Martina Martinovičová (Czech business weekly (CZ) 18.8.2008 str. 18 Otázky a odpovědi)
Rozhovor s M. Singerem, viceguvernérem ČNB
Stanovení brzkého data pro přijetí eura v Česku a vstup koruny do pásma ERM II by posilování jejího kurzu nezastavily. Spíše by se trh pokusil stihnout pět či sedm let posilování koruny za dva roky pobytu kurzu v pásmu, říká viceguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer.
Česká národní banka (ČNB) rozhodla minulý týden, že sníží úrokové sazby, čímž vyjádřila své obavy z rostoucího kurzu koruny. Přestože ČNB podniká kroky k tomu, aby zbrzdila inflaci, problémy související s posilováním koruny vyvolaly mnoho debat mezi politiky, aniž by se cokoli významného stalo. Návrhy na zkrocení koruny zazněly jak z úst politiků, tak ekonomů, aniž by dosáhli výrazné shody či změny.
ČNB je toho názoru, že Česká republika nesmí pospíchat s přijetím eura, dokud nebudou provedeny náležité reformy. Stanovení brzkého data pro přijetí eura v České republice či vstup české koruny do pásma ERM II coby příprava na přijetí eura by nezastavily posilování kurzu.
* Minulý týden bankovní rada jednohlasně rozhodla snížit základní repo sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Na základě čeho jste se rozhodoval vy?
Na základě signálu, že očekávané zpomalení přichází, a vědomí toho, že ho ještě prohloubí prudké posílení koruny.
* Současnýmix zpomalující ekonomiky, sílící koruny a vysoké inflace předznamenával, že rozhodování nebude jednoduché. Pro vás bylo, či nikoliv?
Bylo velmi těžké, ale ne moc kvůli současné inflaci. Tu už neovlivňujeme, těžké je odhadnout, kde bude naše ekonomika i ekonomiky, které ji ovlivňují.
* Snížení sazby vnímají odborníci jednoznačně tak, že ČNB považuje za větší problémpro ekonomiku nyní silnou korunu než vysokou inflaci. Je to tak?
Přesněji považujeme za pravděpodobné, že zpomalení tempa růstu ekonomiky a silná koruna by bez naší reakce mohly vést k podstřelování inflačního cíle ke konci příštího roku.
* ČNB by ovšempředevšímměla hlídat inflaci. Znamená to, že její nynější vývoj na vyšších hodnotách považujete za dočasný?
Ano.
* Zaktualizovaný odhad ČNB o vývoji hrubého domácího produktu v příštím roce byl snížen ze 4 na 3,6 procenta. Měl na to svůj vliv i sílící kurz koruny?
Nášmodelový propočet počítá s cyklickým vývojem, který dále potvrzují data. Do propočtu je začleněno zčásti i posílení koruny.
* Poradce šéfa ČSSD Jiří Havel varuje před tím, aby korunu nepotkalo to, co libru na počátku 90. let, tedy silné spekulativní útoky vedené tehdy předevšímGeorgemSorosem. Nicméně libra v té době přece byla v systému ERM I…
Libra byla na počátku 90. let v historicky odlišné situaci, než v jaké je koruna nyní. Libra byla v ERM I, což byl pokus o fixaci – v určitémintervalu – kurzů, jež byly vůči sobě fixovány centrálními bankami. My máme float a inflační cílení. Takové srovnání mi nepřipadá šťastné.
* Jaké byly ztráty Británie nebo Itálie vměnové bitvě na počátku 90. let, která skončila devalvací libry a rozpadem evropskéhoměnového systému?
Krátkodobě především nárůst rizikové prémie na státních dluhopisech. Bilanci ale přesně neznám. Nicméně obě země se před útoky spíše snažily udržovatměny na příliš silných kurzech. Zdá se mi proto, že oběma nakonec float víceméně prospěl. Je to tedy z našeho hlediska situace srovnatelná spíše s opuštěním řízeného či v pevném intervalu udržovaného kurzu u nás v roce 1997 než se vstupem do eurozóny.
* Lídr ČSSD Jiří Paroubek doporučuje zkrotit českou korunu rychlýmvstupem do pásma ERM II a stanovením termínu pro to, kdy Česko přijme euro. Co si o tomto doporučení myslíte vy?
Už loni centrální banka jasně deklarovala názor, že určování data přijetí eura před uskutečněnímpotřebných reforem není rozumné. Neboť – jak jsme již zažili – nakonec by se z takového kroku stala pouze prázdná proklamace, kterou v případě, že je to pro ně výhodné, politici stejně poruší.
* Pokud bychomstanovili co nejbližšímožný termín pro přijetí eura v Česku a koruna by rychle vstoupila do ERM II, což technicky lze provést, k čemu by to podle vás vedlo?
Těžko spekulovat, naposledy to v případě Slovenska vedlo k ještě výrazně dramatičtějšímu posilování slovenské koruny než koruny české.
* Pomohlo by to snad zmírnit trend posilující českéměny?
Určitě ne, spíše by se trh pokusil stihnout pět či sedm let posilování koruny za dva roky pobytu kurzu v pásmu ERM II.
* Pomohlo by to exportujícímčeským firmámudržet si více konkurenceschopnosti?
Jelikož by koruna posilovala ještě rychleji, tak určitě ne.
* Podle šéfa ČSSD nejde v ERM II „o život“, protože i kdyby se koruna ve stanovenémpásmu neudržela a třeba oslabila víc, pobyt v němse zastaví a po čase zase začne. Ale vítězembitvy proti oslabení koruny bude prý ČNB, která si tímumaže svoji kurzovou ztrátu u devizových rezerv plynoucí ze sílící koruny. Co si o tommyslíte?
Obecně není vyprodání rezerv centrální bankou moc dobrou zprávou pro ekonomiku její země. Je ale pravda, že výsledovka centrální banky při ztrátě hodnoty její měny vykazuje velký zisk z růstu hodnoty rezerv v domácíměně. Jen bych to nechtěl zažít. Úkolem centrálních bank není dosahovat zisk. A představa, že bychom dokázali tak nějak přesně a cíleně pacifikovat útok proti koruně, vydělat na tom a radovat se, je vzhledem k obvyklé praxi centrálních bank a jejichmožnostemhodně optimistická.
* Jaké bymohly být ztráty ČNB při útoku spekulantů na korunu pobývající v ERM II, pokud bychomdo něj vstoupili nyní?
Záleží na tom, zda by to byl útok protiměně či spekulace na její vzestup. Nicméně útoky mají vždycky náklad pro subjekty trhu, v ERM II budeme zranitelnější, takže ČNB se shoduje a shodovala se všemi vládami na tom, že je dobré v tomto systému setrvat co nejkratší dobu.
* Jaký bude podle vašeho názoru další vývoj kurzu koruny?
Současný vývoj je vyvolán tím, že se České republice a zemím střední Evropy vyhnuly bezprecedentní otřesy vyspělých finančních trhů sjednocených americkýmdolarema eurem, a to ve významnémíře i díky tomu, že máme samostatné měny. Proto jako ostrov stability přitahujeme investice a měny všech států regionu; bez ohledu na to, v jaké fázi přípravy na euro jsou, dramaticky posilují. Limit tomu určí měnové politiky centrálních bank těchto zemí, které toto posílení začnou uvažovat ve svých prognózách i krocích. Samozřejmě to už neplatí pro Slovensko, které si svůj kurz po dramatickém posílení zafixovalo.
* Je tedy rozumné i v období, kdy koruna nepřirozeně sílí, se vstupemdo eurozóny počkat?
Ano. Protože drtivá většina zemí eurozóny i Spojených států by s námi s chutí vyměnila naše problémy související s posilováním koruny s jejich problémy s nestabilitou finančních systémů, které to všechno způsobují.
* Jak lze v současné době kurz koruny krotit?
Vždyť už ho krotíme. Já i další členové bankovní rady jsme publikovali texty nebo se začali vyjadřovat k tématu sílící koruny již asi před měsícem, ale trhy si toho pořádně nevšimly. Až když promluvil guvernér Zdeněk Tůma. To je ale normální. Důležité je, že numericky vypadá situace asi takto. Musíme cílit měnovou politiku tak, abychom inflaci očekávali do roka a půl na úrovni zhruba 2 procent. Dnes osciluje kolem 7 procent. Dvě procenta vezme nový rok, kdy zmizí efekt daňových změn. O zbylá 3 procenta se 20procentní posílení kurzu koruny v ekonomice, v níž vývozy i dovozy představují více než dvě třetiny hrubého domácího produktu, dokáže více než postarat. Jinými slovy, naše očekávání budoucích sazeb zjevně prodělají dramatickou revizi. To, že tuto úvahu ještě neučinili hlavní hráči na trhu ani někteří analytici, je spíše jejich problémem, který vyřeší čas. A pak se to odrazí i na kurzu koruny. A jak jsem již uvedl, naše stávající problémy bych s Federálním rezervním systémem ani s Evropskou centrální bankou neměnil. *