Kamil Galuščák, Jan Pavel (Ekonom 12.10.2006 strana 44, rubrika: Sonda - Ekonomové trhu práce)
Změny v roce 2007 sice mnoha domácnostem přilepší, nezlepší však jejich vyhlídky na zaměstnání. Zejména se to týká osamělých osob s dětmi.
Míra nezaměstnanosti byla v 90. letech v ČR v mezinárodním srovnání velmi nízká. Po roce 1996 se však v souvislosti s ekonomickým propadem výrazně zvýšila a od té doby zůstává na vysokých hodnotách. Někteří autoři spojují vysokou nezaměstnanost, kterou trpí i mnohé evropské země, se štědrými systémy sociálních dávek, které zajišťují příjemcům relativně slušnou úroveň v nezaměstnanosti. Jestliže se při ztrátě zaměstnání čistý příjem domácnosti změní jen málo, nejsou tím vytvářeny dostatečné motivační tlaky na aktivní hledání zaměstnání. Nezaměstnaní zůstávají dlouho bez práce, hovoří se o pasti nezaměstnanosti a neaktivity. Závislost na sociálních dávkách má negativní důsledky pro veřejné rozpočty, ze kterých jsou tyto dávky placeny, stejně jako na sociální začleňování některých skupin obyvatel.
V roce 1996 byl v ČR zaveden systém sociálních dávek, který v téměř nezměněné podobě přetrvává až dodnes. OECD ve svých dokumentech již dříve varovala, že v ČR (podobně jako v jiných zemích) mají nezaměstnaní malou motivaci hledat si zaměstnání. Tato zjištění se zakládají na sledování tzv. indikátorů motivace k práci (indikátory »make work pay«), mezi které patří mimo jiné čisté nahrazovací poměry nebo mezní efektivní daňové sazby.
Čistý nahrazovací poměr (net replacement rate, NRR) je podíl čistého příjmu domácnosti osoby, která nemá práci, a domácnosti osoby, která pracuje. Předpokládá se, že hrubé příjmy ostatních členů domácnosti se nemění. Čím je čistý nahrazovací poměr vyšší, tím méně se liší příjmy lidí bez práce od příjmů těch, kdo pracují.
Mezní efektivní daňová sazba (marginal effective tax rate, METR) sleduje, jak se mění čistý příjem domácnosti v závislosti na změně hrubého příjmu. Tedy když někdo začne pracovat, vedle toho, že zaplatí daně, přijde také o dávky, na které měl předtím nárok. Musíme je tedy započítat jako další »daň«. Hodnoty těchto ukazatelů jsou podle OECD v ČR vysoké zejména u nízkopříjmových rodin s dětmi.
Nabízíme konkrétní výpočty, které by mohly odpovědět na otázku, jak souvisí přetrvávání vysoké nezaměstnanosti se systémem dávek, který byl zaveden v roce 1996. Zjišťovali jsme také, které konkrétní dávky mají nejvíc demotivační charakter. Pokud je růst nezaměstnanosti způsoben vysokými dávkami, znamenalo by to, že změna v systému nároků na tyto dávky by mohla vysokou nezaměstnanost snížit. Jaké důsledky mohou mít dosud schválené změny pro motivaci k hledání zaměstnání? A jak se promítnou do státního rozpočtu v roce 2007? K tomuto účelu jsme vyvinuli model, který napodobuje působení daní a dávek na nejnižší úrovni, tedy na úrovni domácnosti. Dali jsme mu jméno MIMOD, počáteční písmena ze slov »MIkrosimulační MODel«. (Mikrosimulační modely obvykle mají nějaké jméno. Například EUROMOD je model vyvinutý v Británii pro země EU-15 a počítá se s tím, že se rozšíří i o nové členské země.) Tento model nám umožňuje ukázat, jak čisté příjmy domácnosti závisejí na hrubém příjmu, platných parametrech pojistného, dani z příjmů fyzických osob a na sociálních dávkách.
Simulace počítá s konkrétním složením domácnosti, protože na něm závisí, jak velké budou odečitatelné položky daně z příjmu, resp. slevy na dani, dále výše životního minima i nároky na jednotlivé dávky. Zjišťujeme tedy konkrétní hodnoty pojistného, kolik domácnost zaplatí na dani z příjmů fyzických osob z pracovních i ostatních příjmů a kolik dostane přídavků na děti, rodičovského příspěvku, sociálního příplatku, příspěvků na bydlení a pravidelných dávek sociální potřebnosti.
Výpočty jsme nejprve provedli na modelových typech domácností, například domácnost jednotlivce, domácnost páru bez dětí nebo s dětmi, druhá osoba v páru pracuje, nebo nepracuje. V další fázi jsme pak simulace propojili s údaji z Mikrocenzu 2002. 1) Jakmile víme, kolik je jakých domácností, model nám pomůže odhadnout dopady na státní rozpočet. Než se dostaneme k výsledkům z mikrosimulací, věnujme se podrobnější analýze nezaměstnanosti. Jelikož nároky na dávky, a tím i čisté příjmy domácností závisejí na složení domácnosti (manželka, děti), sledujeme nezaměstnanost v jednotlivých typech domácností.
Z výsledků je patrné, že míra nezaměstnanosti je v období 1994-2004 nejnižší u osob žijících v domácnosti s další dospělou osobou, která pracuje (nejčastěji manžel nebo manželka), bez ohledu na to, zda jsou v domácnosti děti nebo ne. Naopak jednoznačně nejvyšší je míra nezaměstnanosti v domácnostech s jednou dospělou osobou a dětmi. Nezaměstnanost ostatních kategorií domácností je někde uprostřed. Po roce 1996 se míra nezaměstnanosti zvýšila ve všech typech domácností, nejvíce však byly postiženy osamělé osoby s dětmi.2)
Pro stejné kategorie domácností jsme pomocí mikrosimulačního modelu spočítali čisté nahrazovací poměry. Ty jsou vyšší - ve shodě s dřívějšími závěry OECD - v rodinách s dětmi. Je však zajímavé, že nejsou nejvyšší pro osamělé osoby s dětmi. Nejvyšších hodnot dosahují v případech, kdy je v domácnosti druhá dospělá pracující osoba (nejčastěji pracující manžel). Mezi nezaměstnaností a výší čistých nahrazovacích poměrů proto není zřejmá přímá souvislost.
Struktura domácnosti má vliv na její postavení na trhu práce. Kde pracuje jedna dospělá osoba, pracuje často i druhá, i když to do rodinného rozpočtu výrazně nepřidá. Jednotlivci s dětmi, pokud nepracují, tak patrně nikoli primárně z toho důvodu, že by nechtěli. Tyto závěry platí v průměru. V jednotlivých případech může být situace jiná.
Na výši čistých nahrazovacích poměrů v domácnostech s nízkými příjmy mají » velký vliv dávky sociální potřebnosti a některé dávky státní sociální podpory. Situace se přitom od roku 1996 výrazněji nezměnila. Jen životní minimum se zvyšovalo pomaleji, než rostla průměrná mzda.
Výraznější změnu v systému lze čekat v roce 2007. Bude opuštěn dosavadní koncept dvousložkového životního minima a zároveň dojde ke změně konstrukce dávek sociální péče. Zároveň dojde k reformě příspěvku na bydlení, který bude nově konstruován v závislosti na výši nákladů na bydlení. Vyšší bude od ledna 2007 maximální částka podpory v nezaměstnanosti a výrazně zvýšen bude i rodičovský příspěvek.
Z propočtů je patrné, že i pozměněný systém dávek bude nadále přispívat k pasti nezaměstnanosti a neaktivity a situace se tak v příštím roce nezlepší. Pro rodiny s dětmi budou čisté nahrazovací poměry ještě vyšší. Dávky sociální potřebnosti budou sice nižší, ale problematický může být dopad nové konstrukce příspěvku na bydlení.
Jaký bude skutečný dopad na domácnosti v ČR? Z mikrosimulací je zřejmé, že zhruba 30 % zaměstnaných má čisté nahrazovací poměry vyšší než 80 %, pokud přejdou do krátkodobé nezaměstnanosti s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. V příštím roce to bude ještě více. A pokud si v roce 2007 budou moci nezaměstnaní vybírat, zda budou pracovat, nebo ne, bude muset být nabídnutá mzda vyšší než letos.
Zajímavá je otázka, kolik musí osoba vydělávat, aby domácnost byla čistým plátcem z hlediska důchodových daní. Zatímco domácnosti bez dětí jsou čistými plátci i v případě velmi nízkých příjmů, v domácnosti s nepracující druhou osobou a s dětmi je třeba mít v roce 2006 příjem vyšší než zhruba 80 % průměrné mzdy. Osamělé osoby s dětmi pak musejí vydělávat více než zhruba 70 %.
Tato situace se v roce 2007 zhorší pro všechny typy domácností. Výjimkou budou jen ty, kde druhá dospělá osoba vydělává tolik, kolik je průměrná mzda v ekonomice. Jaký dopad budou mít změny v systému dávek v roce 2007 na výdaje státního rozpočtu? Výdaje na rodičovský příspěvek a na příspěvek na bydlení se zhruba zdvojnásobí. Výdaje na dávky sociální potřebnosti (v příštím roce pod názvem příspěvek na živobytí, včetně doplatku na bydlení, který bude nově vyplácen) budou sice nižší, nicméně pokud připočteme příspěvek na bydlení, budou vyšší. Celkově budou výdaje na dávky státní sociální podpory a dávky sociální péče výrazně vyšší.
Mezi hlavní závěry patří, že motivace k práci může být nižší u domácností s dětmi. V průměru nelze tvrdit, že úprava nároků na dávky by automaticky vedla ke snížení nezaměstnanosti. Finanční motivace asi není rozhodujícím faktorem pro postavení na trhu práce, důležitou roli hraje složení domácnosti (přítomnost pracující druhé osoby). Pasti nezaměstnanosti a neaktivity však mohou být významné pro určité skupiny domácností. Změny v roce 2007 sice mnoha domácnostem přilepší, nezlepší však jejich vyhlídky na zaměstnání. To se týká osamělých osob s dětmi, které jsou na tom u nás stejně jako v jiných zemích.
Při interpretaci závěrů je třeba mít na paměti, že čisté nahrazovací poměry vyjadřují jen finanční nároky na sociální dávky. Výše dávek však závisí i na dalších faktorech, jako je například ochota aktivně hledat zaměstnání. S ohledem na dílčí změny přijaté v posledních letech, které zpřísnily podmínky pro získání dávek, lze očekávat určité zlepšení v »motivaci« k hledání zaměstnání.
Je třeba mít na paměti, že sledované indikátory postihují jen oficiální příjem. Jestliže nezaměstnaní dostávají nějaký příjem na ruku, mohou být skutečné čisté nahrazovací poměry vyšší. Problematická je i definice nezaměstnanosti. Koncept indikátorů motivace k práci předpokládá, že nezaměstnanost je dobrovolná. Evidence míry nezaměstnanosti podle typu domácností však popisuje nezaměstnanost nedobrovolnou.
Mikrosimulační model také předpokládá, že domácnosti řádně platí daně a pobírají všechny dávky, na které mají nárok. Problém nečerpání dávek naše studie nepostihuje, z jiných prací je však patrné, že tento problém může být významný pro domácnosti s nízkými příjmy. Tady může být důležitým faktorem srozumitelnost systému. Už současný systém je poměrně složitý a nový bude ještě složitější. I pro nás bylo obtížné pochopit (a naprogramovat) všechny nároky na dávky podle nových pravidel. Prezentováno na konferenci EALE v Praze. Jde o předběžné výsledky získané v rámci výzkumného projektu ČNB č. D2/2005, které se budou ještě přepočítávat.