(HN 24.1.2001 strana 3, rubrika: finance a reality)
V rámci postupného sjednocování právních a ekonomických standardů České republiky a Evropské
unie dochází i ke změnám v oblasti platebního styku. Jedná se zejména o změny ve vztahu k tuzemským
bankám i pobočkám zahraničních bank (a potažmo také jejich klientům). Týká se nejen klasických
bankovních úhrad do a ze zahraničí, ale také jejich přesného označování (kódování), které vyjadřuje
druh uskutečňované transakce. V praxi to znamená, že na každém zahraničním platebním příkazu
vyplňují účastníci platebního styku kromě dalších náležitostí, jako je kód měny, kód země, číslo
účtu a další identifikační údaje, i příslušný platební titul podle platného opatření České národní
banky, kterým se stanoví platební tituly pro označování účelu peněžních úhrad. Souhrn platebních
titulů za všechny transakce je statisticky podchycován a slouží jako jeden z klíčových podkladů pro
sestavení platební bilance České republiky. Obdobným způsobem jsou zpracovávány i údaje v členských
zemích Evropské unie, které jsou dále předkládány Evropské centrální bance, Eurostatu apod. Aby
bylo možné v rámci Evropské unie provádět souhrnná šetření a požadované analýzy, sjednocují všechny
zainteresované země svoje kódování platebních úhrad v souladu s metodickými pokyny zmíněných
institucí. Jedná se o rozčlenění jednotlivých transakcí podle obsahu a zařazení do skupin, které
pak vstupují buď do běžného, nebo kapitálového a finančního účtu platební bilance. Na základě
metodických požadavků a dále pak i potřeb tuzemských uživatelů vyplynula nutnost novelizace
opatření České národní banky č. 276/1998 Sb., kterým se stanoví platební tituly pro označování
účelu peněžních úhrad. Jednou z oblastí, která je mimořádně sledována, jsou úhrady "službového"
charakteru, tj. skupina platebních titulů č. 3 "Jiné služby", zachycující inkasa a platby převážně
mezi tuzemci a cizozemci spojené s poskytováním všech druhů služeb obchodní a neobchodní povahy s
výjimkou dopravních služeb a služeb poskytovaných v rámci cestovního ruchu. I když zmíněné opatření
ČNB č. 276/1998 Sb. obsahovalo velmi podrobné členění služeb, bylo zapotřebí v souladu s
požadovanou metodikou Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu provést ještě další specifikaci,
a to doplněním nových platebních titulů vztahujících se zejména k pojišťovacím a poradenským
službám. Další úpravy se týkaly transakcí s finančními aktivy a finančními pasívy ve vztahu k
zahraničí ve skupině 7 "Transakce s finančními aktivy ve vztahu k zahraničí" a ve skupině 8
"Transakce s finančními pasívy ve vztahu k zahraničí", kde byly upřesněny úhrady vztahující se k
přímým investicím a finančním úvěrům souvisejícím s přímou investicí, které jsou již v souladu s
připravovanou novelou devizového zákona č. 219/1995 Sb. Novelizované opatření, kterým se stanoví
platební tituly pro označování účelu peněžních úhrad, nabylo účinnosti dne 1. ledna 2001. Bylo
publikováno ve Sbírce zákonů částce 89/2000 pod č. 36 v "Opatření ústředních orgánů" dne 20. září
2000.
(Autorka je zaměstnankyní České národní banky)
Přílohy, které jsou součástí novelizovaného opatření: (z nichž)
Příloha č. 1 obsahuje platební tituly používané mezi tuzemci a cizozemci a mezi tuzemci
navzájem a cizozemci navzájem do a ze zahraničí v české i cizí měně,
Příloha č. 2 popisuje skladbu a uvádění konstantních symbolů u plateb mezi tuzemci a
cizozemci navzájem v české měně na území České republiky ve vazbě na platební tituly a
Příloha č. 3 dává přehled o platebních titulech podléhajících oznamovací povinnosti na
základě vyhlášky České národní banky a Ministerstva financí č. 261/1995 Sb., kterou se stanoví
lhůty a způsoby plnění oznamovací povinnosti, ve znění vyhlášky č. 295/1998 Sb.
Zmíněná příloha č. 3 je nově zařazena do novelizovaného opatření za účelem větší
informovanosti bank a především jejich klientů o platebních titulech, na které se vztahuje
oznamovací povinnost včetně vymezení příslušných formulářů oznamovací povinnosti ke sledovaným
platebním titulům.
V souvislosti s rozvojem transakcí v rámci zahraničního platebního styku byl okruh pro
účastníky platebního styku, kteří označují odpovídajícími platebními tituly peněžní úhrady,
aplikován kromě stávajících úhrad mezi tuzemci a cizozemci také na úhrady uskutečňované mezi
tuzemci navzájem a cizozemci navzájem do a ze zahraničí v české i cizí měně /viz § 2 odst. 1 písm.
a)/. To znamená, že veškeré úhrady, plynoucí do a ze zahraničí, ať jsou směrovány tuzemci nebo
cizozemci, budou označovány příslušnými platebními tituly skupin 1 až 8 podle přílohy č. 1.
Úhrady, směrované mezi tuzemci a cizozemci v cizí měně na území České republiky, jsou
označovány rovněž platebními tituly skupiny 1 až 8 podle § 2 odst. 1b).
Pro peněžní úhrady prováděné na území České republiky v cizí měně mezi tuzemci navzájem a
cizozemci navzájem zůstává v platnosti § 2 odst. 2, tj. označování platebními tituly skupiny č. 9
uvedenými rovněž v příloze č. 1.
Pro peněžní úhrady v Kč platí nadále § 2 odst. 3, který odkazuje na označování úhrad
konstantními symboly ve vazbě na platební tituly z důvodu rozlišení korunových převodů
probíhajících mezi tuzemci a cizozemci v rámci České republiky prostřednictvím clearingového centra
České národní banky.
Pramen: ČNB