dále byly realizovány investice do BIS a reverzních repo operací. Na konci roku 2008 činila tržní hodnota devizových rezerv ČNB 706 mld. Kč.
Dále je nutné zmínit, že v roce 2007 -v rámci nastavení dlouhodobé strategie správy devizových rezerv - bankovní rada ČNB přijala rozhodnutí postupně alokovat část devizových rezerv do celosvětových akciových indexů na vyspělých trzích. Centrální banka tak chce využít pozitivního efektu diverzifikace mezi dvěmi různými třídami aktiv (dluhopisy a akcie), čímž významně snížíme volatilitu výnosu celkových devizových rezerv.
* Jak rychle a jak moc se mění struktura devizových rezerv? Kdo o tom rozhoduje?
Pokud budeme mít na mysli měnovou strukturu devizových rezerv, tak ta je relativně stabilní a odpovídá jednak funkcím centrální banky a jednak požadavku na jistou míru diverzifikace kvůli minimalizaci finančních rizik. O měnové struktuře rozdílu devizových aktiv a pasiv rozhoduje bankovní rada. Pokud jde o strukturu podle investičních nástrojů, o základním nastavení investic rozhoduje bankovní rada. Toto nastavení obsahuje například minimální akceptovatelný kredit protistran, typ investičních nástrojů nebo maximální duraci portfolia devizových rezerv. Toto základní nastavení je dále podle aktuálních potřeb a situace rozpracováno řízením rizik do provozních limitů a pravidel. Změny v oblasti kreditní expozice se dějí samozřejmě mnohem častěji, limity jsou upravovány téměř na denní bázi. V době finanční krize a vysoké nejistoty na zahraničních trzích se jednalo o velmi náročnou a stresující práci.
SPRÁVA DEVIZOVÝCH REZERV
* Kolik lidí se zabývá správou devizových rezerv?
Správa devizových rezerv má tři od sebe oddělené části. Definováním investiční strategie a rizikového profilu (metodická část) se zabývá sedm osob odboru řízení rizik. Samotnou implementací, tj. správou portfolií (exekuční část), se zabývá sedmičlenný odbor správy devizových rezerv. Nezbytnou podporu (vypořádání obchodů) tvoří tzv. back office o deseti osobách a tzv. middle office o sedmi lidech.
* Jsou devizové rezervy spravovány podle nějakých stanovených pravidel?
Pro správu devizových rezerv existují vnitřní, velmi striktní pravidla. Ta mají podobu závazných předpisů a kontrola jejich dodržování je téměř stejně důležitá jako samotná správa finančních prostředků. Tato pravidla určují investiční strategii a systém limitů na jednotlivé typy rizik, jako jsou rizika kreditní, měnové, operační, likvidity a další. Důležitým obsahem vnitřních pravidel je nastavení pravomocí a odpovědností, a to od úrovně bankovní rady přes řídící úrovně až po úroveň správce portfolia. Investiční strategie devizových rezerv je ukotvena funkcí a úlohou centrální banky. Významným vodítkem jsou reference z ostatních centrálních bank nebo různá „best practices“ v oblasti správy rezerv a aktiv.
* Jsou devizové intervence na trhu spíše výjimečné, nebo k nim dochází často? Jsou vždy zveřejňovány?
Devizové intervence jsou legitimním nástrojem měnové a kurzové politiky ČNB, proto není smysluplné předem vyloučit jejich případné použití. Nicméně hlavním nástrojem implementace měnové politiky ČNB v režimu cílování inflace je úroková sazba dvoutýdenních repo operací. ČNB pravidelně s jistým odstupem zveřejňuje své obchody na devizovém trhu, avšak otázka komunikace intervencí v okamžiku jejich provádění je vždy součástí tohoto nástroje a závisí tak na konkrétní situaci.
* Jsou devizové rezervy ČNB v porovnání s jinými státy spíše větší nebo menší (viděno třeba optikou porovnání s objemem dovozu či HDP)?
Pro různé měnové podmínky a kurzové režimy je potřebná odlišná velikost devizových rezerv. Navíc mezi ekonomy a ani mezi tvůrci hospodářských politik nepanuje shoda na jednom konkrétním ukazateli, podle něhož by bylo vhodné stanovit „správnou“ výši devizových rezerv. Významnou okolností je také fakt, že v některých případech je velikost devizových rezerv pouze vedlejším produktem měnové politiky. To znamená, že například období masivního přílivu zahraničního kapitálu a tlaku na posílení domácí měny je spojeno s růstem objemu devizových rezerv, aniž by se jednalo o cílený jev. Česká národní banka spravuje rezervy ve výši přibližně 20 % hrubého domácího produktu. V poměru k HDP je na tom srovnatelně například Polsko, Švýcarsko nebo Dánsko. V porovnání s celkovými dovozy do České republiky devizové rezervy ČNB pokrývají zhruba tři až čtyři měsíce. Nejenom z pohledu těchto dvou ukazatelů, ale například i z pohledu ukazatele poměru devizových rezerv k celkovému hrubému zadlužení České republiky, jsem si vždy osobně myslel, že výše našich devizových rezerv je více než dostatečná. Avšak vývoj na světových finančních trzích v posledních dvou letech přináší na standardní ukazatele, určující dostatečnou velikost devizových rezerv země, trochu jiný pohled.
ZMĚNY VE STRUKTUŘE REZERV
* Jak se vyvíjejí podíly jednotlivých měn v čase od vzniku samostatné České republiky?
Dokud byla česká koruna navázána na koš měn, odpovídala měnová struktura tomuto koši, neboť právě taková struktura poskytovala téměř dokonalé zajištění proti kurzovému riziku. Poté, co se koruna od roku 1997 stala volně plovoucí měnou, je struktura devizových rezerv vesměs stabilní. To znamená, že v devizových rezervách držíme především euro. To je dáno tím, že hlavním měnovým párem na devizovém trhu je pár EUR/Kč. Hlavní intervenční měnou tak je euro.
* Dochází v posledních letech v souvislosti s vývojem kurzů k posunu podílu USD a EUR?
V souvislosti s vývojem kurzů nedochází k cílenému posunu dolaru a eura. Ve Výroční zprávě České národní banky za rok 2007 bylo zveřejněno rozhodnutí, podle kterého v našich devizových rezervách dochází k postupnému snižování podílu dolaru. Motivace pro toto rozhodnutí spočívá v postupném přizpůsobení bilance (struktury aktiv ČNB) nejenom struktuře plateb v našem zahraničním obchodu, ale i přípravě na možné budoucí zavedení eura.
* Nacházejí se devizové rezervy pouze v České republice, nebo k nim patří i držba aktiv v zahraničí?
Jak lze z odpovědi na první otázku poznat, devizové rezervy jsou investovány výhradně do zahraničních aktiv. Požadovaná měnová struktura neumožňuje investice v ČR.
* Ovlivňuje již teď nějakým způsobem strukturu devizových rezerv ČR budoucí vstup do eurozóny? Co se stane s devizovými rezervami (fyzicky či účetně) po tomto vstupu? Co bude předáno na Evropskou centrální banku fyzicky, co účetně a co zůstane v ČNB? A jak tento krok ovlivní výnosy z aktiv držených ČNB a hospodářský výsledek ČNB?
Jak jsem již zmínil, dochází k postupnému snižování podílu devizových rezerv v dolarech a naopak k posílení zastoupení eura. Po zavedení společné evropské měny bude část devizových rezerv odpovídající kapitálovému klíči účetně předána do správy Evropské centrální banky. ČNB bude mít právo si zvolit, zda tuto část bude fakticky pro ECB spravovat, nebo ne. Zbytek devizových rezerv může být spravován v ČNB jako její devizové rezervy (pokud by zůstaly v cizí měně), nebo jako portfolio zahraničních aktiv v budoucí domácí měně, to znamená v eurech.
Hospodářský výsledek ČNB by neměl být významně ovlivněn předáním části rezerv do ECB. Ta část, která bude předána do devizových rezerv ECB, bude vedena jako pohledávka za ECB a bez ohledu na výnos těchto rezerv bude úročena sazbou ECB. Zřejmý pozitivní vliv na stabilitu hospodářského výsledku ČNB ale přinese po zavedení eura eliminace kurzového rizika. Zatímco v současné době změna kurzu EUR/Kč ovlivňuje zhruba 90 % aktiv ČNB, po zavedení eura by měl vývoj kurzu EUR/USD ovlivňovat jen zhruba 20 až 30 % aktiv ČNB.