Jana Havligerová, Vladimír Piskáček (E15 18.8.2008 str. 12 Rozhovor)
Rozhovor s P. Řežábkem, vrchním ředitelem ČNB
Inflace dosahuje sedmi procent, sílící koruna podle řady podniků ohrožuje ekonomiku, důsledky americké finanční krize ještě zdaleka neodezněly. Přesto není podle vrchního ředitele a člena bankovní rady České národní banky Pavla Řežábka důvod k pesimismu. „Česko nyní dosahuje nesrovnatelně vyššího růstu nežli většina významných ekonomik v době, kdy byl světový boom. Západní Evropa by nám tento růst ekonomiky v minulých letech záviděla,“ uvedl v rozhovoru pro E15 Řežábek.
* E15: Inflace přestává být pro lidi abstraktním pojmem. Ceny zboží jsou často vyšší než v okolních zemích. Například stále více Čechů si kupuje škodovky v Drážďanech. Čím si vysvětlujete vysoké ceny v Česku proti zahraničí?
Vy mi řeknete, že je výhodnější koupit si škodovku v Drážďanech, a zároveň exportéři, mezi které patří i Škodovka, vydávají veřejná prohlášení, že je potřeba něco udělat se sílícím kurzem koruny. Aby se měli ještě lépe. Podívejme se, jaké tyto firmy tvoří zisky. Bylo by vhodné zabývat se také tím, jestli se k nám tito výrobci chovají korektně. Jestliže výrobce, který je vlastněn západní společností, nám prodává dráž než vyváží srovnatelný produkt, kde má další náklady na podstatně delší transport, není mně osobně příjemné, že se na tomto zisku musí každý z nás významně podílet.
* E15: Domníváte se, že tato situace může dlouhodobě přetrvat?
Nůžky se začaly otvírat už v loňském roce. Proto i my jsme toho názoru, že inflace musí odeznít. Je pozitivní, že se mluví a píše o tom, jaké ceny jsou v Čechách a jaké v zahraničí. To je přesně ten moment, který povede k tomu, že ceny u nás buď zůstanou na současné úrovni, nebo klesnou.
* E15: Bankovní rada se jednoznačně dohodla na snížení úrokových sazeb. Jaké argumenty byly proti tomuto kroku?
Zvažovali jsme hlavně aktuální výši inflace a složitost každé predikce. Dále rychlejší tempo zvyšování mezd, které předstihuje produktivitu práce. Proti tomu však působí jiné faktory, které jsou podle mého názoru nesrovnatelně silnější.
* E15: Které to jsou, kromě rychlého posilování koruny?
Již na začátku roku jsem varoval, že optimismus z americké krize je nemístný. Bohužel, a to je chyba, někteří ten optimismus ještě mají. Důvod, proč si myslím, že americká krize zdaleka neukázala své dopady, je jednoznačný. Jestliže se v krátké době nevyčíslí, kolik stála, vznikne tak velká nedůvěra, že získat důvěru zpět, potrvá velmi dlouho. Může se vrátit jedině tehdy, když se řekne, kolik to je. Každý bude vědět, kdo jakou ztrátu má a jak se k ní postavil. Odhady z počátku roku byly v rozkmitu od 400 miliard do 1,2 bilionu dolarů. Jestliže bylo tak velké rozpětí, logicky mně z toho vyplývá jediné. To nemůže skončit dobře.
* E15: Očekáváte, že dopady americké krize budou v Česku výraznější, než jsme zatím mohli pozorovat?
Když jsem ve svém předchozím zaměstnání (generální ředitel České konsolidační agentury – pozn. red.) sledoval přístup světa k řešení krize po teroristickém útoku na dvě věže, v Česku se zpočátku všichni tvářili, že se tady nic neděje a nebude. Viděl jsem tempo, jakým v té době zahraničí začalo snižovat sazby, protože se významným způsobem zasáhlo do fungování celosvětové ekonomiky. V Česku jsme byli o něco pomalejší. Efektem bylo, že inflační cíl byl hluboce podstřelen. Dokonce jsme se dostali do záporné inflace. Současný stav vznikl z jiného důvodu, ale v podstatě znamená něco podobného. Tenkrát to byla záležitost globálního snižování výkonnosti ekonomik, nyní je to záležitost nedůvěry. Co je horší?
* E15: Přesto, alespoň podle názorů řady ekonomů, bylo vaším hlavním cílem zastavit sílící korunu...
Pro nás jsou rozhodující makroekonomické údaje a predikce. A nikoli jestli se někomu kurz líbí, nebo ne. Teď, když koruna oslabila, by se zase mohli ozvat importéři. To, že koruna posílila natolik významně, že to bylo na zamyšlenou, byl jeden z faktorů, který doplnil mozaiku. Nejdůležitější však bylo, že takové posílení koruny se v hospodářství významně projeví a ekonomika zpomaluje. Česko nyní importuje levněji, a i když na nás importéři nebudou tak přívětiví, aby snižovali ceny, výhled hovoří o tom, že je nebudou zvyšovat. Jestliže se toto stane, jednoznačně to snižuje inflaci. Kurz, nikoli sám o sobě, ale tím, co vyvolá za změny v cenovém koši, je jednou z veličin, na kterou se díváme.
* E15: Centrální banka snížila výhled růstu ekonomiky pro letošní rok...
Růst nemusí být v řádu osmi či šesti procent, ale pořád bude natolik robustní, aby ekonomika plynulým způsobem pokračovala dál. Kdyby v době ekonomického boomu dosahovaly západní státy růstu čtyři nebo 4,5 procenta, vnímali by to jako obrovská nádherná čísla. Západní Evropa by nám tento růst ekonomiky v minulých letech záviděla. Česká republika nebyla ztrátami z americké krize dotčena tak, abychom měli mluvit o krizi v Česku. Naši ekonomiku více ovlivňují dopady na matky některých bank, které působí v České republice. Jsou to jedny z našich největších bank. Poptávka v zahraničí se snižuje, pořád máme komparativní výhodu v ceně. Česká republika na tom opravdu není špatně.
* E15: Řada podnikatelů volá při současném vývoji ekonomiky i kurzu po urychleném zavedení eura. Vy jste jednou nazval stanovení data přijetí evropské měny populismem. Posunuly se vaše názory od té doby?
Já jsem se ve svém názoru neposunul v žádném případě. Máme stále co dohánět, abychom tam nevstupovali jako chudí příbuzní.
* E15: Obáváte se, že by euro zdražilo výrobky a služby?
Zdražilo by výrobu. Jakmile budete mít díky euru ještě jednoznačněji porovnatelné ceny, budou chtít naši spoluobčané o to porovnatelnější platy. A máme dvě možnosti, jak k tomu dojít. Jedna je, že budou mít nominálně zvýšené platy, druhá, že se část bude dělat přes nominální zvýšení platů a část doběhne přes posilování kurzu. Já jsem toho názoru, že kombinace je výhodnější. Protože samotné zvýšení mezd povede k obrovskému poptávkovému tlaku, a i kdybychom měli v té době ceny srovnatelné s Evropskou unií, znamenalo by to vysoký nárůst cen.
* E15: Pořád nerozumím, proč by nebylo vhodné stanovením data vyslat signál investorům?
Pokračování na str. 14 Dokončení ze str. 13
Je třeba se vrátit také do historie. Málokdo je ochoten si připomenout, že existovala strategie 2003. Tam bylo definováno, že se udělají reformy, že se zvýší mobilita pracovních sil, že se zpružní trh práce, a spousty dalších věcí. Pak přišlo předvolební období... Kdyby se reformy nastartovaly a někdo řekl, že to nestačíme do roku 2010 a bude to 2011, nemělo by to tak negativní dopad na vnímání připravenosti České republiky. Nyní je kredibilita jakéhokoli dalšího slibu ohrožena. Buď se to vezme vážně a někdo bude opravdu chtít přijmout euro, pak pro to musí udělat kroky. Je otázka, jestli jsou stávající kroky dostatečné. Zákoník práce se stal strnulejším než v předchozím období, předpisy Evropské unie snižují konkurenceschopnost podniků, neboť počet limitů a omezení se stále zvyšuje. Je otázka, jestli je pro budoucnost ekonomiky, která potřebuje být hodně flexibilní, protože jsme zaměřeni především na vývoz, nejlepší ji sešněrovat.
* E15: Podniky však vyvíjejí významný nátlak na zavedení eura, řada z nich tvrdí, že současné posilování kurzu je zruinuje. Není část exportu ohrožena?
Jestliže mi někdo říká, že trpí na kurzu významné ztráty, a zároveň sdělí, že měl pro letošní rok v plánu například kurz 28 korun za euro a svou ztrátu počítá vůči tomuto kurzu, tak já osobně nerozumím, jak si daný kurz nastavil. Protože je na nesrovnatelně vyšší úrovni, než na jaký se dal na letošní rok očekávat. Takové firmy fiktivně vykazují ztrátu proti svému plánu a poté se tváří, že prodělávají na posilování koruny. Navíc se nejvíce ozývají společnosti, které vlastnění velké nadnárodní korporace. Podívám-li se na jejich produktivitu práce a produktivitu práce jejich mateřské firmy, jsou tam rozdíly. Tyto české firmy přitom mají velké zisky a ty se odvádějí do mateřských firem, dividendy významně rostou a vysoko překračují běžnou návratnost kapitálu v západní Evropě. Pak mne tyto skupiny připomínají spíše lobbistické skupiny. Jestliže nikdo ve vyspělých státech není schopen sám produkovat levně textil a výrobky ze skla, nemá smysl říkat, že nemůže existovat kvůli kurzu. Ono by to platilo, i kdyby tady bylo euro a jeho zaměstnanci by odmítli za dané platy pracovat. Buď se dostaneme na to, že daný podnik bude lídrem a část výroby bude outsourcovat nikoli tak, že bude vozit Vietnamce, aby pracovali v České republice, ale že to zadá vyrábět přímo ve Vietnamu, nebo se bavme o tom, jestli jsme schopni si přiznat, že období levné pracovní síly končí.
* E15: Jak reagují exportéři, když jim říkáte tyto argumenty.
Diskuze většinou končí ve ztracenu.
* E15: Domníváte se tedy, že Slováci budou na přijetí eura tratit?
Naše ekonomika se nedá se slovenskou úplně srovnávat. Slovensko je na tom hůře, co se týče některých makroukazatelů, na druhé straně je na tom podstatně lépe, co se týče flexibility ekonomiky. Reformy udělali celkem rychle a nyní to Slovensku přineslo jisté ovoce. U nás se z jednoho politického spektra říkalo, že chceme euro, ale reformy po nás nechtějte. Přístup k tomu, jestli někdo chce, nebo nechce euro, byl z tohoto pohledu opačný.
* E15: Takže například střídmost ve fiskální politice nastupuje příliš pozdě?
Fiskální politika měla být střídmější už mnohem dříve. Nebyla a to znamenalo zejména v ekonomické obci jisté znedůvěryhodnění rozhodování. To, že nyní je rozpočet významně restriktivnější, je chvályhodné, bohužel se promarnila léta, kdy měl být deficit plusový. Ekonomika již vrcholu dosáhla, nyní to bude složitější.
* E15: Jaké je největší riziko pro ekonomiku v následujících letech z pohledu plnění maastrichtských kritérií?
Inflace v České republice i ve světě významně stoupla, u nás o to více, že se začaly dít jisté reformy a začalo se méně rozhazovat. Takže inflace se v příštím roce dostane zpátky na rozumnou úroveň. Pozitivní i pro budoucnost je, že se významně daří tlačit dolů deficit státního rozpočtu. Z hlediska kritérií bych neviděl problém. Nejde však jen o to splnit kritéria. To je základní laťka. Důležité je zajistit, abychom je byli schopni plnit dlouhodobě, aby nás vstup neohrozil.
* E15: V čem by nás mohl ohrozit?
Zatím na to není jednoznačná odpověď a ukáže to zkušenost Slovenska, jak se bude ekonomika dále rozvíjet, jestliže před vstupem měla tak nevyvážené makroekonomické ukazatele. Uvidíme, jak se tam pohnou mzdy, inflace. To jsou dvě položky, které následujících dvou letech budou pod velkým drobnohledem. I ve Slovinsku, které bylo nesrovnatelně blíže, co se týče sladěnosti ekonomiky, významně stoupla inflace, byly významné tlaky na mzdy.
* E15: Nebudou mít Slováci vůči nám komparativní výhodu? Možná se tam budou evropské podniky cítit po přijetí eura komfortněji...
Jakou konkurenci ještě hledáme? Česká republika má nyní spíše nedostatek volných pracovníků, aby mohla dále významněji zvyšovat produkci. Takže jsme na jiné pozici. Chce-li Česko nadále výrazně růst, potřebujeme se přestat bavit o výrobě tun čehokoli, služby, technologie a efektivita budou více skloňovaná slova než jen rozšiřování výroby stavěním dalších továren a dovážením dalších pracovníků ze zahraničí. Slovensko má z tohoto pohledu celkem slušné rezervy, aniž by byla jakákoli zahraniční firma nucena významným způsobem investovat.
Růst nemusí být v řádu osmi či šesti procent, ale pořád bude natolik robustní, aby ekonomika plynule pokračovala dál
Západní Evropa by nám tento růst ekonomiky v minulých letech záviděla
***
Pavel Řežábek (47)
Vystudoval obor ekonomickomatematické výpočty na Fakultě řízení Vysoké školy ekonomické. Pracoval jako generální ředitel a předseda bankovní rady Konsolidační banky Praha a posléze jako generální ředitel a předseda představenstva České konsolidační agentury. Kromě funkce předsedy dozorčí rady První česko-ruské banky byl členem dozorčí rady Československých aerolinií i dalších průmyslových podniků a finančních institucí. Pavel Řežábek absolvoval stáž v Evropské investiční bance v Lucembursku. Nyní také učí na Vysoké škole ekonomické a vystupuje na bankovních a ekonomických fórech, seminářích a přednáškách. Je členem International Relations Committee Evropské centrální banky a v roce 2005 byl jmenován členem bankovní rady České národní banky.
Jakmile budeme mít díky euru ještě jednoznačněji porovnatelné ceny, o to porovnatelnější budou chtít naši spoluobčané platy
O autorovi| Jana Havligerová, Vladimír Piskáček / Praha